https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/melo-spaleni-nosorozcich-rohu-smysl-nebo-by-bylo-lepsi-s-nimi-nalozit-jinak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mělo spálení nosorožčích rohů smysl? Nebo by bylo lepší s nimi naložit jinak?

9.10.2014 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na zoo to byl obrázek nevídaný: ozbrojenci celní správy zahalení v kuklách a vyzbrojení lehkými samopaly doprovázejí pracovníky Zoo Dvůr Králové, kteří v obyčejných papírových krabicích přinášejí rohy nosorožců.
Na zoo to byl obrázek nevídaný: ozbrojenci celní správy zahalení v kuklách a vyzbrojení lehkými samopaly doprovázejí pracovníky Zoo Dvůr Králové, kteří v obyčejných papírových krabicích přinášejí rohy nosorožců.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hynek Glos / Zoo Dvůr Králové
Na zoo to byl obrázek nevídaný: ozbrojenci celní správy zahalení v kuklách a vyzbrojení lehkými samopaly doprovázejí pracovníky Zoo Dvůr Králové, kteří v obyčejných papírových krabicích přinášejí rohy nosorožců. V září Zoo Dvůr Králové s velkou pompou spálila asi 50 kg svých zásob rohů. Nabízí se však otázka, jestli má pálení rohů smysl. Nebylo by lepší s nimi naložit jinak?
 

Své výhrady k pálení nosorožčích rohů formuloval fotograf Topi Pigula. Konstatuje, že kde je poptávka, tam dříve, nebo později vznikne nabídka. V případě rohů z nosorožců vznikla už dávno, neboť v tradiční čínské medicíně se používají nepřetržitě po staletí.

Podle Piguly by bylo z ekonomického hlediska lepší pod dohledem státu odebírat volně žijícím zvířatům rohy bez usmrcení. „Zvířata by se dál mohla pářit a vyrábět další zásobu keratinu, tedy hlavní stavební jednotku rohoviny,“ říká Pigula. Podle něho by to vedlo ke snížení ceny suroviny. Ruku v ruce by však měla jít kampaň vysvětlující, že rohy žádné léčivé účinky nemají.

„Pokud spálíme rohy u nás i v Africe, pak zvedneme jejich cenu. Zničíme přírodninu, abychom symbolicky podpořili myšlenku a fakticky se zbavili cenného artefaktu. Absurdita takového činu vyjde najevo při jednoduchém porovnání. Mořské želvy jsou méně atraktivní, než sloni a nosorožci, je jich více, nicméně i jejich krunýře jsou v čínské medicíně využívané. Ale o jejich pálení nikdo nemluví, neb by vypadalo asi dost směšně,“ myslí si Topi Pigula. Celý komentář Topi Piguly k tématu.

Domestikujme nosorožce

S Topím Pigulou v jedné věci souhlasí biolog Stanislav Komárek, který považuje za jedinou skutečně účinnou prevenci zakládání nosorožčích farem ve velkém. „Rohy jim lze bez újmy na zdraví uřezávat a dávat na trh. Jeden nosorožec poskytne za svůj život 4-6 rohů a zůstane v podstatě zdráv,“ komentuje to Komárek.

„A ač se nosorožci množí pomalu, vidím jako jedinou cestu jejich záchrany založení velkých komerčních chovů všech stávajících druhů, ideálně v tropech, v příznivých klimatických podmínkách,“ vysvětluje svou představu Komárek. „Cena rohů by byla vysoká, ale to je i dnes. „Nosorožci nemají v současném světě jinou šanci na přežití, než stát se domestikanty, byť velmi cennými. Jinak je čeká stejný osud, jako potkal už pratury, tarpany a jaký čeká i slony,“ tvrdí Stanislav Komárek.

Rohy jsou jak heroin

Zcela jiný pohled má Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES na České inspekci životního prostředí. „Představte si jednoduchý příměr - pokud by bylo zabaveno 53 kg heroinu, myslíte, že by někdo uvažoval o tom, že by se měl prodat? Ale z jeho prodeje by se také přece utržilo hodně peněz a ty by se daly použít např. na protidrogovou kampaň… Každému asi dojde, že tohle je hloupost a zabavené drogy se mají zničit,“ říká Pavla Říhová.

Zoo Dvůr Králové převezla v roce 2009 pár nosorožců zpět do Tanzanie. V jejich původním prostředí se jim letos v létě narodilo už druhé mládě, samička Tunu (na snímku).
Zoo Dvůr Králové převezla v roce 2009 pár nosorožců zpět do Tanzanie. V jejich původním prostředí se jim letos v létě narodilo už druhé mládě, samička Tunu (na snímku).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Říhová také upozorňuje, že prodej rohů by byl trestný čin. „Obchod s nosorožčími rohy je zakázán a jakákoliv hodnota rohů je pouze hodnota teoretická, kterou by šlo získat jejich prodejem na černém trhu,“ konstatuje Říhová.

Komárkovu vizi domestikovaných a pro „sklizeň“ rohů chovaných nosorožců pak Říhová považuje za nereálnou. „Je to jednoduchá matematika - v současné době je na celém světě asi 28 000 nosorožců 5 druhů, oproti tomu cca 80 milionů obyvatel Vietnamu a asi miliarda obyvatel v Číně. Opravdu si myslíte, že taková poptávka může být jakkoli saturována? Všichni nosorožci světa by na to nestačili ani vzdáleně.“ Celý komentář Pavly Říhové k tématu.

Nemá smysl rohy držet v trezoru

„Zničení rohoviny je celkem jasným symbolem toho, jaký tak užitek asi rohovina může mít – žádný,“ konstatuje Jan Stejskal ze Zoo Dvůr Králové (pozn. red. Jan Stejska dříve působil jako šéfredaktor serveru Ekolist). „Zatímco před měsícem se o nosorožce česká média skoro vůbec nezajímala, dnes se díky spálení rohoviny docela živě diskutuje o tom, jak co nejlépe nosorožce zachránit,“ dodává.

Jan Stejskal připomíná, že obchod s nosorožčí rohovinou v minulosti legální byl. „A toto období se nedá nazvat jinak než jako jatka, během nichž byly vyvražďovány tisíce až desetitisíce nosorožců. Až po zákazu mezinárodního obchodu s rohovinou a především po následných zákazech vnitrostátního obchodu v důležitých konzumentských zemích se podařilo stavy některých druhů nosorožců stabilizovat,“ tvrdí Jan Stejskal.

Podle Stejskala nemá smysl si legální zásoby rohů držet. „Teoreticky bychom si ještě rohy mohli nechat v trezoru a půjčovat je na výstavy. I tuhle fázi už má ale dvorská zoo za sebou. Dva rohy ze sbírek zoo byly před časem ukradeny z výstavy v zámku Napajedla, a zatímco zloděje se podařilo dopadnout, rohy už se nenašly. Skončily nejspíš na černém trhu a přispěly k roztáčení poptávky,“ říká Jan Stejskal. Celý komentář Jana Stejskala k tématu.


reklama

 
Další informace |
Martin Mach Ondřej

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist