V Jižní Africe preventivně odstraňují rohy nosorožcům. Bojí se nájezdů pytláků Fotogalerie
Národní park Pilansberg, a safari Mafikeng i Botsalano nyní zejí prázdnotou. Tedy, alespoň pokud jde o turisty. Zařízení byla pro veřejnost uzavřena do doby, než se přežene pandemie covid-19. Nepřítomnost lidí v jinak pro cestovní ruch vděčných lokalitách přináší obtíže, a to nejen v oblasti ekonomiky. Do vylidněných lokalit, jež byly dříve dobře střeženým hájemstvím divokých zvířat, se teď vydávají pytláci. A vzhledem k tomu, že kilogram nosorožčího rohu je momentálně ceněn na 60 000 dolarů (cca 1,5 milionu korun), zažívají teď safari a rezervace skutečnou invazi. Uhlídat území místní rangeři nestačí.
Spoluzakladatel ochranářské neziskovky Rhino911, Nico Jacobs, připouští, že rozhodnutí zbavit přítomné nosorožce rohů nebylo snadné. Ale dospěl k němu poté, když během obhlídky teritoria nalezl další mršinu nosorožce, zabitého kvůli rohovině. „Radši bych ho viděl volně pobíhat rezervací a pářit se, bez rohu, než ho nechat zranitelného na pospas pytlákům,“ sdělil na svém profilu. Následně veterináři a rangeři uspali několik dalších, živých exemplářů, a v narkóze jim roh odstranili. Přesná čísla si rezervace nechala pro sebe, ale hovoří se o několika tuctech jedinců.
„Nechat jim rohy, to bylo prostě příliš velké riziko,“ říká Jacobs. „Za nosorožci se sem stahovali pytláci, a dopadalo to i na lvy, slony a další zvířata v rezervaci. Odstraněním rohů se nosorožci stali pro pytláky bezcennými tlustokožci.“ Odstranění rohu by nemělo mít žádný negativní vedlejší efekt na zdraví zvířat, a v podmínkách Afriky by naopak mohlo mít pozitivní vliv na délku života. Jen v roce 2018 tu bylo kvůli rohům upytlačeno 800 zvířat, z 27 000 posledních exemplářů.
Rohy budou nosorožcům zase dorůstat, a jestli opětovně přistoupí rangeři z jejich odstranění se ještě uvidí. „Nosorožčí rohy jsou z keratinu. Stříhat je, to je podobné jako stříhat nehty nebo vlasy,“ dodává Jacobs.
reklama