Některým ptákům budky nevyhovují: je v nich suchý vzduch a špatně izolují
Někteří v dutinách hnízdící ptáci jsou totiž citliví na vnitřní mikroklima budky, respektive stromové dutiny. Ornitoložka Marta Maziarzová spolu s kolegy měřila vnitřní teplotu a vlhkost dutin, ve kterých s oblibou hnízdí sýkora babka. A to samé provedli u budek, které jsou určeny právě pro tohoto drobného pěvce.
A ukázalo se, že stromy slouží jako mnohem efektivnější tepelná izolace než tenké stěny ptačích budek. Teplota je v nich stálejší a extrémní výkyvy teploty oběma směry jsou blíže mediánu, než jak je tomu u budek. V těch prostě bývá při extrémním počasí buď velká zima, nebo velké teplo.
V dutinách stromů je také mnohem vyšší relativní vlhkost, v průměru okolo 90 procent. V ptačích budkách bývá průměr podstatně nižší, okolo 76-78 procent.
„Hlavní poznatek našeho zkoumání je, že ptačí budky nemohou nahradit stromové dutiny,“ říká spoluautorka Marta Maziarzová. Ptačí budky nejsou podle ní špatné. „Jsou prostě jiné. Jsou sušší, jsou teplejší a špatně izolují. A to má pro ptáky, kteří je obývají, své dopady,“ říká Maziarzová.
Výzkum v lesích Velké Británie a Polska také ukázal, že různé ptačí druhy mají různé preference co se týče budek, respektive hnízdních dutin. Zatímco sýkora koňadra oblibuje nabízené budky, zmiňovaná sýkora babka dává přednost stromovým dutinám. A to, i když jsou budky maskovány jako přírodní dutiny.
Podle Maziarzové by se při ochraně lesů měla brát v potaz diverzita hnízdních dutin. Je totiž dobré chránit stromy s větším počtem dutin, které nabízejí útočiště celé řadě druhů. A to nejen ptačím, ale i netopýrům či hmyzu.
Maziarzová zároveň zdůrazňuje, že pro některé ptačí druhy jsou lidmi vyrobené ptačí budky důležité. Například populace lejsky černohlavé nebo sovy pálené se daří obnovovat převážně díky nim.
reklama
