Vanuatu zakáže jednorázové plínky, matky se bouří

Ostrovní stát Vanuatu pokračuje v boji proti plastovému znečištění a po zákazu plastových brček, igelitových sáčků a polystyrenových přepravek teď vyhlašuje válku jednorázových dětským plínkám. Nejslibněji se prý zatím jeví pleny bavlněné. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ben Cooper / Flickr

Dokud se ve jménu zlepšení lokálního stavu životního prostředí a klimatu zakazovaly plastové zbytečnosti jako například brčka a omezoval prodej PET lahví, bylo Vanuatu poměrně jednotné. Nakonec, omezení prodeje na jedné straně vedlo k navýšení prodeje dosud opomíjených alternativ a na cestovním ruchu ze zdejších čistých pláží je místní ekonomika závislá. Jenže návrh zákazu jednorázových plínek, které jsou zrovna tak plné plastů a na jedno použití, narazil na tuhý odpor. Proti se staví hlavně zdejší matky. Momentálně se neobávají ani tak o klimatickou budoucnost svých 20 000 maličkých ratolestí, jako o přítomnost, respektive o to, do čeho jim teď zabalit zadek.

Plínky, které nepatří do koše

Návrh zákazu, který by měl vejít v platnost s prosincem letošního roku, na dvanáctiměsíční zkušební dobu, je chválen jako maximálně pokrokový. Například v Londýně, na zasedání zemí Commonwealthu, označila tajemnice Patricia Scotlandová celé Vanuatu za šampiona, průkopníka, který jde vždy napřed a příkladně naplňuje své závazky v boji proti znečištění oceánů a klimatickým změnám. Jiní to tak pochvalně nevidí: návrh odsuzují jako příliš radikální a ve své podstatě pomýlený. Přitom se zdůvodnění zákazu nikterak neodchyluje od toho, co už známe: jednorázové plínky jsou podstatným příspěvkem ke vznikajícímu odpadu, obsahují různé plastové frakce a v přírodě se rozkládají stovky let.

Nemáme moc na výběr, tvrdí vláda

Vanuatu se s plastovými odpady moc nemazlí. Letos v březnu tu mimo zákon postavili i plastové šálky, přepravky na vejce, plastové boxy na svačinky, míchátka a umělé květiny. Vláda podobné zákazy odůvodňuje tím, že jako ostrov s minimální nadmořskou výškou nemají moc na výběr a že boj proti odpadům je národní prioritou. „Vanuatu chrání svou budoucnost,“ říká Mike Masauvakalo z Ministerstva zahraničních věcí. „Plasty si snadno najdou cestu do vody a nakonec se propracují potravním řetězcem ryb až k našim lidem. Zvláště ženy teď proti zákazu jednorázových plínek brojí, ale nemáme moc jiných možností.“

Vanuatská vláda prý vytvoří expertní skupinu, složenou z odborníků, technologů i zástupců neziskovek, aby v průběhu tohoto roku vypracovali seznam vhodných alternativ za plínky. Nejslibněji se prý zatím jeví pleny bavlněné. Nadšení a zápal Commonwealthu a vanuatské vlády místní příliš nesdílí. Po zákazu plastových tašek a sáčků sice citelně ubylo odpadků (v komunálních odpadech pokleslo jejich zastoupení z 15 % na 2 %), ale plán „nahradit plastové tašky výrobky z domácích zdrojů“ moc nevyšel. Do pletení stylových rákosových tašek se nikomu moc nechce, a tak se látkové tašky dováží ze zahraničí. S bavlněnými plínkami na vícero použití by to bylo podobné.