https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/rakousko-rozebira-ledovec-kvuli-nove-sjezdovce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rakousko rozebírá ledovec kvůli nové sjezdovce

20.9.2019 02:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zatímco Island věnoval svému roztálému ledovci pamětní desku, Rakousko dnes jeden ze svých horských ledovců rozebírá, aby mohli vytvořit nový lyžařský resort. Mezinárodní ochranářské organizace proti tomu samozřejmě protestují.
Zatímco Island věnoval svému roztálému ledovci pamětní desku, Rakousko dnes jeden ze svých horských ledovců rozebírá, aby mohli vytvořit nový lyžařský resort. Mezinárodní ochranářské organizace proti tomu samozřejmě protestují.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | WWF
Zatímco Island věnoval svému roztálému ledovci pamětní desku, Rakousko dnes jeden ze svých horských ledovců rozebírá, aby mohli vytvořit nový lyžařský resort. Mezinárodní ochranářské organizace proti tomu samozřejmě protestují. Aktuální zprávu o devastaci lokality Pitztal-Ötztal přináší Snowbrains.com.
 

Nádherné přírodní scenérie, strmé svahy hor šplhajících z výšky od 830 do 3340 metrů, překrásná příroda. Důvodů, proč si zamilovat Pitztal-Ötztal je spousta. Zvláště si tuto 64 hektarovou horskou selanku s ledovcovou čepicí oblíbili vyznavači zimních sportů. A právě kvůli nim teď bude zapotřebí 1,6 hektarů zmrzlého povrchu odstranit.

Ptáte se proč? Je zapotřebí odstranit a vyrovnat část svahu, aby tu mohla vyrůst další sjezdovka s potřebným zázemím.

Co se vlastně na úbočí Pitztal-Ötztal chystá?

Po odbagrování části ledovce o rozloze dvou fotbalových hřišť přijde na řadu zpevnění povrchu, dláždění, budování základů pro provozní budovy lanovky a občerstvení. Je také zapotřebí vyhloubit nádrže pro jímání vody na technické zasněžování. Pro stavbu horské stanice bude později odstraněn a srovnán i blízký vrchol. Všechny tyto kroky přitom vedou k přímému zániku přírodních lokalit, ohrožují vodní režim stanoviště a čistotu životního prostředí. Proti záměru se pochopitelně ohradili ochránci přírody, místní i zahraniční.

Rakouský alpský spolek požaduje ukončení ničení ledovce.
Rakouský alpský spolek požaduje ukončení ničení ledovce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alpenverein / Benedikter

Ti ze Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) například upozorňují na to, že se stačí podívat na ostatní svahy se sjezdovkami, aby bylo patrné, jak průmyslová zimní turistika ledovcům škodí. Jak říká jejich rakouský mluvčí Josef Schrank: „Potřebujeme aktivní, odvážnou, environmentální politiku, která poskytne ledovcům efektivní ochranu, bez dalších výjimek.“

Stávající přístup, kdy se hovoří o ochraně ledovců, ale současně je možné je bagry rozebírat a ničit kvůli sjezdovkám, označují oponenti záměru za „přinejmenším krátkozraké“. „Instalovat energeticky náročnou infrastrukturu na vrcholu nedotčeného ledovce je učebnicovou ukázkou selhání rakouské environmentální politiky.“

Další sjezdovky jsou na řadě…

„Namísto solidního víceúrovňového přístupu k řešením otázek znečištění, krize biosféry a klimatických změn vidíme jen další selhání,“ doplňuje kritiku Robert Renzler, generální tajemník Rakouského alpského spolku, asi největší horolezecké organizace v Evropě (sdružuje přes 470 000 členů). „Je pro nás naprosto nepochopitelné, proč je takové ničení schvalováno. Ledovce nám tají pod nohama a my se teď jen snažíme využít vodu z potoků pro naplnění nádrží k zasněžování sjezdovek?“

Odpovědi na tyto rozhořčené reakce zatím chybí. Rakouská WWF ještě doplňuje, že v důsledků klimatických změn by v Rakousku roku 2100 také nemusel být žádný ledovec. Což je prý dobrý důvod, proč je dnes chránit, a ne je rozebírat. Proto navrhují, aby se horské ledovce dočkaly přísnější formy ochrany.

Rakousko totiž disponuje malebnou přírodou, ale jen 7 % z ní lze klasifikovat jako opravdu „přírodní a rozvojem nedotčenou“ a současně chráněnou zákonem. Ledovce mezi ně většinou nepatří. Případ bagrů na svahu Pitztal-Ötztal je možná nekřiklavější, ale pro sezónu 2019/2020 počítá Rakousko s realizací dalších 27 podobných projektů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

20.9.2019 08:48
takhle ta zpráva vypadá hrozně. ale:
1. nejedná se o žádné panenské údolí kde jen svišti piští a kamzík bledý skotačí, ale o zahušťování infrastruktury ve stávajícím lyžařském středisko, to údolí už je zničené, desítky let defakto urbanizované a prakticky tam není co dál ničit (a stejně se tam v létě piští a skotačí).
2. ausgerechnet rakouská ekonomika je jeden velkej zábavní park s horskou kulisou. na turistický průmysl, jehož podstatnou částí je sjezdové lyžování, je napojeno velmi značné procento práceschopného obyvatelstva, a zrovna v Tyrolích pak většina drtivá (průmyslová města okolo Dunaje jsou jiný příběh). romantické statky se šťastnými kravičkami jsou z hlediska ekonomického zhusta jen opičím podnikáním (otrockým překladem anglického idiomu).
3. pro případné mladistvé diskutéry, které se mě sesypou jak vosy, dodávám, že jsem hrdým členem rakouského alpenvereinu a zuřivým zastáncem přístupu "by fair means" při horských sportech. ale ničit jen to už zničené mi připadá jako rozumný kompromis mezi gájou a blahobytem.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.9.2019 09:41 Reaguje na Lukas B.
Kdyby nebylo co ničit, tak proti tomu nebude takový odpor od těch co se zabívají ŽP.... je to principielně špatně... není možné ničit to, co je ohroženo a je úplně jedno jestli je to velký zásah nebo malý.... takové věci mají obrovský negativní sociální dopad.... takový jako vy legitimizují takovéto přístupy, a tak pak mají stavaři a všichni ziskuchtivci dveře otevřené, protože mají hlupáky co jejich prasárny brání...

A že jste členem AV je směšná obhajoba vašeho názoru.... AV nemá s ochranou přírody nic společného..
Odpovědět
NK

20.9.2019 10:51 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Děkuji Lukáši Kašpárkovi, více takových lidí jako jste Vy!! Prachy vládnou světem a pro budoucnost lidstva to není vůbec dobré! Argumenty typu "už to tam zničené je, takže se vlastně nic neděje", jsou naprosto nepochopitelné a velmi, velmi smutné! Ukazuje to nejen na chabou inteligenci a sebereflexi jednotlivce, ale totální úpadek celé většinové společnosti. Je mi z toho na zblití!
Odpovědět
ig

20.9.2019 15:03 Reaguje na
Světem nevládnou ani tak prachy, jako snaha se uživit a mít se lépe než se mám teď :-) A přesně to ti provozovatelé sjezdovek chtějí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.9.2019 13:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
ad poslední věta: v článku je citován pouze předseda (mého) alpského spolku.

ad negativní sociální dopad: i nezaměstnanost má negativní sociální dopad. tyto dva dopady je třeba rozumně vybalancovat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.9.2019 09:32
Tohle prostě hlava nebere.... zisk určitých subjektů je prostě nade vše....
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 19:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Už tam není žádná divoká příroda, takže mi hlava nebere, proč by si to lidé neměli upravit podle svého.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

24.9.2019 13:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Takže budeme chránit jen divokou přírodu a zbytek vybetonujeme? Na co bychom se zabývali nějakým zdrojem vody, však on tam dole stejně teče Dunaj, co?
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.9.2019 21:24 Reaguje na Eco Hunter
znova a pomalu - je to barbarské, necitlivé, sprosté, nevhodné - ale to je tak všechno. urbanizované údolí s veškerou divočinou desítky let zdevastovanou. k tomu odtěženému ledovci - jedná se o množství vody, která v profilu dejmetomu vídně či bratislavy proteče za méně času, než Vám stačí na přečtení těhle mých pár řádek.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist