Ornitologové žádají o pomoc s pozorováním ohroženého chřástala polního
Podle ornitologů si chřástal v trávě vytváří stezky, kterými velmi rychle probíhá. Jeho přítomnost tak značí zpravidla právě jen noční volání samce, kterým obhajuje svůj hnízdní prostor a láká samice.
"Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny," uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO. "Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástali skrýt během sečení," dodal Zámečník.
Chřástal se podle ČSO nejčastěji ozývá mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou ranní. Lidé k jeho mapování potřebují kvalitní svítilnu a mobil s aplikací na určení pozice nebo rovnou GPS přístroj. "Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 metrů od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne," uvedl Zámečník. Získaná data by lidé měli zadat do databáze ČSO na webu birds.cz. Podle ČSO je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s GPS pozicí. Údaje lze zaslat i Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.
Chřástala podle odborníků ohrožuje především časné sečení luk i způsob, kterým se v současnosti provádí. Chřástalové jím přicházejí o hnízdní prostředí a ohrožuje je také na životě. "Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků," uvedl Zámečník. Druhu nesvědčí ani intenzivní pastva dobytka, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chřástalům pak chybí kryt pro hnízdění.
Zámečník uvedl, že zemědělci mohou chřástalům pomoci tím, že budou kosit od středu do krajů louky, aby ptáci měli šanci utéct. Pomůže také snížení rychlosti stroje na čtyři kilometry v hodině. "Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí," sdělil Zámečník.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Karel Zvářal
30.5.2022 16:35Pamatuji časy, kdy býval opravdu polní, nebyla vzácnost ho slyšet z obilného pole, neb se ještě hnojilo hnojem, žila tam i hojná koroptev a křepelka s podobným potravním spektrem. Takže těch 200-400 párů je směšně málo, minimálně o jeden řád jich bylo více.
Ale pokud se podaří udržet současný stav, tj. někde mezi 1000-1500 páry, bude to dostatečný počet pro jeho další budoucnost, neb jeho geografické rozšíření je rozsáhlé, a zejména v Asii jsou obrovské stepní plochy bez chemizace, pojezdů a sečení luk (stepi).