U Libockých mokřadů v Kynšperku dnes lidé pozorovali vodní ptáky
"Lokalita je specifická v tom, že vznikla v dnešní době, kdy většina mokřadů zaniká. Vznikla průsakem důlních vod, jak stoupá voda v bývalých důlních jámách, tak prosakuje i sem na povrch. Je to tu zcela bez přítoku. Je to voda průsaková z důlní činnosti," řekl Jelínek.
Zdejší mokřady jsou podle něj vyhledávané pestrou škálou vodních ptáků, kterým se tu daří. Z dravců zde hnízdí moták pochop, který nejčastěji vyhledává místo v rákosí. Vyskytují se tu i rákosníci, a to obecný a proužkovaný, ale i velký, který je na Chebsku vzácný. Hnízdí zde také kachny, labutě, potápky, strnadi či kopřivky.
Ačkoli mokřady a další vodní plochy dlouhodobě vysychají, letošní deštivá zima jim přeje. "Je tu nyní vyšší hladina vody, jak stoupá v těch jámách. Je to důsledek dešťů a počasí přes zimu, jaké bylo, ale bohužel to až do léta nevydrží. Tady je voda sice pořád, ale ne v takovém množství," uvedl ornitolog.
V Česku je 14 mokřadů s mezinárodním významem, jejich svátek připadá na 2. února. Patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, fungují jako přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu. Mezi ty nejvýznamnější patří v Karlovarském kraji mokřady v krušnohorských rašeliništích nebo v Národní přírodní rezervaci Soos. Podle odborníků ale v poslední době zarůstají a vysychají.
Den mokřadů patří mezi tři události, během nichž ornitologové pořádají procházky s pozorováním ptáků. Těmi dalšími jsou Vítání ptačího zpěvu na přelomu dubna a května a Evropský festival ptactva v říjnu.
reklama