Právo: Elektronické mýtné by se mělo zavést už v roce 2005
17.6.2003 | PRAHA | Právo
VÝKONNÝ ŘEDITEL FONDU DOPRAVY (SFDI) PAVEL ŠVAGR:
* Podle ministra dopravy Milana Šimonovského se má v Česku do tří let zavést elektronické mýtné. Nákladní automobily pak budou muset platit za každý kilometr, který po dálnicích ujedou. Přivítal byste to?
Elektronické mýto by mělo být stabilním příjmem našeho fondu. Považuji ho za spravedlivý způsob zpoplatnění uživatelů komunikací. Kdo více jezdí, bude také více platit. Evropská unie uvažuje o zavedení elektronického mýta jako všeobecně platného systému již od ledna 2005. V ČR by se proto mělo udělat vše proto, aby se s ním u nás začalo od stejného termínu. Politické rozhodnutí ani technické přípravy už odkládat nelze. Vyžádá si to změny v zákonech o policii, pozemních komunikacích i o Státním fondu dopravní infrastruktury, což nelze stihnout ze dne na den. Pokud bude mít EU jednotný systém elektronického mýta, pak musí mít také jednotného hráče, který bude systém v Evropě monitorovat a případně i mýtné vybírat. A tuto roli by měl sehrát Evropský fond dopravy.
* Kolik peněz má Státní fond dopravní infrastruktury na letošek k dispozici?
Parlament schválil Fondu dopravy rozpočet ve výši 45,4 miliardy korun. K tomu je ale třeba ještě připočítat 600 miliónů, dodatečně schválených na financování výstavby dálnice D 47 (Lipník nad Bečvou-Ostrava-Bohumín) poté, co vláda vypověděla smlouvu konsorciu Housing & Construction. Navíc jsme na letošek převedli tři miliardy korun, které se nám nepodařilo vyčerpat loni. Z Fondu národního majetku (FNM) máme letos dostat 27,8 miliardy korun. Reálně bychom tak měli mít k dispozici celkem 49 miliard, zhruba o čtyři miliardy korun více než v roce 2002.
* Nezaskočilo vás březnové rozhodnutí vlády vypovědět Housingu & Construction smlouvu o D 47?
S dálnicí D 47 jsme počítali již v našem původním rozpočtu, protože jsme vždy hradili náklady na výkup pozemků. Poté, kdy byla smlouva se soukromým investorem vypovězena, se budeme muset podílet i na úhradě stavebních nákladů, s čímž jsme nepočítali. Posílení rozpočtu SFDI o zmíněných 600 miliónů korun by však mělo pro letošní rok zajistit bezproblémové financování všech aktivit, spojených s touto dálnicí. Na přípravné práce i vlastní výstavbu D 47 vážeme letos zhruba 2,2 miliardy korun. V dané chvíli jsme z toho vyčerpali půl miliardy. Problém by mohl nastat jen v případě, že nebude zajištěn plynulý tok peněz z Fondu národního majetku.
* Skutečně věříte, že se z FNM těch bezmála 28 miliard dočkáte, když loni zkrachovala privatizace Českého Telecomu?
Z daňových výnosů jsme zatím letos obdrželi přes sedm miliard korun, ale z FNM jen čtyři miliardy. Ve druhé polovině roku bude tedy velmi náročné zajistit plynulé financování akcí dopravní infrastruktury. Od začátku roku jsme na ně včetně oprav a údržby silnic vynaložili jedenáct miliard korun. Na zbývající měsíce tedy k úhradě zbývá opravdu velký kus koláče - přes tři čtvrtiny z našeho celoročního rozpočtu. Přitom víme, že když dopravní stavby probíhají plynule, měl by být plynulý i přísun finančních prostředků.
* Nebudete si muset vzít úvěr?
O tom je ještě předčasné mluvit. Snažíme se dojednat s FNM splátkový kalendář, abychom financování zajistili i bez úvěru. Stavby, které běží, by se ale rozhodně neměly kvůli zmíněným potížím zastavit. Máme příslib, že FNM svůj závazek vůči našemu fondu dodrží. Doufám, že si je vědom, jak velké dopady by nepřevedení peněz mělo na financování staveb i na ekonomickou situaci zhotovitelské sféry. Zůstávám proto optimistou.
* Podle vlády se mají příjmy SFDI ze spotřební daně z pohonných hmot od roku 2004 snížit z nynějších dvaceti procent na pouhých 6,42 procenta. Byla by to velká rána?
Samozřejmě byla. Letos máme z této spotřební daně získat 10,7 miliardy korun. Pokud v parlamentu vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní projde, naše příjmy se tím v roce 2004 sníží o více než sedm miliard na pouhých 3,5 miliardy Kč. Považuji to za neúnosné. Vláda chce tímto opatřením zvednout příjmy krajských rozpočtů. Podle mne by však bylo správné celé uvažované zvýšení spotřební daně z pohonných hmot na 2,10 koruny za litr nafty a šedesát haléřů na litr benzínu určit pro dopravní infrastrukturu. Pak bychom totiž získali zpět peníze, o než máme přijít procentuálním snížením svého podílu.
* Není paradox, že za předchozího šéfa resortu dopravy Jaromíra Schlinga požadovalo ministerstvo pro váš fond až 27procentní podíl na spotřební dani z pohonných hmot?
Nejen tehdy, ale i dnes jsem přesvědčen, že optimální by byl dokonce třicetiprocentní podíl, což by spolu s příjmy ze silniční daně a z dálničních známek našemu fondu ročně vyneslo kolem 23 miliard korun. Není to tak mnoho vzhledem k ambiciózním projektům, jež se mají v České republice realizovat. Vždyť rozestavěno bude šest dálnic. Stát potřebuje dobudovat i obchvat kolem Prahy a dalších měst, stavět rychlostní komunikace, třetí a čtvrtý železniční koridor a zmodernizovat vodní cesty. Požadavky jsou ohromné a nynější finanční zdroje na tak grandiózní plány nestačí. Navíc každý řidič ví, v jak neutěšeném stavu je většina dnešních komunikací, a že by si zasloužily mnohem více peněz na údržbu a opravy. Stát tedy musí jasně říci, co lze z dnešních zdrojů ufinancovat a co ne, a využít i možností, které nabízejí nejen fondy Evropské unie, ale i soukromí investoři.
reklama
Elektronické mýto by mělo být stabilním příjmem našeho fondu. Považuji ho za spravedlivý způsob zpoplatnění uživatelů komunikací. Kdo více jezdí, bude také více platit. Evropská unie uvažuje o zavedení elektronického mýta jako všeobecně platného systému již od ledna 2005. V ČR by se proto mělo udělat vše proto, aby se s ním u nás začalo od stejného termínu. Politické rozhodnutí ani technické přípravy už odkládat nelze. Vyžádá si to změny v zákonech o policii, pozemních komunikacích i o Státním fondu dopravní infrastruktury, což nelze stihnout ze dne na den. Pokud bude mít EU jednotný systém elektronického mýta, pak musí mít také jednotného hráče, který bude systém v Evropě monitorovat a případně i mýtné vybírat. A tuto roli by měl sehrát Evropský fond dopravy.
* Kolik peněz má Státní fond dopravní infrastruktury na letošek k dispozici?
Parlament schválil Fondu dopravy rozpočet ve výši 45,4 miliardy korun. K tomu je ale třeba ještě připočítat 600 miliónů, dodatečně schválených na financování výstavby dálnice D 47 (Lipník nad Bečvou-Ostrava-Bohumín) poté, co vláda vypověděla smlouvu konsorciu Housing & Construction. Navíc jsme na letošek převedli tři miliardy korun, které se nám nepodařilo vyčerpat loni. Z Fondu národního majetku (FNM) máme letos dostat 27,8 miliardy korun. Reálně bychom tak měli mít k dispozici celkem 49 miliard, zhruba o čtyři miliardy korun více než v roce 2002.
* Nezaskočilo vás březnové rozhodnutí vlády vypovědět Housingu & Construction smlouvu o D 47?
S dálnicí D 47 jsme počítali již v našem původním rozpočtu, protože jsme vždy hradili náklady na výkup pozemků. Poté, kdy byla smlouva se soukromým investorem vypovězena, se budeme muset podílet i na úhradě stavebních nákladů, s čímž jsme nepočítali. Posílení rozpočtu SFDI o zmíněných 600 miliónů korun by však mělo pro letošní rok zajistit bezproblémové financování všech aktivit, spojených s touto dálnicí. Na přípravné práce i vlastní výstavbu D 47 vážeme letos zhruba 2,2 miliardy korun. V dané chvíli jsme z toho vyčerpali půl miliardy. Problém by mohl nastat jen v případě, že nebude zajištěn plynulý tok peněz z Fondu národního majetku.
* Skutečně věříte, že se z FNM těch bezmála 28 miliard dočkáte, když loni zkrachovala privatizace Českého Telecomu?
Z daňových výnosů jsme zatím letos obdrželi přes sedm miliard korun, ale z FNM jen čtyři miliardy. Ve druhé polovině roku bude tedy velmi náročné zajistit plynulé financování akcí dopravní infrastruktury. Od začátku roku jsme na ně včetně oprav a údržby silnic vynaložili jedenáct miliard korun. Na zbývající měsíce tedy k úhradě zbývá opravdu velký kus koláče - přes tři čtvrtiny z našeho celoročního rozpočtu. Přitom víme, že když dopravní stavby probíhají plynule, měl by být plynulý i přísun finančních prostředků.
* Nebudete si muset vzít úvěr?
O tom je ještě předčasné mluvit. Snažíme se dojednat s FNM splátkový kalendář, abychom financování zajistili i bez úvěru. Stavby, které běží, by se ale rozhodně neměly kvůli zmíněným potížím zastavit. Máme příslib, že FNM svůj závazek vůči našemu fondu dodrží. Doufám, že si je vědom, jak velké dopady by nepřevedení peněz mělo na financování staveb i na ekonomickou situaci zhotovitelské sféry. Zůstávám proto optimistou.
* Podle vlády se mají příjmy SFDI ze spotřební daně z pohonných hmot od roku 2004 snížit z nynějších dvaceti procent na pouhých 6,42 procenta. Byla by to velká rána?
Samozřejmě byla. Letos máme z této spotřební daně získat 10,7 miliardy korun. Pokud v parlamentu vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní projde, naše příjmy se tím v roce 2004 sníží o více než sedm miliard na pouhých 3,5 miliardy Kč. Považuji to za neúnosné. Vláda chce tímto opatřením zvednout příjmy krajských rozpočtů. Podle mne by však bylo správné celé uvažované zvýšení spotřební daně z pohonných hmot na 2,10 koruny za litr nafty a šedesát haléřů na litr benzínu určit pro dopravní infrastrukturu. Pak bychom totiž získali zpět peníze, o než máme přijít procentuálním snížením svého podílu.
* Není paradox, že za předchozího šéfa resortu dopravy Jaromíra Schlinga požadovalo ministerstvo pro váš fond až 27procentní podíl na spotřební dani z pohonných hmot?
Nejen tehdy, ale i dnes jsem přesvědčen, že optimální by byl dokonce třicetiprocentní podíl, což by spolu s příjmy ze silniční daně a z dálničních známek našemu fondu ročně vyneslo kolem 23 miliard korun. Není to tak mnoho vzhledem k ambiciózním projektům, jež se mají v České republice realizovat. Vždyť rozestavěno bude šest dálnic. Stát potřebuje dobudovat i obchvat kolem Prahy a dalších měst, stavět rychlostní komunikace, třetí a čtvrtý železniční koridor a zmodernizovat vodní cesty. Požadavky jsou ohromné a nynější finanční zdroje na tak grandiózní plány nestačí. Navíc každý řidič ví, v jak neutěšeném stavu je většina dnešních komunikací, a že by si zasloužily mnohem více peněz na údržbu a opravy. Stát tedy musí jasně říci, co lze z dnešních zdrojů ufinancovat a co ne, a využít i možností, které nabízejí nejen fondy Evropské unie, ale i soukromí investoři.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
