https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vzhuru-do-vesmiru-predstavuji-emise-startu-raket-problem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vzhůru do vesmíru! Představují emise startů raket problém?

17.10.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Start rakety je bezpochyby vizuálně zajímavá záležitost. Co ale ta spousta dýmu, spalin a zplodin, vyhnaných doslova raketovým tempem až do stratosféry a ještě výš? Nemůže třeba nějak škodit? / Ilustrační foto
Start rakety je bezpochyby vizuálně zajímavá záležitost. Co ale ta spousta dýmu, spalin a zplodin, vyhnaných doslova raketovým tempem až do stratosféry a ještě výš? Nemůže třeba nějak škodit? / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Posledních padesát let nebyly lety do vesmíru na seznamu činností, které by nějak významně ovlivňovaly planetární atmosféru. To se teď ale s narůstajícím počtem startů nejrůznějších raket mění a z poněkud opomíjeného tématu by se nejspíš měl stát předmět soustředěného bádání. Nikdo totiž zatím neví, zda takové frekventované kosmické lety nemohou mít negativní vliv. Píše o tom EOS.org.
 

Start rakety je bezpochyby vizuálně zajímavá záležitost. Co ale ta spousta dýmu, spalin a zplodin, vyhnaných doslova raketovým tempem až do stratosféry a ještě výš? Nemůže třeba nějak škodit? Pravda je taková, že nevíme. Nikdo se totiž této problematice solidně vědecky nevěnoval. Dílem proto, že zlatou éru raketového věku jsme si odbyli už před půl stoletím. Kulminovala v roce 1967, kdy bylo realizováno 157 startů. Ale od té doby počet výletů do vesmíru rapidně klesal. Minima dosáhl se 42 starty v roce 2005. A jako „trendu v úpadku“ nikdo z mezinárodní vědecké obce nejevil o téma zájem. Jenže časy se mění.

Za poslední dekádu pozorujeme navýšení počtu startů o polovinu, průměrný meziroční nárůst startů o 8 %, s loňským rekordem 114 startů, značí návrat raketového věku. Mluví se o tisícovkách nových satelitů, které bude třeba umístit na oběžnou dráhu. O globálně-vesmírných obranných a monitorovacích systémech, o vesmírné turistice. Očekává se, že počet startů v následující dekádách naroste na 400 ročně. A spolu s tím narůstají produkované emise takovým tempem, které hravě překonává celý dopravní sektor. Může tedy nějak akcelerace počtu vesmírných letů ohrozit planetární atmosféru, klima, ozónovou vrstvu? Co vlastně víme?

Když přijde na plynné substance vodních par a oxidu uhličitého, nebo kyseliny chlorovodíkové z pevných paliv, bát bychom se nejspíš nemuseli. Maximálně ovlivní regionální oblačnost. Horší už je to s černým uhlíkem (black carbon) a jemnými frakcemi popílku, kterého z raketových motorů uniká do mezosféry a ionosféry o poznání více (asi 100x více), než z motorů níže letících letadel. Tyto sub-mikrometrové částice spolu s oxidem hlinitým mohou i ve stratosféře dělat neplechu, už proto, že tu mohou tři až čtyři roky perzistovat a akumulovat se. Přitom kapalná paliva pro vesmírné lety dostanou do stratosféry okolo 225 tun takového materiálu, a paliva tuhá až 1400 tun (převážně oxidu hlinitého).

„Černé“ uhlíkové částice absorbují dopadající sluneční záření, čímž částečně snižují albedo. „Bílé“ hliníkové částice zase sluneční záření odrážejí, takže albedo mírně zvyšují. Poněkud paradoxně přitom oba tyto efekty povedou k mírnému ochlazení planetárního povrchu. V současnosti pak ochlazují raketové lety skrze troposféru povrch Země o nějakých 0,02 wattů na metr čtvereční ročně. Dá se jen odhadnout, že více letů bude mít větší dopad, ale fyzika za těmito jevy je poněkud nejasná. Už proto, že lety letadel současně troposféru oteplují, zatímco lety raket ji ochlazují.

Jinými slovy, zatím jsou efekty spojené se starty raket do vesmíru nepatrné na to, abychom mohli přesně stanovit míru jejich závažnosti/závadnosti. Ale bylo by docela užitečné zjistit, co vlastně mohou dělat, dřív, než počet takových startů překoná hranice pozorovatelných dopadů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

17.10.2019 07:31
Téma k prozkoumání to rozhodně je. Co je ale možná víc špatně, je sama podstata letů do vesmíru a ona ubohá lidská touha překonávat horizonty, teď už tímto poněkud absurdním způsobem.

Samozřejmě, nebýt letů do vesmíru, neměli bychom satelity a nevěděli tak tolik o počasí, světovém klimatu i jiných indikátorech dopadu lidské činnosti na planetu, ale...

Když si člověk uvědomí kolik peněz a úsilí je potřeba na jednu výpravu třeba na Měsíc nebo na plánovaný Mars... nevím.. myšlím si, že by se člověk měl zabývat hlavně planetou, na které žije a jejíchž existenci ohrožuje a ne snít o nějaké základně na Měsíci, Marsu nebo prostě snít o podobných "dětských snech"....

Planeta je díky člověku v pr...., a tak by se lidstvo podle mého mělo zabývat hlavně nápravou této situace.....

Neznamená to nelítat do vesmíru, znamená to, přehodnocovat co je a není vhodné, co škodí a co je naopak globálně prospěšné. Navíc... stejně jsou naše zdroje omezené a tento fakt by bylo dobré si připustit a zbývající zdroje využívat udržitelně.......

Odpovědět

Jan Šimůnek

17.10.2019 08:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nesmysl. Civilizace, která neexpanduje, jde do kopru. To se už v dějinách světa mnohokrát stalo.
Druhou věcí je, že potřebujeme "rozdělit vajíčka z jedno košíku do víc", tj. vybudovat větší množství na dodávkách ze Země nezávislých kolonií na planetách sluneční soustavy a velkých měsících, ideálně i u blízkých hvězd.
Pokud se z poza heliopauzy vynoří nějaké hvězdolety, bude mít jejich posádka vůči nám zcela jednoznačně nepřátelské až likvidační úmysly. A jen existence vzdálených a pro ně nedohledatelných kolonií by je mohla držet zpět, protože z nich by přišla odveta.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.10.2019 10:59 Reaguje na Jan Šimůnek
ano, vnášíte poměrně podstatnou myšlenku. civilizace se může tak nějak celkově rozhodnout, jestli bude expandovat, nebo jestli se bude snait zakonzervovat, čili bude stagnovat. z psané a dobře zmapované historie se můžeme poučit, jak se čína rozhodla zakonzervovat, a jak ji převálcovala mnohem méně početná, chudší a zaostalejší, ale námořní a expandující evropa. v současné době jsme, málo platné, pře všechny kulturní a ekonomické rozdíly, celá země jedna jediná civilizace. buďto můžeme expandovat, nebo se obrátit dovnitř - a to se děje, vytváří se přeregulovaná umělá zaměstnanost a řeší se umělé problémy, ziskem je stabilita, klídek a teploučko bez sociálních bouří a převratných změn, cenou je stagnace. jo, a pak taková velmi pravděpodobná možnost - rezignace na expanzi civilizace, stagnace, žádná společná vize, a logicky následuje globální konflikt a obnova spálené země z trosek. v cyklech samozřejmě. já bych radši jako lidstvo měl nějakou pěknou společnou vizi a dobýval bych si ty hvězdy...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.10.2019 09:37 Reaguje na Lukas B.
a co takhle přežít? není to lepší? :D vy jste pošuci pánové....
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.10.2019 10:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
dobrý den, souhlasím s Vámi naprosto, že třeba Avatár je hezký film, ale na rozdíl od Vás si uvědomuji, že je to pohádka, a že mýtus ušlechtilého divošství je jen takový romantický výmysl.

jinak Vám vřele doporučuji méně agrese a více argumentace v diskusích. jednak se vystavuje riziku, že až webu dojde trpělivost mazat Vaše občasné přestřely, že Vás zabanuje a my budeme muset se slzou v oku žít bez podnětných a zajímavých diskusí s Vámi, a zadruhé, až vyrostete, se nebudete muset červenat studem, jakou nesmazatelnou elektronickou stopu jste kde zanechal.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.10.2019 11:34 Reaguje na Lukas B.
člověka trochu bolí u srdce naprostá takticko-strategická neschopnost lidí v Avataru... stačilo sehnat jeden 30kg těžku kus wolframu, udělat z něj tyč, a pěkně ho z orbity namířit na ten strom...

krásné ohnivé kopí z nebes ho mohlo rozseknout napůl a pěkně prorazit až ke kořenům.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.10.2019 11:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
nic jako přežít bez expanze v kosmickém měřítku neexistuje.

Slunce je hvězda třídy G2... má palivo na cca 10-12 miliard existence.

v součanosti se je staré kolem 4,6 miliady let. Jak slunce stárne tak pálí vodík. tím vyrábí helium.
Čím víc má helia tím víc energie produkuje. za cca 1-2 miliardy let bude slunce pálit tolik hélia že země bude upečená bez oheldu na to jestli tu bude skleníkový efekt nebo ne.
za nějaké 3 miliardy let už tu nebude ani voda v tekutém stavu.

za 10 miliard let bude slunce fúzováním těžších jader produkovat tolik energie že se jeho fotosféra roztáhne a pohltí venuši a merkur. Země tomu možná těsně unikne za 11 miliard let.
nu a někdy za 12 miliard let až dojde palivo (Slunce vyrobí ještě trochu uhlíku, na víc nemá hmotnost) a vybuchne jako nova.
Odfoukne atmosféru jupiteru, zničí měsíce saturnu a možná že neptun a uran to nějak přestojí.



jinak do té doby by se hodilo postavit něco co nám pomůže se zbavit kamínků nazdařbůh letících vesmírem protože dinosauři nic neměli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Obávám se, že přežití potřebuje víc než nějaké brouky a kytky. Které lze navíc kdykoli vyrobit podle archivní DNA.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.10.2019 09:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Té vůl :D
Odpovědět
ig

17.10.2019 10:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Každý objev či vynález, který je pro lidstvo přínosem, obvykle vznikl v souvislosti s nějakou tou pošetilou touhou překonávat horizonty :-) Naproti tomu sociální inženýrství, projektování budoucnosti a levicové blouznění (kam spadají snahy řešit šmahem všechny problémy lidstva) nepřineslo nikdy nic :-)
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

17.10.2019 11:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Píšete - Když si člověk uvědomí kolik peněz a úsilí je potřeba na jednu výpravu třeba na Měsíc nebo na plánovaný Mars... nevím.
Tzn. že takto investované peníze považujete jako promarněnou příležitost.
Současné masívní investice do OZE to jsou neskutečně velké promarněné příležitosti.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.10.2019 09:38 Reaguje na Vladimír Hošek
To si myslí lidé vám podobní... realita ale není tak černobílá, jako si myslíte....
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

18.10.2019 10:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
44 mld. ročně 15 let za sebou, to pro Vás je smysluplné využití peněz, potažmo za tuto částku jsme přinuceni kupovat něco co má pochybné vlastnosti a to ještě 10 krát dráž než něco obdobného.
To jsou zcela nepochybně promarněné příležitosti, dokonce bych byl rád, kdyby se tyto peníze použily na výstavbu dálnic, třebaže i by byly i dvakrát předražené.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist