https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/pesticidy-ktere-v-eu-zakazujeme-vyvazime-do-brazilie.a-vraci-se-nam-zpet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pesticidy, které v EU zakazujeme, vyvážíme do Brazílie. A vrací se nám zpátky

4.1.2021 06:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Do budoucna lze očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají. Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda. První náznaky o nápravu stavu se zákazem domácího použití, ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují.
Do budoucna lze očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají. Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda. První náznaky o nápravu stavu se zákazem domácího použití, ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují.
Evropská unie má dvojitý standard kvality: na území členských států se snaží potírat aplikaci pesticidů a snižovat jejich celkový objem, zatímco zůstává jedním z největších světových vývozců prokazatelně závadných a vysoce toxických pesticidů do světa. V případě Brazílie je stav zvláště tristní: evropské rizikové pesticidy se nám totiž obloukem vrací v podobě importovaných výpěstků.
 

Evropská unie patří k útvarům, které ve světě vynikají asi tou vůbec nejpřísnější legislativou ve vztahu k používání pesticidů v zemědělství. Aktuálně se například řeší tzv. Zelená dohoda pro Evropu a vize, že v roce 2030 by měla být čtvrtina zemědělských ploch v EU obdělávána organicky a i na zbytku polí by se mělo aplikovat o 20 % hnojiv a 50 % pesticidů méně. Ostatně, užití pesticidů je tu už nyní všestranně sledováno a regulováno a konkrétní aplikace vysoce toxických pesticidů ohrožujících životní prostředí a lidské zdraví je plošně zapovězeno. S jednou konkrétní výjimkou: evropské společnosti nadále mohou legálně takové vysoce rizikové toxické substance produkovat, pokud jsou cíleny k prodeji a vývozu do třetích zemí. Země EU jsou tedy světovým průkopníkem vlastního čistého zemědělství a současně jedním z největších světových vývozců životní prostředí znečišťujících pesticidů do okolního světa.

Brazílie, supermarket pro celý svět

Své o tom vědí například v Brazílii, státu, který tak rádi káráme za jeho pochybný vztah k amazonským pralesům. Ty se tu rapidním tempem a za řevu motorových pil přeměňují na paseky pro dobytek a ornou půdu určenou k pěstování plodin pro export. Méně se už v Evropě hovoří o tom, že tahle jihoamerická země je dlouhodobě strategickým partnerem v zajištění evropské potravní bezpečnosti. Brazílie je světově největším vývozcem cukrové třtiny, etanolu, cukru, kávy; světovou dvojkou ve vývozu sóji a tabáku; třetím největším vývozcem kukuřice, banánů, ananasů a fazolí. A své významné místo má i v produkci brambor, palmového oleje, rýže, pomerančů a citronů, obilnin, luštěnin, cibuli, hroznech nebo mangu. Hodí se zmínit, že každé zvýšení osetí zemědělské plochy v Brazílii o 5 % se tu transformuje v zisk 189 miliard reálů (774,1 miliard,- Kč) plynoucích z vývozu.

Vývozu, který významnou měrou míří do zemí EU. A přináší peníze, které si šestý nejlidnatější stát světa, s poněkud narušenou ekonomikou, nechce a nemůže odříct. V globálně propojeném světě všechno tak nějak souvisí se vším. Takže stížnosti na odlesňování pomyslných amazonských zelených plic světa, které se mění na vývozní sklad globálního supermarketu - z nějž ale ochotně odebíráme zboží - se víc než jen trochu míjí účinkem. Pokrytectví evropských zemí ve vztahu k jinak kritizované Brazílii jde ale ještě o krok dál: pro dynamicky se rozrůstající brazilské zemědělství totiž z Evropy sami ochotně dodáváme vysoce toxické pesticidy. Takové, o kterých už dobře víme, že škodí zdraví i přírodě, a jejichž aplikaci na území EU jsme proto zakázali. V Brazílii nám ale tolik nevadí. Tedy, aspoň ne všem. Prodej pesticidů Brazílii (v roce 2015 za 240 miliard korun) totiž pomáhá Evropě alespoň částečně vykrýt bilanci dovozu potravin.

Jako bumerang

Jen v roce 2018 bylo v Brazílii spotřebováno 370 000 tun pesticidů. Z toho celkem 60 000 tun vysoce rizikových, v EU zakázaných. Jde přitom vyloženě o chuťovky: účinné látky přípravků Acephate, Atrazine, Carbendazim nebo Lactofen, které byste nejspíš skutečně potkat nechtěli. Tři evropské chemičky - německé BASF a Bayer, švýcarská Syngenta – prakticky kontrolují místní trh s postřiky. A směle sem dodávají látky, které si v Evropě, ve svých domovských zemích, netroufnou používat už skoro 30 let. Ostatně, ze seznamu jednotlivých účinných látek pesticidů, aplikovaných a používaných v brazilském zemědělství, je v EU 44 % zakázáno. Jen Německo do Brazílie vyváží 233 látek, z nichž je 62 považováno za nebezpečné a vysoce toxické a v zemi výrobce jsou zakázané. Asi není nutno dodávat, že Brazílie – země mizejících pralesů a rostoucích polí - se kvůli nim nestává o nic čistější zemí.

Brazílie je ukázkovým příkladem i kvůli svému bumerangovému efektu. Pesticidy, do ní exportované, se totiž navrací zpátky do Evropy v žádaných výpěstcích. V roce 2018 byly v dovozových poživatinách zaznamenány rezidua 74 různých pesticidů. To, co jsme odeslali, se nám vlastně vrátilo zpátky. Břímě vývozu vysoce rizikových pesticidů pochopitelně neleží jen na Německu a Švýcarsku, potažmo na Brazílii. Máslo na hlavě má také Velká Británie, Itálie, Holandsko, Francie, Belgie a Španělsko. Ty v roce 2018 vyvezli do světa 81 615 tun pesticidů (obsahujících dohromady 41 v EU k aplikaci zapovězených účinných látek). Adresáty byly v tomto případě kromě Brazílie ještě Ukrajina, Maroko, Mexiko a Jižní Afrika. A dá se do budoucna očekávat, že čím zdravěji a kritičtěji budeme přistupovat k zemědělské produkci v Evropě, tím intenzivněji nejspíš budeme odebírat potraviny ze zemí, ve kterých u nás zakázané pesticidy používají. Zdravější ale nebude nikdo. Zemědělci, spotřebitelé ani sama příroda.

První náznaky o odstranění dvojitých standardů a nápravu stavu se zákazem domácího použití ale povoleného vývozu rizikových pesticidů už v EU existují. Lídrem, současně potírajícím jak domácí aplikace rizikových pesticidů, tak i jejich vývoz do třetích zemí, by se v roce 2022 mohla stát Francie.

Která země používá nejvíce pesticidů na světě?

Asi nebude velkým překvapením, že v absolutních číslech vede zemědělství v Číně, které jich ročně zužitkuje 1,7 milionů tun ročně. Žebříček spotřeby pesticidů pak pokračuje Spojenými státy americkými, Brazílií, Argentinou, Kanadou a Malajsií. Evropu pak na šesté příčce zastupuje Ukrajina následovaná Francií. Česká republika je ve světovém pořadí na 55. místě, statistika Worldometeres nám přisuzuje spotřebu 4434 tun pesticidů ročně.

Jenže údaj o celkové roční spotřebě nenese plnou informaci: podstatná je i průměrná roční spotřeba pesticidů na hektar orné půdy. Žebříček pak hned vypadá o něco jinak: na prvním místě se s 22,6 kilogramy rázem objeví Kostarika, země jinak vychvalovaná světem coby ekologický šampion a environmentální inspirace. Průměr 13,9 kilogramů na hektar připadá Ekvádoru, 13,1 kg/ha používá Čína; po 12,6 a 12,4 pak Jižní Korea a Japonsko. Česko, s průměrnou spotřebou 1,7 kilogramů na hektar orné půdy, stojí spíše v ústraní. Byť k rekordmanům jako je třeba Indonésie (s 0,03 kg/ha pesticidů) určitě nepatří. Výsledek porovnání je tak spíše rozpačitý: některé státy, proslulé svým pokrokovým přístupem k ekologickému zemědělství, spotřebovávají řádově více pesticidů, než státy, kde se k nějaké udržitelnosti produkce moc nehlásí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.1.2021 06:38
v rámci green dealu bude standard pro uhlík ve všech různých produktech stejný, tzn. bude zavedena uhlíková přirážka pro produkty, které nebudou vyrobeny nízkouhlíkově. Podobně by to mělo platit i pro produkci potravinářských surovin a pro potraviny. Ale je mi jasné, že se hned ozve řada dotčených subjektů, že je to protekcionismus EU. Ale jinak než celosvětově to nepůjde.
My sami s tím můžeme dělat to, že si prostě produkci z dálky, kterou lze vyrobit na území EU nebo ČR prostě nekupujeme!
Odpovědět
ig

4.1.2021 09:03 Reaguje na Katka Pazderů
"Ale jinak než celosvětově to nepůjde."

Nabízí se otázka - půjde to celosvětově? Podařilo se někdy lidstvu něco celosvětově? A když se to 1000x nepovedlo, po 1001. už to půjde?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 09:40 Reaguje na Katka Pazderů
Proč by nám měly vadit tyto látky, když nevadí produkty eko bio zemědělství, prolezlé plísněmi a karcinogenními mykotoxiny?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 19:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty produkty byly takové v minulosti vždy a přesto se prodloužil věk dožití právě těch generací, co na nich vyrostly. Moji rodiče zemřeli v tomto století ve věku 91 a 97 let. S pesticidy v potravinách se mohli setkat až v dospělosti, ale zeleninu a ovoce jsme měli doma z vlastní zahrady, až do roku 1949, kdy nám vše znárodnili soudruzi.
Ale vlastně i potom, protože rodiče dostali časem do nájmu za 10 Kčs měsíčně stejně velký náhradní obecní pozemek, také od komunistů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.1.2021 08:55 Reaguje na Jiří Daneš
Viděl bych rozdíl mezi samopěstitelstvím, které může mít prvky eko bio, a mezi tím, když se to dělá na kšeft.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.1.2021 06:47
Brazílie je v dovozu potravin a potravinářských surovin do EU až druhá, první jsou USA se svými roundup-ready plodinami. https://ec.europa.eu/info/news/2019-record-year-eu-agri-food-trade-2020-mar-27_en
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 09:43 Reaguje na Katka Pazderů
Roundup je ve stejné skupině co do nebezpečnosti jako kuchyňská sůl. Pokud tedy není o kategorii níž.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

4.1.2021 13:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, račte glyfosáty začít důsledně používat ve stejné míře jako kuchyňskou sůl a snad už bude od těch Vašich mouder brzy pokoj. Navíc by se měla výrazně snížit šance, že svoji stupiditu přenesete do další generace Šimůnků...
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 16:34 Reaguje na Pavel Karel
Pokud je budu užívat v souladu s návodem k použití, jako tu kuchyňskou sůl, tak mi žádné riziko hrozit nebude (resp. asi bude menší než z té soli). Akorát se míň nadřu při likvidaci některých úporných plevelů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

4.1.2021 09:19
Kdyby se i v jiných státech rozhodli jednat nezodpovědně jako v Evropě, tak by vypukl hladomor, protože by jim škůdci a plísně zničili většinu úrody. Proto se ty chemikálie používají. To není proto, že by farmář nevěděl co s penězi, tak je promění v jedy, kterými kropí pole.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 09:30
Inspirující článek pro všechny lidi a ne pouze pro odbornou veřejnost.
Zvláště pak poslední odstavec o množství na hektar, kde "vynikají"
země produkující "zdravé "jižní ovoce(hlavně banány)a samozřejmě vývozci
potravin pro evropský trh. Jsem pro, aby se zvyšovala nabídka tuzemské
produkce a to i za cenu snížení konkurenční nabídky. Cena , která se
nám podepisuje na zdraví je těžko měřitelná a má i jiné aspekty. Je ale
v podivné souvislosti se změnou jídelníčku a s nabídkou potravin právě
odtamtud. Stoupá spotřeba takových produktů a stoupají různé civilizační
choroby jako alergie a jiné, kdysi vzácné a nebo neznámé choroby poruch
vývoje hlavně u dětí. U ostatních to může mít i jiné příčiny, ale u dětí
je to vzhledem k jejich krátké zátěži vlivů prostředí podivné. V tomto
EU jako vývozce jedů a zpětný dovozce pochybných potravin selhává a tak
by bylo v zájmu zdravotních rizik zpřísnit alespoň naše kontroly zboží
z dovozu. Já se bez tohoto zboží většinou obejdu, ale pokud ta sója bude
použita k výkrmu německého čuníka, ze kterého sním řízek, tak jsem tam,
kam jsem se nechtěl dostat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 09:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Nikdy se nepodařilo prokázat, že by nějaké stříkané ovoce z tropů mělo negativní účinek na zdraví našich konzumentů. Ty účinky jsou jen žvásty ekomagorů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2021 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Obdobně argumentují firmy vyrábějící tabákové výrobky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 16:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tady je situace trošku složitější:

První snahy o zákazy či omezení tabákových výrobků se děly v době, kdy souvislost mezi příslušnými chorobami a kouřením byla jen 80 procent (věda vyžaduje 95 procent a více). Ciož celý problém boje oproti kouření leda diskreditovalo. Skutečně vedecké výsledky byly k dispozici až po zveřejnění studie na britských lékařích:

Doll R., Peto R., Wheatley K., Gray R., Sutherland I.: Mortality in relation to smoking: 20 years' observation on male British doctors. British Medical Journal 2(6051), 1976, 1525-1536.

Do té doby prostě žádné vědecké důkazy o škodlivosti kouření nebyly podány.

MMCH, ještě cca dvacet let před touto studií se považovalo kouření za zdravé, protože bylo statisticky významně asociováno s markery pozitivního zdraví.
Šlo o to, že kouření ještě před 2. světovou válkou bylo spojeno s vyšším sociálním statutem, který sám o sobě je spojen s lepším zdravím, a tento faktor "přebil" negativní dopady na kouření. A od posunu kouření do nižších sociálních vrstev musel uplynout nějaký čas, aby se to promítlo i do zdravotního stavu a aby to někdo zpracoval.
Ještě o něco dřív vyšla u nás monografie "Patologie nekouření", která exaktně na bázi statistických údajů prokazovala souvislost nekuřáctví s některými chorobami (pochopitelně, šlo o nerozpoznané epidemiologické a statistické artefakty, což na tehdejší úrovni vědecké metodiky bylo omluvitelné.

Stejným způsobem se chová obezita, protože ve vyspělých zemích je spojena se zdravotním rizikem, zatímco v řadě rozvojových zemích je spojená s vysokým sociálním statutem, který negativní dopad obezity přebije. U nás to ostatně bývalo také, až někdy do konce 19. století.

A důvěryhodnosti boje proti kouření na úrovni EU neprospívá ani to, že EU zakázala (Švédsko mělo nebo ještě má dočasnou výjimku) šňupavý a žvýkací tabák, které oba při konzumaci neprocházejí pyrolýzou a škodlivin z nich konzument dostane o několik řádů méně než z tabákového kouře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 09:36
Problém vidím v tom, že naprostá většina těchto zákazů konkrétních látek či preparátů byla prosazena řevem ekologických aktivistů, naprosto nevzdělaných v exaktních disciplínách, nikoli posouzením jejich reálné škodlivosti. Ekologové bojují (a v některých případech i zvítězili, bohužel) za zákazy preparátů, které jsou na stejné úrovni škodlivosti, jako např. kuchyňská sůl nebo řepný / třtinový cukr.
Odpovědět
ig

4.1.2021 10:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Bohužel je to možná ještě horší. <konspirační teorie>Říká se, že výrobci pesticidů využili aktivisty jako užitečné idioty, aby jim pomohli za použití soudních sporů (a za cenu nákladů za vyplacené "odškodné") oficiálně prohlásit pesticidy, kterým vypršela patentová ochrana, za prudce jedovaté, aby mohli dát na trh jiné, patentované, které tudíž nesmí vyrábět nikdo jiný.</konspirační teorie>
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 11:03 Reaguje na
I na tom může být kus pravdy. Já pouze srovnávám všechny vlivy včetně pesticidů s vrozenými chorobami a množstvím
alergiků v mladé generaci. Nás kosí rakovina a oni se už
s poškozeným zdravím rodí. Vlivů je bohužel nespočet a
netvrdím, že jsou jedinou příčinou. Pouze se přimlouvám
ke zdrženlivosti při spotřebě a řádném zjišťování vlivů.
Strkání hlavy do písku přehlížením možných vlivů na zdraví
mi zdraví nezachrání a víra v "objektivní" hodnocení
vlastních výrobků samotnými firmami mě už dávno opustila.
Pro kšeft mnohý prodá vlastní matku, čest a profesní
hrdost se ve světě tvrdého byznysu nenosí. Podvádějí i ti,
co to nemusí(VW a jiní o výši emisí)a přesto to dělají za
účelem ještě většího zisku. Bohužel mimo sebe sama nevěřím
na 100% nikomu a někdy i sám sobě. Najít pravdu v záplavě
klamných informací či vyložených lží je pomalu umění.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

4.1.2021 13:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Pěkně napsáno pane Machačku!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 20:00 Reaguje na
Jako chemik, byl jsem jím celý pracovní život, mohu potvrdit, že nové pesticidy se zkoumají především proto,aby bylo pomocí patentové ochrany dosaženo tržní výhody oproti konkurenci. I v podniku, kde jsem většinu života pracoval byly ve výzkumu vyvíjeny nové pesticidy. Z tehdejších pracovníků výzkumu se pokud vím, nikdo nedožil více než padesáti let života, včetně laborantek. Všichni jsou už mnoho let po smrti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.1.2021 10:54
Environmentální experti z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) dlouhodobě varují před ohrožením zvířat a rostlin. V roce 2020 potvrdili vyhynutí 36 druhů.V podobném duchu varuje i Světový fond na ochranu přírody (WWF). Ten tvrdí, že až 70 % zvířecí populace za posledních 50 let vyhynulo. Zvířata si totiž obtížně zvykají na současný svět, který se rychle mění. Vliv na ně mají jak klimatické změny, tak lidská aktivita, ztráta přirozeného habitatu či další faktory.

Nebudeme si nalhávat, že právě chemizace zemědělství "vykonala" své a jak vidět lepší to nebude.

Místo šíleností typu dekarbonizace společnosti založené na spekulativním názoru o škodlivosti emisí CO2 bychom se měli zaměřit na boj s razantním úbytkem biodiverzity.
To je jediný a nezfalšovatelný ukazatel stavu životního prostředí, to ostatní jsou v podstatě kecy .
Všichni to vědí, nikdo to nezpochybňuje, a právě zde se téměř nic nedělá.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

4.1.2021 13:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, věc je bohužel složitější. Antropogenní globální kkimatická změna s výraznějšími teplotními extrémy bohužel také stojí za poklesem biodiverzity. Nelze vnímat pouze vyšší živočišné řády, ale celý potravní řetězec. Navíc poškozování biotopů způsobené nízkou zádrží vody v krajině v kombinaci s klimatickými extrémy ohrožuje i ty vrcholové živočichy (včetně člověka - viz Střední Východ a Magreb)...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.1.2021 14:24 Reaguje na Pavel Karel
Pana Karle, mýlíte se vy. Celý potravní řetězec stojí a padá s půdním životem.
Já vím, je přitažlivější ukazovat vlka nebo koně ve volné přírodě, než poukázat na to, že taková žížala je podstatně hodnotnější tvor.
Chování EU je vrcholem pokrytectví , např. nebezpečné odpady vyváží do Asie nebo Afriky nevědomým nebo zkorumpovaným vládám, aby se doma Ulrika von der Leyen mohla tlouct v prsa.
A stejně tak s chemizací zemědělství -- tady dělá hrdinu a že vedle vyhoní potraviny na úkor životního prostředí je jí šumafuk.
Váš slavný potravní řetězec vztaženo k homo sapiens má jednu drobnou vadu na kráse- musí růst téměř exponencionálně -stejně jako populace, a to se všemi negativními dopady na globální ekostabilitu, která se rozpadá jako domek z karet.
O tom se však mluvit nesmí ,protože se to neslučuje se světlými zítřky namalovaným bruselským Green Dealem a Mezinárodní měnovým fondem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 20:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Žížala je pro ekoaktivisty a záchrance planety, zcela nezajímavá, zkuste ji třeba fotografovat a z výsledku hned uvidíte proč. To taková fotagrafie vlka, a navíc z fotopasti, to je přímo NĚCO.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

