Speciální ptačí budky vrací rybáky rajské zpět do hry

Těžiště žijících populací rybáka rajského je v tropech, kde je jeho výskyt stálý. Proto jej odborníci z Mezinárodního svazu ochrany přírody řadí mezi druhy málo dotčené. To ovšem neplatí pro rybáky, kteří se rozhodli hnízdit severněji, v Irsku, při bretaňském pobřeží a ve Velké Británii. Zvláště na poslední jmenované destinaci prohrávali svůj zápas o život na celé čáře. I když byli kdysi rozšířeni podél celých britských ostrovů, v sedmdesátých letech poklesla jejich početnost na posledních 16 hnízdících párů.
Jen změna kolonky ptáky nezachrání
Tehdy si lidé z Královské společnosti na ochranu ptáků vymohli, aby byl tento druh přeřazen mezi „regionálně“ kriticky ohrožené druhy. Ale na faktu, že už tu exotických návštěvníků z tropů hnízdí jen hrstka z původních tisícihlavých hejn, to nic změnit nemohlo. Jak se vlastně mohl stát, kdysi tak početný pták, lokálně téměř vyhynulým? Rybák rajský za to vděčil svému překrásně vybarvenému jemnému peří, které se historicky používalo při výrobě a zdobení klobouků. A v současnosti?
Hnízdní kolonie tohoto druhu decimovaly „proměny mořského ekosystému.“ Ať už ty viditelné, jaké dravější příbojové vlny, likvidující hnízda na skaliscích, tak i ty méně patrné, jako změny v zastoupení a dostupnosti ryb pod hladinou. Lidé z RSPB dělali, co mohli, ale úbytku přirozených hnízdišť zabránit nemohli. Kolonie na šestihektarovém ostrůvku Coquet se stala posledním útočištěm britských rybáků rajských. Neradostně se vyvíjející příběh má přesto dobrý konec.
Umělá hnízda se rybákům zalíbila
RSPB totiž začala na ostrově instalovat hnízdní budky, které s trochou fantazie připomínaly svým sestavením původní kolonie rybáků. Dlouhé řady terasovitě seskládaných dřevěných boxů, obložených kameny, tak dokázaly ptákům nahradit jejich nejistá útesová obydlí. V roce 2000 tu hnízdilo dvaatřicet párů, ale když počty příhodných umělých teras dosáhly desítek, začalo přibývat i hnízdících rybáků.
„Poslední tři roky se nám daří. Máme tu teď pokaždé minimálně stovku párů, a vždycky vyvedou nejméně stovku mladých,“ říká Paul Morrison, správce RPSB pro kolonii ostrova Coquet. U těch lze předpokládat, že tu po čase také sami zahnízdí. „Je to sice pomalé, ale dláždí to cestu stabilnější hnízdní populaci. A třeba jednou uvidíme, jak se rybáci rajští vrací i do jiných koutů země,“ dodává Morrison. Zdá se, že tenhle sen není nereálný.
Letos zahnízdilo na Coquet Island 118 párů. A poprvé od sedmdesátých let byl jeden hnízdící pár zaznamenán na pobřeží velšského ostrova Anglesey.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |


