Na šetření vodou nikdo neslyšel. Do okamžiku, než voda z kohoutků přestala téct, říká starostka Mnichovic Petra Pecková

„A lidé mi najednou volali a psali, co se děje, že neteče voda,“ líčí Pecková. Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Luis Tosta / Unsplash

Od té doby tekla voda jen v městské části Myšlín, který je napojen na přivaděč pitné vody z Želivky. Ve zbytku Mnichovic, který má vodu ze tří městských studní, tekla voda jen v nejníže položené části, kde je škola pro 750 žáků, školka a zdravotní středisko. Zachránit dodávku vody právě tam bylo v tu chvíli prioritou.

Městské studny mají vydatnost okolo 240 m3 vody denně. „V lednu byl průměrný denní odběr z našeho vodovodu 184 m3, v únoru 193, v březnu 199,“ ukazuje statistiky Petra Pecková.

Lámat se to začalo v dubnu, kdy lidé začali zalévat zahrady a průměrný denní odběr vyskočil na 248 m3. „V květnu přišlo teplé počasí a také byly dva prodloužené víkendy a lidé začali napouštět bazény. Průměrný denní odběr byl rázem 284 m3. O prodloužených víkendech vyskočil dokonce na 400 m3. A naše studny to nezvládly,“ líčí starostka.

Obec už od dubna upozorňovala lidi na přetěžování obecních studní, ale jak ukazují čísla, nikdo nutnost šetřit vodou nebral příliš vážně. Až do okamžiku, kdy voda přestala téct.

„Okamžitě jsme svolali krizový štáb a začali hledat způsob, jak do našeho vodojemu dostat vodu,“ říká Petra Pecková. Jinak hrozilo, že bude bez vody celé město a nebude možné ráno otevřít školu a školku.

V květnu začali lidé plnit své zahradní bazény.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Bart Everson / Flickr

Jenže tady starostka Pecková podruhé narazila na napouštění bazénů.

Všechny firmy, které tu noc Petra Pecková obvolala, jí vyjádřily účast, ale zavážet pitnou vodu cisternami odmítly. Vodárenské společnosti měli většinou cisterny jinde pro svou potřebu, soukromníci měli stovky zakázek na plnění bazénů u nasmlouvaných klientů. „Nepomohli ani naši skvělí dobrovolní hasiči, protože ti mají jen hasicí cisternu, kontaminovanou vodou z požárních nádrží a rybníků, a nemají cisternu na pitnou vodu, která musí splňovat přísná hygienická pravidla,“ říká Pecková.

Krizový stav? To by vás muselo být víc

Kdyby Mnichovice nebyly u Prahy, ale na Slovensku, mohla starostka Pecková obratem vyhlásit místní krizový stav – v tom okamžiku by se její vyjednávací situace změnila. Společnosti by měly povinnost jí pomoci. Správa státních hmotných rezerv by během několika hodin od podání žádosti mohla poskytnout své vybavení.

Ale protože Mnichovice jsou v Česku, měly smůlu. V Česku může krizový stav vyhlásit až hejtman či hejtmanka kraje.

Pecková se samozřejmě s krajem spojila, ale když krajští úředníci zjistili, že se v tu chvíli problém týká jen jedné obce, o vyhlášení krizového stavu ani neuvažovali. A v takovém případě například Správa státních hmotných rezerv může své vybavení půjčit, ale za komerční nájem a až po té, co je uzavřena smlouva o zápůjčce. Tedy nic, co by se dalo vyřešit obratem.

Nově vysázená alej.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Archiv Petry Peckové

Petra Pecková a její Mnichovice v tom byly samy.

Respektive je zachránil Tomáš Rychta, toho času starosta obce Štíhlice, který sám provozuje firmu s cisternami na převážení pitné vody. Díky jeho dvěma cisternám, které celou noc pendlovaly mezi nejbližším hydrantem a mnichovickým vodojemem, se podařilo vodojem naplnit tak, že se centrální údolní část města podařilo zachránit, ráno mohly jít děti do školy a školky. Na kopcích tekla voda až po odvzdušnění a odkalení řadu v 16 hodin odpoledne.

Mnichovice si pak nasmlouvaly firmy, které jim po celé léto zavážely pitnou vodu do vodojemu tak, aby byl vody dostatek.

„Během léta se účet za zavážení vodojemu vyšplhal na půl milionu korun,“ říká Petra Pecková, „a letos jsme kvůli tomu museli zvýšit cenu vodného a stočného o tři koruny.“

Mnichovičtí požádali vodoprávní úřad v Říčanech kvůli suchu o vydání opatření obecné povahy, které by zakazovalo plnění bazénů z vodovodu. „Problém je, že něco takového velmi dlouho trvá, než se projedná a schválí,“ říká Pecková. Nehledě na to, že vymáhání zákazu je složité a také opatřením obecné povahy nelze omezovat soukromé studny.

„Co u nás následně pomohlo, byl apel na lidi, aby šetřili vodou a nezalévali vodou z vodovodu zahrady a neplnili bazény. A pak pomohlo to, že se lidé vzájemně hlídali,“ říká Pecková. Ke starostce se pak dostávala upozornění na to, že někdo přeci jen svou zahradu zalévá, ale většinou se ukázalo, že to bylo vodou z vlastní studny. „Ale byli u nás i případy, kdy nám člověk řekl, že na kontrolu toho, čím zalévá zahradu, nemá úřad žádnou pravomoc,“ říká Pecková.

Zelená střecha na školní přístavbě

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Archiv Petry Peckové

Každopádně po této suché události se v Mnichovicích opravdu začalo s vodou šetřit.

„Naše obec chce jít lidem samozřejmě příkladem, takže jsme museli vyřešit několik věcí,“ říká Pecková. Mnichovice například nedávno vysázeli novou alej. „Museli jsme je zalévat i v době sucha, jinak by stromy uschly,“ říká Pecková.

Mnichovice to vyřešily tak, že se zeleň přechodně zalévala „šedou“ recyklovanou vodou.

Při dostavbě školy se čtyři ploché střechy vyprojektovaly jako zelené. „A skutečně to zadržuje vodu, chladí to školu a je to hezké i na pohled,“ říká Pecková.

Občané si také v rámci participativního rozpočtu rozhodli, že chtějí dát 300 tisíc na přeměnu trávníků na náměstí na trvalkové záhony, které nejsou tak náročné na vodu a údržbu.

„Přemýšlíme o obnově několika rybníků, které v našem katastru byly,“ říká Pecková. Problém je, že jsou na soukromých pozemcích a jejich majitelé za ně chtějí cenu jako za stavební pozemek (kterým také jsou).

Do budoucna se Mnichovice proti suchu chtějí pojistit tím, že v rekordně krátké době vyprojektovali a vyběhali povolení na propojení městského vodovodu s řadem napojeným na Želivku.

Text vznikl na základě příspěvku Petry Peckové na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.

Přečtěte si také |

Zanedbávání požárních nádrží by nás mohlo mrzet, říká hasič