S marockými makaky se turisté fotit nechtějí. Ale trhovcům to ještě nikdo neřekl
V psychologii se tomu říká pozitivní vizuální nákaza. Když se k vám lidé od samého rána chovají mile, začnete být i vy nevědomky a necíleně na ostatní ve svém okolí příjemnější. Což je fajn, protože úsměv a laskavé slovo vás nic nestojí. Dosud se mělo za to, že to takhle funguje jen u lidí. Výzkumníci z Univerzity v Roehamptonu dokázali, že podobně to mají i makaci bezocasí, žijící v Africe a na Gibraltaru. Když jedna samice začne „mile“ probírat srst druhé, brzy se tahle mazlící mánie přenese na celou skupinu, bez ohledu na hierarchii. Britští ekologové a etologové si pak u makaků povšimli ještě jedné zvláštnosti, která má dopad na jejich i naše chování. A poučení by si z toho měli vzít hlavně v Maroku a Alžírsku.
Pohled, který nepotěší
Kromě pozitivní vizuální nákazy je tu totiž ještě přenos negativní, který zjevně dokáží tyto opice přenést i na člověka. Jak to funguje? Smutný pohled na zbídačelou opičku uvázanou na řemenu nebo řetízku, kterou vám na rameno nebo do náruče cpou trhovci jako proprietu k vyfocení za poplatek, vám dokáže pokazit celý den dovolené. Právě tohle se téměř nepřetržitě odehrává na náměstí Jemaa el-Fnaa v marockém Marrakéši a zahraničním turistům se to líbí čím dál tím méně. Vlastně se jim to líbí tak málo, že to začíná ohrožovat jinak výnosný marocký cestovní ruch v této destinaci. S tímto nečekaným závěrem přichází výzkumníci edinburské Napier University.
Badatelé tu vyzpovídali 513 výletníků, kteří sem ve vrcholné sezóně zavítali. Jak se ukázalo, hned 88 % z nich nemělo o podobné snímky vůbec zájem a nabízený exemplář makaka bezocasého jako foto-rekvizitu nevyužilo. Dvěma stovkám dotázaných přišla podobná praxe neetická, nemorální a nepřiměřená. Vlastně celých 66 % respondentů smýšlelo, že by podobná praxe měla být nelegální. Mimochodem, 80 % z nich nemělo ani tušení, že tato praxe skutečně nelegální je. Od roku 2008 je totiž makak bezocasý podle IUCN ohroženým druhem a podobné fotografické kousky se s ním rozhodně dělat nesmí.
Pokažená dovolená. Kdy se to dozví trhovci?
„Většina zahraničních turistů nevnímala makaky jako atrakci, spíš je děsil jejich zdravotní stav a kondice, potažmo se báli přenosu nějakých nemocí,“ komentuje to Jay Mackinnonová z Napier University. Pohled na zubožená zvířata patřil prý mezi nejtragičtější zážitky z celé dovolené. „Vnímání jejich neradostného stavu pak přispívá k negativnímu prožitku a celkově zápornému hodnocení jinak nesmírně atraktivní destinace,“ dodává Mackinnonová. Škoda jen, že to zatím nikdo neřekl trhovcům na Jemaa el-Fnaa. Právě jejich snaha vecpat lidem na rameno opici (v průměru se tak děje 18x za hodinu) a vydělat tak kolem 100 dirhamů (tedy asi 2-3 denní plat) ruinuje zážitek cestovatelů i populace makaků.
Závěry edinburského týmu jsou překvapivé, protože jdou proti proudu. Desítky druhů jiných zvířat, od slonů po tygří koťata, jsou na světově proslulých turistických destinacích zneužívány jako fotografické propriety, aniž by si s tím turisté lámali hlavu. Jenže humanoidní rysy a výrazy tváře makaků bezocasých jsou pro lidi více čitelné. Vědí, že se nedívají do obličeje spokojených a milých zvířat. Neštěstí, kterému jsou tak svědkem, jim kazí zážitek z dovolené. Prostě negativní vizuální nákaza, která se v konečném důsledku promítá do poklesu tržeb všech trhovců z turisticky populární marocké destinace.
reklama