https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/myslivci-a-rybari-navrhuji-chytat-vydry-a-bobry-do-pasti-je-to-nebezpecne-i-lidem-varuje-ochrankyne-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivci a rybáři navrhují chytat vydry a bobry do pastí. Je to nebezpečné i lidem, varuje ochránkyně přírody Aktualizováno

10.12.2018 13:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle myslivců by se měly povolit sofistikované pasti, ne středověká železa. Na ilustračním snímku bobr ulovený do pasti v USA.
Podle myslivců by se měly povolit sofistikované pasti, ne středověká železa. Na ilustračním snímku bobr ulovený do pasti v USA.
Myslivci a rybáři požadují po státu rozhodný postup proti volně žijícím vydrám, bobrům a vlkům. Jejich ochrana je podle nich nadměrná a vede k mnohomilionovým škodám. Vnímají ji jako problematickou, protože člověku neumožňuje s těmito živočichy hospodařit. A navrhují pro jejich lov používat smrtící pasti. Podle ochránců přírody je to velké riziko pro lidi.
 

„Chráněné druhy jsou vítaným zpestřením české přírody, ale je nutné s nimi hospodařit stejně jako s ostatními součástmi krajiny, tedy racionálně, nikoli ideologicky,“ píše se v tiskové zprávě vydané Českomoravskou mysliveckou jednotou. Ve společném prohlášení s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR požadují zpřísnit kontrolu nad péčí o tyto živočichy, a u bobra a vydry navrhují dokonce používat smrtící pasti pro jejich lov. „Řešením by v tomto případě bylo plošné stanovení doby lovu, zjednodušení postupu vyřízení povolení lovu na nehonebních pozemcích i umožnění lovu do smrtících pastí,“ uvádí tisková zpráva postup, jakým přistupovat k vydře říční. Pasti by myslivci a rybáři rádi zavedli i u bobra.

Před použitím smrtících pastí důrazně varuje Kateřina Poledníková, ředitelka organizace ALKA Wildlife, zabývající se ochranou volně žijících živočichů. „Železa, neboli čelisťové pasti, jsou nášlapné typy pastí. Kdo do ní šlápne…," naznačuje Poledníková. Pasti se podle ní kladou na břeh či do mělké vody. "Například Conibear pasti jsou extrémně nebezpečné pro svou sílu. Jedná se o neselektivní pasti, které zabijí nebo těžce zraní jakékoliv zvíře o dané velikosti. Nebo i člověka, pokud se do takové pasti dostane," vysvětluje Poledníková.

Vydra říční váží kolem 7–12 kg, bobr evropský 11–30 kg. Podle Poledníkové by tyto pasti byly smrtelně nebezpečné pro celou řadu dalších zvířat, včetně domácích psů všech ras nebo koček. "Co by smrtící past, nalíčená na bobra, udělala malému dítěti, si pak ani netroufám domyslet," říká Poledníková. "Smrtící pasti jsou nebezpečné pro člověka. Ne vlk, bobr či vydra, jak uvádí myslivci a rybáři.“

Na obavy ochránců přírody myslivci reagují prohlášením na webu. "Jako jednu z možností regulace těchto druhů jsme navrhli použití smrtících pastí. V žádném případě ale nemá jít o ´středověké´ chytání za běhy do želez, jak si vymysleli přátelé z Alky. Samozřejmě jsme mysleli pasti, které zvěři nepůsobí utrpení a běžně se dnes používají ve vyspělých zemích s podstatně lépe propracovanou úrovní ochrany přírody," píší myslivci na webu. Podle nich mohou být a jsou některé soudobé druhy pastí tou správnou cestou, protože odstřel vyder a bobrů není vzhledem k jejich způsobu života, charakteru krajiny a množství lidí v ní přítomných jednoduchý.

Zájmová sdružení myslivců a rybářů upozorňují na problém, který v české společnosti bezesporu existuje – vnímání přítomnosti volně žijících živočichů, zvláště pak šelem v krajině. A jejich nárok na prostor a obživu. Myslivci a rybáři chtějí, aby stát jasně řekl, kolik vlků, vyder a bobrů v české krajině chceme, a pokud jich bude více, umožnil jejich stav snížit.

Podle ministerstva životního prostředí jsou zmíněné „smrtící pasti“ v ČR zakázané a podle ministerstva se jedná o zvlášť trýznivý způsob usmrcování zvířat. Co se týče vydry říční, na území se ČR se vyskytuje zhruba 3 000 – 4 000 jedinců. Žije na celém území republiky a populace se zřejmě nebude příliš rozšiřovat, protože jde o teritoriální zvíře, které zkrátka žádnou další vydří rodinu na své území nepustí," uvádí Ondřej Charvát z tiskového odboru MŽP. Podle něho lze výši hospodářských škod způsobených vydrou účinně snížit využitím ochranných opatření, například oplocením sádek nebo rybích líhní a odchoven. "Tato opatření podporuje Operační program Rybářství a doplňkově, pokud nejde o hospodářsky využívané plochy atp., také z Operační program Životní prostředí," říká Charvát.

Na současné míře predace se podle úřadu podepisuje nízká kvalita vodních toků, zejména technické úpravy a nedostatek úkrytů pro ryby nebo míst pro jejich přirozené rozmnožování, a v řadě případů i celkově nepřirozená skladba rybích společenstev. "Největší míra predace ryb je na vodních tocích často v technicky upravených korytech, pod jezy nebo v nezamrzajících úsecích pod přehradami. MŽP proto dlouhodobě podporuje revitalizace vodních toků a z Operačního programu Životní prostředí 2014-20 nabízí podporu až do výše 100 %," dodává Charvát.

Bobra evropského žije v u nás zhruba 5 000 kusů. "Největší nebezpečí představují škody na hrázích rybníků nebo na vodních stavbách. Proto je již dnes možné v oblasti jižních Čech na základě výjimek bobra střílet, což ale myslivci v praxi příliš neprovádějí," upozorňuje Charvát.

"V reakci na prohlášení ČMMJ je nutné také upozornit, že škody v ČR vlkem způsobené na hospodářských zvířatech se pohybují v řádech stovek tisíc korun, ale škody způsobené přemnoženou spárkatou zvěří v lesích a zemědělských kulturách jdou do miliard korun," říká dále Charvát.

Rybáři a myslivci ale zároveň poukazují na to, že stejně tak, jako se mění populace chráněných druhů, je třeba i znovu přehodnocovat, jakou ochranu potřebují. Jako příklad špatně zvládnuté ochrany zmiňují ve své tiskové zprávě příklad kormorána velkého, „který byl také v minulosti neomezeně chráněn, avšak přemnožil se do té míry, že působí mnohamilionové škody a za jeho ulovení je v současné době vyplácena finanční odměna.“

Myslivci a rybáři upozorňují především na hospodářské ztráty. Stát sice vyplácí za škody způsobené chráněnými druhy živočichů náhrady, ty ale nejsou vnímány jako dostatečné. Jenže proti ocenění škod na majetku stojí ocenění přínosů toho, že v republice opět žijí druhy, které jsme v minulosti téměř vyhubili. Jejich hodnota je ale obtížněji měřitelná.

Kolem ochrany vlka, bobra a vydry se vedou spory především mezi ochránci přírody a ekology a právě rybáři a myslivci. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota na tiskové konferenci dokonce vyjádřil podezření, že populace vlků se v ČR rozšiřuje uměle a že vlci jsou záměrně do České republiky připouštěni. Soudí tak i na základě případu krkonošské vlčice, která měla v krvi protilátky proti vzteklině. „Protože jinak není možné, aby nastala takové expanze vlků v rámci celé České republiky,“ míní Janota.

Úspěch návratu ohrožených živočichů jako je vlk, vydra a bobr zpět do české krajiny znamená v přírodě změny, které se nám jako lidem nemusejí líbit. Zároveň se může dít rychlostí, na kterou jako společnost neumíme reagovat. Zájmová sdružení se proto obracejí na stát, aby ochranu ohrožených živočichů obhájil a nastavil, jaké míra jejich podpory je třeba, a jaká opatření pro péči o ně jsou adekvátní.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková ZdeňkaZdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (35)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2018 16:16
Čarostřelci a rybáři opět nepřekvapili...

Odpovědět
js

jiri slintak

12.12.2018 09:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Lukas, moc dobre nechapu Vase mentalni rozpolozeni. Jedine, co na tiskovce zaznelo, ze je nikdo nechce strilet, ze do krajiny patri,ale je nutne,aby stat definoval kde a kolik jich ma byt.
Nechci na Vas utocit, ale jak daleko to mate k nejblizsi rece/bobru/vlkovi?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2018 17:22
Ať si vlky a další dravce platí Kašpárkové, včetně škod, které nadělají. Klidně i formou exekuce majetku nebo nucených prací.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2018 18:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Á pan Šimůnek dorazil :D

A opět příspěvek plný dětské zvědavosti, intelektu, morálky a lásky :D

Vy jste takový ten typ co se přede všemi sám svými výroky dehonestuje :D

Máte to chození na ekolist zapotřebí? Vždyť se Vám z těch všech informací musí dělat hrozně zle.. A pak ještě takové hloupé komentáře jako ode mě.. Vy musíte trpět člověče..

Odpovědět
Hu

Hunter

11.12.2018 09:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Taky nesouhlasím s tím, aby se z mých daní platili nesmyslné škody způsobené ideologickými fanatiky. Takže exekuce majetku zachraňbrouků za účelem úhrady škod způsobených těmito živočichy se mi jeví jako naprosto logický krok.
Odpovědět
vw

vlad wolf

11.12.2018 18:14 Reaguje na Hunter
ekekuce pokud teda škodič nemá prachy, a on nemá logiš ani majetek, vše vlastní manželka a nebo dvě debilní děti, no jsme z toho venku...naškodíme blbejma rozhodnutíma vlci na šumavě v těsné blízkosti obytných budov ve výběhu si občas odskočej, , ... medvědi v popelnicích města, rozervaný stáda - soukromníčku na.er si, a ať se práší za kočárem, máme funkci, jsme nedotknutelní!!! LIDÉ PLAŤTE!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.12.2018 08:49 Reaguje na vlad wolf
demagogu...
Odpovědět
ig

10.12.2018 20:39
Co kdo může mít proti bobrům? Chápu naše předky, že považovali vyhubení bobrů, vyder, vlků a medvědů za zlepšení životní úrovně, že jim nebudou ničit rybníky, úrodu, likvidovat dobytek a ohrožovat lidi. Ale teď, když se přestáváme živit zemědělstvím, to snad není takový problém. Honičku budou mít v chudých zemích, kam se teď zemědělská výroba postupně přesouvá, těm ještě bude trvat než zlikvidují všechny ty tygry, slony, loxodonty, krokodýly a já nevím co ještě. Ale nakonec se to povede a my si tu budem žít jak v rajské zahradě a oni pro nás budou produkovat potraviny :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2018 21:04
By mě teda fakt zajímalo, kde MŽP a jeho experti přišli na to, že smrtící pasti jsou u nás zakázané. Ale čemu se divím, když se jedná o zachraňbrouky :-), odbornost těchto jedinců je evidentně mimořádná.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

11.12.2018 08:07 Reaguje na Hunter
Nejsem zachraňbrouk z MŽP, ale je dost možné, že zachraňbrouci z MŽP nepročítají naše diskuze, nabídnu proto odpověď místo nich:

Zakazuje to zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., paragraf 45 zmiňuje zakázané způsoby lovu, kde odstavci 1 písmenu a stojí železa, nášlapné pasti, oka a podobně.

Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
Hu

Hunter

11.12.2018 09:01 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Martin Mach Ondřej - to máte jistě pravdu, ale co to jsou železa? Co to jsou smrtící pasti? Jaký zákon to definuje? Můžete prosím uvést konkrétní legislativní předpis?
Zák. 449/2001 par. 45 má na mysli pasti, které neslouží k okamžitému usmrcení živočicha. Obecně definuje pojem týrání Zák. 246/1992 Sb., který také zakazuje použití čelisťových a lepových pastí. Čelisťovými pastmi se rozumí past, která fixuje živočicha za distální část končetiny nebo jinou část těla a neumožní mu únik = může způsobit stres, navíc může dojít k poranění končetiny apod. = je vnímáno jako týrání. Lepové pasti - opět neslouží k okamžitému usmrcení živočicha, vzhledem ke způsobu fixace působí stresujícím způsobem = je klasifkováno jako týrání. Dříve se tyto pasti používali např. k odchytu malých hlodavců (myš, potkan). Pokud např. potkanovi zabráníte v pohybu, dojde u něj během několika hodin k rozvoji žaludečních lézí a ulcus bulbi = je oprávněně klasifikováno jako týrání. Na rozdíl od těchto v dnešní době oprávněně zakázaných pastí dříve používaných, smrtící past způsobí okamžité usmrcení živočicha. V případě bobra se používají pasti, u kterých dojde ke zlomení vazu (krční páteře) okamžitě. Používají se v řadě zemí naprosto legálně, právě s ohledem na mechanismus působení. Samozřejmě je k tomu příslušná legislativa a např. vyžadovaná certifikace.
Koneckonců, když jste tak jednoznačně přesvědčen o tom, co je zakázáno, můžete vysvětlit jak je možné, že se legálně používají sklapovací pastičky na myši,potkany a krtky, které fungují na stejném principu? Jinými slovy, žádný náš legislativní předpis použití smrtících pastí nezakazuje, problém představuje chybějící definice a vágní pojmy uvedené v legislativě bez bližší specifikace. Zachraňbrouci se ale s velkou chutí vyjadřují ideologicky k něčemu, o čem nemají ani páru.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 12:16 Reaguje na Hunter
Martin Mach Ondřej - pokud byste měl i nadále pochybnosti o definici nášlapné pasti a o tom, co je zakázáno, tak se spolu s experty z MŽp můžete seznámit s legislativním předpisem EU - Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů ze zemí, kde jsou tito živočichové odchytáváni pomocí nášlapných pastí nebo jiných metod odchytu, které nesplňují mezinárodní normy humánního odchytu do pastí.
Definice nášlapné pasti uvedená v tomto nařízení:
Článek 1
Pro účely tohoto nařízení se "nášlapnou pastí" rozumí zařízení zkonstruované pro zachycení nebo uvěznění zvířat prostřednictvím čelistí, které se těsně sevřou kolem jedné nebo více končetin tak, že vylučují vytažení této končetiny nebo končetin z pasti.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content ... 31991R3254

Vágní definice v naší legislativě (zák. 449/2001 a Zák. 246/1992 vychází z tohoto legislativního předpisu EU).

Smrtící pasti jsou něco úplně jiného a zakázány nejsou.

Odpovědět
js

jiri slintak

12.12.2018 17:25 Reaguje na Martin Mach Ondřej
zdravim Vas, v tiskovce pouze zaznelo, ze vyzyvaji stat,at stanovy pocty a i tak je nechteji zabijet, o pastich tam snad nic nepadlo
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2018 07:59
ig Jenže my soběstačnost v produkci potravin potenciálně potřebujeme. Evropa (a zejména EU) má nakročeno ke krizi, za níž jednoduše nebude kde potraviny koupit.

A, mimochodem, sádlo z bobra obsahuje antibakteriálně působící mastné kyseliny, které by nebyly nezajímavé ani dnes v medicíně (asi by likvidovaly i bakterie s multirezistencí na antibiotika) a v potravinářství (prodloužení životnosti některých potravin; na tomto poli se už některé takové látky používají, protože nepodléhají regulacím jako např. antibiotika).

@Lukáš Kašpárek
Opravdu nevidím, co je špatného na požadavku, aby si každý své koníčky platil ze své kapsy a ručil svým majetkem za škody, které tím způsobí. To je normální civilizovaný ekonomický a právní vztah.
Odpovědět
ig

11.12.2018 21:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak potom si ale nemůžeme ty bobry tolik hýčkat. Dobrý nápad je to sádlo :-) a udržovat stavy na nějakém rozumném počtu a jen v přírodní rezervaci.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.12.2018 08:27 Reaguje na
Aby jste nakonec nežili v rezervaci vy mentálně zaostalí...
Odpovědět
ig

12.12.2018 10:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Viz můj příspěvek nahoře. Osobně proti bobrům nic nemám, zvířata mám rád (nejen na talíři), ale je-li jich příliš, musíme jim obětovat část své schopnosti být soběstační v zemědělské produkci. Čistě sobecky bych v rybníku radši viděl bobry a vydry a volavky než hloupé kapry, ale muselo by být zajištěno, že ty kapry nakoupíme za stejnou cenu odjinud. Nehledě na strategickou důležitost soběstačnosti, viz příspěvek J.šimůnka. Jde o to se rozhodnout, kudy vede hranice. Nemám na to nějaký vyhraněný názor, to bude spíš věc společenského konsensu. Jen uvádím obě varianty :-)
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.12.2018 17:51 Reaguje na
Rybník je podle svého názvu i záměru investora produkční plocha k chovu ryb. Jestli tam někdo chce mít místo kaprů bobry, tak ať si tu plochu odkoupí a předělá si jí bobrník.
Odpovědět
ig

13.12.2018 21:45 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Nejsme ve při, vidím to také tak. Ty bobry by musel stát (=my) kompenzovat a ještě bychom odměnou přišli o část soběstačnosti.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 21:54 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Chodit se dívat k rybníku na bobry - skvělá myšlenka, nejraději mám ty holé bobry, rybáři by tam neměli překážet.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.12.2018 08:45 Reaguje na Jan Šimůnek
To jsou zase bláboly... Vy pane nevíte nic o tom co má jaký dopad a hlavně žijete v umělé realitě "made by human".

Pokud usiluji o zachování a zlepšení stability ekosystémů, pokud bojuji za čistý, zdravý a udržitelný svět... jsem pak ten kdo škodí a kdo by za to měl ještě platit? Když bojuji proti těm co reálně a prokazatelně ŽP poškozují, tak jsem já ta škodná? No pro poškozovatele ŽP a takové hlupáky jako jste Vy škodná jsem, to je pravda.. a jsem takovou škodnou rád :)

Máte zvrhlé myšlení..... Vy můžete říct úplně cokoliv jako třeba Zeman a nebudete vybočovat ze svojí cesty demagoga....

Vzhledem k tomu, že podle všeho ani nevíte co je to ekologie a nevíte nic o tom co takový jako já reálně řeší, tak Vám ani nemá smysl argumentovat, protože Vy o pravdu nestojíte...

Ale jak jsem již několikrát napsal... jste jen nic neměnící slepá ulička evoluce, která se rozčiluje nad nesmyslností své vlastní existence...
Odpovědět
Hu

Hunter

12.12.2018 09:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Chlapečku, a ty o tom něco víš? Bláboly tu zatím produkuješ poměrně usilovně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 07:39
@ig Spíš v oborách, z nichž by nemohli utéct.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 07:41
@vlad wolf
Pokud nemá prachy, tak zavřít, dokud je nesežene nebo nevydělá na nějakých nucených pracích.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.12.2018 08:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Z Vás ten komunismus (totalitou pokřivené myšlení) vyloženě číší...
Odpovědět
Hu

Hunter

12.12.2018 09:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Chlapče, ty jsi velký bojovník proti bolševikům. Teď, když už se to může :-). Tomu se říká "silná na hubě" :-).
Odpovědět
Tomáš  Holíček

Tomáš Holíček

12.12.2018 10:24
Jediným řešením je stanovení normovaného stavu těchto živočichů a následná regulace.Pokud se tak nestane,povedete k nelegálnímu černému lovu a to si myslím je špatně.Není to tak dávno,co u nás byli pstruzi potoční v každé strouze nebo lesním potoce.A teď ?Mrtvá voda.Takže budeme zachraňovat jednoho živočicha na úkor druhého?Vydra je určitě krásnej živočich a neodmyslitelně k nám patří,otázkou je, kolik si jich tu necháme...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 14:27 Reaguje na Tomáš Holíček
Myslím, že ohledně vydry by především pomohlo, a to urychleně, zakázat její chov, aby nedocházelo ke kontaminaci přirozené populace jedinci odchovanými v zajetí. Pro ryby v řekách je potřeba vytvářet úkryty, kde se mohou před vydrou schovat. V přirozeném prostředí má vydra tendenci hájit si tak velké teritorium, aby si v něm všechny ryby nevyžrala, ale aby stačily dorůstat a množit se. Tlumení vydry připadá v úvahu snad jen tam, kde se vyskytuje lipan podhorní (který byl významnou součástí naší přírody a nyní je silně ohrožený), protože tato ryba nemá tendenci vyhledávat úkryty, tudíž je pro vydru velmi snadnou kořistí.
Obdobně i bobr může být problémem jen lokálně, plošné snižování stavů jako nutné rozhodně nevidím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 14:06
@Lukáš Kašpárek
Bojujete za svět plný škodlivin, které obsahují (mj.) BIO potraviny. Bojujete za nesmyslné utrácení peněz na OZE, místo aby se daly na přizpůsobení přirozeným posunům klimatu. Bojujete za ohrožování lidí i plodů jejich práce divokými zvířaty, jejichž volné pobíhání je naprosto neslučitelné s tak zalidněnou krajinou, jakou zde máme. Bojujete vůči všemu pozitivnímu, co je spojeno s civilizací jako takovou. Trochu mi připomínáte Čapkova Pračlověka Janečka s jeho brbláním proti ohni.
Bojujete za melounismus, tedy komunismus v zeleném rouše.

Já byl v organizaci ochrany přírody Tis už v době, kdy se pravděpodobně ani neznali vaši rodiče. A Tis nebyl po roce 1989 obnoven, protože měl ústřední heslo "poznej a chraň". A už v tom roce 1989 byla "ekologie" plná do ní (přes komunistický Svaz ochránců přírody) záměrně nahnaných tupohlavů, pro něž bylo to "poznej" neřešitelným problémem a současně nesplnitelnou podmínkou.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 14:13
Pasti jsou opravdu hloupost. Naopak tam, kde bobra nebo vydru mít nechceme, by mohl pomoci jejich velice omezený odstřel.
Odpovědět
KZ

Karel Zajíc

12.12.2018 21:53
PARADOX našeho státu: Evidentně méně aktivně lovících myslivců = více divočáků a naopak. Stavy divočáků není možno více snížit, protože jejich přírůstky jsou tak vysoké, že současný počet aktivně lovících myslivců to už nezvládne. Jenže v republice nuceně zahálí další tisíce potenciálních lovců, kteří vlastní všechno to drahé vybavení a lovecký lístek, jen se nemůžou dostat do žádného mysliveckého spolku. Tam jsou jejich žádosti v 99 procentech případů "vyřízeny" tím, že jim odepíší, že nikoho nepřijímají apod.. Dokonce je tak nakládáno většinou i s těmi myslivci, kteří nevlastní jen potřebné zbraně, ale jsou dokonce vlastníky několika hektarů půdy na kterých vznikají škody od divočáků v místě, kde tohoto vlastníka(myslivce) nechtějí přijmout! Myslivost se tak stala velice levnou, přitom prestižní zábavou pro všechny myslivce, kteří se v minulosti dokázali upíchnout do některé společenstevní honitby. A jejich zábava je má stát co nejméně peněz bez ohledu na to, jak velké škody zvěř činí ostatním spoluobčanům na polích, nebo lesích... Proč stát platil drahé odstřelovače a proč má stát rozdělovat miliony korun jako zástřelné mezi spokojené koníčkáře, když tu máme další velkou skupinu myslivců/lovců, kteří by velmi rádi vyrazili lovit divočáky zcela zadarmo? Ano, stovky až tisíce dalších lovců by stříleli přemnožené divočáky zadarmo, kdyby jim v tom nebránili ti myslivci, kteří si už berou státem vyplácené zástřelné.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 17:46
Myslivci ztrácí poslední zbytky soudnosti - pasti do přírody? Až to někoho těžce zraní, dají od toho ruce pryč, že to nebyl nikdo od nich. A budou namítat, že se dotyčný pohyboval, kde neměl. Zadání mají - omezit stavy divočáků, ale to už je nebaví, chtěli by si ulovit šelmu. Myslivecká jednota, jaká je v dnešní podobě, by se měla rozpustit a za pozměněných principů a bez současného vedení ustanovit organizaci jinou. O členství by nerozhodovali sami členové jako dosud a členství by bylo na dobu určitou, prodloužení podle dosavadní činnosti.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 20:22
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-janota-proc-myslivci-navrhuji-pouzit-na-bobry-a-vydry-pasti
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 20:22
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-janota-proc-myslivci-navrhuji-pouzit-na-bobry-a-vydry-pasti
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 20:22
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-janota-proc-myslivci-navrhuji-pouzit-na-bobry-a-vydry-pasti
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist