https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nss-zamitl-stiznost-povodi-kvuli-vyjimce-pro-zasah-do-biotopu-u-novych-mlynu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejvyšší správní soud zamítl stížnost povodí kvůli výjimce pro zásah do biotopů u Nových Mlýnů Aktualizováno

26.6.2025 12:41 (ČTK)
Foto | Huhulenik / Wikimeda Commons
Podmínkou pro případné zvýšení hladiny střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na Dyji je konkrétní doložení veřejného zájmu, který převáží nad ochranou přírody. Obecný poukaz na sucho a klimatickou změnu nestačí, plyne z nového verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS). Zamítl kasační stížnost Povodí Moravy proti rozsudku, jímž Krajský soud v Brně loni zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí o výjimce umožňující zásah do biotopů deseti zvláště chráněných druhů živočichů. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce. Povodí Moravy rozsudek respektuje, veřejný zájem se chystá doložit.
reklama

 
"NSS se shoduje s krajským soudem, že pro zvýšení hladiny ve střední nádrži vodního díla Nové Mlýny spojené s kolísáním vody nebyl doložen skutečný konkrétní veřejný zájem, který by nad zájmem ochrany přírody převážil, neboť pro něj chybí ve správním spise podklady," stojí v rozsudku NSS.

Povodí roky usiluje o možnost zvyšovat hladinu střední nádrže až o 35 centimetrů. Objem zadržené vody by se zvýšil až o devět milionů metrů krychlových, což by pomohlo zemědělským závlahám. Ekologičtí aktivisté ale dlouhodobě kritizují negativní vliv záměru na ptačí oblast a další živočichy žijící na březích nádrží.

Výjimku vydal jihomoravský krajský úřad. Poukázal například na to, že záměr je reakcí na "vliv klimatické změny projevující se nedostatkem vody v krajině". Výjimku potvrdilo ministerstvo životního prostředí, ovšem krajský soud ji na základě žaloby spolku Děti Země zrušil a nařídil ministerstvu, aby se problematikou zabývalo znovu.

Povodí Moravy reagovalo kasační stížností. Krajský soud ovšem podle NSS rozhodl správně. "Bez konkrétních podkladů o projevech klimatické změny (konkrétně sucha) v dané oblasti a bližšího zdůvodnění, proč je stávající stav nevyhovující, nelze předpokládat, že záměr naplní veřejný zájem na zlepšení vodohospodářské bilance," stojí v rozsudku NSS. Obecným odkazem na klimatickou změnu by se jinak dala odůvodnit prakticky jakákoliv výjimka.

Povodí je podle mluvčí Jany Kučerové nadále přesvědčené, že obnovení zásobního prostoru na dolní a střední nádrži Nových Mlýnů představuje jedno z nejúčinnějších adaptačních opatření na dopady klimatické změny, které se už na jižní Moravě významně projevují. "Jsme proto připraveni v intencích daného rozsudku doplnit zdůvodnění převažujícího veřejného zájmu, a to na základě odborných podkladů, do jejichž zpracování hodláme zapojit také externí odborníky jak z oblasti vodního hospodářství, tak z oblasti ochrany přírody," uvedla Kučerová.

Krajský soud i NSS kriticky poukázaly také na rozdělení fáze II, tedy zvýšení hladiny, a fáze III, která má přinést kompenzační opatření. Povodí Moravy v kasační stížnosti popřelo, že by postupovalo takzvanou "salámovou metodou". Podle NSS by však skutečně bylo logičtější, kdyby povodí požádalo současně o vydání podkladových správních aktů pro obě fáze. Pokud existují důvody pro oddělení fází, musí je státní podnik a úřady náležitě osvětlit.

Právě kvůli tomu, že výjimka pro zásah do biotopů chráněných živočichů pozbyla platnost, uspěly Děti Země nedávno s další žalobou. Krajský soud v Brně zrušil lednové rozhodnutí ministerstva zemědělství, umožňující zvýšit hladinu až o 35 centimetrů a provádět další manipulace. "Vodoprávní úřad nemůže povolit nakládání s vodami, jestliže nebylo pravomocně rozhodnuto, že takové nakládání je z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny přípustné (a za jakých podmínek)," rozhodl krajský soud. I proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost.

"Dalším soudem bylo opět potvrzeno, že Povodí Moravy nepředložilo žádné konkrétní důkazy, jaká je dosavadní spotřeba vody v nádrži, na jaké účely a jak to bude v budoucnu, aby bylo nutné škodlivě zasahovat do biotopů deseti cenných druhů živočichů zvýšením vodní hladiny a změnou doby jejího kolísání," uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Soustava tří vodních nádrží vznikla v 70. a 80. letech minulého století a jejím účelem bylo zachycení povodňových průtoků. Zároveň tehdejší plánovači chtěli akumulovat vodu pro intenzivní zemědělskou výrobu, kterou měl rozvádět rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů. Z tohoto plánu se uskutečnil jen zlomek. Aktuální plán péče udržuje vodní hladinu na kótě 170 metrů nad mořem.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2025 13:12
Pohnízdní kolísání hladiny není žádný "zásah do biotopů", ale zcela přirozený jev (viz např Nezider celoročně). Ať tedy zemědělci zavlažují vodou ze spodní nádrže, kde kolísající hladina žádným "kriticky ohroženým" druhům vadit nebude. Buďto má Povodí neschopné právníky, nebo někomu tato ochranářsko-ekonomická parodie vyhovuje. Ale na "házení vidlí" máme v Česku vyškolené přeborníky, což jde poznat i podle rychlosti výstavby komunikací. Prostě evidentní -stán se spoustou zaměnitelných předpon...
Odpovědět
PB

Petr Blažek

26.6.2025 18:29 Reaguje na Karel Zvářal
Mělké rybníky a tím tyto nádrže jsou, se k zavlažování nehodí. Docházelo by k odkrývání a zaplavování spousty ha, což by pravděpodobně vedlo i k jejich postupné erozi. Navíc ty odkryté břehy by v době, kdy by byly bahnité se stávaly semeništěm komárů, což se v době, kdy se v Evropě šíří ve velkém africké nemoci, pořád podceňuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2025 18:55 Reaguje na Petr Blažek
V těch mělkých nádržích žijí rekordní sumci, kteří jsou vrcholem potravní pyramidy, na jejímž začátku jsou mmch komáří larvy. V Pasohlávkách jsem byl opakovaně, a když to srovnám s tundrovým lesem, tak nebe a dudy. Jsem si jist, že i domácí/pamětníci si toho rozdílu (luh vs nádrže) všimli - poptejte se. Odkryté bahno přiláká spousty kulíků aj. drobné havěti - což je též ochrana/podpora ohrožených druhů. A co se týká závlah - voda jako voda. Když se v ní mohou cachtat rekreanti, přežije její závlahu i moravská zem. A s tou erozí to byl největší zápich.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

27.6.2025 05:35 Reaguje na Karel Zvářal
Zvarale, starej se o puštíka, o vodním a bahenním ptactvu toho moc nevíš
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.6.2025 05:58 Reaguje na Karel Pavelka
Rozhodně mám k vodě blíž než ty, troubo nešťastný.-)
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

27.6.2025 05:35 Reaguje na Karel Zvářal
Zvarale, starej se o puštíka, o vodním a bahenním ptactvu toho moc nevíš
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2025 19:11 Reaguje na Petr Blažek
Odkrývání a zaplavování dochází stejně. Ono se to nejmenuje eroze, ale letnění a je pokládáno za velmi užitečné jako biotop pro rostliny, živočichy a zejména bahňáky. Semeniště komárů tam před nádržemi bylo, já tam jezdil na ryby. Teď je to podstatně lepší. Zkuste si někdy po povodni zkusit vyjít kolem Moravy na soutoku. Tam nehodíte v lese bobek. Místní svačí na kole. Uvědomte si, že ty nemoci jako je malárie zde ve středověku stejně byly a eradikace nezávisí na komárech, ale nákazové situaci obyvatel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2025 19:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Povodí si vlastním rozhodnutím nezničí nádrže - na většině obvodu s kamennou hrází právě proti erozi. Jedná se o utraných 35cm (pro starší asi půl lokte) - toho si běžný návštěvník ani nevšimne. A ano, letní se i velké rybníky, bez sebemenších škod po erozi. To dno žije i tak - přerýváním ryb, pomalými proudy ap. A s tím soutokem to nemusí být ani po povodni, stačí deštivější jaro.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.6.2025 15:43
Kéž by naše slavná nezávislá justice,
konečně věděla, co je to vlastně veřejný zájem, že !
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

27.6.2025 05:36 Reaguje na smějící se bestie
Veřejný záměr musí zdůvodnit žadatel, pokud skoro nic nezavlazují, těžko jej proti ochraně ptactva zdůvodnit, jelikož střední zdrž byla speciálně budována pro ptáky .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.6.2025 07:32 Reaguje na Karel Pavelka
No a? Funguje ptačí oblast dobře a fungovala by i při kolísání hladiny.
To co propagujete je tautologie. Nemají dost vody, proto nezavlažují a neboť nezavlažují nemohou mít vodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2025 19:19
Chce to komplexní přístup k ochraně, nikoli nicnedělání. Zvýšit hladinu na jaře apoň o 80cm, pak upouštět. Zvýšit a rozšířit pevné ostrovy, na některých ostrovech vybudovat pláže (ptačí), dát plovoucí ostrovy,...prokysličovat odtok.... Umožní to lepší hnízdění ptáků, zavlažování, výrobu EE, zlepší čistoty Dyje pod, omezí úhyny ryb....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2025 19:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
1* Moje (Trautenberkova) řeč:-)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.6.2025 04:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale to by zelený kleplo, kdyby toto vodohospodáři provozovali !
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

27.6.2025 05:38 Reaguje na smějící se bestie
Jen aby nekleplo tebe joudo anonymní
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

27.6.2025 05:38 Reaguje na smějící se bestie
Jen aby nekleplo tebe joudo anonymní
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

27.6.2025 05:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechte to na ornitolozich
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.6.2025 07:28 Reaguje na Karel Pavelka
Pokud vím, tak ta dohoda s chko je už dávno.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

28.6.2025 07:59
Povodí je podle mluvčí Jany Kučerové nadále přesvědčené, že obnovení zásobního prostoru na dolní a střední nádrži Nových Mlýnů představuje jedno z nejúčinnějších adaptačních opatření na dopady klimatické změny, které se už na jižní Moravě významně projevují. ..............
Přemýšlím, proč by se o adaptační opatření mělo starat Povodí Moravy. Nepochybně je každá iniciativa vítaná, ale když tomu státní orgány háží klacky pod nohy, tak proč se angažovat?
Odpovědět
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist