https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/umela-inteligence-v-zemedelstvi-nemusi-byt-vyhra-pro-zivotni-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Umělá inteligence v zemědělství nemusí být výhra pro životní prostředí

1.8.2022 05:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Moderní technologie s prvky umělé inteligence si hledají cestu do všech oblastí lidských činností, včetně zemědělství. Přisuzován jim je velký potenciál, a to nejen při navýšení produkce, ale také v oblasti udržitelnosti. Aktuální studie švédských badatelů nyní upozorňuje na možná systémová rizika.
 

Zapojení technologií s prvky umělé inteligence (artificial intelligence, AI) do zemědělství je obecně spojováno s jednostranně vnímanými pozitivy. Přepokládá se že jejich širší zapojení povede k efektivnějšímu využívání půdy, lepší a úspornější práci s omezenými zdroji, přispěje k monitorování životního prostředí a vyústí ve větší transparentnost dodavatelských řetězců. Technologicko-ekonomický tým Beijerova institutu pro ekologickou ekonomiku ve Stockholmu ale protentokrát zvolil jinou cestu. Ve své studii se rozhodli identifikovat oblasti, v nichž by AI v zemědělství mohla být zdrojem problémů.

„Jen to, že práci řídí počítač, nemusí znamenat, že výsledek bude dobře,“ vystihuje ve zkratce hlavní poselství Victor Galaz, hlavní autor studie uveřejněné v žurnálu Technology in Society. Využití AI v odvětvích zemědělství, lesnictví nebo mořských akvakultur může vést k sérii systémových pochybení. To proto, že lidé, ekosystémy i umělou inteligencí řízené stroje se vzájemně ovlivňují ne vždy očekávatelným způsobem. Pro lidi i přírodu by z toho mohly plynout komplikace – s vysokým dopadem na udržitelnost - hlavně ve čtyřech oblastech.

Kde se stane chyba?

První rizikovou oblasti švédští badatelé pojmenovali jako Algoritmická zkreslení a alokační škody. V principu jde o užití souboru podpůrných dat a modelů, které dobře fungují u velkých farem (v kontextu bohatém na data), ale možnosti jejich využití u malých farem jsou omezené a mohou vést k chybným nebo nezáměrně špatným výsledkům.

Druhou oblastí je Nerovný přístup k výhodám. U něj platí, že globální distribuce digitálních technologií zatím není rovnoměrná, a tak z jejich výhod nebudou moci profitovat všichni. Není to banalita, fakt, že prospěch bude omezen jen na některé geografické oblasti, totiž bude rozevírat nůžky ekonomické nerovnováhy.

Kaskádová selhání a obavy z vnějšího narušení jsou třetí oblastí, v níž mohou být dopady na udržitelnost při zapojení AI do procesu zemědělské produkce silně patrné. Farma spoluřízená umělou inteligencí totiž potřebuje ke svému provozu „virtuální farmu“, velké úložiště dat. Kybernetický útok nebo výpadek sítě tak může shodit reálně probíhající hospodaření.

A do čtveřice jsou tu Kompromisy mezi efektivitou a odolností (resiliencí) ekosystémů. Pro využití spoluřízení AI se totiž nehodí každá plodina, zatím jen určité druhy. Pokud by se právě ty staly při masivní aplikaci umělé technologie preferované, mohlo by se to promítnout do nevratných změn v ekosystémech.

Umělá inteligence na vzestupu

Experimenty s AI – formou IoT, pokročilých senzorů, řízení, robotiky a analytických jednotek - se v současnosti realizují na území padesátky států světa. Široce aplikované jsou zatím jen v oblasti zemědělských hospodářských procesů, u lesnictví a akvakultur - extrakce zdrojů z moří - jde spíše o minoritní příspěvky. Spojené státy americké zatím vedou v oblasti vývoje (zabývá se jím tu nejvíce společností na celém světě), Čína pak vede v úhrnu celkových investic do této oblasti (okolo 5 miliard dolarů za období 2007-2020).

„Dosud byly moderní technologie s prvky umělé inteligence v zemědělské produkci vnímány z hlediska svých sociálních aspektů, dopadů na zemědělce,“ říká Galaz. „Skutečně odpovědná umělá inteligence by ale mohla více integrovat rozměry environmentální udržitelnosti. A pokud to s AI a udržitelností v zemědělství myslíme opravdu vážně, je zapotřebí ony čtyři rizikové oblasti urychleně vyřešit.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

1.8.2022 06:20
Umělá inteligence, nové technologie, mohou pomoci k větší efektivitě, to ano.
Ale vždy to nakonec bude na člověku.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.8.2022 07:10 Reaguje na smějící se bestie
Žití je jednoduché, ptáci cely den tráví tím, že se snaží uživit potomstvo a sebe. Nepotřebuji auta ani někomu něco dokazovat ve sportu. Lidi se chovají hloupě a ještě si o sobě myslí, že jsou vládci světa, jehož zdroje si zotročili a teď zotročuji naše mozky hloupostmi a říkají tomu nové technologie a digitální inteligence. Je to absurdně pitomě ale náš ubohé ego se u toho cítí dobře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.8.2022 08:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Váš příklad zapomíná na to, že ptáci se přizpůsobují prostředí, (kdo nestačí vyhyne), člověk přežívá díky efektivitě tj prostředí si přizpůsobuje on k sobě (jiná strategie přežití). Kolik lidí by bylo bez toho? Deset či sto tisíc?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.8.2022 09:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Člověk si prostředí ani tak nepřizpůsobuje, jako spíše ho plundruje a ničí. Jako by příroda byla na jedno použití. Takže člověk popanštěl a ničí to, co ho drží při životě. Bez rozmyslu rabuje přírodní zdroje, planetu zasírá spoustou odpadů a přitom se chová jako by byl pán tvorstva. Jenže pak zaúřaduje Matka příroda a ukáže mu, že je pouze jedno z koleček v složitém soukolí přírody. Když v roce 2009 udeřila v Ázii velká vlna tsunami, zemřelo asi 230.000 pánů tvorstva a do dneška není žádný efektivní způsob, jak tomu zabránit. Když si před pár lety uprdla na Islandu ta sopka s tím nevyslovitelným názvem, na půlce Zeměkoule letadla pána tvorstva seděla na zemi a nemohla vzlétnout. No a když se předloni objevil covid, tak v podstatě takový malý hajzl, který ani není vidět pouhým okem, doslova paralyzoval celou lidskou populaci. To pak jeden začíná mít pochyby o pánu tvorstva a napadá ho, že kdyby člověk žil více v souladu s přírodou a nesnažil se ji doslova znásilňovat, měl by mnohem větší šanci na přežití.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.8.2022 13:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No dyť jo. Představte si ale situaci, kdy nejsou žádné nástroje, ani kamenné, a žádné obleky-kůže atd., nejsou jeskyně, oheň.... tak kolik lidí by se uživilo jako gorila nebo šimpanz a kde? A bylo by to taky na úkor spotřeby okolí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.8.2022 07:01
Nevím, proč podmaňovani technologii v určitém zájmu nazývají inteligencí? Když vládu nad námi přebírají technologie a dáváme ji výhradu inteligentní, tak je asi zajímavý si položit otázku, kdo je ten blbec ? Slova používáme ledabyle a přitom se sami ponižujeme až se homo sapiens zařadí za slupkou od banánu. Technologie lenosti a lidské dekadence
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2022 07:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1***
Odpovědět
sv

6.8.2022 07:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jestli máš dojem, že nad tebou převzala vládu nějaká inteligence, tak to opravdu ale opravdu nebude stroj nýbrž statný ošetřovatel. Jestli tě ponižuje, stěžuj si na něj u ředitele.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2022 09:57
Já bych to zcela neodsuzoval, protože záleží na specifických podmínkách.
I ta umělá inteligence bude stále potřebovat člověka k programování a co
hlavně, tak k řešení nepředvídaných situací. Vezměte si plně automatizovaný
kombajn, která pomocí čidel zastaví před spadlou větví. Uklidí ji kombajn
sám a nebo to bude muset udělat "zbytečná" obsluha? Budiž ty obrovské lány,
které může kosit deset plně automatizovaných kombajnů a dohlížet nad nimi jeden technik z pojízdného velínu. Co ale ta rozkouskovaná políčka malých farmářů a nuceně rozkouskované lány agrokombinátů. Tam se to asi moc hodit nebude a když už, tak s velmi nízkou efektivitou, jež neušetří těch devět kombajnérů z deseti na obrovských polích nahrazených umělou inteligencí.
Záleží tak na podmínkách a samozřejmě i na vzdělání obsluhy. Kopyto PC
zablokuje, bude čekat na programátora místo aby sklízel a bude nadávat
na umělou inteligenci, protože on postrádá i tu přirozenou. Naopak ten
vzdělaný posoudí kdy to využít a kdy to obsluhovat manuálně, aby nedošlo
k poruchám a časovým prodlevám nutným k opravě. Příkladem jsou moderní
vlakové soupravy blokované kdejakým poruchovým stavem, ale neschopné si
poradit s takovou banalitou jako výpadek napětí v napájecí soustavě.
Pevně uzavřená okna kvůli klimatizaci je pak nutno rozbít a přitom by
stačilo jich mít několik na zámek a otevřít klíčem od strojvůdce. Tak
se okna rozbijí a nákladně se s dlouhou dobou nepoužitelnosti soupravy
opraví. Přitom stačí ty zámky a obyčejný klíč, který nebude mít kdejaký
hejhula, jako kdysi ten univerzální čtyřhranný "firkant". Jednoduché,
efektivní, ale hlavně praktické. Bohužel to nebylo vymyšleno konstruktéry
a realizováno při výrobě a tak lze použít pouze to speciální kladívko
k rozbití skla.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.8.2022 10:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Ti návrháři a konstruktéři, však nikdy neopravují stroje, co navrhli.
Stačí připomenout, co vymýšlí u aut, kolem obyčejných žárovek.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.8.2022 05:43 Reaguje na smějící se bestie
Návrháři a konstruktéři dělají pouze to, co se po nich chce. Tak třeba u aut návrháři a konstruktéři děají jen z malé části to, co po nich chtějí lidi, kteří těmi auty jezdí. Nyní dělají nejvíc to, co diktují pozelenalí bruselští úředníci. A proto taky už nějakou dobu je každá novější verze auta méně použitelná, protože jeho užitné vlastnosti jsou stejné nebo horší než starší verze. Jediné, co se zvětšuje, je soubor funkcí, které skoro nikdo nepotřebuje a které uživatele auta jen otravují, zvyšují výrobní cenu auta a provozní náklady kvůli opravám a snižují fyzickou životnost auta.
Co se týká žárovek, tam to vidím primárně na nepromyšlený a nepovedený pokus úředníků EU udržet výrobu světelných zdrojů v EU. Klasické žárovky s wolframovým vláknem, které byly velmi jednoduché a mohli je na lince postavené vedle džungle doslova vyrábět lidi, co z té džungle přišli byly shora netržně zakázány, protože náhrada - úsporky obsahují na výrobu znatelně složitější zářivkovou trubici plus ještě relativně náročný elektronický předřadník. Případně současné světelné zdroje obsahují Ledkové chipy, které jsou ještě náročnější na polovodičovou výrobu plus k tomu taky slušně složitý elektronický předřadník, i když o něco jednodušší než ten pro úsporky - zářivky. Ovšem levná Asie, po vyřešení počátečních problémů, převzala většinu výroby i těchto složitých světelných zdrojů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.8.2022 04:54
No to je jasné. Umělá inteligencer se vždy bude řídit přísně logicky. A logika v zemědělství říká, že nejefektivnější a nejlépe využívající přírodní zdroje jsou velké zemědělské provozy a velké zemědělské celky. Tak velké, aby bez problémů dokázaly investovat do budoucího vývoje každý rok milióny až stamilióny a čekat nějaké roky, třeba 5 let, než ty investice začnou přinášet přínosy a splácet se. Ne tak velké, aby na tyto věci reagovaly se zpožděním , ale to v zemědělství byly snad maximálně JZD Slušovice v době své největší velikosti těch posledních pár let před koncem socíku.
Umělá inteligence by jednoznačně odhalila oxymorony šířené zelenými aktivisty, jako to, že drobné aktivistické a ekologické zemědělství uživí národ, že ekologické zemdělství bud eprodukovat víc než klasické zemědělství a podobné nesmysly a propagandu jako absolutně nepravdivé.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.8.2022 05:23
Jinak akvakultury nejsou extrakce zdrojů z moří. Extrakce zdrojů z moří je pouze "sklízení" produkce, která v moři vznikla přirozeným způsobem.
Akvakultury jsou dnes uzavřené systémy využívající produkci ve vodním prostředí stejně jako navazující produkco v nevodním prostředí. Společně s hydroponií, která je defakto součástí akvakulturní produkce. A jako uzavřené systémy přímo vyžadují vysokou úroveň řízení s prvky umělé inteligence, protože na rozdíl od přírodních komplexních biotopů obsahují pouze produkční procesy produkující dnes potraviny a v budoucnu možná i nějaké suroviny, ale neobsahují procesy, třeba kompletní potravinové řetězce, které v přírodě zajišťují a udržují stabilitu biotopu. Ta musí být v těchto umělých procesech udržována taky uměle. A na to je potřeba velmi vyspělé řízení procesu. Aby byla udržována i stabilita i maximální využití vstupních zdrojů.
Na rozdíl od třeba klasického zemědělství, kde stačí znatelně nižší úroveň řízení. Protože do něho přesahují a částečně ho stabilizují stabilizační procesy přírodních biotopů, které s klasickým zemědělstvím koexistují. Jednak plošně sousedstvím ploch klasického zemědělství a k zemědělství nevyužívaných ploch biotopů. A jednak prostřednictvím sdílení některých organismů v potravinových řetězcích mezi přírodními biotopy a klasickou zemědělskou produkcí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2022 09:24 Reaguje na Radim Polášek
Pojem uzavřený systém v akvakultuře je zavádějící, protože při
jakékoliv produkci vyvádějící mimo systém cílený produkt potřebuje
doplnit o potravu rybám, aby vyprodukovaly trus ke hnojení rostlin.
Já vidím problém v koncentraci nevyužitých stavebních prvků, které
nevyužijí rostliny a ani ryby. Například léčiva pro ryby, bez
kterých se vysoká koncentrace ryb neobejde. Ty končí kde? V rybím
mase, nebo v biomase zeleniny? A nebo se hromadí v recyklované
vodě? Ideální uzavřený systém neexistuje, protože potřebuje vždy
doplnit o odebírané produkty a to často ve velmi kvalitní formě.
Šetrné přírodní hospodaření je přírodě blíže a nikdy je plně
nenahradí uzavřené systémy, pokud to nebude rovnou EU nařízeno!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.8.2022 10:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu. Uzavřeným systémem jsem mínil periodicky uzavřený systém. Neboli se do něho nárazově vkládá třeba rybí násada, krmivo ryb a nějaké další látky nutné k úpravě vodního prostředí. A nárazově odebírá třeba hotové rostliny, hotové ryby, část vodního prostředí v rámci čištění prostředí atd. Ale mezi těmito zásahy je to kultura či defakto biotop uzavřená(ý).
Na rozdíl od třeba kultury na poli, která je trvale otevřená okolním vlivům okolních biotopů.
Co se týká léčiv, tam bude třeba mnohem větší znalosti o těch látkách než v otevřené polní kultuře. Kde to není příliš nutné, protože obrovské absorbční schopnosti má hlavně půda, která nežádoucí rezidua zachytí a kdese potom po čase většina reziduí rozloží. Dá se čekat že v akvakultuře jakožto uzavřené kultuře bude mnohem menší problém s odstraněním kontaminace. Takže mnohem častěji než léčení se uplatní prosté vystěhování všeho a vyčištění a sterilizace zařízení. A potom založení úplně nové akvakultury začínající s "čistým štítem".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2022 17:40 Reaguje na Radim Polášek
Ta koncentrace dlouhodobě produkovaných rostlin
a živých organizmů je náchylná na nemoci a na
postupnou degradaci prostředí s nutností obnovy,
nebo alespoň léčení. V nedalekých sklenících na
pěstování rajčat došlo už na zavlečení chorob i
při "sterilitě" substrátu(kokosová drť) a tekutém
umělém hnojivu v recyklované vodě. Část jich tak
osadili okurkami, dokud choroba nepomine. Takže
jsem k těm "uzavřeným" systémům rezervovaný a
když si vzpomenu, že v místě skleníků je pod
betonem velmi úrodná ornice, tak postrádám smysl
je postavit právě tam. Ten beton a skleníky mohly být klidně na bývalé skládce a nebo výsypce dolu.
Tak v tom vidím pouze zabetonování orné půdy pro
intenzivní pěstování rostlin pomocí průmyslových
hnojiv, s umělým vytápěním a spotřebou elektrické energie pro umělé osvětlení, čerpadla atd. Je to
tudíž umělina s certifikátem BIO s uhlíkovou
stopou jako hrom a samozřejmě za majlant. Při
navyšování cen energií a průmyslových hnojiv,
jsem zvědav na ekonomiku provozu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.8.2022 12:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Skleníky jsou podle mne jen slepá omezeně využitelná cesta. Vzhledem k tomu, že se u nich využívá přirozené osvětlení, nedá se u nich nějak výrazně zvětšovat produkce na jednotku plochy. Budoucnost podle mne patří úplně uzavřeným systémům s úplně umělým osvětlením. Kromě toho skleníky nejsou úplně uzavřené, protože mohou otevřenými okny větrat. Ochrana před rozšířením nemocí a škůdců oddělením toho systému je tak pofidérní, mohou se například šířit do těch skleníků skrz větrání kontaminovaným hmyzem nebo jeno sporami šířenými větrem. Taky nějaká účinná desinfekce vzhledem ke konstrukcím skleníků je pofidérní vzhledem k jejich stavebním výškám.
Odpovědět
sv

6.8.2022 07:32 Reaguje na Břetislav Machaček
A ještě bys mohl machačku zmínit, která současná zemědělská produkce není "náchylná k nemoci". Ty se asi živíš divokými kořínky ale to pro většinu populace není průchozí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist