Říct NE palmovému oleji není šťastný nápad, tvrdí IUCN
„Když zvážíme všechny negativní dopady produkce palmového oleje na biodiverzitu, neříká se nám to snadno,“ říká generální ředitelka IUCN Inger Andersenová. „Ale odmítnout palmový olej by znamenalo něco mnohem horšího.“ Jak to? Celosvětový zákaz nebo mezinárodní bojkot bude znamenat jen to, že se začnou více pěstovat jiné olejodárné plodiny. Žádná z nich nemá výnos srovnatelný s palmou olejnou a navíc by si žádaly mnohem více prostoru k pěstění. Tedy více plantáží i vyklučených pralesů.
Je to pořád to nejmenší zlo
I když v současnosti plantáže palmy olejné vedou k ohrožení 193 živočišných druhů, včetně orangutanů a tygrů, nic lepšího zatím nemáme. Přejít na něco jiného by znamenalo zabrat devětkrát více půdy, než kolik si nyní žádá palma olejná. „Polovina světa dnes používá palmový olej v potravinářství, a pokud tento trend úspěšným bojkotem zvrátíme, nahradí jej jiné, na prostorové nároky mnohem hladovější oleje,“ dodává Andersenová.
Na adresu lidí, kteří brojí proti palmovému oleji, pak ještě říká: „Nepotřebujeme ho méně, potřebujeme, aby tu zůstal. A aby všichni klíčoví hráči, vlády, výrobci, zásobovací a spotřební řetězce, přistoupily na jeho udržitelnější formy produkce.“ V současnosti se zdá, že poptávku světa po laciném a současně kvalitním palmovém oleji odnáší tropická krajina Malajsie a Indonésie. Pokud by přišly oleje jiné, přelila by se destrukce životního prostředí do tropů Afriky a Jižní Ameriky.
Destrukci Indonésie jsme nezabránili. Ztratíme proto Amazonii?
Že je palma olejná nejlepší ze špatných řešení potvrzuje i fakt, že v současnosti je odpovědná za 35 % světové produkce olejů, i když ze všech pěstovaných olejodárných plodin zabírá jen 10 % pěstební plochy. I tak je to nějakých 18,7 milionů hektarů průmyslových plantáží, a dalších 25 milionů hektarů obdělávaných malopěstiteli.
Řepka, sója nebo slunečnice také produkují olej, ale pokud by měly vyrovnat poptávku po těch palmových, jen by se akcelerovala nebývalým způsobem destrukce životního prostředí v dalších částech světa. S jistým cynismem se tak dá říct, že Malajsie a Indonésie je už honbou za olejem zničená natolik, že se nevyplatí pouštět do destrukce dalších oblastí.
„Místo toho je zapotřebí vyvinout tlak na produkci palmových olejů, které pochází z udržitelných forem pěstování a nekácí se kvůli nim pralesy,“ uzavírá Erik Meijjard, současný předseda pracovní skupiny IUCN pro problematiku palmového oleje.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (43)
Katka Pazderů
26.11.2018 06:45Ano, není to tak efektivní jako palma. Ale pokud chceme efektivitu, tak řasa je ještě 10-20 x lepší než palma.
Jan Šimůnek
26.11.2018 08:44Jinak je jasné, že např. pěstování řepky za jiným účelem než na jídlo je na exkrement a vyplatí se jen v důsledku těžkých deformací trhu (ekology prosazených), protože se jedná o plodinu s velice nízkou efektivitou přeměny slunečního záření na palivo. Nejvíc by se vyplatily plantáže "biodřeva" na uměle zavlažených půdách, protože lužní les má v našich podmínkách největší roční přírůstky živé hmoty.
Lukáš Kašpárek
26.11.2018 12:26 Reaguje na Jan ŠimůnekA produkce biopaliva je prosazovaná ekologickými organizacemi??? Chlape prosím Vás, natudujte si první témata, o kterých píšete....
Lukáš Kašpárek
26.11.2018 12:50Kdyby jsme měli dost času, tak si řeknu, že postupnou snahou o zlepšení si to sedne kam má, ale on čas není a to je ten hlavní problém......
Vidím to tak, že poslední dva lidé na totálně zpustošené planetě se budou přít o to jestli je lepší elektromobil nebo auto na tekuté dinosaury.......
Jiří Svoboda
29.11.2018 12:02 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
26.11.2018 17:271. Produkci "biopaliv" prosadili aktivisté ekologických organizací. Včetně výroby "bionafty" z palmového oleje. Už v době, kdy se o tom vedly diskuse "zlí modří" upozorňovali na potenciální devastující vliv rozšiřování plantáží Palmy olejové (a to ještě IMHO celé tohle riziko podcenili).
Takže ano, za popsanou devastací rozvojových zemí jednoduše stojí hoax o "lidmi způsobeném globálním oteplování", který šíří ekologické organizace a instituce.
2. Řepka olejka je naprosto kontraproduktivní plodina. Na litr bionafty z řepky je nutno spotřebovat cca 1,1 - 1,2 litru motorové nafty, o negativních ekologických externalitách této plodiny nemluvě (vysoká potřeba pesticidů, toxicita pro polní zvěř atd.). Vyplatí se to jen v důsledku povinných kvót na biopaliva od EU.
"Třešničkou na dortu" je její vysoká neefektivita: Roste poměrně krátce (a v době květu prakticky neasimiluje) a olej, který se užívá k výrobě nafty, představuje nanejvýš jen procenta celé hmotnosti rostliny. Vše ostatní je odpad.
3. V našich podmínkách je nejefektivnějším biotopem (z hlediska konverze sluneční energie na biomasu) luh, který roste od března do října (někdy i déle), spotřeba pesticidů je minimální a dřevo by se dalo zpracovat kromě na bioplyn taky podobnými postupy jako hnědé uhlí na syntetický benzin. Pokud by se ta výroba energeticky dotovala z jaderné elektrárny bylo by to z hlediska "bezuhlíkatosti" opravdu velice zajímavé (Němci za války část uhlí pálili na energii a část používali jako surovinu ne syntetický benzín.
Umělý luh (lze si ho představit jako "rýžoviště se stromy") je rozhodně něco ekologicky přijatelnějšího než řepková monokultura.
4. Pochopitelně, pokud bychom tu měli volný trh a ne dotace, kvóty a povinné limity, tedy jeho totální pokřiveniny, tak by nikdo nepěstoval ani tu podstatně efektivnější Palmu olejovou, o řepce (s výjimkou na olej k jídlu) ani nemluvě.
Zlepšovat se přitom dotace nedají, protože na ně okamžitě nasedne spousta parazitů, kteří jakékoli přizpůsobování realitě znemožní. Navíc je trh těmito zásahy pokřiven tak zásadním způsobem, že se vůbec nedá dopad těchto aktivit a jejich úprav predikovat s výjimkou jediného: S vysokou pravděpodobností situaci dále zhorší.
Jan Škrdla
26.11.2018 17:47 Reaguje na Jan Šimůnek3. Více se mi zamlouvá klasický lužní les. Bioprodukce je sice nižší než u stromové plantáže, ale vyváží to vyšší ekologickou, protierozní a hydrickou funkcí. Klidně by lužních lesů mohlo být více. Rýžoviště se stromy by bylo přijatelné na zemědělské půdě (raději než řepka nebo kukuřice).
4. Volný trh bez limitů také není řešením. Jistým druhem limitu je např. územní plán. Bez limitů by sice nebylo tolik řepky, ale místo toho by se nekontrolovaně rozbujely montovny, skladiště, supermarkety, satelitní města, aj.
Všechny dotace také nejsou špatné (např. ty na ČOVky nebo na stavbu sběrných dvorů).
Jan Škrdla
26.11.2018 22:38 Reaguje naDám příklad, v blízkosti naší obce má developer přes 10 hektarů pozemků a netají se tím, že by tam rád postavil satelitní vesnici. To mu naštěstí stávající územní plán neumožňuje (je to dokonce v rozporu se ZURkou - zásadami územního rozvoje kraje).
Katka Pazderů
26.11.2018 20:00 Reaguje na Jan ŠimůnekAsi s tím budu trapný, ale daleko raději mám skutečný les, než les větrných elektráren.
Jinak ozelenit poušť se mi zdá přínosně na rozdíl od přeměny deštného lesa na plantáž.
Michal Ukropec
27.11.2018 14:43 Reaguje na Katka PazderůKatka Pazderů
26.11.2018 19:55Však on nám dojde i zelený lak, a pak to nebude o dohadech, zda je lepší elektroauto nebo diesel.
Uvidíme za 300 let.
Pro info, zelený lak už došel, popřípadě lakování na zeleno už nezabírá.
Jan Šimůnek
27.11.2018 10:05ad 1 a 2 Ono "Jak dál" do značné míry souvisí s tím, kdo to způsobil (protože toho je třeba eliminovat). Nicméně je dohledatelné, že to byli šiřitelé hoaxu o "lidmi způsobeném globálním oteplování" s mezinárodními organizacemi, včetně EU, za zadkem. Čili potlačit "zelené" (včetně nevládek) a odejít z EU nebo ji rozbít.
3. Jistěže někde by se dal vysadit a udržovat (hráze, přítoky odtoky) i klasický lužní les, někde by byla výhodnější plantáž vybraných dřevin. A shodneme se na tom, že i ta plantáž je ekologicky mnohonásobně pozitivnější než řepkové lány.
4. Územní plány apod. deformují trh. Pokud bychom zde měli klasické tržní poměry, tak by ta překladiště a logistická centra na kvalitní zemědělské půdě nerostla.
A vzpomeňte si jaký nehorázný politický tlak byl vyvíjen na farmářku u Nešovic (doufám, že to nekomolím), která nechtěla prodat své pozemky jakési pochybné firmě (která až ty pozemky dostala, tak na nich už dávno skončila a jsou tam dnes jen nefunkční polozříceniny).
V praxi stačí podplatit (nebo jinak ovlivnit) pár úředníků či zastupitelů a staví kdo chce kde chce a co chce. A může to mít fixováno i v územním plánu a dalších dokumentech. Jistěže by pomohla referenda, ale ta prosazuje akorát Okamura; "tradiční" strany, napojené na kmotry a tuneláře, proti tomu zuřivě bojují; je vcelku jasné, proč.
@Katka Pazderů
1. Uvědomte si laskavě, že les chytá a konvertuje sluneční energii přímo, zatímco větrná elektrárna přeměňuje na energii jen tu (malou) část sluneční energie, která způsobí využitelný pohyb vzduchu. A o tenhle poměr musíte tu účinnost větrných elektráren snížit, když je porovnáváte se slunečními nebo s lesem.
A musíte započítat i to, že pokud máte hromadu dřeva, tak z ní můžete odebírat energii ve dne i v noci a bez ohledu na vítr nebo bezvětří. Takže neprodukujete bezcenný šmejd, který se povinně vykupuje a pouští do země (protože se s ním nic jiného dělat nedá - a průměrná domácnost na tenhle nesmysl přispívá cca 2000 Kč za rok), ale elektřinu v době odběrových špiček. A zbytek potřeby (mimo špičky) mohou bohatě pokrýt jaderné elektrárny, pokud jich pár přistavíme.
2.Zvýšenou poptávku po palmovém oleji vyvolala jeho konverze na biopaliva, protože mezinárodní instituce typu EU vydaly dekrety, nařizující povinné znečišťování paliv těmito sajrajty. Tyto instituce je třeba zlikvidovat nebo zbavit vlivu, a pak se takováto pestva dít nebudou a o dešťné pralesy nebudete muset mít obavy.
Čistě obecně:
Mezi kořeny stromu a okolní půdou je napětí (v desítkách až stovkách mV). Pokud by se využilo, byla by to docela zajímavá věc, protože to napětí tam je i přes noc, ne jak u slunečních panelů, které přestanou produkovat použitelné napětí s přechodem každého mráčku přes slunce.
Lukas B.
27.11.2018 10:27 Reaguje na Jan ŠimůnekLukas B.
27.11.2018 10:38 Reaguje na Lukas B.Jan Škrdla
27.11.2018 17:31 Reaguje na Jan ŠimůnekNevím co si mám představit pod pojmem klasické tržní poměry, ale to už rovnou můžete říct, že nejsou potřeba ani zákony.
Nejsem si jistý, ale domnívám se že jste spojil 3 různé případy:
1. nebyly to Nešovice, ale Nošovice - tam se stavěla obří automobilka, která ještě vyrábí.
2. Ta farmářka měla pozemky u Hradce Králové - tam se staví dálnice D11.
3. nefunkční zřícenina - možná máte na mysli případ jisté kadeřnice z Drahotuš, která své pozemky chtěla prodat ale za vyšší cenu - firma, která tam postavila fabriku skutečně po několika letech skončila výrobu (respektive ji pořádně nezačala) ale teď je tam nastěhovaná firma jiná. Každopádně to ale byla černota.
Jinak to že se uplácí není vinou územního plánu. Je to jako byste řekl, že někteří řidiči porušují dopravní předpisy, tak je zrušíme.
Jan Škrdla
27.11.2018 22:17 Reaguje naLíbí se vám snad více urbanismus například ve slumech jihoamerických nebo afrických velkoměst, nebo využívání krajiny v rozvojových zemích - tam mají územní plánování podstatně benevolentnější a korupce tam kvete více než u nás.
Jinak nejlépe záboru půdy zabraňuje cena půdy. S tím nezmůžou nic ani úplatky. Jenže průmysl (a vlastně i bydlení) dokáže hektar půdy využít s daleko větším ziskem než zemědělství, tak není divu, že se na zemědělské půdě stavějí haly a zemědělské produkty se raději nakoupí v zahraničí - je to celkově výhodnější. Zabránit tomu samozřejmě nelze, tuhle zabráníte a támhle se to vyvalí :-)
Jan Škrdla
28.11.2018 22:02 Reaguje naZpátky těm zemědělským produktům - může se stát, že si v zahraničí díky nevhodným zemědělským postupům zničí zemědělskou půdu (myšleno v rozvojových zemích) nebo jakéhokoliv důvody nám vyhlásí embargo a pak budeme ohlodávat beton.
Ohlodávání betonu se nebojím, trh je mocný kouzelník, maximálně budou třeba ananasy o půlku dražší a to ještě jen dočasně :-)
Jan Škrdla
29.11.2018 21:47 Reaguje naTy v našem případě nejlépe chrání lesní zákon. Pravdou je, že má své mouchy, ale co je potřeba vyzvednout, že účinně zabraňuje přeměně lesa na jinou kulturu. Zcela jiná je situace v rozvojových zemích, kde mají benevolentní legislativu.
S příkladem skládky - dle mého by v první řadě měly jít peníze na provoz, např. udržování pořádku (v tomto případě odklizení skládky), pokud zbydou tak na investice.
Spíše mě ale zaráží uvažování těch bezmozků, kteří vozí odpad do lesa nebo jej vyhazují kolem cest.
Lukas B.
30.11.2018 13:16 Reaguje na Jan Škrdlanutno především zmínit, že mají volební právo a nezdráhají se ho uplatnit. a marné jim vysvětlovat, že tím "ušetří" ekvivalent benzínu na necelý kilometr nebo deci piva.
volný trh lesy může ochránit, ale pouze v synergii s dostatečnou právní jistotou vlastnictví. což ze zkušenosti moc není, nejstarší žijící občané pamatují 4 vlny násilné změny vlastnictví a jednu malou a jednu velkou vlnu pokusu o nápravu.
Jan Škrdla
30.11.2018 19:56 Reaguje na Lukas B.V době, kdy je v skoro každé větší obci sběrný dvůr odpadů, tak je problematiku černých skládek škoda komentovat.
Nevím jaké vlny jste mě na mysli - napadá mě zestátňování v 50-tých letech a konfiskace po obou světových válkách (tu první si asi moc lidí nebude pamatovat)
- s těmi vlnami pokusu o nápravu mě napadá, že jste myslel restituce (tu druhou nevím)
Jan Škrdla
30.11.2018 20:16 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo se té nápravý týče, napadají mě např. komplexní pozemkové úpravy, ale ty se táhnou strašně pomalu.
Lukas B.
3.12.2018 07:56 Reaguje na Jan Škrdla1. pozemková reforma prvorepubliková. ohromné bezpráví a průser. řekl bych největší.
2. mnichov a arizace
3. vysídlení sudet
4. znárodnění a kolektivizace
a pokusy o nápravu:
1. malý pokus o opětovné odarizování, zastavený nástupem komoušů
2. restituce 90. let.
a to ještě nezmiňuji faktické částečné vyvlastnění sešněrováním majetku spoustou nesmyslných a často si protiřečících předpisů spolu se zdaněním nemovitostí (jak vlastnictví tak převodů).
to aby se v tom prase vyznalo, a jen blázen by hospodařil uvážlivě a pro své pravnuky, stejně, jako by jen blázen penzijně spořil. jen to co nemáš nebo o čem nikdo neví ti nikdo nevezme (omlouvám se. Vykám Vám, tohle je citát).
JH
3.6.2020 15:39 Reaguje naJan Šimůnek
28.11.2018 08:10Zwettendorf byla problematická elektrárna, podstatně primitivnější než naše Dukovany a potenciálně výrazně rizikovější. Podle údajů z exkurze do Dukovan má Z. turbínu na primárním okruhu (tudíž na ni jde radioaktivní voda z reaktoru) a výrazně nižší zabezpečení pro případ nehody. Asi by existovala i u nás skupina lidí, která sice obecně hlasuje pro další bloky v Temelíně a Dukovanech, ale současně by byla proti spuštění takového rakouského šrotu.
Druhou věcí je, že část lidí v Rakousku hlasovala o kancléři, který elektrárnu spojil se svým setrváním na postu. Nicméně po porážce odvolal co slíbil a páchl na něm ještě několik let.
MMCH tohle (zástupná referenda a jiná hlasování - vlastně o něčem jiném než o čem se oficiálně hlasuje) by vyřešila okamurovská odvolatelnost politiků a neomezenost témat referenda. A ještě jednou MMCH: Odvolatelnost politiků referendem by se teď hodila "demokratickéomu bloku", když má Babiš v populaci 2/3 "nepodporu". Čili si sami svou antidemokratičností uškodili, protože v zastupitelských orgánech proti Babišovi nemají dost sil.
Další věcí je, že docela elegantně (a právě prvky přímé demokracie s masovým hlasováním) mají ekologii vyřešenou na Islandu: Mají několik (snad sedm) masových ekologických organizací, takže pokud by se i jedné či dvou zmocnili ekologičtí extrémisté (typu našich duhatců nebo dětí země), tak jsou pořád "masově přehlasovány" těmi zbývajícími. Proto také mohli prosadit opatření ke zlepšení ŽP, která "pravověrní" ekologové odmítali (např. stabilizace obnažených půd nepůvodním druhem lupiny či zavádění nepůvodních druhů stromů do obnovovaných lesů). I to je důvod, proč bych se "masových hlasování" nebál.
@Jan Škrdla
Děkuji za opravy, ale na podstatě věci nic nemění: Šlo o politický tlak na majitele, nikoli prodání půdy na základě volnětržních mechanismů.
Jinak ještě k té půdě a její ceně: Zase narážíme na to, že jsou u nás uplatňovány silně antitržní mechanismy, které půdu znehodnocují. Včera jsem narazil v Tescu na máslo z Belgie za 35 Kč/.25kg, přičemž naše stálo něco přes 50. Buďto to byl nějaký hnus (máslo, které leželo pár let v mrazírnách jako strategická zásoba a nyní se prodává), nebo je to dumping. A pokud budou zemědělci nuceni konkurovat dumpingovým cenám, tak pochopitelně, mimo jiné dopady, znehodnotíme i naši zemědělskou půdu. A navíc mají mnohé firmy, které tak činí, rovněž antitržní investiční pobídky (úlevy na daních apod.), které situaci dále zhoršují.
Pokud bychom měli volně tržní ceny zemědělské půdy, tak by na půdách s vysokou bonitou nikdo nestavěl, protože by se nedoplatil.
Lukas B.
28.11.2018 08:47 Reaguje na Jan Šimůnekvšelidové hlasování se hodí na takové důležité věci, jako třeba jakou instrumentaci a tempo má mít státní hymna nebo jak se mají jmenovat stejnopohlavní svazky, ale k důležitějším věcem bych masy nepouštěl, oni jsou totiž bohužel pitomé a marketingově utáhnutelné na vařené nudli. když dáte všelidově hlasovat, tak si pište, že by se dalo zfleku odhlasovat zplynování čtvrtiny obyvatelstva na základě vhodně zvolené odlišnosti. zastupitelská demokracie držená u huby ústavou je mnohem lepší.
belgické máslo je levnější, protože - dotace různé ve starých a nových zemích eu a kvo kvo kvóty.
To, že se v rakouském referendu rozhodovalo o politikovi a nikoli věcně má dokazovat co? Pokud to něco dokazuje, tak leda to, jak jsou referenda nefunkční.
Jan Škrdla
28.11.2018 22:34 Reaguje na Jan ŠimůnekS tím máslem - to je obchodní tah supermarketů. Pokud se jim to hodí (např. potřebují se něčeho zbavit, nebo nalákat zákazníky, kteří pak koupí něco jiného předraženého) klidně prodávají zboží pod nákupní cenou.
Dotace v tom taky mohou být, ale není to jediný důvod.
Jiří Svoboda
29.11.2018 12:06Jan Šimůnek
1.12.2018 08:27Ti "bezmozci" byli v řadě případů "ekologičtí" Němci (pro ně prostě ekologie končí na hraniční čáře).
Jinak skutečně vysoká nejistota ve vlastnických vztazích a nemožnost dlouhodobého plánování typu "založím les a vnuk z toho bude mít pěkné peníze" se jistě významnou mírou podílí na současném stavu našich lesů.
Jan Škrdla
1.12.2018 13:25 Reaguje na Jan ŠimůnekV minuslosti došlo u nás k narušení vlasnické kontinuity, a nespraví se to mávnutím kouzelného proutku.
Z toho důvodu je potřeba lesní zákon, který není vymyšleností současné doby, ale v principu vychází z patentů Marie Terezie.
Jan Šimůnek
2.12.2018 07:39problém je někde jinde: Stát dává ostentativně najevo, že na ochranu nějakých vlastnických vztahů totálně kálí z vysoka.
Viz kauza Klinika, kam už dávno měli naklusat těžkooděnci a vyklidit to, třeba i s použitím střelby do živého. Ovšem s justicí prolezlou rakovinou bolševismu tohle celá léta nešlo a ani po definitivním vyklizovacím rozsudku není vůle ho vynutit.
Většina vlastníků to potom realisticky reflektuje orientací na bezprostřední zisk (ve stylu "co prožeru, to mi neukradnou").