Zatímco Česko zvažuje další přehrady, Francie pokračuje v osvobozování řek demolicí dvou přehrad
V Evropě bylo dosud podle údajů European Rivers Network odstraněno více než 3 500 různých bariér na řekách. Jako první začala Francie, která v roce 1996 odstranila přehradu Kemansquillec Dam a postupně se přidalo Španělsko, Dánsko, Holandsko nebo Velká Británie. Ve východní Evropě v tomto směru vede Estonsko.
Přehrady z řek odstraňují i USA, kde bylo zatím historicky největším projektem odstranění přehrady na řece Elwha ve státu Washington. Dnes už tam vědci potvrdili návrat ohrožených druhů lososovitých ryb. Společným jmenovatelem je návrat řeky jejich původnímu toku a odstranění překážet pro ryby.
Nejnovějším projektem je demolice dvou přehrad ve Francii. Konkrétně 12. června 2019 začalo odstraňování 36 m vysoké hráze přehrady Vézin na řece Sélune. Zároveň se rozebírá i šestnáct metrů vysoká přehrada La-Roche-qui-Boit. Cílem projektu je obnovení přirozené říční krajiny a návrat lososů a úhořů do řeky i do zálivu Mont-Saint-Michel. Ten je vyhledávanou turistickou atrakcí – díky klášteru na malém skalnatém výběžku, který je zapsaný i na seznamu světového dědictví UNESCO.
Přehrady, malé vodní elektrárny a další umělé bariéry jsou jednou z největších hrozeb pro ekosystém řek. Brání migraci ryb a mění přirozeně tekoucí řeku do podoby bazénů se stojatou vodou a s nízkým obsahem kyslíku, což přispívá k dalšímu poklesu biodiverzity v řekách. Sladkovodní ryby tak dnes patří ve světě i u nás mezi nejohroženější druhy živočichů.
„Odstranění Vezins Dam je signálem revoluce v evropském přístupu k řekám. Namísto budování nových přehrad se pozornost států obrací k obnově biodiverzity a návratu života do řek,“ uvádí Roberto Epple, prezident European Rivers Network.
„Po odstranění přehrady dokáže příroda velmi rychle obnovit život v řece. Těším se, že uvidím okolo Mont-Saint-Michel znovu plavat lososy, až se budou po řece Sélune vracet na svoje dřívější trdliště. Bude to poprvé od doby, kdy byli moji prarodiče ještě děti,“ říká Epple.
Práce na odstranění obou přehrad teprve začaly. Počítá se, že proces revitalizace krajiny potrvá ještě dva roky. Během nich se pro migraci ryb uvolní 90 kilometrů řeky.
Obnovu dobrého ekologického stavu řek vyžaduje od evropských zemí Rámcová směrnice o vodě. Mezní termín je rok 2027. Směrnice počítá s obnovou původní říční krajiny v okolí evropských řek, snižováním znečištění a právě s odstraňováním starých bariér na řekách. Řeky mají být postupně zprůchodňovány pro migrující druhy ryb.
Směrnice teď prochází procesem veřejného připomínkování, v kampani #ProtectWater podpořilo zachování aktuální podoby směrnice téměř 400 000 obyvatel EU. Ze strany některých členských států a především ze strany investorů v oblasti hydroenergetiky se ale ozývají hlasy, aby se termín na splnění požadavků daných směrnicí ještě oddálil.
„Francie začala s odstraňováním bariér v řekách už v 90. letech a teď opět píše dějiny, když spustili zatím největší projekt odstranění přehrady v Evropě. Musíme jim blahopřát a věřit, že podobné projekty se objeví i jinde,“ říká Miroslava Plassmannová, ředitelka WWF Slovensko.
„Organizace WWF Slovensko mapuje nefunkční bariéry na řekách a věříme, že se nám podaří dosáhnout odstranění některých z nich i z našich řek. Kromě toho sledujeme projekty výstavby malých vodných elektráren na řekách a projekty umělých úprav řek. V posledním období se nám podařilo zastavit úpravy na řece Domanižanka u Povážské Bystrice a v případu MVE u Hronském Beňadiku soud uznal náš argument, že při povolování projektu nebyly posouzené dopady na životní prostředí,“ uvádí Miroslava Plassmannová příklady, kdy se WWF Slovensko angažuje v ekologii řek.
Přečtěte si také |
Co se stane, když se odstraní přehrada? Do řeky se vrátí životJak vypadá, když si řeka bere zpět své koryto:
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slovan
19.6.2019 16:47Josef Mozek
22.6.2019 09:58 Reaguje na SlovanTomas Chuchelsky
19.6.2019 20:07Netuším Jméno
19.6.2019 20:54Solární, větrné nejsou stabilní a spolehlivé (tvrdé) zdroje proudu. Navíc mají malou efektivitu takže bychom místo řepky měli na polích jen větrníky a panely abychom mohli trošku fungovat :)
Za mě bych už nestavěl nové přehrady ale jen modernizoval a udržoval ty které už máme.
Ale určitě bych je nerozebíral.
Jan Šimůnek
20.6.2019 05:42Ze článku navíc plyne, že za tímto projektem nestojí racionální rozbor, ale blábolení nějakých ekologů.
Pavel Šmíd
21.6.2019 08:52Jiří Svoboda
22.6.2019 19:33 Reaguje na Pavel ŠmídJan Šimůnek
23.6.2019 08:31 Reaguje na Jiří SvobodaV situaci, kdybyste místo toho dělal EIA pro desítky až stovky malých projektů, je veliká pravděpodobnost, že vám ekologové alespoň něco z toho zarazí a výsledná soustava malých děl bude neúplná, zmrzačená a jen částečně funkční.