Mladí lidé denně vyplýtvají asi 43,4 gramu potravin, ukázaly rozbory popelnic
"Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad analyzován, díky čemuž máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace," uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z Mendelovy univerzity. Data z rozborů popelnic ukazují, že vyplýtvají 43,4 gramu potravin. Nejčastěji je to ovoce a zelenina, dále pečivo. "S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme dále prověřovat," dodala Veselá.
Další součástí výzkumu byla deníková šetření, kam si lidé z generace Z žijící s rodinou, na kolejích či sami, zapisovali, kolik jídla vyhodí a proč. Z deníků z 214 domácností vyplynulo, že denně je to 30 gramů na osobu. "Při zapisování lidé už o spotřebě přemýšleli, plýtvání tedy omezili," poznamenala Veronika Mokrejšová z pražské univerzity.
Z výzkumu dále plyne, že mladí lidé méně plýtvají, pokud žijí s rodiči. Množství vyhozeného jídla klesá také s tím, čím více je členů domácnosti. Je ho méně i v případě, že lidé pěstují ovoce a zeleninu, a tedy vědí, co za produkcí potravin stojí. Jako příčiny vyhození potravin lidé nejčastěji uváděli, že nakoupili příliš mnoho jídla, špatně jej skladovali nebo uvařili velké množství. "Špatné plánování je zodpovědné za 58 procent plýtvání potravin. Dále jsme zjistili, že 42 procent by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné," uvedla Mokrejšová.
Odborníci se v další fázi projektu zaměří na to, jak chování generace Z změnit. Mladí lidé uvádějí, že chtějí informace o plýtvání získávat zejména prostřednictvím sociálních sítí a krátkých informačních videí. Vznikla proto on-line komunikační kampaň Nebuď Trash a v plánu jsou také workshopy na univerzitách. Měření množství odpadu na kolejích bude pokračovat a vědci budou sledovat, zda díky intervencím nastane změna směrem k udržitelnějšímu nakládání s potravinami. Intervence vědci v posledním roce zastaví a budou sledovat, zda kampaň měla dlouhodobější efekt.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (54)
Tonda Selektoda
27.9.2024 06:15No jo, to nám tedy současné univerzity vychovávají budoucí vědátory!
Jaroslav Řezáč
27.9.2024 09:27 Reaguje na Tonda SelektodaPravda je, že když jsme doma nechtěli něco dojíst, tak jsme seděli u stolu tak dlouho, až to dojedli...
sorry ale je to o rodině a zvyklostech. Dneska samou roztažností neví, co by snědli dříve.
Pak se diví, kolik dají za jídlo... to je výchova... za nás tolik peněz nebylo, dneska si kupují cidára, energeťáky, chipsy, pizzy, KFC Mekáč... to je drahý jako sviň a to platí rodiče...ať si nikdo nestěžuje, že má málo peněz.
Jsme si dávali chleba s máslem a čaj a taky jsme přežili. Přijít domu, že nebudeme jíst, tak to byl průser. Dneska nevíte, kdo koho vychovává, jestli rodiče nebo děti rodiče... měli jsme úctu k rodičům a nadávat jim jako do dělají dnešní jsme si nedovolili ani mezi vlastními vrstevníky... by nás doma prohodili vokenem, vůbec by se s nám i nesrali.
Tonda Selektoda
27.9.2024 11:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLukas B.
27.9.2024 12:55 Reaguje na Tonda Selektodaano, je to možná jen marginalita ve Vašem příspěvku (s kterým v zásadě souhlasím), ale jakákoli adorace hospodaření komoušského režimu mi hejbe žlučí.
Břetislav Machaček
28.9.2024 09:02 Reaguje na Lukas B.žlučí nehýbe? Kdyby dnešní režim postavil tolik
přehrad, elektráren, škol, školek, bytů, silnic
atd., co předchozí, tak by se zadlužil kolika bilióny navíc ? Dnes se hledá pár miliard na
1 blok JE a minulý režim jich postavil 6!
Ten současný umí leda tak postavit z pivního
sudu a fošny lavičku Václava Havla za půl mega.
Tak to jsou úspěchy dnešních hospodářů? Za pár
let budeme tak "dobří", že budeme dovážet i elektřinu, pokud se nepostaví nové bloky JE,
na které si ale budeme muset půjčit!
pavel peregrin
27.9.2024 12:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMichal Uhrovič
27.9.2024 12:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMichal Uhrovič
27.9.2024 12:36 Reaguje na Tonda SelektodaAnyr
27.9.2024 07:59Tvrzení, že "42 procent (potravin) by se dalo ještě zpracovat jiným způsobem, nebylo zkažené nebo shnilé, a vyhození tedy bylo zbytečné" je pro mě v tomto kontextu zavádějící, protože na kolejích asi těžko budu potraviny zpracovávat jinak, než nejrychlejší a velmi jednoduchou přípravou. Ty podmínky tam to obvykle neumožňují.
Pro zpestření: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15867863048-bez-penez-na-vysokou-nelez/
Karel Zvářal
27.9.2024 08:59Peter Sládek
27.9.2024 12:03 Reaguje na Karel Zvářal1/4 až 3/4 obsahu solanínu je koncentrovaná práve v šupke a pod šupkou do hlbky 2-3 mm.
Jarka O.
27.9.2024 12:25 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
27.9.2024 12:43 Reaguje na Peter SládekMichal Uhrovič
27.9.2024 12:44 Reaguje na Jarka O.Brambory vařené bez slupky jsou ideální na kaši a voda z nic se dá použít třeba na polívku, česnečku.
Tak to děláme u nás.
Pěkný den
Karel Zvářal
27.9.2024 12:58 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
27.9.2024 13:07 Reaguje na Karel ZvářalBramborové placky, bramborák, mňam. Brambory miluji, ale ne zelený.
Karel Zvářal
27.9.2024 13:16 Reaguje na Jarka O.Michal Uhrovič
27.9.2024 13:30 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.9.2024 13:35 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
27.9.2024 13:51 Reaguje na Karel ZvářalV článku ani v diskuzi jsem nenašel.
Karel Zvářal
27.9.2024 14:23 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
27.9.2024 14:25 Reaguje na Karel ZvářalPěkný den
Jarka O.
27.9.2024 14:08 Reaguje na Karel ZvářalKdyž se můj starý mobil začal vybíjet že 100 na 0% po 1. telefonátu, šel do šrotu, sloužil mi 6 let.
Karel Zvářal
27.9.2024 14:21 Reaguje na Jarka O.Peter Sládek
27.9.2024 13:12 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.9.2024 13:19 Reaguje na Peter SládekKarel Zvářal
27.9.2024 13:22 Reaguje na Karel ZvářalPeter Sládek
27.9.2024 15:08 Reaguje na Karel ZvářalPeter Sládek
27.9.2024 13:17 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.healthline.com/nutrition/green-potatoes
Karel Zvářal
27.9.2024 13:20 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
27.9.2024 13:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.9.2024 13:49 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
27.9.2024 14:03 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
27.9.2024 14:09 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
27.9.2024 14:21 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
27.9.2024 15:59 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
27.9.2024 16:24 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
27.9.2024 16:32 Reaguje na Peter SládekMiloš Zahradník
27.9.2024 19:44 Reaguje na Peter Sládekobjednaval dvojitou studenou veceri. 5.20 Kcs. Bylo za to napriklad 10 - at neprehanim - 10 chlebicku. K tomu jsem si koupil v samosce Kofolu a Amaru. mel jsem - koukam - tehda nejaky spatny vkus, proc jsem si nekoupil radeji pivo? V menze Jednota prodavali ale dobre tocene pivo - osmicku (tusim) Staropramen - presne za 1 Kcs pullitr :)
Karel Zvářal
27.9.2024 16:37 Reaguje na Jarka O.Lukas B.
27.9.2024 10:25Lukas B.
27.9.2024 13:11 Reaguje na Lukas B.Miloš Zahradník
27.9.2024 10:413,141 gramu uplne plesnivych coz je 8.7654321 procenta. Pozn. Ja jsem na takovahle "vedecky" tvarici se cisla hodne alergicky. Clanek by pro me ziskal jakousi hodnotu kdyby redaktori popsali, jak sestavili a jaky byl konkretne osud jednotlivych ingredienci zobrazenych v tom "ilustracnim" kbeliku
Michal Uhrovič
27.9.2024 12:36Všechno je to o tom, jak motivovat a učit mladé, aby méně plýtvali.
A ne o tom, jaká generace více plýtvá
Petr Elias
27.9.2024 13:31Michal Uhrovič
27.9.2024 13:32 Reaguje na Petr EliasLukas B.
27.9.2024 13:49 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
27.9.2024 13:51 Reaguje na Lukas B.Ale víte, jaká je potom z toho nudlová polévka ;-D
Břetislav Machaček
28.9.2024 09:48nikdy nepoznal cenu SKUTEČNÉ PRÁCE, tak si nikdy nebude vážit ani potravin.
To je stará zkušenost platící odjakživa. Dobrou výchovou byly zemědělské brigády ať už ty chmelové, bramborové a jiné. Při práci se kolektiv dal
vždy dohromady a naučili se táhnout za jeden provaz, když bylo třeba
do setmění sklidit to pole s bramborami. My je třeba často už vybírali
na Šumpersku ze sněhu a vážili si těch brambor. Vytáčelo nás pak, že
je zkazily kuchařky ve školní kuchyni odfláknutou přípravou. Bylo nám
líto naší práce, když byly servírované s fleky na povrchu, přesolené
a nebo jinak znehodnocené. My sklízeli brambory do poslední hlízy a ty
kuchařky je znehodnotily na odpad. Tehdy ale i ten odpad končil jako
krmivo prasatům ze statku ve Vikýřovicích a nikoliv v bioplynce, jako
nyní. Dokonce na internátu zavedl jeden z vychovatelů koš na potraviny,
kterými on sám krmil svoje domácí zvířata. Denně koš vyprázdnil a nic
nekončilo ve smetí. I smetí po večerce tajně prohraboval, aby v něm
neskončila byť pouze kůrka chleba. Platy měli vychovatelé mizerné a
on si tak přilepšoval i těmi zbytky. Prostě hospodárnost byla pro
mnohé dána ekonomickou situací a pro zbytek výchovou. Když ale dítě
dostane bezzáslužně peníze na útratu, tak si neuvědomuje jejich
hodnotu a to samé u potravin. A nejen u nich, ale i u spotřebního
zboží atd. Je to dáno hlavně tou výchovou v rodinách a nakonec i
v kolektivech. Konzumní společnost je dnes tahounem ekonomiky a
bez spotřeby, včetně toho plýtvání se ekonomika položí. Já nemám
u potravin žádný odpad a navíc zužitkuji i ten od sousedů a přátel.
Za tašku suchého chleba jim dám deset domácích vajíček a motivuji
je tak k jeho usušení dříve, než zplesniví a skončí jako odpad.
Jeden mi říkal, že jsem hloupý a že platím za ten chleba moc, ale
já mu řekl, že chci pro slepice i změnu na kterou se těší. Ony
jsou jako lidi a pestrá potrava jim chutná více, než stále totéž.
Mladé slepice z drůbežárny taky po zkušenostech s jinou potravou
než s granulemi už ty granule zavrhly a u lidí je to podobné,
pokud mají jednotvárnou stravu. Tu pak vyhodí a sáhnou po změně.
Hospodýrnost ale neplatí u nepřízpůsobivých ze sousedství, kteří
odpad nejen netřídí, ale ten tříděný zaprasí směsným odpadem ve
kterém jsou po výplatě dávek často i nenačaté potraviny, protože
kdo lehce nabyl, tak lehce pozbývá! Cestou k hospodárnosti je
poznat CENU PRÁCE, za kterou se dnes bohužel považuje cokoliv.