MF Dnes: Těžař chce po malé vsi Keblice 71 milionů
27.2.2009 | KEBLICE | MF Dnes
Dvacet ročních rozpočtů může v krajním případě stát obec Keblice na Litoměřicku spor s těžaři, kteří zde chtějí dobývat písek. Bývalý starosta podepsal s firmou smlouvu, obec pak ale v referendu rozhodla, že těžbu nechce. Vše nyní řeší soudy.
Advokátní kancelář zastupující těžaře Františka Jampílka vyzvala obec, aby uhradila ztrátu 71,2 milionů korun. Ta měla vzniknout tím, že firma nebude moci zahájit těžbu, se kterou na základě smlouvy počítala. Následovat může žaloba o tuto částku. Roční rozpočet Keblic je přitom zhruba 3,5 milionu korun.
Jampílek už jeden spor s Keblicemi vyhrál. Okresní soud v Litoměřicích rozhodl o oprávněnosti jeho požadavku, aby mu obec uhradila 1,2 milionu korun za výdaje, které měl při přípravě záměru těžit ve zdejším chráněném štěrkopískovém ložisku. Obec se proti rozhodnutí odvolala.
„Podle usnesení krajského soudu musíme nejprve uhradit padesátitisícový správní poplatek. Příští úterý o tom bude jednat zastupitelstvo. Jsem přesvědčena o tom, že zastupitelé zaplacení poplatku odsouhlasí a že se ke krajskému soudu odvoláme,“ uvedla včera starostka obce Naděžda Štětinová.
Starostka tvrdí, že smlouva, kterou v lednu 2004 podepsal její předchůdce Rudolf Vrecko, je neplatná.
„Neměl právo sám podepsat smlouvu, ve které je závazek, že obec zapracuje těžbu do územního plánu,“ řekla Štětinová. Vrecko argumentuje souhlasem zastupitelstva z prosince 2004.
„Odsouhlasilo, že respektuje podepsanou smlouvu a že souhlasilo se zadáním územního plánu s těžbou. Podle zákona o obcích jsem byl takovou smlouvu oprávněn podepsat,“ míní bývalý starosta.
Podle starostky Štětinové ale nelze změnu územního plánu řešit podle zákona o obcích, nýbrž jen podle zákona o územním plánování. „Žádný člověk přeci nemůže k takovému kroku zavázat smlouvou o spolupráci zastupitelstvo obce. Smlouva byla podepsána v lednu 2004, zastupitelstvo se o ní dovědělo až v listopadu,“ říká Štětinová.
Vrecko má rovněž silný argument. Na popud současné starostky ho totiž vyšetřovala policie pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. „Že jsem spáchal trestný čin, však policie neprokázala,“ namítá. Bývalý starosta také poukazuje na to, že Štětinová se dopisem obrátila na krajský úřad se žádostí o pomoc při otevření pískovny. Ta nepopírá, že se v celé záležitosti určitým způsobem angažovala.
„My jsme s firmou Jampílek komunikovali, ale ne tím způsobem, že bychom hlasovali o smlouvě o spolupráci. Společnosti jsme jen dali možnost záměr zapracovat do územního plánu. Občané se s tím postupně seznamovali a dávali náměty a negativní stanoviska,“ vysvětluje Štětinová. Firma tak sice mohla podle starostky nezávazně připravovat těžbu, ale nikdy neměla souhlas obce s tímto záměrem.
V roce 2005 pak proběhlo v Keblicích referendum, ve kterém většina obyvatel řekla těžbě ne.
Těžit se ještě nesmí Před zahájením dobývání musí těžební firma splnit několik podmínek. Podle slov advokáta Tomáše Uherka, který Jampílka zastupuje, je třeba mít povolení k hornické činnosti, vědět, kde se nachází chráněné ložisko pro těžbu a získat souhlas ministerstva životního prostředí pro dobývací prostor. Poté je třeba dosáhnout změny územního plánu a nakonec získat rozhodnutí o těžbě od báňského úřadu. Poslední dvě podmínky však nejsou splněny. O platnosti územního plánu bude rozhodovat v březnu litoměřický soud. Poslední a nejdůležitější rozhodnutí o těžbě dosud Báňský úřad v Mostě nevydal.
V diskusi mezi obyvateli se objevily také názory, že je důležitější v této oblasti zachovat ornou půdu nejvyšší kvality než vytěžit zde jámu, místo rekultivace ji nechat zatopit vodou a vydávat ji za rekreační vodní plochu.
reklama
Jampílek už jeden spor s Keblicemi vyhrál. Okresní soud v Litoměřicích rozhodl o oprávněnosti jeho požadavku, aby mu obec uhradila 1,2 milionu korun za výdaje, které měl při přípravě záměru těžit ve zdejším chráněném štěrkopískovém ložisku. Obec se proti rozhodnutí odvolala.
„Podle usnesení krajského soudu musíme nejprve uhradit padesátitisícový správní poplatek. Příští úterý o tom bude jednat zastupitelstvo. Jsem přesvědčena o tom, že zastupitelé zaplacení poplatku odsouhlasí a že se ke krajskému soudu odvoláme,“ uvedla včera starostka obce Naděžda Štětinová.
Starostka tvrdí, že smlouva, kterou v lednu 2004 podepsal její předchůdce Rudolf Vrecko, je neplatná.
„Neměl právo sám podepsat smlouvu, ve které je závazek, že obec zapracuje těžbu do územního plánu,“ řekla Štětinová. Vrecko argumentuje souhlasem zastupitelstva z prosince 2004.
„Odsouhlasilo, že respektuje podepsanou smlouvu a že souhlasilo se zadáním územního plánu s těžbou. Podle zákona o obcích jsem byl takovou smlouvu oprávněn podepsat,“ míní bývalý starosta.
Podle starostky Štětinové ale nelze změnu územního plánu řešit podle zákona o obcích, nýbrž jen podle zákona o územním plánování. „Žádný člověk přeci nemůže k takovému kroku zavázat smlouvou o spolupráci zastupitelstvo obce. Smlouva byla podepsána v lednu 2004, zastupitelstvo se o ní dovědělo až v listopadu,“ říká Štětinová.
Vrecko má rovněž silný argument. Na popud současné starostky ho totiž vyšetřovala policie pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. „Že jsem spáchal trestný čin, však policie neprokázala,“ namítá. Bývalý starosta také poukazuje na to, že Štětinová se dopisem obrátila na krajský úřad se žádostí o pomoc při otevření pískovny. Ta nepopírá, že se v celé záležitosti určitým způsobem angažovala.
„My jsme s firmou Jampílek komunikovali, ale ne tím způsobem, že bychom hlasovali o smlouvě o spolupráci. Společnosti jsme jen dali možnost záměr zapracovat do územního plánu. Občané se s tím postupně seznamovali a dávali náměty a negativní stanoviska,“ vysvětluje Štětinová. Firma tak sice mohla podle starostky nezávazně připravovat těžbu, ale nikdy neměla souhlas obce s tímto záměrem.
V roce 2005 pak proběhlo v Keblicích referendum, ve kterém většina obyvatel řekla těžbě ne.
Těžit se ještě nesmí Před zahájením dobývání musí těžební firma splnit několik podmínek. Podle slov advokáta Tomáše Uherka, který Jampílka zastupuje, je třeba mít povolení k hornické činnosti, vědět, kde se nachází chráněné ložisko pro těžbu a získat souhlas ministerstva životního prostředí pro dobývací prostor. Poté je třeba dosáhnout změny územního plánu a nakonec získat rozhodnutí o těžbě od báňského úřadu. Poslední dvě podmínky však nejsou splněny. O platnosti územního plánu bude rozhodovat v březnu litoměřický soud. Poslední a nejdůležitější rozhodnutí o těžbě dosud Báňský úřad v Mostě nevydal.
V diskusi mezi obyvateli se objevily také názory, že je důležitější v této oblasti zachovat ornou půdu nejvyšší kvality než vytěžit zde jámu, místo rekultivace ji nechat zatopit vodou a vydávat ji za rekreační vodní plochu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
