Právo: Temelín by nahradilo 8000 nových větrníků
21.5.2008 | PRAHA | Právo
Hrozící nedostatek elektřiny v Česku rehabilituje jadernou energetiku. Hledá se optimální energetický mix.
Dosavadní energetické koncepce „energetiky bez jádra“ začínají postupně evropské země včetně Česka opouštět.
Jednosměrné zaměření na alternativní zdroje, útlum tepelných a hlavně jaderných elektráren, má postupem času stále větší vliv na krajinu, zprostředkovaně se promítá i do cen zemědělských produktů. Hlavně však otevírá prostor pro ekonomické problémy v podobě nedostatku energií a nekontrolovatelný růst jejich ceny.
Například výkon Temelína by podle odborníků nahradilo, a to ještě s problémy, protože u nás není dostatečný vítr, přinejmenším osm tisíc „větrníků“.
„Nedostatek energie hrozí i Česku, jakkoli se to zdá v současné době pro někoho nereálné, protože energii vyvážíme,“ tvrdí předseda hospodářského výboru Sněmovny Oldřich Vojíř (ODS). Kolem roku 2012 se výroba a spotřeba energie v Česku vyrovná a v roce 2015 by se naše země mohla stát dovozcem energií. V roce 2020 nám budou podle podkladových materiálů pro poslance chybět zdroje na krytí 25 procent domácí spotřeby, v roce 2030 už 50 procent spotřeby.
„Energii budeme muset, pokud nezačneme budovat nové energetické zdroje – jak doma, tak v Evropě – dovážet. Otázkou je, za jakou cenu, když již dnes se cena, která je přitom nižší než v dalších evropských zemích, stává pro řadu domácností, ale i podnikatelů značným problémem,“ pokračuje Vojíř.
Nedostatek energie bude zřejmě už v nejbližších letech řešit celá Evropa. Do roku 2020 bude ve střední Evropě chybět 15 000 MW výrobní kapacity. Spotřeba elektřiny přitom stále roste, za patnáct let bude dvojnásobně větší než v současnosti. „Česko se dostává v současné době ke kritickému bodu, kdy další odklad rozhodnutí, z jakých zdrojů budeme zajišťovat energie či zda se bude jádro vůbec dál používat, zmenšuje časový prostor k tomu, aby se blížící se deficit energie vyřešil.
„Doba přípravy a výstavby tepelné elektrárny se pohybuje do deseti let, jaderné do patnácti let,“ upozorňuje Vojíř. Navíc rostou ceny ropy i zemního plynu. Problém české energetiky nespočívá jen v možném nedostatku výrobních zdrojů. V Česku budou chybět i nové výkonné přenosové sítě... Podle Vojíře si je třeba uvědomit reálné meze jednotlivých zdrojů energie, hledat optimální mix, který by byl nejvýhodnější z pohledu výkonu, ceny energií, ale i bezpečnosti a nezávislosti země, včetně snahy účelně využívat alternativní zdroje a snižovat energetickou náročnost.
Rozhodnutí by mělo padnout i o tom, jaké nové energetické zdroje se začnou stavět. „Jde o investice, které rozhodnou o ekonomice země na desítky let dopředu,“ podotýká Vojíř.
Dosáhnout rychle 20 procent výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, což je cílem EU, je v současnosti pro Česko nereálné, shodují se čeští energetičtí odborníci. Při současných technologických možnostech je možné odhadnout dosažitelný podíl maximálně na 9 procent vyrobené elektřiny.
Pro náhradu Temelína by bylo například potřeba postavit 8000 nových větrníků. To by nejen zdevastovalo malebnou českou krajinu, ale v Česku občas chybí i vítr. Pro výstavbu větrníků by přitom bylo zapotřebí šestkrát více betonu a až desetkrát více oceli než na dostavbu dvou jaderných bloků v Temelíně.
Větrná elektrárna či sluneční kolektor sice vyrábějí „čistou energii“, ale je třeba tato zařízení vyrobit a následně také zlikvidovat, což je významným zdrojem CO2. Výroba solárních panelů je energeticky náročná, protože jsou vyrobeny z těžkých kovů a dalších komponentů. Roční výkon největší sluneční elektrárny v ČR (Bušanovice na Prachaticku) vyprodukuje Temelín za 25 minut.
Nahradit jedinou uhelnou elektrárnu elektrárnou na biomasu by znamenalo pěstovat ji na ploše půl miliónu hektarů.
Přesto je třeba alternativní zdroje podporovat. Například ČEZ hodlá do obnovitelných zdrojů investovat 30 miliard, v roce 2020 chce z obnovitelných zdrojů vyrábět 5,1 TWh elektrické energie ročně.
***
Podíl zdrojů na výrobě
elektrické energie v ČR
tepelné elektrárny 62 %
jaderné elektrárny 35 %
vodní elektrárny 2,6 %
ostatní zdroje 0,4 %
Dodávky surovin
ropa
70 % z Ruska, 30 % ostatní
plyn
75 % z Ruska, 25 % ostatní
jaderné palivo
50 % ruská firma Tvel
50 % Westinghouse (USA)
(od roku 2010 pouze Tvel)
uhlí
100% soběstačnost
uran
zásoby asi 250 tisíc tun
(uvažuje se o uzavření těžby)
Zdroj: materiály pro jednání PS ČR
Nedostatek energie hrozí i Česku, jakkoli se to zdá v současné době nereálné Oldřich Vojíř, předseda hospodářského výboru Sněmovny
reklama
Jednosměrné zaměření na alternativní zdroje, útlum tepelných a hlavně jaderných elektráren, má postupem času stále větší vliv na krajinu, zprostředkovaně se promítá i do cen zemědělských produktů. Hlavně však otevírá prostor pro ekonomické problémy v podobě nedostatku energií a nekontrolovatelný růst jejich ceny.
Například výkon Temelína by podle odborníků nahradilo, a to ještě s problémy, protože u nás není dostatečný vítr, přinejmenším osm tisíc „větrníků“.
„Nedostatek energie hrozí i Česku, jakkoli se to zdá v současné době pro někoho nereálné, protože energii vyvážíme,“ tvrdí předseda hospodářského výboru Sněmovny Oldřich Vojíř (ODS). Kolem roku 2012 se výroba a spotřeba energie v Česku vyrovná a v roce 2015 by se naše země mohla stát dovozcem energií. V roce 2020 nám budou podle podkladových materiálů pro poslance chybět zdroje na krytí 25 procent domácí spotřeby, v roce 2030 už 50 procent spotřeby.
„Energii budeme muset, pokud nezačneme budovat nové energetické zdroje – jak doma, tak v Evropě – dovážet. Otázkou je, za jakou cenu, když již dnes se cena, která je přitom nižší než v dalších evropských zemích, stává pro řadu domácností, ale i podnikatelů značným problémem,“ pokračuje Vojíř.
Nedostatek energie bude zřejmě už v nejbližších letech řešit celá Evropa. Do roku 2020 bude ve střední Evropě chybět 15 000 MW výrobní kapacity. Spotřeba elektřiny přitom stále roste, za patnáct let bude dvojnásobně větší než v současnosti. „Česko se dostává v současné době ke kritickému bodu, kdy další odklad rozhodnutí, z jakých zdrojů budeme zajišťovat energie či zda se bude jádro vůbec dál používat, zmenšuje časový prostor k tomu, aby se blížící se deficit energie vyřešil.
„Doba přípravy a výstavby tepelné elektrárny se pohybuje do deseti let, jaderné do patnácti let,“ upozorňuje Vojíř. Navíc rostou ceny ropy i zemního plynu. Problém české energetiky nespočívá jen v možném nedostatku výrobních zdrojů. V Česku budou chybět i nové výkonné přenosové sítě... Podle Vojíře si je třeba uvědomit reálné meze jednotlivých zdrojů energie, hledat optimální mix, který by byl nejvýhodnější z pohledu výkonu, ceny energií, ale i bezpečnosti a nezávislosti země, včetně snahy účelně využívat alternativní zdroje a snižovat energetickou náročnost.
Rozhodnutí by mělo padnout i o tom, jaké nové energetické zdroje se začnou stavět. „Jde o investice, které rozhodnou o ekonomice země na desítky let dopředu,“ podotýká Vojíř.
Dosáhnout rychle 20 procent výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, což je cílem EU, je v současnosti pro Česko nereálné, shodují se čeští energetičtí odborníci. Při současných technologických možnostech je možné odhadnout dosažitelný podíl maximálně na 9 procent vyrobené elektřiny.
Pro náhradu Temelína by bylo například potřeba postavit 8000 nových větrníků. To by nejen zdevastovalo malebnou českou krajinu, ale v Česku občas chybí i vítr. Pro výstavbu větrníků by přitom bylo zapotřebí šestkrát více betonu a až desetkrát více oceli než na dostavbu dvou jaderných bloků v Temelíně.
Větrná elektrárna či sluneční kolektor sice vyrábějí „čistou energii“, ale je třeba tato zařízení vyrobit a následně také zlikvidovat, což je významným zdrojem CO2. Výroba solárních panelů je energeticky náročná, protože jsou vyrobeny z těžkých kovů a dalších komponentů. Roční výkon největší sluneční elektrárny v ČR (Bušanovice na Prachaticku) vyprodukuje Temelín za 25 minut.
Nahradit jedinou uhelnou elektrárnu elektrárnou na biomasu by znamenalo pěstovat ji na ploše půl miliónu hektarů.
Přesto je třeba alternativní zdroje podporovat. Například ČEZ hodlá do obnovitelných zdrojů investovat 30 miliard, v roce 2020 chce z obnovitelných zdrojů vyrábět 5,1 TWh elektrické energie ročně.
***
Podíl zdrojů na výrobě
elektrické energie v ČR
tepelné elektrárny 62 %
jaderné elektrárny 35 %
vodní elektrárny 2,6 %
ostatní zdroje 0,4 %
Dodávky surovin
ropa
70 % z Ruska, 30 % ostatní
plyn
75 % z Ruska, 25 % ostatní
jaderné palivo
50 % ruská firma Tvel
50 % Westinghouse (USA)
(od roku 2010 pouze Tvel)
uhlí
100% soběstačnost
uran
zásoby asi 250 tisíc tun
(uvažuje se o uzavření těžby)
Zdroj: materiály pro jednání PS ČR
Nedostatek energie hrozí i Česku, jakkoli se to zdá v současné době nereálné Oldřich Vojíř, předseda hospodářského výboru Sněmovny
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
