https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/spatne-zpravy-z-australie-mizi-tu-nejstarsi-prales-sveta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Špatné zprávy z Austrálie: mizí tu nejstarší prales světa Video

15.5.2019 15:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
V délce 450 kilometrů se při pobřeží Queenslandu, chcete-li, podél Velkého bariérového útesu, vinul i deštný prales Daintree (Wet Tropics of Queensland). A ten tu stál o nějakých 90 milionů let déle, než celý ikonický útes. Minulý čas je na místě, protože už z něj mnoho nezbývá. / Ilustrační foto
V délce 450 kilometrů se při pobřeží Queenslandu, chcete-li, podél Velkého bariérového útesu, vinul i deštný prales Daintree (Wet Tropics of Queensland). A ten tu stál o nějakých 90 milionů let déle, než celý ikonický útes. Minulý čas je na místě, protože už z něj mnoho nezbývá. / Ilustrační foto
Velký bariérový útes přitahoval v posledních letech pozornost. Budoucnost tohoto mořského biodiverzitního hot spotu je totiž v časech globálních klimatických změn krajně nejistá. Nějak se přitom ale zapomnělo na s útesem sousedící deštný prales na australské pevnině. Nejstarší na celém světě. A ten už bohužel přestává existovat, aniž by si toho někdo všiml. Píše o tom Science Alert.
 
Že pobřeží Austrálie v mírném odstupu kopíruje Velký bariérový útes, se tak nějak ví. I to, že od roku 1981 je tahle 2000 kilometrů dlouhá sestava korálových útesů zařazena pod UNESCO. Stejně tak, že v posledních desetiletích prodělává toto chráněné území těžkou krizi a skoro polovina z něj je dnes mrtvým vyběleným skeletem.

Co už se ale moc neví, že v délce 450 kilometrů se při pobřeží Queenslandu, chcete-li, podél Velkého bariérového útesu, vinul i deštný prales Daintree (Wet Tropics of Queensland). A ten tu stál o nějakých 90 milionů let déle než celý ikonický útes. Minulý čas je na místě, protože už z něj mnoho nezbývá. Zdá se totiž, že osud obou těchto velikánů je v mnohém podobný.

Minimum místa, maximum druhů

Z rozlohy celé Austrálie zabírá dnešní Daintree jen něco kolem 0,1 %. Přesto tu žije 41 % druhů australských savců, 41 % druhů sladkovodních ryb, 50 % ptáků a okolo 60 % australských druhů motýlů. Většinu z nich neuvidíte nikde jinde. Aby ne, tenhle prales tu totiž fungoval od časů superkontinentu Gondwany, tedy v době před 150 miliony lety. Takže je opravdu nejstarší na celém světě.

I když s nějakými žebříčky je lepší být opatrný, podle IUCN (Mezinárodního svazu ochrany přírody) si tato oblast vysloužila titul druhého nej-nenahraditelného místa světového dědictví. A vzhledem k tomu, že se tehdy v roce 2013 vybíralo ze 173 000 různých kandidátů, je zdejší porost asi skutečně mimořádný. Tedy, spíše byl.

Nejdřív sekyry, potom horko

Aktuální příčinou jeho rozsáhlého kolapsu je, podobně jako u Bariérového útesu, ničivá vlna veder. „Máme tu druhy adaptované na stálé klimatické podmínky horského prostředí, které v zásadě nejsou schopné přežít teploty nad 29 °C,“ potvrzují výzkumníci a správci z Univerzity Jamese Cooka. „A jen loňské léto jsme tu zaznamenali teplotu 39 °C šestkrát.“

Vzhledem k tomu, jak intenzivně na okrajích celé chráněné oblasti probíhalo v posledních letech kácení, mohly tyto vlny veder dorazit to, co uvnitř ještě přežívalo. Jak to? Za posledních sto let bylo 50 % zbývající rozlohy pralesa vykáceno, polovina z tohoto území se změnila na pastviny.

Rozsáhlé odlesnění pak umocnilo efekt lokálního přehřívání. Situace v místě dospěla do bodu, kdy už s tím lidé nejspíš mnoho nenadělají. Vlny veder ženou zdejší endemické živočichy do vyšších nadmořských výšek, ale ani horizont hor při pobřeží není nekonečný. Tepla totiž neubývá a pokud zůstane trend zachován, v roce 2022 se už řada zdejších druhů neochladí ani na vrcholcích hor. A ustoupit jinam nemohou.

„Celá oblast přitom získává jen zlomek podpory, která je věnována Velkému bariérovému útesu,“ zaznívá v tiskovém prohlášení. Zdejší správci sice chápou význam sousedního útesu, ale v zásadě nerozumí, proč zůstává ochrana celého Daintree v jeho stínu.

„Jsme svědky ohromné destrukce, ničivé síly klimatických změn působící na ekologicky nenahraditelném území. Na území, které jsme slíbili chránit pro celé lidstvo,“ říká Kelly O'Shanassy, ředitelka Australské nadace ochrany přírody. „Vláda se ale zatím neodhodlala k žádnému činu, ač jsme na stávající černý scénář upozorňovali už v roce 2015. Ten se mezitím stal poznanou realitou a skutečně je teď třeba konat, než bude definitivně pozdě.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist