Úbytek biodiverzity je rizikem pro přírodu i lidskou společnost, říká vědec
18.2.2026 14:21 | PRAHA
( ČTK)
Úbytek biodiverzity je rizikem nejen pro přírodu, ale i pro lidskou společnost, která je její součástí. Uvedl to Radim Hédl z Botanického ústavu v rozhovoru Akademie věd ČR. Hédl stojí v čele začínajícího pětiletého projektu, jehož cílem je propojit pohled přírodních i humanitních věd na toto dosud spíše opomíjené téma. Spolupracovat budou vědci ze sedmi ústavů akademie věd.
Cílem projektu je nabídnout státu a společnosti srozumitelná a vědecky podložená data pro rozhodování o budoucnosti české krajiny. Zároveň budou usilovat o to, aby společnost vnímala biodiverzitu jako důležité téma a záležitost, o kterou je dobré se starat.
Vědci budou měřit úbytek biodiverzity, analyzovat příčiny a vyhodnocovat dopady na fungování ekosystémů, na ekonomiku i kvalitu života. "Je to téma, kterému se vědci věnují intenzivně už 30 let, ale ve společnosti je podceňované. Přitom existuje více paralelních krizí životního prostředí a je tu zjevná paralela s klimatickou změnou. Ta s sebou nenese jen oteplování, ale komplex dějů, které se podepisují na lidské společnosti," řekl Hédl.
Propojení přírodních věd s humanitními je podle něj velmi žádoucí, protože přírodovědci na biodiverzitu hledí velmi jednostranně. "Je potřeba přidat i lidský pohled, je třeba řešit vliv na ekonomiku, na životní prostředí. Společnost a živou přírodu nelze oddělit," poznamenal Hédl.
Zmínil, že v Evropě je stabilita ekosystémů výrazně závislá na lidské činnosti a na hospodaření, ať jde o květnaté louky, mokřady či některé druhy lesů. Připomněl také, že jsou příklady z historie i současnosti, kdy nastal kolaps ekosystémů a lidem nezbylo, než se stěhovat. "Například Sicílie a Egypt byly kvetoucími obilnicemi starověkého Říma, ale když se prostředí změnilo a půdu postihla ve velkém eroze, nastal problém," řekl Hédl. Díky biodiverzitě má člověk obvykle k dispozici úrodnou půdu pro pěstování potravin a pitnou vodu. "Když se některý z prvků ekosystému oslabí, vyřadí, nebo nahradí něčím jiným, může celý systém zkolabovat a nejsou potraviny ani voda," uvedl Hédl.
Jak ostatně zmínil na jednom ze setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, ochrana přírody není otázkou přežití přírody, ale člověka jako živočišného druhu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Ano jde o přežití člověka jako živočišného druhu . Ne vlka jako vrcholového predátora který napříč Evropou likviduje drobné chovatele / pasáčky , kteří opouští životní styl a květnaté louky plné biodiverzity zarůstají , bezlesí se mění a zarůstá neprostupným bordelem . Je to tak tady nejde pouze o změnu klimatu ale o změnu ochranářských ekoteroristů kteří ničí životní prostředí , pěstování energetických plodin na výrobu bioplynu , biopaliv , spalování organické hmoty v bioplýnkách ….. 30 let bádáte tak uvidíme co za těch dalších 5 vybádáte .
Odpovědět
Takže za úbytek biodiverzity v krajině může vlk. Tak to jsem nevěděl...)).
Odpovědět
No hlavně, že jsem se to dozvěděl teď.
Odpovědět
Máte štěstí že jste tady , je tady plno praktiku , odborníku . Teoretiku jako jste vy . Nebojte se zeptat .
Odpovědět
:-))) To je pěkný: nebojte se zeptat...
Za nás se říkalo: Kdo umí, umí, kdo neumí, učí.
Takže je to pravda!-)
Odpovědět
Dobrý!, další za 500...
Když jsem hledal práci a řekl, čím se zabývám, tak u počtu vyvěšených budek vypukla (v místnosti s komisí) salva smíchu...:"vole, my nemáme žádnou, ale zato máme teplé místečko. A takové blázny tu nepotřebujeme."...
volně přeloženo nevyslovené, leč zřejmé
Když měl v lampě ("kamarád"), tak mi řekl, že já dělám ochranu přírody pro slávu, a on pro prachy.
Tak to u nás chodí...
Takže "neumím nic", ale hrozně mě to baví a nabíjí. Lepší, než všechny léky dohromady.
Odpovědět
Myslivec , chovatel drobného dobytka , koní . Obyčejný vesničan , smrdím každý večer hnojem a ráno mi kouká sláma za kloboukem . Když se kácí borovice , tak říkají děti u oběda že táta voní lesem .
A vy jste praktik v čem ?
Odpovědět
Já nejsem praktik, já jsem teoretik - jak píšete. Mám mnohem vyšší vzdělání než vy, umím pracovat s daty, umím vyhledat informace, i ty kterými praktici tolik opovrhují, protože jim nerozumí, učím, zkouším. Zkoušel jsem i mnoho praktiků, protože zkoušet je moje praxe a proto dobře vím, že praktici mívají většinou teoretické znalosti žalostné, bohužel. Zkoušel jsem i mnoho myslivců a rybářů, taktéž bohužel žádná sláva.
Odpovědět
Popsal jste ty důvody zcela přesně. Ekologismus ničí přírodu více,
než cokoliv předtím. V lánech kukuřice pro bioplynky žije tolik
černé, jako nikdy předtím. Predátoři likvidují jeden druh kořisti
za druhým na úroveň vymření, vlci likvidují pastevectví a větrníky
a soláry krajinu nejen hyzdí, ale vyhání z ní vše živé a to vše
pouze díky ekologistům konajících v zájmu jejich sponzorů z řad
solární, větrných a bioplynových baronů. Z lesů se mají stát
plantáže na štěpku, z polí plantáže na biomasu pro bioplynky
a teplárny, z pastvin bez pastvy náletové lesy na štěpku a z
rybníků a řek bezrybé vody vyžrané predátory. Prostě ráj na
Zemi zachráněne před sodovkáčem a před skutečnými ekology.
Odpovědět
To je těžké. Krajina se stává stále víc monotónní. Dříve se v ní nacházela místa odlišných vlastností, která byla útočištěm specifických rostlin, hmyzu, obojživelníků.
Skládka stavební suti na kraji lesa byla během let obydlena ještěrkami, podél stok, které nikam nedotekly, ale mizely v příkopech podél silnic, se dařilo dusíkomilovným rostlinám a bohatému společenství hmyzu.
Odpovědět
To jsou zase moudra. Ano v Evropě je stabilita ekosystémů výrazně závislá na lidské činnosti a na hospodaření. No a proto tam pusťte ty humanisty a podobnou pakáž , co hlasá bezzásahovost. Ty pro které je každá lidská činnost fůj a jediná správná cesta je cesta nicnedělání.
Odpovědět
Je to trochu jinak. Lidmi vytvořené umělé ekosystémy jsou zcela nesoběstačné a neživotaschopné, neschopné zajistit cokoliv - klima, vodní režim, biodiverzitu..., a k alespoň částečné funkčnosti, v podstatě pouze za účelem zisku, nutně vyžadují nejen trvalou lidskou činnost, ale i neustálou deformaci zbývající biodiverzity a hubení ostatních živočišných a rostlinných druhů.
A ti lidé, kteří pochopili neudržitelnost tohoto stavu a nutnost návratu k přirozené rovnováze, jsou odpůrci přírody obviňováni z likvidace biodiverzity a posměšně nazýváni ekologisty.
Odpovědět
Vy asi nepamatujete dobu kdy se zaorával každý rok na podzim do země hnůj , když jste do takové země zaryl rýč a vytáhl jí kus ven tak byla plná života , červy počínaje a mikroorganizmy konče , po dešti nestála voda na ní ale byla uvnitř země a nebyly ve svazích zavaleny cesty ornicí . Není zase to tak dlouhou dobu . To se ještě hnuj / hovna co serou krávy plné slámy od podestýlání ….nepálil v bioplýnkách . Ale jinak to bylo jak píšete , lidé obhospodařovali pudů aby měli co jíst a čím krmit dobytek . Jo a nebyli vlci , oni věděli že je potřeba udržovat pomoci pasení květnaté louky a bezlesí .
Odpovědět
úbytek biodiverzity je problém , a problém je i brutální ubytek hmyzu od 80 tých let 20. století je u nás o 70% (hmotnost) méně hmyzu a nikdo prakticky neví proč. Je to dáno ztráta biotopů, prostě lepší údržbou krajiny způsobujeme, že hmyz nemá kde žít.
Odpovědět
|
|