Lachtani kalifornští mají nezvykle často rakovinu. Zajímat by nás to mělo kvůli našemu vlastnímu zdraví

Hlavní patolog Centra mořských savců Padráig Duignan (vpravo) a Maggie Martinezová (vlevo) provádějí počáteční chirurgické řezy během pitvy lachtana kalifornského.

Foto | Bill Hunnewell / The Marine Mammal Center

Centrum mořských savců je největší nemocnice a výzkumné centrum pro mořské savce na světě. Během let se tu podařilo zachránit už více jak 24 000 mořských savců. V roce 1979 tamní vědci poprvé zaznamenali záhadná úmrtí lachtanů a naplno rozjeli svůj výzkum. Ukázalo se, že lachtany kalifornské zabíjí rakovina – a že tím trpí nejvíce ze všech savců. Konkrétně se tato fatální nemoc projeví u 18 – 23 % dospělých jedinců, aniž by přitom měli pro onemocnění nějaké genetické predispozice.

„Vzhledem k tomu, že rakovina je u divokých zvířat velmi výjimečná, je třeba dobře porozumět tomu, co ji u lachtanů způsobuje a jaké to má důsledky pro nás lidi. Protože pobřeží, kde lachtani žijí a kde získávají potravu, s nimi sdílíme," komentuje doktor Pádraig Duignan, vedoucí patolog Centra mořských savců a spoluautor studie. Výzkum nám podle něho jasně ukazuje, že oceán je ve velkých potížích a musíme najít řešení, abychom nás všechny mohli ochránit.

Ve studii vědci docházejí k jednoznačnému závěru, že pokud chceme zabránit masovému šíření rakoviny jak u živočichů, tak u lidí, je třeba věnovat mnohem větší úsilí předcházení znečišťování oceánu škodlivými látkami.

„Některé škodliviny, které nacházíme v tělech lachtanů a o nichž víme, že mohou způsobovat rakovinu, se už léta nepoužívají, ale v prostředí zůstávají i nadále,“ říká Duignan. Jedná se například o zbytky karcinogenního DDT, používaného v 60. letech minulého století a další chemikálie užívané v době rozmachu výstavby na kalifornském pobřeží. Lachtani kalifornští mají podle zjištění studie jednu z nejvyšších hladin tzv. POP látek (perzistentní organické látky) ze všech mořských savců. Tyto látky mohou způsobovat hormonální poruchy, narušovat reprodukční systém nebo mít za následek právě rakovinu.

Vědci zdůrazňují, že je třeba ve výzkumu pokračovat a zjistit možné důsledky nejen pro ostatní tvory v oceánu, ale také pro nás lidi. „Samozřejmě toho musíme ještě hodně zjistit o faktorech, které hrají roli v rozvoji této choroby. Naše dosavadní zjištění tvoří základ pro výzkum toho, jak mohou škodliviny v oceánu ohrozit lidské zdraví,“ dodává vedoucí studie doktor Gulland.