Veganství jako etická volba? Ne v Austrálii
Obecná zjednodušující tvrzení často pobývají svou platnost, když je aplikujeme na konkrétním příkladu z praxe. A tím je v tomto případě celá Austrálie. Země s 25 miliony obyvateli, která se rozlohou blíží Evropě. Pokud tu chcete minimalizovat utrpení zvířat a propagovat udržitelné zemědělství, je prý asi tím nejhorším krokem přechod k vegetariánství. V krátkosti: živit zdejší obyvatele nemasitou stravou by si vyžádalo velký zábor nedostatkové zemědělské půdy a vedlo by k výrazným škodám na životním prostředím. A na každý kilogram využitelných (rostlinných) proteinů by bylo potřeba zabít pětadvacetkrát více zvířat, než kolik procesně vyžaduje zpracování masa. Zdejší rostlinná produkce je tedy zatraceně krvavá. Jak je to možné?
Austrálie nemá kulturní krajinu jako Evropa
Australané mají vlastně jen velmi málo využitelné zemědělsky obdělávatelné půdy. Více strávníků preferujících nemasitou stravu by znamenalo tuto plochu násilně zvětšovat. Za cenu intenzifikace, hnojení, aplikace pesticidů a herbicidů. Území rozlohou srovnatelné s celou Viktorií a Tasmánií současně by se muselo změnit na pole, aby stačilo k uživení národa vegetariánů. Něco takového není udržitelné v ekonomickém, ani environmentálním měřítku. Proč je tedy maso lepší? Ano, i u protinožců pořád platí ta známá úměra, že na vznik kilogramu masa potřebujete 2-10 kilogramů vegetace, kterou zdejší skot spase. Jenže na rozdíl třeba od Brazílie se australský skot nepase na loukách po vyklučených pralesích.
V Austrálii se hovězí dobytek chová volně, v rangelands, pustinách pokrývajících na 70 % rozlohy státu, kde vypásá planě rostoucí a přirozeně se obnovující rostliny. Sympatických 98 % krav se tu drží v ohradách a na volno, nikdo je nemusí ničím přikrmovat. Nic to nestojí. Jistě, že jejich rozvolněná stáda mají vliv na okolní faunu a flóru. Ten je ale nesrovnatelný s ničivým vlivem konvenčního zemědělství. Pole, existující nebo nově zakládaná, by si brala území rangelands a dělala z nich kulturní poušť bez života. Pro regionální biodiverzitu je to špatná zpráva. Není to jako v Evropě, kde už dávno existuje kulturní krajina, zbavená původní fauny a flóry. Tady by se rozvojem zemědělství na ploše divočiny musela přítomná zvířata a rostliny nejprve vyhubit a odstranit.
Krvavé obilí, nebo maso?
Krávy, které se neškodně pasou v divočině, nepotřebují půdu pohnojenou. Není kvůli nim zapotřebí hubit hlodavce jedem, klást pasti a nástrahy na škůdce. Na to, abyste získali 100 kilogramů čistého živočišného proteinu, musíte zabít 2,2 krávy. To jsou v zásadě jediná „úmrtí“. Na metrák rostlinných proteinů (z rýže, ovsa nebo obilí) připadá nejméně 55 otrávených a zabitých zvířat každý rok. Asi by nemělo cenu diskutovat o tom, jestli má větší cenu život 2,2 krav, nebo 55 hlodavců, klokanů, vombatů a ptáků. Vedlejším výstupem rostlinné produkce jsou prostě v Austrálii mrtví, kterých je nesrovnatelně více, než kolik vychází z produkce živočišné.
Výzvou etického strávníka je vybrat si takovou dietu, která povede k menším (ideálně samozřejmě žádným) úmrtím jiných živočichů a k minimálním škodám na životním prostředí. Z tohoto hlediska je v Austrálii mnohem etičtější přístup „všežravých“ jedlíků, kteří do svých jídelníčků rovnoměrně začleňují i červené maso skotu chovaného na rangelands, potažmo doplňují bílkoviny z udržitelně loveného klokaního masa z přírody.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Stanislav Synek
17.12.2018 10:10Zejména zájmena
17.12.2018 14:01Marek Petr
17.12.2018 15:37Marek Petr
18.12.2018 23:47 Reaguje naJiří Svoboda
17.12.2018 16:12Je si ale třeba uvědomit globalitu světa. Kvalitní hovězí může Austrálie vyvážet a veganský futr dovážet. Pak je veganství etické i v Austrálii.
Lukas B.
18.12.2018 09:49 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.12.2018 10:46 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
17.12.2018 16:22Ale sníst to hovězí na místě a redukovat o ně dovoz potravin bude zcela jistě ekologičtější :-)
Druhou věcí je, že veganství poškozuje mozek, mj. snižuje IQ.
Martin Jasan
17.12.2018 21:55 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://www.lifehack.org/357486/science-says-vegetarians-are-more-intelligent-and-empathetic
Jan Šimůnek
18.12.2018 10:17 Reaguje na Martin JasanV anglicky mluvících zemích znamená pojem "vegetarián" něco jiného než u nás: V podstatě se v angličtině za vegetariánství označuje jakákoli restrikce potravin živočišného původu (tedy i ve stylu: "Ten řízek/biftek/hamburger si dám jen jednou týdně"). Pro řadu těchto restrikcí ani neexistují výstižná pojmenování, ale jen opisy typu "nejí červené maso", "jí jen rybí maso". Jediné speciální pojmenování v této oblasti, co v češtině máme, je "lakto-ovo vegetarián" (jí jen vejce a mléčné výrobky).
U nás (a hlavně v jazyce běžné populace), v důsledku aktivit veganských extrémistů (viz třeba "Vegetariánské kuchařky" Červený a Červená (které jsou ve skutečnosti veganské), splývá vegetariánství s veganismem (a musí se na to dávat pozor třeba při dotazníkových šetřeních).
Čili nemůžete mechanicky převádět údaje z anglicky psané literatury na naše poměry, pokud nezohledníte, jak měli vegetariánství definováno (a pak se vám může snadno stát, že jejich stravování bylo blízké tomu, čemu se u nás říká "racionální strava").
Pro zjednodušení ponechávám stranou šílenosti typu fruktariánství, paleodieta, raw food, makrobiotika, mazdazdan a mnoho dalších.
Martin Jasan
18.12.2018 10:37 Reaguje na Jan ŠimůnekVegeterián = nejí maso.
Vegan = nejí živočišné produkty (samozřejmě vč. masa).
V ČR i jinde je to chápáno stejně.
Jiří Svoboda
18.12.2018 10:49 Reaguje na Martin JasanJan Šimůnek
18.12.2018 11:44Vzhledem k tomu, že mám pro tuhletu problematiku odborné vzdělání (včetně docentury a včetně stáží ve Velké Británii), dovolím si považovat svůj názor za správnější.
Martin Jasan
18.12.2018 16:38 Reaguje na Jan ŠimůnekMůžete se dovzdělat zde.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Veganstv%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Veganstv%C3%AD
Zdroj:
International Vegetarian Union (IVU)
Česká veganská společnost
Jan Šimůnek
19.12.2018 12:00Je mi velice líto, ale Wikipedie (už proto, že tam může napsat kdokoli cokoli) je v porovnání s impaktovanými časopisy a mezinárodně uznávanými metodickými postupy zjišťování výživové spotřeby poněkud nižší kalibr (1 - 2 řády).
Pokud jde o "živá" témata, je Wikipedie dost nespolehlivá