4.1.2021 12:20
No, to se musím smát. Přesně na tento problém už od začátku jednání o nové Společné zemědělské politice poukazují agrární organizace celé Evropy. A reakce Komise? Žádná. Nová SZP, včetně vychvalovaného Green deal i FtoF úmyslně směřuje k redukci evropského zemědělství a zcela nepokrytě počítá s masivním navýšením dovozu potravin a zemědělských produktů ze zemí mimo EU. Jo, vlastně nám tvrdí, že na dovezené produkty bude uplatňovat stejně přísná kritéria bezpečnosti, jako na ty evropské. Jedním dechem ale dodává, že nehodlá od mimoevropských dodavatelů požadovat také stejné postupy a omezení použití například přípravků na ochranu rostlin. Neboli, my si nebudeme celosvětově nejbezpečnější produkcí potravin ničit svou zelenou Evropu, ale budeme dovážet rozhodně ne bezpečné potraviny z nezelených zemí. EU, pokud bude závislá na dovozu potravin, si podmínky jejich výroby rozhodně nebude moci diktovat. Takže sníme, co nám kdo laskavě přiveze a nebudeme se raději ptát, jestli je to také zdravé a bezpečné. Protože by se mohlo stát, že nám to už nikdo nedoveze. Tohle není Evropa, tohle je blázinec.
Odpovědět
JK

Jaroslav Kořínek

4.1.2021 14:59 Reaguje na Marcela Jezberová
A o tom to všechno je.
Budeme mít krásnou bez uhlíkovou Evropu (a zachráníme Planetu ) - Abychom to v Evropě dokázali, tak se vzdáme všech energeticky náročnějších výrob. Potom zjistíme, že ty koleje a dráty do betonu potřebujeme - no tak je dovezeme z Číny (a budeme na ní nadávat jak ničí Planetu). Již dnes není Evropa soběstačná ve výrobě oceli a EU uzavřela dohodu o přístupu čínské oceli na evropský trh.
Pan Hanzel mi určitě namítne že umí vyrobit ocel bez uhlíkově.
To je jistě velice pokrokové - ale právě pokrok musí vytlačit neekologické výroby - a né nařízení.
To samé je i v zemědělství - až někdo vyvine bezpečnější chemickou ochranu - tak ať něco zakazují.
Opravdu to vypadá že dochází k úmyslnému oslabování Evropy ve všech oblastech. Potvrdilo se to i na ochranných pomůckách a lécích na jaře.

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 20:08 Reaguje na Jaroslav Kořínek
Pan Hanzl ví o výrobě oceli asi tolik, jako o přistání mimozemšťanů.
Odpovědět
J

Jiří Chrobok

8.1.2021 19:37
Dobrý den,
zajímalo by mne kde jste přiše na množství 1,7 kg na hektar za rok.
Bydlím bohužel hned vedle pole a mám tedy z první ruky co se tam během roku děje. V lepším případě kdy je vysazeno obilí tak se stříka 2 x za rok a na jeden postřik spotřebují 1 - 2 cisterny pesticidů, každá má 10 000 litrů, což odpovídá váze zhruba 10 000 kg, tzn 20 000 kg na pole o velikosti 150 000 m2, tzn 15ha. A tím pádem vychází číslo 1333 kg na 1 ha. Rodiče bydlí také u pole a je to naprosto stejné ne-li horší a nemyslím si že jinde to tak není.
Když se na to podíváme z druhé strany a přepočítáme si 1,7 kg na litry je to cca 1,7 litrů na 10 000 m2. To mi chcete říci že na 1 ha spotřebují méně než je jedna dvou litrová konev ročně.
Pokud máte zahradu tak si dovedete lehce představit kolik je jedna konev a pokud jste viděli jak probíhá postřík na pole tak musí být všem jasné, že tato čísla jsou naprostý nesmysl!!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist