https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/rusko-podepsalo-s-indii-kontrakt-na-dodavku-uhli.je-arkticka-tundra-v-ohrozeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rusko podepsalo s Indií kontrakt na dodávku uhlí. Je arktická tundra v ohrožení?

4.12.2019 15:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ruští prospektoři a geologové v posledních letech nalezli při pobřeží Severního ledového oceánu vydatné zásoby kvalitního uhlí.
Ruští prospektoři a geologové v posledních letech nalezli při pobřeží Severního ledového oceánu vydatné zásoby kvalitního uhlí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Thomas Nilsen / The Independent Barents Observer
Ruští prospektoři a geologové v posledních letech nalezli při pobřeží Severního ledového oceánu vydatné zásoby kvalitního uhlí. Indie, která potřebuje uhlí pro svůj těžký průmysl, průběžně zvyšuje dovoz ze zahraničí. Tyto zdánlivě nesouvisející informace se ale propojují třetí zprávou: aktuální míra zalednění severních moří umožňuje Rusku otevření nové přepravní trasy a pohyb přepravních lodí, které jsou teď schopny zásobovat uhlím Indii. Pro severskou přírodu z toho nic dobrého neplyne, píše BBC.
 

Vývoj situace na severu Ruska, konkrétně pak na poloostrovech Jamal nebo Tajmyr, je dost depresivní svou předvídatelností. Byť je příběh o budoucnosti příbřežní tundry lemován malými vítězstvími ochrany přírody, zjevně zvolna spěje do nehezkého finále. Kde začít? Třeba u zóny ochrany rezervace Bolshoi Arkticheskiy, která je svou rozlohou v Rusku největší. Přeci jen 4,2 milionů hektarů, to už je něco. Poloostrov Tajmyr omývaný Karským mořem hostí 18 dalších rezervací, které tu chrání poněkud křehkou severskou přírodu. Kvůli nim se ruská státní organizace ochrany přírody a dohledu na přírodními zdroji, Rosprirodnadzor, dostala v roce 2016 do konfliktu s těžařskou společností Vostokugol.

Geologové a prospektoři z Vostokugol totiž od státu získali licenci na průzkum území severských rezervací a jejich potenciálu z hlediska těžby uhlí. Našli tu nejméně dvě zajímavé uhelné pánve, na kterých se nejspíš nachází kolem 2 milionů tun antracitu. Následně tu zahájili i těžbu, na kterou už ale příslušnou licenci neměli. Žalující strana, Rosprirodnadzor, upozornila na nedodržení podmínek licence, nelegální těžbu, narušování životního prostředí. A zvítězila. Vostokugol musel těžbu zastavit a zaplatit 601 milionů rublů pokuty. Rosprirodnadzor, s výraznou pomocí aktivistů z Greenpeace a dalších ochranářských organizací, „vyhrál“ ještě několik menších bitev.

Dosáhl pozastavení stavebních prací na nových lodních terminálech v Diksonu, zablokoval snahu o omezení zonace několika příbřežních rezervací, zasadil se o uzavření stavby povrchového dolu jen 2 kilometry od mezinárodní ornitologické stanice Wilema Barentse, efektivně vstoupil do jednání o udělení těžařské koncese společnosti Severnaya Zvezda, ukončil průzkumné práce prospektorů na uhelné pánvi Nizhnelemberovsky (kde se nachází až 67 milionů tun antracitu). Člověk by tak snadno mohl nabýt dojmu, že poloostrov Tajmyr nebo Jamal, (kde se odehrává to samé, jen tam jde místo uhlí o zemní plyn) je mimo akutní nebezpečí. Jenže zdání klame.

Navzdory „úspěchům“ státní ochrany přírody zatím zmíněné těžařské společnosti dokázaly zmapovat terén, odhadnout zásoby uhlí pod zemí, vytvořit potřebnou infrastrukturu pro jeho povrchovou těžbu a vybavit přístavní terminály pro nakládku velkokapacitních přepravních lodí. Zatím tu netěží, jen se vyčkává. A čas evidentně hraje v jejich prospěch. Nenápadně totiž padla dosud největší praktická překážka těžby: snížená mocnost ledu při pobřeží Severního ledového oceánu totiž dnes umožňuje celoroční pohyb plavidel, doprovázených ledoborci. A jak přiznávají nejen ruští biologové a ochránci přírody, arktická tundra (a její přírodní zdroje) byly dosud chráněny hlavně svou nedostupností.

Od roku 2024 má touto severní přepravní cestou proplouvat až 80 milionů tun nákladu, což už samo o sobě není pro přírodu dobrou zprávou. Ještě horší novinkou je ale kontrakt, který aktuálně podepsalo Rusko s Indií. Indie totiž potřebuje pro výrobu oceli a hliníku velmi kvalitní uhlí. V současnosti ho z Ruska odebírá 4,5 milionů tun, ale tento objem se má v následujících letech zvýšit až o 700 %. Odkud má pocházet? Není zrovna velkou spekulací, že se teď všichni dívají směrem na sever. Do míst, kde už těžařské společnosti mají vše připraveny k tomu, aby zahájily povrchovou těžbu.

Nejčerstvější aktualita? Společnost Vostokugol nyní nově získala licenci k těžbě, platnou do roku 2044. Se severskou tundrou na pobřeží Karského moře to vypadá bledě.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

4.12.2019 08:10
Rusko je obrovská země s hustotou zalidnění 15x nižší, než Česko. Proto tam mají dostatek prostoru jak pro lidi, tak pro průmysl, odpady i divokou přírodu.
Kdyby u nás žilo namísto 10 miliónů jen 700 000 lidí, též by byl jejich ekologický dopad na okolí nízký a bylo by dostatek místa pro přírodní rezervace tam, kde nejsou cenné nerostné suroviny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.12.2019 09:08
Docela normální spolupráce mezi dvěma suverénními státy. Ekomarxistickým zrůdám je po ní exkrement. Naštěstí pro ně jsou oba státy jaderné a v případě potřeby vymažou z povrchu Země Berlín či Brusel (nebo obojí).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

4.12.2019 13:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, ale v kontextu proklamovaných snižování emisí, Pařížské úmluvy atd.to je docela zajímavé sledovat.
A propo, zapomněl jste na kandelábr, málem bych vás nepoznal.
Odpovědět
VN

Vilém N

4.12.2019 09:30
V EU řádí Extinction Rebellion, zavírání uhelných elektráren a další opatření pro záchranu celé Planety. Takže ta troška uhlí někde v Rusku přece nemůže vadit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2019 10:52
Ten přemoudřelý druh, který nejlépe rozumí řeči (rychlých) peněz, na svou provozní slepotu nakonec krutě zaplatí. Spíše než arktická tundra je v ohrožení samotná lidnatá Indie, která je životně závislá na monzunu. Jestliže nepřijde, či s větším zpožděním, mají po úrodě a pitnou vodu budou vozit stále častěji...
Odpovědět
ig

4.12.2019 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
Poraďte jim, kde mají jinak získat elektřinu. Třeba je to jenom zatím nenapadlo :-)
Odpovědět
VN

Vilém N

4.12.2019 11:43 Reaguje na
Elektřinu? Tuhle vymoženost si mohly dovolit jen západní státy počas průmyslové revoluce. To nyní končí. My si budeme muset tvrdě odvykat a Indiánům bych doporučoval raději si vůbec nezvykat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2019 11:45 Reaguje na
Oni sami nejlíp vědí, kde je tlačí bota, nic radit jim nemusím, což sám dobře víte, ale nerýpnout si se smajlíkem, to by nebyl igráček, že?

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/indie-planuje-dale-rozvijet-svou-jadernou-energetiku/
Odpovědět
ig

4.12.2019 12:25 Reaguje na Karel Zvářal
Já si říkal, že si poradí sami. Nakoupí uhlí a bude po starostech. A až jednou budou mít ty jaderné elektrárny, tak to uhlí přestanou kupovat. Nebo spíš nepřestanou, protože těch jaderek nebudou mít hned tak dostatek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2019 15:05 Reaguje na
Ano, je to na nich, jak si to zařídí. Už dnes jsou jednou z nejpostiženějších zemí klimatickou změnou. Jestliže my jsme v jádru zaspali o dvacet let, u nich aspoň jednou tolik. Žijeme na planetě lidí, ať se to někomu líbí či nelíbí. A že s devastací přírody si vlastně podřezáváme větev, to většinu dnešní populace ani trochu nepálí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.12.2019 12:10
Největším nepřítelem lidstva je Ruská federace, jak by se dalo soudit podle mainstreamových zpráv 24hod denně po celý rok. :-)

Obecně, jakákoli antropogenní činnost v neporušené přírodě je hodně problematická, bez ohledu na zemi,kde se tak děje.
Vyčítat Rusku, že využívá nových možností souvisejících s možností těžby nerostného bohatství a jeho přepravy na základě mezistátních dohod , zavání účelovostí.
Netěží snad USA ropu na Aljašce ? Vzpomene si ještě někdo na havárii tankeru Exxon Valdez nebo problematiku přepravy ropy Transaljašským ropovodem - 1300 km ?

Mezinárodní agentura pro atomovou energii zveřejnila zprávu dokumentující, jaký stát kde svůj odpad likvidoval.
Například Sovětský svaz k tomu využíval Severní ledový nebo Tichý oceán, kam vyhazovali radioaktivní sudy i Japonci, Jihokorejci, Američané či Novozélanďané.

Evropské státy pak k tomuto účelu využívaly mimo jiné místa v Atlantiku u Kanárských ostrovů, v Irském moři a stejně tak i v Lamanšském průlivu. Odhaduje se proto, že na dně Atlantského oceánu se nachází přes 100 tisíc tun radioaktivního odpadu, obsaženého ve více než 222 tisících sudech. I tak vyspělá země jako je Švýcarsko pohřbila na mořském dně v letech 1969 až 1982 5321 tun radioaktivního odpadu.

Klikl jsem si na odkaz Vostokugol a zde také čtu :

Naše ochrana životního prostředí je založena na neustálém sledování určitých parametrů a má za cíl eliminovat negativní dopady na životní prostředí. Zvláštní pozornost věnujeme preventivním opatřením.
Za účelem minimalizace dopadu na životní prostředí se společnost snaží používat nejlepší a nejekologičtější technologie, což je zvláště důležité při práci v jedinečném a křehkém arktickém regionu."

Odpovědět
Jiří Makoň

Jiří Makoň

5.12.2019 15:24
Já se přikláním k názoru,že horší než emise v ovzduší ovlivňuje klima zhutňování půdy, betonové plochy či silnice a cesty, což brání proniknout vodě do půdy a její následné vysychání, ohřívání s následkem ohřevu vzduchu a oteplování planety. Když vidím,jaké obludy jezdí po poli a dělají z cesty mlat, pak považuji takovou teorii za logičtější než dávat pokuty za to,že si děda zatopil v kamnech /Polsko/. Vulkány se nás také neptají, zda mohou vypustit čmoudík. Snad na tuhle logiku přijdou rádci slavné a mírně postižené Grety.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.12.2019 17:28 Reaguje na Jiří Makoň
Mísíte nemísitelné. Ve skutečnosti se jedná o dva nesouvisející problémy. Zjevná skutečnost, že usilovně likvidujeme půdu hned několika způsoby bohužel vůbec nevylučuje možnost, že zároveň rozvracíme klima emisemi GHG.

K polsku: https://www.semanticscholar.org/paper/Mapping-ambient-concentrations-of-benzo(a)pyrene-in-Guerreiro-Hor%C3%A1lek/4e81865758680c0b73d17acf04d49a747eb66c89/figure/12
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist