Norský systém recyklace PET lahví dal hodnotu něčemu, co ji nemělo
Čísla, které norská společnost Infinitum prezentuje, zní skutečně zajímavě. Dnes je tu prý recyklováno 97 % všech prodaných plastových láhví a do životního prostředí jich uniká méně než jedno procento. A dále, pokročilý systém třídění a sběru dává zpracovatelům odpadů natolik kvalitní materiál, že 92 % recyklovaných PET lahví je možné znovupoužít při výrobě dalších nových plastových lahví. Tento cyklus je přitom možné zopakovat až padesátkrát. Není to sice úplných 100 % a dokonale uzavřený cyklus, ale v zásadě je to zatím asi to nejlepší, co je ve světě k vidění.
Recyklace nemá cenu, pokud ji nějakou nedáte
Spojené státy americké jsou dnes schopny recyklovat plastové nádoby s efektivitou kolem 30 %, ve Velké Británii se pohybují někde mezi 20-45 %. Na druhou stranu, ve světě jako celku je dnes nerecyklováno 91 % všech každoročně vyrobených plastů, už proto, že výroba nových zatím vyjde levněji, než recyklace starých. V čem je tedy norský přístup jiný, že jim recyklace (alespoň ve srovnání se zbytkem světa) výborně funguje? Recept, který Infinitum dává, je prostý: „Dali jsme hodnotu něčemu, co ji dříve nemělo.“
O peníze jde totiž vždy až na prvním místě. A tak je prodej každé plastové nádoby v Norsku zdražen o poplatek odpovídající přibližně 4-8 českým korunám. Když dopijete, můžete láhev vrátit a vybrat si zálohu zpátky. Nejen v místě nákupu, ale prakticky v jakékoliv prodejně potravin či občerstvení nebo na benzínové stanici. I obchody veřejné sítě mají specializované automaty na příjem zálohovaných PETek. Tím to ale nekončí. I sami obchodníci jsou odměněni nějakým tím procentem z obratu, takže na výběru prázdných lahví netratí.
Kupujete si nápoj, nebo obal?
„Chtěli jsme lidi dostat do bodu, kdy si sami uvědomí, že si nekupují láhev, ale nápoj. A obal si jen pronajímají,“ říká Kjell Olav Maldum, obchodní manažer společnosti Infinitum. Pořád by to ještě nebylo dokonalé, kdyby tuhle hru nehráli i sami výrobci PET lahví. Jenže oni ji hrají. Vybrané lahve totiž „vykupují“ a s pomocí recyklačních zařízení je přetváří na nové. Jen tak se totiž vyhnou velmi vysokému zdanění. Jeho práh je nastaven tak, že kdo nerecykluje na 95 %, platí. Kdo tuto hranici úspěšně přesáhne, neplatí. Takže je v nejlepším zájmu výrobců recyklaci podporovat.
„Ne, nebylo to snadné. A výrobci plastových obalů museli na sobě v posledních sedmi letech pořádně zapracovat,“ říká Maldum. Podobný systém teď rozjíždí Litva a Německo, a za inspirací se do společnosti Infinitum vydali ze Skotska, Indie, Číny a Austrálie.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Martin Jasan
18.3.2019 14:20 Reaguje naPokud pálí bude to asi kapitalismus, že?
To budete asi první na světě, kdo to takto dělí.
Jiří Svoboda
18.3.2019 15:57 Reaguje na Martin JasanMně se líbí, že na tomto příkladu sankce fungují a zdá se to být vhodný nástroj pro to, jak nasměrovat světovou ekonomiku do udržitelného koridoru. Toto může být cenná zkušenost!
Jan Šimůnek
18.3.2019 19:18 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.3.2019 08:51 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
21.3.2019 05:38 Reaguje na Jiří SvobodaUkazuje to i tenhle článek: PETky je prostě racionálnější pálit a vyrobit nové z ropy. Přičemž ekologická stopa, protože PET láhve vytěsňují fosilní paliva, je menší než ekologická stopa jejich recyklace.
Martin Jasan
19.3.2019 14:02 Reaguje na Jiří Svobodaa) V Norsku se ropou netopí.
b) Spalování materiálu, který může být takto v téměř čisté formě znovu dodán ke zpracování, je energeticky neefektivnější než recyklace.
Jiří Svoboda
20.3.2019 10:54 Reaguje na Martin JasanDaniel Vondrouš
21.3.2019 11:06 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
24.3.2019 20:23 Reaguje na Daniel VondroušDaniel Vondrouš
25.3.2019 09:10 Reaguje na Jiří SvobodaNo pokud by se přijalo opatření na zálohování, tak se nápoj zdraží o cca 2 Kč (vliv nákupu výkupních automatů) plus 3 Kč záloha, tak se nám takový nápoj zdraží na celkovou cenu 13 - 15 Kč. Takže tímto opatřením se obal stane dražším než prodávaný (uvažovaný) výrobek, respektive výrobek se stane neprodejným. No a voto tady jde organizátorům této akce.
Já jsem pro svobodu rozhodování a pro produktivitu práce.
PS vaše schopnost převrátit smysl věty je úžasná a hraničí s manipulací.
Martin Jasan
19.3.2019 14:14 Reaguje naNorsko je jedena z nejbohatší a nejvyspělejších zemí světa s největšími svobodami, možností podnikání a vzděláním na světové špičce. A považovat ji za jakkoliv socialistickou je čirý fanatismus.
Nejen, že máte ujeté vnímání, ale navíci i nedomyšlené.
Podle vás je socialistické (not OK), když by stát motivoval soukromé firmy a spotřebitele recyklovat.
Ve své omezenosti si ale neuvědomujete, že v pro vás evidentě žádoucí variantě, stát plastí soukromé firmy za svoz a pálení odpadů (včetně těch PET lahví). Doporučuji se nad tím zamyslet.
Ve své ortodoxní ideologii nezasahování státu, by jste měl pravděpodobně začít obhajovat přístup sypání odpadu do řek, tak jak je to praktikováno v rozvojových zemí jihovýchodní Asie.
Tam do toho stát opravdu nezasahuje.
Já zas považuji za ujeté zdražit jeden typ výrobku více jak o třetinu jen abych docílil, aby se spotřebitel choval zcela nesmyslně podle not, které píše nějaký zachránce světa.
Výsledek takové direktivy, je stejně nepředvídatelný jak mnoho takových direktiv před tímto a k záchraně světa stejně nedojde jen se zase zvýší zasahování státu do života jeho obyvatel. A kladu si otázku kde a kdy to skončí.
Martin Jasan
19.3.2019 16:55 Reaguje naKdyž jsem chtěl, abyste se zamyslel, myslel jsem to vážně. Ale teď vidím, že to asi zamyslet se od vás není možné vyžadovat. Že si stejně raději budete mlít pořád a pořád to stejné dokola.
Kde jste přišel na to, že stát platí soukromé firmy za svoz a pálení odpadů. Vy ve své omezenosti nejste schopen si ani zjistit skutečný stav věcí. Vy ve své zaslepenosti nejste schopen dohlédnout jak blbě může to páchání dobra skončit.
Jan Šimůnek
21.3.2019 05:41 Reaguje na Martin JasanDaniel Vondrouš
21.3.2019 16:41 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
21.3.2019 19:47 Reaguje na Daniel VondroušZálohy na skleněné láhve mají smysl, protože se láhve myjí a následně znovu plní. Proto je třeba např. kontrolovat jejich integritu.
Zálohy na plastové láhve, plechovky atd. smysl nemají, protože se jedná o sběrnou surovinu.
Daniel Vondrouš
25.3.2019 09:07 Reaguje na Jan ŠimůnekA co říkáte tomu omezení domácnosti při opečovávání prázdných lahví, aby nedošlo k jejich sebemenšímu poškození.
Michal Ukropec
18.3.2019 11:09Jiří Svoboda
18.3.2019 12:20Recykluji proto, že jsem pod obrovskou sankcí. Mohu si tedy vybrat. Buď nerecykluji a sankci promítnu do ceny zákazníkům nebo recykluji a zvýšené náklady na recyklaci promítnu do ceny zákazníkům. Sankce je tak vysoká, že se recyklovat vyplatí. Zákaznící na to mohou zareagovat tak, že zminimalizují nákup nápojů v petkách a budou si kupovat šumáky, které mohou být stejně dobré.
Já takový mechanismus, jak chránit planetu, založený na sankcích plně schvaluji, protože efektivně vede k cíli.
Zase fajn článek pane Dohnale!
Lukas B.
18.3.2019 14:21 Reaguje na Jiří SvobodaJan Kropáč
18.3.2019 18:111)Minimalizovat nevratný obal jako takový - poplatky z každého obalu (již dnes existuje) - ale razantně navýšit u obrátkových obalů, zvláště PET lahví, kelímků od jogurtu atd..
2)Peníze investovat do pobídek na vývoj na obalu, která se dá dobře rozložit (rozpustit)na složky které neničí prostředí a dá se lokálně využít např. v kompostu. Stát by garantoval vytvoření sběrných míst těchto obalů. Tyto obaly nebudou zpoplatněny.
Sice to zní jako sci-fi, nicméně kdo by před dvanácti lety předpokládal současnou situaci kolem solárních panelů? Stačilo jedno hlasování v parlamentu ohledně dotací a boom byl okamžitý.