https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/u-galapazske-morske-rezervace-zakotvila-cinska-rybarska-flotila
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U Galapážské mořské rezervace zakotvila čínská rybářská flotila

5.8.2020 02:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Už v roce 2017 byla přímo na vlnách mořské rezervace zajištěna čínská loď, která ve svém podpalubí nesla 300 tun ulovených ryb.
Už v roce 2017 byla přímo na vlnách mořské rezervace zajištěna čínská loď, která ve svém podpalubí nesla 300 tun ulovených ryb.
V diplomacii mezi Čínou a Ekvádorem narůstá napětí. Příčinou je nenáhodný výskyt desítek rybářských lodí, převážně čínských, které na konci července zakotvily na dohled od Galapážských ostrovů. Přímo na hranicích ochranného pásma mořské rezervace sloužící k ochraně souostroví a vzácných živočichů. Píše o tom BBC.
 

Ekvádorské hlídkové čluny pobřežní stráže se nyní snaží zajistit, aby se přibližně 260 rybářským lodím, vzdálených 200 námořních mil (370 kilometrů) od Galapág, nepodařilo vplout do ochranného pásma kolem ostrovní rezervace UNESCO. A že tu pak lovem v těsné blízkosti nikterak nenaruší křehký ekosystém. Nebylo by to totiž poprvé.

Už v roce 2017 byla přímo na vlnách mořské rezervace zajištěna čínská loď, která ve svém podpalubí nesla 300 tun ulovených ryb. „Jsme ve stavu maximální pohotovosti, abychom zajistili, že se scénář z roku 2017 nebude opakovat,“ potvrdil Oswaldo Jarrin, ekvádorský ministr obrany.

Zklidnění situace přitom rozhodně nepomáhá, že se čínská strana k současnému výskytu rybářské flotily, jedné z vůbec největších, které kdy v regionu operovaly, nikterak oficiálně nevyjádřila. Čínská plavidla se pohybují v mezinárodních vodách, a tudíž se proti nim nedá nijak zasáhnout. Jak ale zmiňuje Luis Villanueva, mluvčí ochranářského centra Ocean Legacy Project: „Vyslání a vyčkávání tak ohromné flotily na jednom místě je nesmírně logisticky náročným počinem a nedá se předpokládat, že by se dělo bez souhlasu nebo podpory čínské vlády.“

Ekvádorský prezident Lenin Moreno hodlá s ostatními latinskoamerickými zeměmi (Kolumbií, Peru, Chile, Panamou a Kostarikou) projednat novou strategii obrany přírodních zdrojů, protože v počínání čínských rybářů spatřuje hrozbu. „Přírodní bohatství v oblasti Galapág je ohromné, a proto jsme vystaveni neustálému tlaku mezinárodních rybářských flotil.“ Přitom u překvapivě velkého množství těchto mezinárodních rybářských flotil lze dosledovat jejich původ v Číně.

Institut zámořského rozvoje (ODI) si dal tu práci, že katalogizoval 17 000 rybářských plavidel, z nichž některé jsou registrovány pod jinými vlajkami a provozovány různými společnostmi, ale jejich organizace je centrálně řízena z Číny.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

5.8.2020 07:15
Jsem zvědavý jak dlouho ještě bude čína pokoušet svět svým hovadstvím.....
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 10:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Už jen chvíli.
Zanedlouho to bude Čína, kdo bude ve světě určovat pravidla a tedy stanoví, co je přiměřené využití přírodních zdrojů a co je hovadství.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.8.2020 10:45 Reaguje na Viktor Šedivý
Asi budete mít radost, no. :)
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 14:16 Reaguje na Petr Eliáš
Eh?
Myslím si, že evropské státy se dopustily a dopouštějí zcela fatálních chyb počínaje dekolonizací a vyklízením všech mocenských pozic bohužel nekonče.

Fakt, že pravidla se budou tvořit úplně jinde ve světě a že je budou vytvářet lidé s úplně jiným kulturním zázemím a myšlením nebude pro nás nijak příznivý.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.8.2020 09:58
Na dohled 200 mil? To je jako kdyby někdo lovil zajíce v Rakousku 370 km daleko od Krkonošského národního parku.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

5.8.2020 10:06 Reaguje na Richard Vacek
Ne úplně, těch 370 kilometrů od ostrovů je totiž ochrannou zónou, součást mořské rezervace. Takže je to spíš nimrod, který s nabitou dvojkou stojí vedle cedule "Národní park" a čeká.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.8.2020 11:39 Reaguje na Richard Vacek
Je třeba vidět i spádové oblasti. Bohatství živočichů na Galapágách je založené na dostatku potravy, mořského planktonu a ryb v moři kolem ostrovů. Toho je dosaženo tím, že kolem Galapág se střetávají teplé a studené mořské proudy v jakémsi mišmaši, kdy při ochlazování a uhřívání vod těch proudů vypadávají z těch vody živiny, ze kterých ten mořský plankton a ryby žijí.
Ta oblast, kde se to děje, je předpokládám velká právě těch 200 mil kolem ostrovů. Neboli předpokládám, že pokud by dnešními průmyslovými metodami velkých vlečných sítí lovili třeba 150 mil daleko od Galapág, projevilo by se to po měsících na samotných Galapágách poklesem úživnosti mořského prostředí a nedostatkem potravy pro některé vzácné galapážské živočichy.
Jinak já myslím, že Čína má dostatek zdrojů i lidí, aby si potravu vypěstovali na polích a hydroponických kulturách a ryby v akvakulturách ve sladké vodě na souši i v slané vodě na moři kolem čínského pobřeží.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.8.2020 12:06 Reaguje na Radim Polášek
Teď jsem něke jinde našel, že pásmo těch 200 mil je dáno nějakou mořskou úmluvou z roku 1982 o využívání moří přímořskými státy. Galapágy jsou ecuadorské, Ecuadoru tudíž podle této úmluvy patří právo využívat mořské bohatství na vzdálenost 200 námořních mil od Galapág.
Je možné, že ochranné pásmo mořské galapážské rezervace je taky 200 mil, ale je taky možné, že podle té úmluvy je těch 200 mil od Galapág prostě moře patřící jen Ecuadoru.
A pokud by v něm chtěli Číňani lovit, museli by si to domluvit a za ten lov by museli zaplatit.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.8.2020 18:03 Reaguje na Radim Polášek
V akvakultuře je budoucnost. Snad už teď z nich pochází více ryb, než z volného rybolovu. Prostě i u rybolovu probíhá to, co v jiných oblastech: sběr kořínků -> intenzivní zemědělství. lov zvěře -> intenzivní chov jatečných zvířat. Prostě moře je mnohem větší, tak se s akvakulturou přichází později.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.8.2020 11:40
Já myslím, že extenzívní lov v moři se pomalu stává přežitkem.
čína má dost zdrojů, aby si ryby vypěstovali v akvakulturách a nemuseli drancovat moře.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.8.2020 16:29
Zaujmout obrané pozice a pokud do 24h nezmizí všechny lodě, tak potopit. V případě, že by Čína měla nějaký problémy, tak poprosit o pomoc USA a jejich jeden útočný svaz CSG. Nazdar.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 16:32 Reaguje na Slovan
Vaše představy o rozložení sil ve světě by potřebovaly naléhavě aktualizovat :-/
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

5.8.2020 18:39

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist