https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zemedelsky-svaz-navrzenou-protierozni-vyhlasku-podporuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Navržená protierozní vyhláška je dobrý kompromis, uvádí Zemědělský svaz

31.3.2021 16:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jednou z výtek k navržené podobě vyhlášky je, že se zabývá poze vodní, a nikoli větrnou erozí, která ohrožuje půdu v některých oblastech stále častěji.
Jednou z výtek k navržené podobě vyhlášky je, že se zabývá poze vodní, a nikoli větrnou erozí, která ohrožuje půdu v některých oblastech stále častěji.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ochranu půdy v Česku by měla zlepšit protierozní vyhláška, jejíž podobu před dvěma týdny představilo ministerstvo životního prostředí. Podle ekologů a ochránců přírody je nedostatečná, protože se zabývá pouze erozí vodní, toleruje příliš velký smyv půdy a postrádá preventivní charakter. Zemědělský svaz ČR vyhlášku naopak podpořil.
 

„Návrh vnímáme jako vyvážený a rozumný kompromis mezi požadavky ochrany životního prostředí a mezi požadavky zemědělské praxe,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci Zemědělského svazu jeho předseda Martin Pýcha.

Zemědělský svaz podle slov jeho ředitele Jana Ulricha ustoupil požadavkům MŽP na maximální přípustnou ztrátu půdy. Svaz navrhoval hodnotu 12 tun z hektaru za rok, ministerstvo však trvalo na konečné hodnotě 9 t z hektaru za rok.

Eroze půdy u Přerova nad Labem podpořená nevhodnou orbou.
Eroze půdy u Přerova nad Labem podpořená nevhodnou orbou.
Foto | Petr Vilgus / Wikimedia Commons

Svaz se ohradil proti kritice ekologických nevládních organizací, která podle Martina Pýchy vytváří dojem, že zemědělcům nezáleží na zdravé půdě. „Každý řádně hospodařící zemědělec v ČR se snaží zajistit, aby na pozemcích, na kterých hospodaří, nebyla eroze,“ zdůraznil Pýcha.

Zástupci svazu také poznamenali, že protierozní vyhláška není jediným nástrojem pro ochranu půdy v ČR. Tu zajišťuje například evropská legislativa, převedená do zásad dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), které jsou jednou z podmínek poskytnutí zemědělských dotací. Riziko vzniku eroze mají mimo to minimalizovat i podporovaná agroenvironmentální opatření jako zatravňování orné půdy a zatravňování drah soustředěného odtoku vody.

Podle ekologických organizací je toto všechno nedostatečná ochrana, a právě proto protierozní vznikla. Hnutí DUHA, ČSO a Koalice pro zdravou krajinu uvádí, že v České republice dochází ročně ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě minimálně 4 miliard korun. Podle nich má vyhláška zajistit naplňování zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který hovoří o zákazu poškozování a ohrožování půdy erozí. Namísto toho ale ztrátu půdy toleruje, protože promíjí každý první případ eroze na daném poli.

„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne ‚poerozní‘ vyhlášku. Bez preventivních opatření, jako je například snížení maximální výměry jedné plodiny, nelze zaručit ochranu půdy na celém území republiky,” komentoval navrženou podobu vyhlášky Martin Rexa z Hnutí DUHA.

Podle svazu ale první erozní událost na daném poli nemusí znamenat problém s erozí, až druhá tedy bude vnímána jako spouštěč speciálního režimu protierozní vyhlášky. Zemědělský svaz plánuje s MŽP ještě projednat připomínku, která by zohlednila zásah vyšší moci, kdy zemědělec nemohl erozní událost ovlivnit.

Martin Pýcha na základě dat z monitoringu eroze usuzuje, že eroze v ČR není problémem plošným, ale pouze selektivním. Do databáze monitoringu se však nedostávají všechny erozní události, ale pouze nahlášené. Zahrnuje tedy jen část erozních událostí, které v ČR nastávají.

Roli preventivních opatření podle Zemědělského svazu plní právě standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, které upravují hospodaření na plochách mírně a silně erozně ohrožených. To se týká zhruba 25 % orné půdy v ČR.

Vyhláška je podle Jana Ulricha až navazující nástroj, který zajistí, že při opakovaných erozních událostech bude muset zohlednit speciální protierozní režim po dobu minimálně pěti let.

Vyhláška je nyní v mezirozortním řízení, kde k ní mohou být vzneseny připomínky.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

31.3.2021 20:34
Plno ornice, by se vrátilo odbahňováním rybníků. A za meze by měli brát sedláci dotace, ne platit zvýšené daně.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

1.4.2021 08:45
Protierozní vyhláška, jak je navržená, je aspoň akceptovatelná. Není třeba vymýšlet další bič na zemědělce, už jich nad sebou mají spoustu. Eroze půdy vůbec není věc pouze zemědělců, kteří na půdě hospodaří, ale přístupu celé společnosti ke krajině. Čím méně je hospodářů, tím menší je pestrost zájmů v krajině, méně je sil k jejich provádění a méně pestrá je i ta krajina. Když je v katastru pět zemědělců, bude to tam vypadat jinak, než když je tam jeden. Už jen proto, že pole budou menší a na nich přirozeně více druhů plodin současně. Zemědělce si ale nevyčarujete. Velký podnik může hospodařit stejně dobře, jako malý. Rozdíl je v tom, že jeden hospodář - jeden zájem. Na rozdíl od většiny evropských zemí v ČR zemědělci neubývají, ale přibývají. Bohužel přibývají převážně málo hospodařící zemědělci, lidé s pár hektárky luk, nějakou ovečkou nebo masňačkou na dotace. I když i z některých takových se časem může vyloupnout hospodář. Důležité je, aby těch hospodářů nebylo příliš málo. Do zemědělství se lidé nehrnou, práce těžká, náročná na znalosti a dovednosti, přístup na trh takový, jaký je, ceny (producentů, nikoliv na pultech) pomalu jako za socíků, opovržení ideologicky zmasírované společnosti. Co se týká přístupu k půdě, bohužel má zkušenost je taková, že dědici půdy tuto půdu buď prodají na stavbu nebo pronajmou velkému podniku. Sami na té půdě hospodařit nebudou, mez tam nezaloží, pestrost krajiny nezvýší. V tomto ohledu jsou menší zemědělci z nějakého, těžko pochopitelného důvodu, pro majitele půdy méně přijatelní, než velký podnik. Další věc je, že když někdo zdědí nebo koupí starý sad (dnes chápaný jako důležitý krajinný prvek), v naprosté většině případů ho vykácí a už tam ovocné stromy nevysadí. Proč také? Musel by se o ně postarat a to už dnes málokdo umí a chce. Pozemkové úpravy postupují tempem hlemýždím, takže v případě pozemků uprostřed velkého lánu se k nim nedostanete, i kdybyste chtěli na nich hospodařit. A tak se krajina nemění a nemění a to díky přístupu celé společnosti. Na tomhle žádná vyhláška nic nezmění. Čím složitější budou podmínky pro hospodaření a čím drastičtější budou tresty, tím méně lidí bude mít vůbec chuť do zemědělství jít. A tím méně změn uvidíme v naší krajině.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.4.2021 09:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Napsala jste to hezky, nicméně ne všude tomu "tlaku doby" podlehli. Předevčírem jsem opět navštívil nádherný kraj s nádhernými lidmi. To je retro do 18. století. Pro ekologického zemědělce balzám na duši. Takže ono to jde, jen chybí vůle se do toho náročného koloběhu práce v přírodě vrátit. Jinde by stačila desetina takto ošetřovaných záhumenek, a byli bychom na tom u nás s ekologizací krajiny a diverzitou o velký kus dále.

48.9480364N, 17.4776897E
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist