Vědci: Lidé nemají přehled o tom, jak plýtvají potravinami
Výzkum Mendelovy univerzity analyzoval odpad 900 domácností v Brně na sídlištích, vilové i venkovské zástavbě a přímo zkoumal množství potravin v popelnicích. Podle výsledků vyhodil průměrně jeden člověk loni 33 kilogramů potravin ročně. Lidé však při dotazování tvrdili, že vyhazují potravin mnohem méně. Jejich subjektivní odhad byl podle vědců zhruba 15,4 kilogramu za rok. "Lidé nemají přehled o tom, jak plýtvají," řekla Kubíčková.
Podobně zaměřený výzkum prezentovala také Radka Hanzlová z Akademie věd ČR. Výzkumníci množství vyhozených potravin vypočítali na základě průzkumu mezi více než 800 respondenty, kteří odpovídali na otázky, jaké množství konkrétních potravin vyhodí za jeden den. Z výsledků vyplynulo, že jedna osoba ročně vyhodí v průměru zhruba 15,3 kilogramu potravin a domácnost 35,7 kilogramu. "Respondenti za týden vyhazovali nejvíce hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo," řekla Hanzlová.
Přibližně polovina dotázaných podle ní nikdy nevyhazuje ryby, rýži, oleje a tuky nebo luštěniny. Jedním nejčastějších důvodů, proč lidé potraviny vyhazují, je podle výzkumu to, že se jedná o nespotřebované zbytky jídla, zkažené potraviny nebo potraviny s prošlým datem spotřeby.
Z výsledků je podle Hanzlové patrné, že lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhazují. "Respondenti mají tendenci množství vyhozených potravin významně podhodnocovat," řekla. Dodala, že obecně je téma plýtvání potravinami nedostatečně zmapované a není dostatek spolehlivých dat.
Na konferenci vystoupil také Martin Štěpánek z potravinářského odboru ministerstva zemědělství, který prezentoval data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z přelomu let 2018 a 2019. Podle nich se v ČR průměrně vyhodí asi 800 000 tun potravin ročně a z toho 53 procent je odpad, který vytvoří domácnosti. Zbytek připadá na odpad z obchodů, výroby nebo veřejného stravování. Na jednu osobu tak ročně vychází průměrně 57 kilogramů vyhozených potravin.
Štěpánek doplnil, že jedním z cílů Evropské unie je do roku 2050 snížit podíl potravinového odpadu o 50 procent. Cílem ČR je podle něj například legislativně umožnit, aby restaurace mohly potraviny, které jim zbydou, darovat neziskovým organizacím nebo potravinovým bankám.
reklama