Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise
7.11.2023 01:11 | BRNO
(ČTK) | Zdeněk Meitner
Základním prvkem pro vázání uhlíku jsou kořeny rostlin a kořenové exudáty, což jsou komunikační kanály mezi kořeny a okolím, a důležitou úlohu hrají houby a mikroorganismy.
Vědci uvedli, že klíčové je, aby se dařilo uhlík do zemědělské půdy vázat dlouhodobě, což se při současných postupech nedaří a nepřispívá k tomu ani poměrně intenzivní snaha zemědělců vracet do půdy organickou hmotu tradičními postupy. Současná úroveň vědomostí a zkušeností však není dostatečná na to, aby bylo možné navrhovat nové technologické postupy a strategie, takže první část výzkumu se zaměří na to, jak funguje princip dlouhodobého ukládání uhlíku v půdě. "Potřebujeme pochopit mechanismy, které nám ušetří práci a čas s opakováním experimentů," uvedl enviromentání mikrobiolog Petr Baldrián z AV ČR.
Základním prvkem pro vázání uhlíku jsou kořeny rostlin a kořenové exudáty, což jsou komunikační kanály mezi kořeny a okolím, a důležitou úlohu hrají houby a mikroorganismy. "Potřebujeme pochopit úlohu kořenového exudátu," řekl Karel Klem, který se zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Zmínil, že někteří farmáři už dnes začínají využívat předběžné výsledky. První výsledky z projektu by měly být vidět za tři až čtyři roky.
Stejně tak může z atmosféry odebírat uhlík a skleníkové plyny lesnictví. "V lesích máme obrovské pole působnosti, jak zmírnit změnu klimatu a v lesnictví ani není třeba vymýšlet nic moc nového. Jen je potřeba hospodařit výběrně, a ne holosečně, kdy zanikne kořenový systém," zmínil ředitel CzechGlobe Michal Marek moment, kdy se z lesa uvolní značné množství oxidu uhličitého. A trvá několik let, než nový uměle vysazený les dokáže znovu uhlík ukládat. "Nicméně o lesní půdě toho ještě hodně nevíme a spoustu věcí je potřeba prověřit," dodal Marek.
V dalších fázích projektu je potřeba pochopit reálné toky skleníkových plynů a jejich časoprostorovou dynamiku. V některých případech jich totiž může při zemědělských činnostech unikat více, jindy méně, záleží na typu počasí. A plánováním zemědělských prací lze jejich dynamiku ovlivnit, předpokládají vědci. Poslední součástí projektu je navrhnout takové postupy, které budou pro společnost akceptovatelné a budou udržitelné a nezhorší kvalitu života. Mělo by tomu být naopak. "Socioekonomická část projektu je nedílnou součástí," řekl Marek. Zdůraznil, že výsledky mohou být dobře využitelné jen tehdy, když jim společnost porozumí a bude ochotna je přijmout. Jde sice o základní výzkum, ale CzechGlobe je dlouhodobě propojený s koncovými uživateli výzkumů ústavu. Například zemědělci již léta participují na projektu Intersucho.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli
Stádo pasoucí se na svazích Děvína na Břeclavsku pomáhá udržet pestrost druhů na stepních trávnících
Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.11.2023 06:07uhlík je nejběžnější chemickým prvkem na planetě a vědci si vymysleli, že jej budou likvidovat? bych jim chtěl připomenout, že i " vědec" je uhlíkem tvořený.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.11.2023 07:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNejběžnějším prvkem na planetě Zemi je kyslík následovaný křemíkem a hliníkem - učivo druhého stupně ZŠ
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.11.2023 07:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčProč likvidovat? Oni ho chtějí zapracovávat do půdy. Jak se to dělo vždycky. Je to v článku.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.11.2023 08:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTady někdo nechodil do školy...
,,Nejrozšířenější čtyři prvky (kyslík, křemík, hliník, železo) tvoří přibližně 90 % hmotnosti zemské kůry a spolu s dalšími čtyřmi kovy (vápník, hořčík, sodík, draslík) je to již zhruba 99 %...,,
https://is.muni.cz/el/sci/podzim2004/C1441/skripta/kapitola0104.html
Odpovědět
,,Nejrozšířenější čtyři prvky (kyslík, křemík, hliník, železo) tvoří přibližně 90 % hmotnosti zemské kůry a spolu s dalšími čtyřmi kovy (vápník, hořčík, sodík, draslík) je to již zhruba 99 %...,,
https://is.muni.cz/el/sci/podzim2004/C1441/skripta/kapitola0104.html
HH
Honza Honza
7.11.2023 06:54tento výzkum má určitě smysl, možná větší větší než vývoj nové baterie, elektrolýza vody a výroba vodíku
- v zemědělství organické hnojení, zlepšení půdy, vznik černozemě.
- v lesnictví hlubokokořenící stromy, pařezové hospodářství, zlepšení lesní půdy
Bude-li povoleno spalování dřeva, bude větší produkce nekvalitního dřeva, větší zalesnění krajiny a více dřeva (a CO2) zůstane na zemi
- jiné spalování dřeva s nějakou přísadou, která by vázala C02
Odpovědět
- v zemědělství organické hnojení, zlepšení půdy, vznik černozemě.
- v lesnictví hlubokokořenící stromy, pařezové hospodářství, zlepšení lesní půdy
Bude-li povoleno spalování dřeva, bude větší produkce nekvalitního dřeva, větší zalesnění krajiny a více dřeva (a CO2) zůstane na zemi
- jiné spalování dřeva s nějakou přísadou, která by vázala C02
PH
Pavel Hanzl
7.11.2023 08:03 Reaguje na Honza HonzaŽádná přísada to nevyřeší (pokud vím), ale CO2 se odbourává metodou CCS, což je prakticky použitelný, finančně rozumný systém. Jenže co pak s tím? Tlačí to do nějakých vrtů ve vhodném podloží, což je asi větší problém, než samotné odchytávání.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2023 08:14 Reaguje na Honza HonzaSpalování ne, jen termické zplynování loví uhlík.
Odpovědět
pk
pepa knotek
7.11.2023 07:17Koloběh uhlíku je vcelku dobře probádán, další výzkum určitě na škodu není, jeho úbytek v půdě jde na vrub nevhodného hospodaření, ke kterému byli zemědělci ekonomicky donuceni v důsledku politicky přijímaných rozhodnutí. Záměrem je likvidace místní zemědělské činnosti, snížení potravinové soběstačnosti, podpora dovozu z oblastí, kde kontrolní mechanismy použití pesticidů a um. hnojiv zcela chybí nebo jsou díky korupci neúčinné.
Odpovědět
Anyr
7.11.2023 11:55 Reaguje na pepa knotekJasně, a stojí za tím ONI, zlovolní a záhádní a všemocní, kteří ovládají, řídí úplně vše. K dosažení svých cílů likvidují zemědělství, ovládají politiku a ekonomiku, čipují lidi vakcínami, mění jim DNA pomocí potravin s etiketou žabky, korunu tomu pak nasadili Pokémoni a streamovací služby, které vysílají manipulativní vlny do mozku a mění jejich strukturu! A to vše kvůli penězům!!!
A nejvíc ten výplach zabírá na české důchodce, které definitivně zpracoval pobyt v socialismu, žejo Pepčo :D
Já bych normálně odebral důchody každému, kdo tyhle zvratky šíří, a normálně každého jednoho veřejně seřezal. Mlácením lidí se ti lidé vychovávají, ne? Taky český zvyk :))
Odpovědět
A nejvíc ten výplach zabírá na české důchodce, které definitivně zpracoval pobyt v socialismu, žejo Pepčo :D
Já bych normálně odebral důchody každému, kdo tyhle zvratky šíří, a normálně každého jednoho veřejně seřezal. Mlácením lidí se ti lidé vychovávají, ne? Taky český zvyk :))
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2023 12:58 Reaguje na AnyrDočkej času jako husa klasu. Pokud se neufetuješ, dožiješ se taky. A horšího boha jojo.
Odpovědět
pk
pepa knotek
7.11.2023 13:12 Reaguje na AnyrEvidentně o řízení zemědělské politiky EU a velmi rozdílných dopadech tam vznikající legislativy na jednotlivé unijní země nevíte vůbec nic, stejně jako o situaci v zemědělství u nás. Co se týče vašeho osobního problému s důchodci, to si běžte vyříkat někam na seniorské listy, tam možná najdete vhodnou klientelu k diskusi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.11.2023 07:53 Reaguje na AnyrPřesně tak. Zemědělství je u nás tak ničeno, že do něho jdou desítky miliard dotací a produkcí převyšuje spotřebu společnosti. Jenže takové a daleko horší pitomosti běžně produkují nejen důchodci, ale i mladší lidé v takovém rozsahu, že mám někdy pocit, že žiju na Paroubkově Marsu. Naše politická scéna je svět čistě naopak, kdy naše úspěšná vláda je považovaná za propadák a ta minulá, která propálila za 3 roky BILIÓN na dluh a zablokovala jakýkoliv rozvoj (typicky v energetice), má maximální preference.
Velmi přesně to vystihl pan Babiš, když v Parlamentu ŠEST!! hodin žvanil nesymysly a na závěr prohlásil, že se u nás tvoří nová totalita, bo opozice se nedostane vůbec ke slovu.
Odpovědět
Velmi přesně to vystihl pan Babiš, když v Parlamentu ŠEST!! hodin žvanil nesymysly a na závěr prohlásil, že se u nás tvoří nová totalita, bo opozice se nedostane vůbec ke slovu.
BM
Břetislav Machaček
8.11.2023 09:40 Reaguje na AnyrVůbec se už nedivím tomu, že vystupujete pod anonymním jménem, protože to číst důchodci z vaši rodiny a sousedé, tak to asi nerozchodíte. Pamatujte si jedno, že vy jednou taky zestárnete a dotkne se vás taková sprosťárna vyslovená podobnými Anyry! To svědčí pouze o vaši omezenosti a o tom,
že nerozumíte slovu demokracie a svobodě slova. Odebrat důchody, mlátit je a vzít volební právo lidem s jinými názory může propagovat pouze omezenec, který má IQ houpacího koně a měl by vždy napočítat do deseti, než se veřejně
vyjádří. Víte, že se dopouštíte trestného činu? Propagujete nenávist k jedné skupině obyvatel, to je prosím trestné a
já doufám, že si toho všimnul i cenzor. Jste ukázkový příklad zbabělce ukrytého za přezdívkou provokující jiné
z ulity své anonymity. Já osobně bych diskusi lidem bez
skutečného jména vystupujícím pod přezdívkou odepřel a nebo
setsakra kontroloval co píšou za tou anonymitou ukryti!
Je mi z vás opravdu na blití!
Odpovědět
že nerozumíte slovu demokracie a svobodě slova. Odebrat důchody, mlátit je a vzít volební právo lidem s jinými názory může propagovat pouze omezenec, který má IQ houpacího koně a měl by vždy napočítat do deseti, než se veřejně
vyjádří. Víte, že se dopouštíte trestného činu? Propagujete nenávist k jedné skupině obyvatel, to je prosím trestné a
já doufám, že si toho všimnul i cenzor. Jste ukázkový příklad zbabělce ukrytého za přezdívkou provokující jiné
z ulity své anonymity. Já osobně bych diskusi lidem bez
skutečného jména vystupujícím pod přezdívkou odepřel a nebo
setsakra kontroloval co píšou za tou anonymitou ukryti!
Je mi z vás opravdu na blití!
PH
Pavel Hanzl
8.11.2023 21:02 Reaguje na Břetislav MachačekČlověče Macháčku, že máte problém ve vašem věku (i v jiném) pochopit význam několika vět, jsem si už zvykla. Ale pak Anyr píše: "Já bych normálně odebral důchody každému, kdo tyhle zvratky šíří," to není žádné propagování nenávisti, to je sebeobrana společnosti proti zvratkům, které šíří KDOKOLIV a důchodci jsou na to největší kadeti. Pokud vy považujete vyložené lži za "jiný názor" (což samozřejmě považujete), tak byste měl být trestán vy a ne ten, který se tomu brání.
Odpovědět
JD
JD
Jindřich Duras
8.11.2023 10:44 Reaguje na pepa knotekJasně, uhlík z půd zmizel vlivem špatného zemědělského hospodaření, to je jasné. Jen si dovolím poopravit drobnost:
Zemědělci k takovému způsobu nebyli nikým donuceni. Velkozemědělci si ho sami kvůli prachům zvolili a také si ho zuby nehty drží, jak dobře vidno z reakcí Agrární komory. Takže asi tak.
Odpovědět
Zemědělci k takovému způsobu nebyli nikým donuceni. Velkozemědělci si ho sami kvůli prachům zvolili a také si ho zuby nehty drží, jak dobře vidno z reakcí Agrární komory. Takže asi tak.
Miroslav Vinkler
7.11.2023 08:09Mnoho učených slov , které skrývají triviální znalost. Lesy mohou vázat značné množství emisí CO2 .
Proces fotosyntézy vymyslela příroda a nikoli Akademie věd, zcela by postačilo zalesnit místa ,kde se kdysi lesy rozprostíraly a nedochází ke kolizi s intenzívně využívanými zemědělskými plochami. Těch máme v EU nadbytek. Ale protože se na tom nedá vytřískat kapitál jako na chimérách s OZE a vodíkovými technologiemi , je tento postup dopředu elitami vyloučen. Takže zase nic.
Odpovědět
Proces fotosyntézy vymyslela příroda a nikoli Akademie věd, zcela by postačilo zalesnit místa ,kde se kdysi lesy rozprostíraly a nedochází ke kolizi s intenzívně využívanými zemědělskými plochami. Těch máme v EU nadbytek. Ale protože se na tom nedá vytřískat kapitál jako na chimérách s OZE a vodíkovými technologiemi , je tento postup dopředu elitami vyloučen. Takže zase nic.
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2023 08:12 Reaguje na Miroslav VinklerLesy neváží uhlík. Jen zpožďují expiraci o nějakých 100-200 let. A jedině když hoří, tak i nějaký ten uhlík do země.
Odpovědět
MK
JD
Jindřich Duras
8.11.2023 10:39 Reaguje na Slavomil VinklerNo, úplně to asi takhle není. Lesy, spíše ale ty listnaté či smíšené, vytvářejí po staletí uhlíkem bohatý horizont v hlubší části půdního profilu. Postupně a pomalu se tam se zasakující vodou stěhují organické mikročástečky z rozkládajícího se opadu atd. Nejspíš obsah C v tomto horizontu může reprezentovat obrovské množství. Vytváří se ale ve starých dlouhodobých lesích, nikoli v těch rychloobrátkových jehličnatých.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.11.2023 16:22 Reaguje na Miroslav VinklerVe vašem světě naopak je elitou loupežník, který na všem musí něco vytřískat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2023 08:09Uhlík de facto váží jen stepi (černozem). Jinde moc prší. Lesy (kde více prší) zejména jehličnaté, generují podzol bez humusu.
Před tisíci lety indiáni vylepšovali zcela neúrodnou půdu amazonského pralesa dřevěným uhlím. Místo pálení dřeva a hnití v bioplynkách by se mělo termicky zplynovat, dřevoplyn energeticky využít a dřevěné uhlí použít na hnojení. To je jediná ekonomicky schůdná metoda vázání uhlíku na delší dobu a zároveň vylepšuje vázání živin a strukturu půdy.
Odpovědět
Před tisíci lety indiáni vylepšovali zcela neúrodnou půdu amazonského pralesa dřevěným uhlím. Místo pálení dřeva a hnití v bioplynkách by se mělo termicky zplynovat, dřevoplyn energeticky využít a dřevěné uhlí použít na hnojení. To je jediná ekonomicky schůdná metoda vázání uhlíku na delší dobu a zároveň vylepšuje vázání živin a strukturu půdy.
Miroslav Vinkler
7.11.2023 08:51 Reaguje na Slavomil VinklerNázory chápu , ale technicky obtížně proveditelné. Důvody- velmi nízká výhřevnost dřevoplynu , extrémně obtížné vyčištění plynu pro použití v kogeneračních jednotkách a nezájem zemědělců o uhlík.
Pár štací na energetické využití dřevoplynu jsem v ČR navštívil, v Německu také .
Odpovědět
Pár štací na energetické využití dřevoplynu jsem v ČR navštívil, v Německu také .
JK
Josef Kuchtíček
7.11.2023 09:17Áááá, tady si někdo připravuje půdu ne na příjem CO2, ale příjem dotací. Zjišťovat na co má příroda patent a zdarma (relativně) nám poskytuje, to je jak se říká business.
Odpovědět
va
vaber
7.11.2023 09:21co chtějí odborníci vymyslet,
uhlík v půdě vázat? pdivné,
uhlík samotný je na nic, zkuste pohnojit uhlím,
uhlík musí být v půdě v organických sloučeninách a ty jsou nestabilní , brzy se rozloží a je neustále třeba takové sloučeniny doplňovat a to chtějí vědci udělat jak,
doplňování uhlíku funguje v normální přírodě miliony let, jen lidé to porušili a organický uhlík jen odebírají a pálí a nedovolí mu vrátit se do půdy
Odpovědět
uhlík v půdě vázat? pdivné,
uhlík samotný je na nic, zkuste pohnojit uhlím,
uhlík musí být v půdě v organických sloučeninách a ty jsou nestabilní , brzy se rozloží a je neustále třeba takové sloučeniny doplňovat a to chtějí vědci udělat jak,
doplňování uhlíku funguje v normální přírodě miliony let, jen lidé to porušili a organický uhlík jen odebírají a pálí a nedovolí mu vrátit se do půdy
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2023 09:52 Reaguje na vaberJe tisíciletími odzkoušené, že i dřevěné uhlí umí vázat vodu a živiny, ale nerozkládá se. No je to takové živočišné (rostlinné) uhlí.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
7.11.2023 11:32Nejvíce mě zajímá to plánování zemědělských činností podle dynamiky úniku uhlíku závisejícího na typu počasí. Z toho kouká Nobelovka.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.11.2023 14:38 Reaguje na Marcela JezberováMluvil jsem s kolegou, který se zúčastnil jakési akce na Ruzyni, či VŠZ v Praze a o uhlíku měl referát Růžek.Pravil, že ač si p. Růžka doteď cenil jako odborníka( já též), přišlo mu, že toto bylo úplně mimo mísu, údajně se tam úplně zabředli do logicky protichůdných problémů, že výsledkem bylo konstatování, že věc asi nemá přijatelné řešení.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.11.2023 16:26To je zase jen žabomyší válka, pokud lidstvo emituje ročně 50 miliard tun CO2 do atmosféry, tak takové teorie nezmůžou vůbec nic.
Odpovědět
JD
Jaroslav Drobný
7.11.2023 22:44Racionální zemědělství má pozitivní, ne negativní uhlíkovou bilanci. Používaná metodika IPCC uhlíkové bilance pro zemědělství je totiž chybná a nepřesná, neboť počítá bilanci uhlíku bez započtení uhlíku zachyceného z ovzduší zemědělskými plodinami při fotosyntéze, na což již v roce 2020 upozornil švédský vědec Peer Frankelius.
Tudíž naše zemědělství ve skutečnosti není producentem CO2, ale naopak ho zadržuje.
Odpovědět
Tudíž naše zemědělství ve skutečnosti není producentem CO2, ale naopak ho zadržuje.
PH
PE
Petr Eliáš
8.11.2023 09:17 Reaguje na Jaroslav DrobnýA teď co píše IPCC (z roku 2018):
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar4-wg3-chapter8-1.pdf
Odpovědět
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar4-wg3-chapter8-1.pdf
JD
Jaroslav Drobný
8.11.2023 11:18 Reaguje na Jaroslav DrobnýNepopírám, že nevhodným způsobem hospodaření se obsah C v půdě snižuje. Celková uhlíková bilance zemědělství je však pozitivní. Hlavní část vzdušného C se transformuje do sklizených plodin.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.11.2023 10:10Naši předci ukládali uhlík do půdy už dávno a to záměrně, tak i nezáměrně.
Uhlík uložený ve dřevě spálili pouze nedokonale a ve formě dřevěného uhlí
zapracovali do půdy. Dnes záměrně dřevo pálíme dokonale a k zapracování do
půdy žádný uhlík nezbývá. Já topím postaru i se zbytky ve formě dřevěného uhlí a v půdě mi plní i funkci akumulace vody, kypření a desinfekce půdy. Půda má na pohled i barvu černozemě, ač to byl původně jíl. Prostě jsem
jíl kultivací, hnojením komposty, hnojem a popelem ze dřeva přiblížil
alespoň vizuálně černozemi a kvalitou rovněž. S dřevěným uhlím a taky
dřevnatým kompostem má v sobě zadrženo tolik uhlíku, že ho tolik nemá
v sobě ani lesní půda. Posedlost dokonalým spalováním dřeva plodí ale
taky množství mikroskopických částic popela, které při turbospalování
prolétne komínem do okolního vzduchu. Ohně v přírodě měly vždy daleko
do dokonalého spalování, když část dřeva pouze zuhelnatěla a zůstala
v takovém stavu násobně déle, než třeba dřevo tlející, které se uhlíku
zbavuje od prvého okamžiku odumírání stromu. Dnes jsme posedlí měřením
zplodin hoření v domácích ohništích, ale požáry v přírodě vědci opěvují
jako něco pro přírodu prospěšného. Není lépe to dříví využít jako zdroj
energie, ale ponechat část uhlíku nespálenou a ve formě dřevěného uhlí
vracet přírodě hnojením zemědělské půdy? Složité? V malém nikoliv, ale
ve velkém o to je nemožné, protože podmínkou vytápění dřevem je totiž
jeho dokonalé spalování a ne jako při přírodním ohni spalování částečné.
Při požáru lesa nikdo pokutu za nedokonalé spálení dřeva nedostane, ale
občany stát nutí zbytečně dřevo spalovat dokonale a nemít co ve formě
dřevěného uhlí ukládat do půdy. Není to rozporuplné?
Odpovědět
Uhlík uložený ve dřevě spálili pouze nedokonale a ve formě dřevěného uhlí
zapracovali do půdy. Dnes záměrně dřevo pálíme dokonale a k zapracování do
půdy žádný uhlík nezbývá. Já topím postaru i se zbytky ve formě dřevěného uhlí a v půdě mi plní i funkci akumulace vody, kypření a desinfekce půdy. Půda má na pohled i barvu černozemě, ač to byl původně jíl. Prostě jsem
jíl kultivací, hnojením komposty, hnojem a popelem ze dřeva přiblížil
alespoň vizuálně černozemi a kvalitou rovněž. S dřevěným uhlím a taky
dřevnatým kompostem má v sobě zadrženo tolik uhlíku, že ho tolik nemá
v sobě ani lesní půda. Posedlost dokonalým spalováním dřeva plodí ale
taky množství mikroskopických částic popela, které při turbospalování
prolétne komínem do okolního vzduchu. Ohně v přírodě měly vždy daleko
do dokonalého spalování, když část dřeva pouze zuhelnatěla a zůstala
v takovém stavu násobně déle, než třeba dřevo tlející, které se uhlíku
zbavuje od prvého okamžiku odumírání stromu. Dnes jsme posedlí měřením
zplodin hoření v domácích ohništích, ale požáry v přírodě vědci opěvují
jako něco pro přírodu prospěšného. Není lépe to dříví využít jako zdroj
energie, ale ponechat část uhlíku nespálenou a ve formě dřevěného uhlí
vracet přírodě hnojením zemědělské půdy? Složité? V malém nikoliv, ale
ve velkém o to je nemožné, protože podmínkou vytápění dřevem je totiž
jeho dokonalé spalování a ne jako při přírodním ohni spalování částečné.
Při požáru lesa nikdo pokutu za nedokonalé spálení dřeva nedostane, ale
občany stát nutí zbytečně dřevo spalovat dokonale a nemít co ve formě
dřevěného uhlí ukládat do půdy. Není to rozporuplné?
va
vaber
9.11.2023 08:35 Reaguje na Břetislav Machačekmyslím, že je to s požáry trochu jinak,po požáru se dostanou do půdy hlavně minerály , různé soli a prvky
ty způsobí že rostliny rostou dobře ,ale jen dva tři roky potom se soli a minerály vyplaví a je konec s pozitivním vlivem požáru,
drtivá většina uhlíku co byla v biomase se při spálení přemění na CO2 nebo CO a to jsou plyny a řekl bych ,že shoří nebo chcete li zplyňují i organické látky v půdě, takže požár bere i uhlík z půdy
Odpovědět
ty způsobí že rostliny rostou dobře ,ale jen dva tři roky potom se soli a minerály vyplaví a je konec s pozitivním vlivem požáru,
drtivá většina uhlíku co byla v biomase se při spálení přemění na CO2 nebo CO a to jsou plyny a řekl bych ,že shoří nebo chcete li zplyňují i organické látky v půdě, takže požár bere i uhlík z půdy
BM
Břetislav Machaček
9.11.2023 10:05 Reaguje na vaberV přírodě dřevo neshoří nikdy zcela dokonale a zuhelnatělé
pařezy a kořeny mají delší dobu uvolňování uhlíku, než při
tlení dřeva. Mi šlo o to, že lidé cíleně vypalovali lesy
pro zemědělství a pokud to zuhelnatělé dřevo jako já navíc zapravili do půdy, tak tím uhlíku brzdili jeho uvolnění do atmosféry. Mi navíc to dřevěné uhlí vylehčuje jílovitou půdu
a spolu s navezeným pískem, kompostem a hnojem vytváří pro
rostliny téměř ideální prostředí s celou škálou živin na
propustné, ale zároveň vodozadržné půdě. Samozřejmě pokud
je oheň intenzivní jako v NP ČŠ s obrovským žárem krmeným
kvanty nevytěženého dřeva, tak má negativní vliv na půdu,
kterou doslova speče na cihlu a naopak jiné horniny jako
pískovec žárem naruší a urychlí jejich rozpad. Tomu ale
tleská pouze blb, který to zavinil a nebo má na tom podíl
viny svými názory na ponechání takového kvanta hořlaviny
v lese. Jinak vyplaví se a rostlinami spotřebuje každá
živina, pokud ji pravidelně nedodávám zpět a to já třeba
dělám s tím dřevěným uhlím v popelu každý rok, kompostem
a hnojem taky. Vápním podle potřeby udržet potřebné PH
a obejdu se téměř zcela bez průmyslových hnojiv. Chci-li
ale vypěstovat květák, tak se neobejdu bez molybdenu, který u nás v půdě nemáme. Takže chápu i to používání umělých
hnojiv, ale proč nedodávat část i ve formě hnojiv zcela
přírodních, jakými je popel ze dřeva? Kdepak asi tak končí
popel ze spalování štěpky, pokud z něho nevzniká rovnou
nebezpečný odpad, když se štěpka spaluje společně s odpady?
Přírodu tak okrádáme o to, co bychom ji měli vracet, když
už nám dala energii ve formě uhlíku ve dřevě. Jinak požárům
nefandím, ale fandím využití odpadního dřeva v rozumné míře
při vytápění objektů, které nelze jinak efektivně vytápět.
Ono je asi hloupost stavět teplovod pro roztroušené domy
po celé vesnici a nebo tam zavádět drahý plyn. No a kolem
pak nechat v lesích dřevo zetlít a bušit se v prsa, jací
to nejsme ekologové. Dobrý hospodář zužitkuje maximum, co
se dá a zbytek vrací přírodě. Špatný plýtvá a přírodě nic
nevrací. Tak nějak to dnes leckde funguje a příroda nám
to vrátí i s úroky.
Odpovědět
pařezy a kořeny mají delší dobu uvolňování uhlíku, než při
tlení dřeva. Mi šlo o to, že lidé cíleně vypalovali lesy
pro zemědělství a pokud to zuhelnatělé dřevo jako já navíc zapravili do půdy, tak tím uhlíku brzdili jeho uvolnění do atmosféry. Mi navíc to dřevěné uhlí vylehčuje jílovitou půdu
a spolu s navezeným pískem, kompostem a hnojem vytváří pro
rostliny téměř ideální prostředí s celou škálou živin na
propustné, ale zároveň vodozadržné půdě. Samozřejmě pokud
je oheň intenzivní jako v NP ČŠ s obrovským žárem krmeným
kvanty nevytěženého dřeva, tak má negativní vliv na půdu,
kterou doslova speče na cihlu a naopak jiné horniny jako
pískovec žárem naruší a urychlí jejich rozpad. Tomu ale
tleská pouze blb, který to zavinil a nebo má na tom podíl
viny svými názory na ponechání takového kvanta hořlaviny
v lese. Jinak vyplaví se a rostlinami spotřebuje každá
živina, pokud ji pravidelně nedodávám zpět a to já třeba
dělám s tím dřevěným uhlím v popelu každý rok, kompostem
a hnojem taky. Vápním podle potřeby udržet potřebné PH
a obejdu se téměř zcela bez průmyslových hnojiv. Chci-li
ale vypěstovat květák, tak se neobejdu bez molybdenu, který u nás v půdě nemáme. Takže chápu i to používání umělých
hnojiv, ale proč nedodávat část i ve formě hnojiv zcela
přírodních, jakými je popel ze dřeva? Kdepak asi tak končí
popel ze spalování štěpky, pokud z něho nevzniká rovnou
nebezpečný odpad, když se štěpka spaluje společně s odpady?
Přírodu tak okrádáme o to, co bychom ji měli vracet, když
už nám dala energii ve formě uhlíku ve dřevě. Jinak požárům
nefandím, ale fandím využití odpadního dřeva v rozumné míře
při vytápění objektů, které nelze jinak efektivně vytápět.
Ono je asi hloupost stavět teplovod pro roztroušené domy
po celé vesnici a nebo tam zavádět drahý plyn. No a kolem
pak nechat v lesích dřevo zetlít a bušit se v prsa, jací
to nejsme ekologové. Dobrý hospodář zužitkuje maximum, co
se dá a zbytek vrací přírodě. Špatný plýtvá a přírodě nic
nevrací. Tak nějak to dnes leckde funguje a příroda nám
to vrátí i s úroky.
va
vaber
10.11.2023 09:25 Reaguje na Břetislav Machačeklidé vypalovali lesy ,protože to bylo nejsnazší pro založení pole,
v době kdy byly jen sekery a sem tam nějaká ruční pila, byla taková přeměna lesa na pole strašlivá dřina,
to by mělo být i dnes a byla by ochrana pralesů jistá,
dobrý hospodář myslí trochu dopředu a když zužitkuje maximum dostane se do stavu úplného vyždímání a to není dobré
Odpovědět
v době kdy byly jen sekery a sem tam nějaká ruční pila, byla taková přeměna lesa na pole strašlivá dřina,
to by mělo být i dnes a byla by ochrana pralesů jistá,
dobrý hospodář myslí trochu dopředu a když zužitkuje maximum dostane se do stavu úplného vyždímání a to není dobré
