MF Dnes: Pět největších ran pro světová moře a oceány
1.11.2003 | PRAHA | MF Dnes
Bohatství světových oceánů je ohroženo. Z moří mizí život. Zde je pět hlavních a nejvážnějších příčin.
Globální klimatická změna
Pokračující oteplování planety může narušovat křehké ekosystémy. První známky posunu organismů už tu jsou - při rozpadu potravinového řetězce mohou druhy zaniknout. "I mírným odtáváním ledovců se může mořská hladina zvednout, stačí desítky centimetrů," připomíná zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, "už takováto změna má vliv například na nízko položené oblasti Bangladéše." I bližší příklad má Andreska po ruce: "Proč si myslíte, že se Holanďané u nás tolik snaží kupovat pozemky?" Oblastí, které se už od dob starověku potopily pod hladinu moře, není v Evropě tak málo. Velké škody lidstvu působí i zasolování pobřežních půd a říčních delt.
Invaze exotických druhů
Lidé a někdy i příroda sama přenášejí některé druhy do míst, kde nejsou doma. Následky mohou být nedozírné. Cizí organismy mohou na nové území zavléct své nemoci, jimž se původní druhy neumějí bránit, mohou je vytlačit a zlikvidovat. Příkladem dobře známým je mlž rapana, jehož schránka patří k oblíbeným turistickým úlovkům v Černém moři. "Rapany se sem dostaly až v 50. letech 20. století s ruskými loďmi, původně umístěnými v severním Pacifiku, a zcela vytlačili některé původní druhy," uvádí biolog Andreska. Lodní doprava již způsobila invaze v mnoha mořích a je obávanou hrozbou.
Změna struktury biotopu
Podle OSN více než polovina světové populace žije na pobřeží moří a oceánů. V roce 2020 to má být již 75 procent. I blízkost lidských sídel přináší mořským druhům zkázu. I v Evropě: "Kde bylo před třiceti lety jen volné moře, je dnes v Chorvatsku téměř souvislý pás pobřežních vil. V deltě Rhony, francouzském Camarque dříve žili jen divocí koně a býci, dnes se tu pěstuje rýže," připomíná biolog Andreska. "Průmyslová, zemědělská i rekreační výstavba přináší do moří tolik odpadů a chemických látek, že v postižených místech přežijí jen nejodolnější druhy."
Chemické znečištění
Ročně se do moří dostane 60 tisíc tun ropy. "Ropa je rozhodně špatná, ale není tím největším zlem," připomíná Jan Andreska. 75 procent všech škodlivin - chemických sloučenin, těžkých kovů - přichází z pevniny. Přinášejí je především znečištěné řeky, například Rýn a Labe protékající průmyslově vyspělými zeměmi do poměrně uzavřeného Severního moře. "Před lety Dánové dokonce dotovali čištění srážkové oblasti našeho toku Labe, aby pomohli svému moři," připomíná Andreska. S chemickým znečištěním souvisí i zvyšování koncentrace nitrátů a fosfátů - eutrofizace neboli obohacení vod, moří i oceánů živinami pak vede k invazím sinic a plevelů a k nedostatku kyslíku ve vodě. "Ze stejného důvodu se před pár lety nedalo koupat na severoitalských plážích - tolik tam bylo řas. Bylo to poblíž ústí italské řeky Pád, " připomíná Andreska.
Rybolov
Negativní důsledky přílišného rybolovu se začaly objevovat již v 19. století. Nejvíce se rybí hejna a celé druhy začaly decimovat od 50. let 20. století. "Lov velkými sítěmi s malými oky vedl k poklesu rybích populací až na 5-10 procent původního stavu," připomíná Jan Andreska. Stačí však, když rybáři vyloví "jen" mateční hejna a ryby se nemohou rozmnožovat. "Vylovení rybích druhů a hledání jiných lovišť pak vede až k mezinárodním konfliktům, jako byly tresčí či halibutí války." Lidská chamtivost, nedostatečná ochrana vedla k tomu, že k obnově rybích druhů v původní četnosti může dojít až po desítkách let - nebo vůbec nikdy.
reklama
Pokračující oteplování planety může narušovat křehké ekosystémy. První známky posunu organismů už tu jsou - při rozpadu potravinového řetězce mohou druhy zaniknout. "I mírným odtáváním ledovců se může mořská hladina zvednout, stačí desítky centimetrů," připomíná zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, "už takováto změna má vliv například na nízko položené oblasti Bangladéše." I bližší příklad má Andreska po ruce: "Proč si myslíte, že se Holanďané u nás tolik snaží kupovat pozemky?" Oblastí, které se už od dob starověku potopily pod hladinu moře, není v Evropě tak málo. Velké škody lidstvu působí i zasolování pobřežních půd a říčních delt.
Invaze exotických druhů
Lidé a někdy i příroda sama přenášejí některé druhy do míst, kde nejsou doma. Následky mohou být nedozírné. Cizí organismy mohou na nové území zavléct své nemoci, jimž se původní druhy neumějí bránit, mohou je vytlačit a zlikvidovat. Příkladem dobře známým je mlž rapana, jehož schránka patří k oblíbeným turistickým úlovkům v Černém moři. "Rapany se sem dostaly až v 50. letech 20. století s ruskými loďmi, původně umístěnými v severním Pacifiku, a zcela vytlačili některé původní druhy," uvádí biolog Andreska. Lodní doprava již způsobila invaze v mnoha mořích a je obávanou hrozbou.
Změna struktury biotopu
Podle OSN více než polovina světové populace žije na pobřeží moří a oceánů. V roce 2020 to má být již 75 procent. I blízkost lidských sídel přináší mořským druhům zkázu. I v Evropě: "Kde bylo před třiceti lety jen volné moře, je dnes v Chorvatsku téměř souvislý pás pobřežních vil. V deltě Rhony, francouzském Camarque dříve žili jen divocí koně a býci, dnes se tu pěstuje rýže," připomíná biolog Andreska. "Průmyslová, zemědělská i rekreační výstavba přináší do moří tolik odpadů a chemických látek, že v postižených místech přežijí jen nejodolnější druhy."
Chemické znečištění
Ročně se do moří dostane 60 tisíc tun ropy. "Ropa je rozhodně špatná, ale není tím největším zlem," připomíná Jan Andreska. 75 procent všech škodlivin - chemických sloučenin, těžkých kovů - přichází z pevniny. Přinášejí je především znečištěné řeky, například Rýn a Labe protékající průmyslově vyspělými zeměmi do poměrně uzavřeného Severního moře. "Před lety Dánové dokonce dotovali čištění srážkové oblasti našeho toku Labe, aby pomohli svému moři," připomíná Andreska. S chemickým znečištěním souvisí i zvyšování koncentrace nitrátů a fosfátů - eutrofizace neboli obohacení vod, moří i oceánů živinami pak vede k invazím sinic a plevelů a k nedostatku kyslíku ve vodě. "Ze stejného důvodu se před pár lety nedalo koupat na severoitalských plážích - tolik tam bylo řas. Bylo to poblíž ústí italské řeky Pád, " připomíná Andreska.
Rybolov
Negativní důsledky přílišného rybolovu se začaly objevovat již v 19. století. Nejvíce se rybí hejna a celé druhy začaly decimovat od 50. let 20. století. "Lov velkými sítěmi s malými oky vedl k poklesu rybích populací až na 5-10 procent původního stavu," připomíná Jan Andreska. Stačí však, když rybáři vyloví "jen" mateční hejna a ryby se nemohou rozmnožovat. "Vylovení rybích druhů a hledání jiných lovišť pak vede až k mezinárodním konfliktům, jako byly tresčí či halibutí války." Lidská chamtivost, nedostatečná ochrana vedla k tomu, že k obnově rybích druhů v původní četnosti může dojít až po desítkách let - nebo vůbec nikdy.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
