https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vysadit-tri-biliony-stromu-nesmysl.mnohem-lepsi-je-poradne-pohnojit-more
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vysadit tři biliony stromů? Nesmysl. Mnohem lepší je pořádně pohnojit moře

15.7.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pohnojení oceánů by mohutně stimulovalo růst řas, které by v přímé reakci absorbovaly oxid uhličitý z atmosféry. Stejně jako stromy, jen v čase násobně kratším. Někteří vědci ale říkají, že hnojení oceánu by mohlo zničit jemné ekosystémy. / Na snímku je kvetoucí řasa v jezeře Erie.
Pohnojení oceánů by mohutně stimulovalo růst řas, které by v přímé reakci absorbovaly oxid uhličitý z atmosféry. Stejně jako stromy, jen v čase násobně kratším. Někteří vědci ale říkají, že hnojení oceánu by mohlo zničit jemné ekosystémy. / Na snímku je kvetoucí řasa v jezeře Erie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NASA Earth Observatory
Aktuální a médii hojně citovaný nápad švýcarských vědců na zalesnění planety Země 3 biliony stromů coby cesty k zastavení klimatických změn, má podle kritiků hned několik logických nedostatků. Když už nic jiného, než by takto celoplanetárně vysazené stromy skutečně dokázaly pojmout oněch 205 miliard tun CO2, trvalo by to desetiletí. Profesoři z Univerzity v Cambridge přitom nabízí ten samý výsledek, ale v řádu týdnů. Píše o tom Independent.
 

Bývalý poradce britské vlády pro vědu sir David King a jeho četní kolegové z univerzity v Cambridge v odpovědi švýcarským badatelům nabízí alternativu ozelenění planety. A ne, nebylo by zapotřebí pokrýt korunami stromů 1,6 miliardy hektarů planetární výměry souše, tedy území srovnatelné svou rozlohou s celými Spojenými státy. Podle nich by stačilo jen „ozelenit“ oceány, respektive stimulovat růst řas. Což by se mělo podařit relativně snadno, s nesrovnatelně menším vynaložením energie a zdrojů.

Jak? Pohnojením vodní hladiny aerosolem, obohaceným o prvek železa. Tento geoinženýrský přístup tu přitom není poprvé. V devadesátých letech jej v menším měřítku King s úspěchem ozkoušel. A dnes soudí, že v době hledání nejrůznějších řešení klimatické krize by se tento návrh měl zařadit mezi šířeji zvažované varianty.

Výsledku se dočkáte za týdny

Ať už by mohl být aerosol železa využit jako hlavní nebo záložní plán, nelze mu upřít předpokládaný výsledek. Ano, pohnojení oceánů by skutečně mohutně stimulovalo růst řas, které by v přímé reakci absorbovaly oxid uhličitý z atmosféry. Stejně jako stromy, jen v čase násobně kratším. V horizontu týdnů.

„Když se blíže podíváte na mělké oceány v pobřežních regionech, zjistíte, že většina z nich dříve bývala velmi bohatými kelpovými lesy a řasovými podmořskými loukami,“ vysvětluje svou ideu King. „Oživit je a znovu ozelenit by mohlo být relativně nenáročnou a technicky proveditelnou cestou, jak levně dosáhnout velkokapacitního vázání atmosférického uhlíku v biomase.“

Podobně King předpokládá, už však bez podkladů experimentů, že by poprašek železa dokázal stimulovat i fytoplankton v hlubokomořských zónách. Což by byla další cesta, jak převést dopadající sluneční záření na chemickou energii a vyvázání uhlíku do vody. Že by na tom něco mohlo být, potvrzují i experti z Národního oceánografického střediska v Southamptonu.

Mořské regiony bohaté na geologické zdroje železa jsou dnes schopny vázat z prostředí 2x až 3x více uhlíku ve svých sedimentech. Dílem proto, že se uhlíkem nasycené řasy stávají součástí sedimentů, čímž efektivně uzamykají uhlík na mořském dně na tisíce let.

Hrát si s oceánem může být ošidné

Kingův nápad by mohl mít ještě jeden příznivý efekt: nárůst řas a planktonu by vedl k navýšení počtů ryb, tím, že by nastartoval trofickou kaskádu o nejméně náročný zdroj potravy. „Bavíme se tu o miliardách ryb, které by mohly oživit současné skomírající populace a znovu osídlit oceány,“ říká.

Pochopitelně, ne každý sdílí jeho nadšení. Ozval se například profesor Andrew Watson z univerzity v Exeteru, který s Kingem v devadesátých letech na sérii experimentů „železného hnojení oceánů“ spolupracoval. Tvrdí, že to, co se jeví v malém měřítku dobře probádané a fungující, může mít v celoplanetárním měřítku dost nezamýšlené účinky.

„Ano, hnojení železem skutečně může významně přispět k tomu, abychom se zbavili oxidu uhličitého v atmosféře. Ale aby to opravdu fungovalo, bylo by zapotřebí tak učinit v rámci celých regionů. Například celého Jižního oceánu. Jenže to by současně proměnilo a výrazně ovlivnilo ekologii celého území,“ varuje Watson.

Watson se navíc obává, že snížení koncentrace kyslíku pod hladinou by naopak mohlo vést k nárůstu rozkládající se biomasy, a tím fakticky ke zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Oba, King i Watson se ale shodují, že žádné, byť geoinženýrské řešení, nemůže plně zastat onu první linii boje proti klimatickým změnám. A tou je snížení emisí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

15.7.2019 07:32
O těch řasách jako producentech kyslíku mě to také napadlo, ale že by to bylo tak snadné, jak se tu píše, to bych si nemyslel. V mořích je hodně potopených lodí, proto o prvek železa by neměla být nouze. A pokud to pomocí aerosolů půjde líp, neměla by to být žádná hurá akce, ale promyšlená a dokumentovaná mnohaletá aktivita, kterou lze kdykoliv zastavit při projevu nežádoucích účinků.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

15.7.2019 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Ono neni zelezo jako zelezo. Kovove lode jsou z kovoveho zeleza (Fe0), pripadne pokryte vrstvou rzi (FeIII+). Co v oceanech chybi jsou zeleznate ionty (FeII+). To je rozpustna forma, ktera je dobre dostupna pro zive organismy. Jenze se ve vode rychle oxiduje na zelezite ionty, ty jsou nerozpustne a vysrazeji se. V pude se to nejak zrecykluje, v mori to ale po case spadne ke dnu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.7.2019 15:42 Reaguje na Tomas Moravec
A proč by to mořská voda neměla umět zrecyklovat?

https://search.seznam.cz/?q=%C5%BEelezo+v+mo%C5%99sk%C3%A9+vod%C4%9B&url=https%3A%2F%2Fwww.3pol.cz%2Fcz%2Frubriky%2Fmedicina-a-prirodoveda%2F2125-morska-voda-je-koktejl-prvku&data=lgLEEP2PKRt1GjvaR8Ohe-x9ed7EQIHWm8uRmunEqCaY-JRC0omlh1CtKxk41Qets_owRUNJIyePSQcR6jXnpdh15MS6KSBhVe69PQIHq49dmPCL0dfOXS3TXMQCBD6SxALT4cQCDJg%3D

https://search.seznam.cz/?q=%C5%BEelezo+v+mo%C5%99sk%C3%A9+vod%C4%9B&url=https%3A%2F%2Fwww.vegmania.cz%2Fclanky%2Fmorske-rasy&data=lgLEECZRiCbummaKUzCBD_9JkN_EQKjORPqBRo1AW0PPgVtJYOLgXQdU6J526bH9Hrd-fhRIBygCWa7Itz7l2gKqiC9oBRp77XzGkp4DAYoqUNM9RbnOXS3TXMQCkzySxALT4cQCoAE%3D
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.7.2019 07:52
Přesně to tam vystihl "hrát si s oceánem může být ošidné"... a hrát si s celou planetou může být zhoubné. A přesně to se děje v hlavách klimaplašanů. Budou zkoušet planetu a její systémy tak dlouho až se něco skutečně po...sere. Planetární vývoj a změny klimatu se nedají člověkem zastavit, Navíc jsou tady vlivy mimo naši planetu a do těch člověk ani nevidí natož aby šli ovlivnit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.7.2019 11:37 Reaguje na Milan Milan
To JE ošidné, nikoli že může být. Nemůžu kompenzovat jedna poškození ekosystému tím, že poškodím jeho jinou část, přece! Takhle to děláme už dlouho a vše je čím dál horší...
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2019 07:57
Faktem je, že něco podobného se přirozeně děje v Atlantiku, pokud tam vítr zanese prach ze saharské písečné bouře. Kromě železa jsou v tom prachu i další mikroprvky, samotné železo by asi nestačilo.
Stačilo by analyzovat dopady těchto epizod (jsou identifikovatelné na snímcích meteorologických družic) a bylo by více-méně jasno, jak moc prospěšný nebo naopak rizikový tento plán je.
Odpovědět
ig

15.7.2019 11:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrý nápad. Ovšem na druhou stranu, vůči ekověrozvěstům je to dost ošklivé, najít způsob jak jejich hypotézu jasně ověřit :-)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.7.2019 11:38 Reaguje na
Ten nápad moc dobrý není, to opravdu nikoli. Oceány už jsou teď pěkně nakřápnuté - a rozhodit v nich ještě živinový režim, to může zkoušet fakt jenom šílenec, to mi věřte.
Odpovědět
ig

18.7.2019 20:52 Reaguje na Jindřich Duras
p. Šimůnek nenavrhoval experiment ale jen pozorování přírodního jevu (spad prachu), což mi přišlo jako dobrý nápad.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

15.7.2019 08:36
přestaňme se množit jak sarančata, to bude pro začátek úplně stačit
Odpovědět
ig

15.7.2019 10:35
Já bych byl v klidu. V sedmdesátých letech se zase očekával nástup doby ledové a plánovalo se posypávání Antarktidy uhelným prachem - a vyhučelo to do ztracena. Osobně myslím, že dřív než by došlo na hnojení oceánů tak se lidi začnou zase bát něčeho jiného a na oteplení zapomenou. Jen to bohužel zanechá těžko napravitelné škody na evropské ekonomice a srazí evropské země někam mezi šedý průměr světa.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.7.2019 11:40 Reaguje na
Tohle není aktuálně o škodách na ekonomice kvůli zeleným magorům. Tohle je o dramatických nevratných změnách, které podporují magoři, co vědí o fungování přírody a Země prd.
Odpovědět
ig

18.7.2019 20:54 Reaguje na Jindřich Duras
Já jsem právě přesvědčený, že na ty nevratné změny nedojde, že to skončí "jen" u významného poškození ekonomiky.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.7.2019 13:20 Reaguje na
Nevím, co je vaše odbornost a z čeho tedy plyne vaše přesvědčení, které zmiňujete. Já jsem biolog a nevratné změny už běží pěkně dlouho, to mi můžete věřit. Akorát je není vidět z předzahrádek restaurací a z oken vinárny. Oceány, lesy, pralesy, sladkovodní systémy, půdní prostředí. A nejhorší je, že ta negativní ovlivnění pořád pokračují šíleným tempem...právě do té nevratnosti...
Odpovědět
PB

Peter Banas

15.7.2019 23:12
Vesmír je plný vodíku dále kyslíku a dále Mendělevova tabulka prvků.
Nikdy nikde neexistuje zmínka o vesmírném tělesu se slanou vodou.
Naše planeta při svém vzniku neměla praoceán slaný.
Byl obdobný jako má Mars.
Možná byl na počátku podobný i na Venuši.
Díky fyzikálním vlastnostem sladká voda zamrzla brzy již při pouhých 0 celsia to vedlo ke glaciále nevídaných rozměrů. Kdy ledovce sáhli možná až k rovníku.
Nicméně voda i když zmrzlá plus sluneční svit jsou podmínky pro vznik prvotních forem života.
S rozvojem fauny a flóry dochází k uvolňování minerálů a stopových prvků zvyšuje se sanilita a klesá schopnost tvorby ledovců a stoupá globální teplota.
Vysazením stromů dovolíme urychlení globálního oteplování.
Zadržíme tím více sladké vody a oceanská voda tím více zvýší sanilitu roztaje i zbytek ledových čepic a je konec.
Dokud to ledovce táním drží zředěné jde to.
Jakmile už nebude čím oceán ředit je to náš konec.
Co2 není příčina, ale důsledek.
Dokážeme zbavit oceánskou vodu minerálů a tím ochladit planetu efektivně a trvale.
Je to prokazatelný jev, ke kterému již několikrát v minulosti došlo a dojde k němu zase jen většina z našich potomků tu již nebude.
Dovolím si tvrdit že sůl a fauna i flora měla být již na marsu dávno vysazeny aby se za tisíce možná milióny let dal obývat i mars.



Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.7.2019 11:35
Kristapána, to jsou zase (geo)inženýrské nápady!!!! Máme dneska spoustu příkladů, jak pohnojit oceán. Balt, Severní moře jsou nejblíž. VŽDYCKY(!!!) když k tomu pohnojení došlo, jednalo se o katastrofu: zhoršení kyslíkového režimu a úpadek populací všech organismů, které žijí na dně (za všechny třeba tresky a platejsi). Dalkší bezkyslíkaté zóny známe od amerických břehů, nepříklad.
Hlavně, proboha, nesmíme nechat inženýry, aby si hráli s ekosystémy, nebo zajdeme. Kdybych se já za letu začal hrabat do řízení letadla, bylo by to stejné.
No, to nic. Vraťme se myšlením do reality a řešme příčiny, nikoli následky!
Ty pokusy se železem už se dělaly a závěr byl jednoznačný: na rozvezení toho železa se spotřebovalo tolik CO2, kolik snad potenciálně ty podpořené řasy zase vychytaly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.7.2019 07:09 Reaguje na Jindřich Duras
Balt a Severní moře jsou postiženy sinicemi, které produkují toxické látky. V Atlantiku po navátí prachu z bouří na Sahaře se rozrostou řasy, které neprodukují toxické látky a mohou být požírány rybami a dalšími mořskými živočichy. Je to dáno tím, že Balt a Severní moře jsou kontaminovány fosfáty, zatímco do toho Atlantiku jde koktail stopových prvků, který má zcela odlišné nutriční vlastnosti (a je tudíž využívám zcela odlišnou skupinou organismů.
Řasy produkují kyslík, takže toho by v moři spíš přibylo.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

17.7.2019 15:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Z toho co jste, pane Šimůnku, napsal, jednoznačně plyne, že tomu ještě vůbec nerozumíte. Ekologie, potažmo hydrobiologie není snůška libovolných faktů do galimatiáše, ale komplexní věda a musíte se trochu snažit, nejen třikrát kliknout do googlu. Zkuste pro začátek web Helcom - holistic assesment, nebo je tam krátké video s titulky. Potom se poohlédněte po složení prachu ze Sahary ať do Baltu, do Atlantiku, do Amazonského pralesa, Latinské Ameriky. Složení prachu z asijských pouští a z Číny do Pacifiku. A nakonec se podívejte na 90´a 00´ produkci věd. článků o Fe-limitation Pacific, Atlantic ...
A jestli to nechcete studovat, tak si stoupněte doprostřed Atlantiku, až ho budou soudruzi sprayovat a říkejte jednotlivým buňkám řas toxiny produkujících a jen občas toxiny produkujících, co mají dělat, která si smí zobnout a která ne a kdo je má sežrat a kdo ne a kdy mají chcípnout, aby to bylo všechno podle vašeho/jejich plánu. Když už tedy odmítáte sveřepě používat selský rozum.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.7.2019 13:23 Reaguje na Daniel Fiala
Dík, sám bych to líp nenapsal :o). Nejhorší jsou "logicky" a "zdravým rozumem" myslící koumesové, kteří ale mají totální nedostatek chápání, o co vlastně v přírodě jde...
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.7.2019 13:06
Bože, chraň svět před vědci/egomaniaky!
Dávno prokázáno, že do hloubky sedimentuje NULA biomasy! Všechno se obratem prodýchá. Tehdy snili zejména US geoinženýři v Pacifiku a nebyly to vůbec levné experimenty. Důsledky dlouhodobého hnojení popsal dostatečně Jindra Duras a komu nedocvaklo, pak do googlu stačí napsat "dead zones". Chápete?!

Á propós: Nepřijde Vám divné, že jeden z největších zastánců "dekarbonizace" na přímou otázku ministra ŽP v ČR (!) po technologických fintách odpoví jednoznačně: LESY!
Jak jsem psal jinde, nakonec opakovaně a výslovně varuje "než se pustíme do nějakých vědeckých šíleností ... ". Jmenuje se prof. Schnellnhuber a otočil německou energetiku (video přednášky zveřejněno 25/4/2019 https://youtu.be/A6kVMDLJrgU). Jestli nechcete koukat celý, skočte do 35. min, klíčové jádro odpovědi je věta od 35:45.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.7.2019 13:17
Ale jako názorná mediální ukázka "jak sestřelit dobrý projekt" je to víc než poučné!!!
Odkaz na švýcarský plán symptomaticky chybí. Proč pane Dohnale!?
Nezapomeňte: Lesy chladí. Tvoří mraky. Tlumí výkyvy hydrologické i klimatické! A napájí (naše) prameny!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.7.2019 13:48
A ještě k tomu obrázku, pane Dohnale: kde se vzal? Kdo a ve které redakci rozhodl, že TOTO je ilustrující fotka?!
Lake Erie je zásadně znečištěno fosforem a narozdíl od nás, převážně zemědělského původu (ano, mluví se a píše o znečištění=pollution). Proto titulek "kvetoucí řasa" je totálně zavádějící. Pro laiky by mělo být něco ve smyslu "důsledek znečištění způsobující degradaci ekosystému". Aby nebylo toho málo, tak některé sinice na fotce produkují toxiny.
Odpovědět
PB

Peter Banas

18.7.2019 09:01
Lesy rozhodně nechladí,
Zadržují vláhu když je jí přebytek když je jí nedostatek odpařováním ji uvolňují.
Vodní pára je tím nejskleníkovatejším plynem.
Tak kde jinde akutní nedostatek např Sahara v noci dochází k poklesu teplot až pod bod mrazu.
Tam kde je oblačnosti dostatek se dostavuje onen skleníkový efekt.
Kdy v době kdy povrch ohřívá slunce a v noci nad tímto povrchem putuje oblačnost je dole pod mrakama jako v prádelně.
Ano vím se již delší dobu že Amazonie by zdaleka tak zelená nebyla nebýt spadu prachových částic pocházejících ze sahary.
A díky tomuto odvávání materiálu ze sahary a podobných míst se tam dříve či později objeví místo kam si najde jednou cestu voda z oceánů kde se uloží minerální látky včetně solí a oceánům se navrátí schopnost dřívější krystalizace vody a pozdější přechod z pevného do tekutého stavu.
S naší pomocí i bez nás k tomu dojde ke čím později tím tu budeme mít tepleji.
Již to tu bylo nejde o nic převratného novátorského.
Jen ti kteří tlačí CO2 jako vyníka a profitují na tom to nechtějí slyšet.
Nevypouštíme jen CO2 ale hlavně snižujeme NaCl a další minerály ty se v ozduší objeví minimálně sanilita oceánů je mnohem větší problém slaná voda je hustší klesá ke dnu,
Měli bychom přestat svět vidět jen vlastním pohledem neovlivňuje e jen stav ovzduší ale také hydrosféru.
Podívejme se na svět očima žraloka který žije 2000 metrů pod hladinou jak je ovlivněno jeho životní prostředí.
Vzhledem k poměru změn u nás na pevnině minimálně a také proto se několik milionů let u něj a jeho fyziognomie téměř nic nezměnilo ano on tu byl v nezměněné podobě v dobách ledových i době kdy bylo na planetě tak moc teplo ze jižní pól byl zeleným místem podobným ráji.
Zbytečně se vyhazují peníze na boj s CO2 mega se energie ale také časem.
Jelikož i kdyby dnes ustala těžba soli a zakázalo se ošetřování komunikací solí v zimních obdobích došlo by k zákazu těžby vody z oceánu a vrácení silné koncentrovaného solného roztoku zpět do oceánu nic by toto nepomohlo dokud by vytěžení minerálů a soli nepřekročilo množství které se tam dostane přirozenou cestou.
Je to však reálné a je to také jediná cesta jak změnit globální klima.
Co si o tomto myslíte vy zde přítomni a diskutující nechci se s Vámi přít kdo má pravdu zajímá mne Váš názor zda je tento možné připustí nebo co se vám na té myšlence jeví jako nesmysl a proč.
Pokud byste se styděli napište mi anonymně na 608334642@seznam.cz
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.7.2019 18:05 Reaguje na Peter Banas
Pane Banasi, Vy v tom máte dobrý hokej. Takhle se popřít ve dvou (prvních) větách...
Odpovědět
PB

Peter Banas

18.7.2019 19:42 Reaguje na Karel Zvářal
Další konstruktivní dialog.
To není posun ani o píď.
I kdyby byla úplně veškerá plocha na pevnině zarostlá stromy nepomohlo by to ničemu stejně by teplota stoupala.
Energie dopadající se rovná energii odražené a část energie která je použita pro růst je zanedbatelná a nemá dostatečný ochlazovací účinek i tam kde je snad vegetace díky prodlužujícími se vegetační období dojde vláha není voda není vegetace.
To co ochlazuje případně ohřívá planetu je množství ledu v oceánech čím honje méně tím je oceán teplejší čím je oceán teplejší tím teplejší je atmosféra na tom vidíte něco hokejového?
Já jen tolik že se blíží konec třetí třetiny.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

18.7.2019 21:35 Reaguje na Peter Banas
Les chladí transpirací aq -> g a to dělá aktivně.
Pár detailů: 1. mraky jen v noci, přes den jasno. Zní to zajímavě a myslet je třeba i teoreticky. Že bychom si to nechali přes den roztopit a přes noc zavřeli pokličku a tak pořád dokola, až by se oceán zavařil. Ale v detailu, že pára je nejskleníkovatější plyn pravdu máte.
2. když bylo na Zemi nejtepleji, na Jižním pólu bylo moře, Anktartida kousek od rovníku. Ale v detailu, že se to zelenalo pravdu máte.
3. cévnaté rostliny vyrašily cca 400 Ma, v karbonu už masově pohnuly složením atmosféry na max O2, čili planetární lesy. Stromy, byť velmi odlišných taxonů, tady existují dost dlouho. A mráz přežijí jen na pár měsíců. A jen někteří. Ale v detailu, že bez života by tady byla kosa máte pravdu. Ale nikdo z nás by to neocenil, ani hokejisti.
Nakonec: člověk, vopičák jeden, kácí a jeho kozy&spol. spásají víc než vyroste + ovládl oheň = lesa v součtu ubývá. A shodl bych se s Vámi jistě i na mnoha dalších detailech, ale celkově spíš ne. Nicméně díky za podněty.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.7.2019 21:50 Reaguje na Peter Banas
Dobrá tedy. Díval jste se někdy na teploměr před deštěm a po něm? Výrazně poklesne teplota, však? Čím častěji prší, tím více se vzduch i země ochlazuje (vodou z mrazivých výšin) a klesá průměrná teplota. Les ten chlad podrží déle díky bohatému humusu a zavětvení (jako termoska). Pomalejší odpařování vytváří mraky, které se déle udrží na obloze a o to méně sluníčko praží do země. Takže ty odkryté pláně bez pokryvu jen vytváří umělou Saharu, a proto jsou prognózy s GO tak nepříznivé.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.7.2019 21:51 Reaguje na Karel Zvářal
Opět připojováno pod PB... dělá si to co chce:-(
Odpovědět
PB

Peter Banas

24.7.2019 00:22 Reaguje na Karel Zvářal
Představte si že jsem v používání teploměru celkem zdatný uživatel.
Děkuji za vaši otázku odpovím řečnickou otázkou jel jste někdy v létě na motorce smíšenou krajinou v okamžiku kdy nastala změna počasí?
Odpovím jen tolik že já to štěstí měl a hle nebude vám to znít vůbec uvěřitelné ale v místech kde byla pouze pole a komunikace se ochladilo okamžitě, jenže jak jsem vjel do místa kde oboustraně komunikaci obepínal les světe div se bylo tam teplo ano přesně tak to teplo se tam nakumulovalo zákon zachování energie zatím ještě stále platí dal jste si sám gól do brány.
Nicméně velmi si vážím snahy o dialog zatím jsem se setkal spíše s lidmi typu máte v tom hokej výkřik z davu ale nic konkrétního.
Dnešní technologie umí dokonce víc než co umí les.
Trvale ozeleněné střechy sice drahá konstrukce ale výborná návratnost.
Kdyby toto měli všechny domy dokonce by to bylo i levnější.S tím souhlasím.
Bohužel toto je možné jen u novostaveb nebo u stavem kde se dělá rekonstrukce střešní konstrukce zatížení je násobně vyšší.
Odpovědět
ig

18.7.2019 21:00 Reaguje na Peter Banas
Jak snižujeme NaCl v mořské vodě? To jako těžbou soli z mořské vody? Zkoušel jste už aspoň orientační výpočet?
Odpovědět
PB

Peter Banas

24.7.2019 00:31 Reaguje na
Bohužel mi jí nesnižujeme ale zvyšujeme.
I kdyby zde lidé nebyli stejně by se to dělo jen o něco pomaleji.
Antropogení podíl jen zvýšil rychlost zvyšování sanility oceánské vody.
Aha už to vidím mám tam chybu omlouvám se vám mělo tam být zvyšujeme. Sorry sorry sorry.
Těžíme sůl v obrovských objemech a uvádíme jí do oběhu solení komunikací spotřeba soli v potravinářském průmyslo stoupla až 5tinásobně petrochemické provozy spotřebují vice soli než potravinářský a v neposlední řadě je nutno zmínít státy které dobývají vodu z oceánu a koncentrovanou solanku lijí zpět do oceánu.
Toto je jako řezat si pod sebou větev.
Sedíme na obrovité lodi shodou okolností se nazývá pevnina nádherné jméno že? Ale děláme si do lodi díru pod čárou ponoru.
Jsem obyčejný člověk údržbář z Prahy 6 mám 5 dětí přeji jin i vašim potomkům jen to nejlepší a zemi bych jim rád zanechal v lepším stavu než je v jakém se nyní nachází.
Jmenuji Peter kontakt na mne je 608334642@seznam.cz
Budu rád když mi napíšete kdokoliv cokoliv k tématu i negaci jsem připraven se tím zabývat a pokud to bude v mých silách odpovím Vám děkuji za pozornost.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.7.2019 13:25 Reaguje na Peter Banas
No, buď jste si dobře nerozmyslel, co chcete napsat, nebo v tom máte ale fakt velký zmatek, to se nezlobte.
Odpovědět
PB

Peter Banas

24.7.2019 00:32 Reaguje na Jindřich Duras
To je další jen prázdný nekonstruktivní koment proč to sem píšete když to nikam neposunete napište co tam vidíte co vám nesedí a rozeberme to.
Kolektivní práce je Vám nejspíše cizí, ale pro vás dobrá zpráva můžete se zlepšit.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

19.7.2019 13:57
https://www.bety.cz/zajimavosti/clanky/31077/Zmeny-klimatu-zastavi-lesy-Musi-jich-byt-ale-900-milionu-hektaru?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

25.7.2019 21:14
Plocha světového oceánu je myslím řádově stovky miliard km2. Rozprášit rovnoměrně dejme tomu desítky mg železa na m2 je neskutečné. Jedině letadly a ty naprodukují toho CO2 možná i víc než by se zachytilo. Jako pokus v malém jistě loď je možná. Pokud železo řasy pohltí a klesnou ke dnu pak se musí práškovat opakovaně. Pokud to podpoří růst řas tak při opakování se následně namnoží zooplankton a ryby a ty tu vytvořenou biomasu sežerou a C se vrátí do koloběhu. Takže ano přátelé, tudy cesta nevede! Takže spíše sázet stromy, ale nenechat je "přírodě" ale vytěžit a dřevo zakonzervovat třebas jako stavby. Pokud necháte stromy jako prales pak se při rozkladu mrtvých stromů CO2 zase uvolní (a vyprodukovaný kyslík zase spotřebuje).Takže Boubín je CO2 i O2 neutrální. Nebo z toho dřeva dělat uhlí. J.L.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist