Tiskové zprávy
MŽP ČR: 17. červen je Světovým dnem boje proti šíření pouští
Čtvrtek 17. června se připomíná jako Světový den boje proti desertifikaci (šíření pouští).
Rozšiřování pouští postihuje téměř čtvrtinu celkové rozlohy pevninské rozlohy a téměř 70 % suchých oblastí hrozí další snižování jejich kvality. Příčinou šíření pouští bývá často například nadměrné vypásání nebo nadměrné vytěžování půdy. Šíření pouští má přímou souvislost s chudobou venkovských oblastí a rizikem hladomoru. Těmto rizikům musí čelit více než miliarda lidí ve 100 zemích světa, zejména v saharské oblasti Afriky, v Asii, Latinské Americe, Karibské oblasti a jižní Evropě, kde se lidé musí obávat o zachování svých základních životních podmínek.
Důsledky desertifikace jsou jednak ekologické, spojené s ústupem rostlinných a živočišných druhů i celých ekosystémů, jednak sociálně ekonomické. V mnoha afrických zemích kvůli tomuto provázání sociálních a ekonomických aspektů dnes splývá boj proti desertifikaci s bojem proti chudobě. Desertifikace se tak řadí spolu se změnou klimatu a ztrátou biodiverzity k největším současným celosvětovým problémům v oblasti ochrany životního prostředí, jejichž řešení není možné bez mezinárodní spolupráce a společného úsilí.
Proto byla před deseti lety (1994) z podnětu konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru sjednána Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem, zejména v Africe, ve které se hospodářsky vyspělé země zavázaly, že poskytnou zemím ohroženým desertifikací pomoc, a to nejen finanční, ale také ve formě potřebných technologií a “know how”. K červnu roku 2004 k Úmluvě přistoupilo již 191 zemí z celého světa. Česká republika se k Úmluvě připojila v dubnu 2000 jako jedna z prvních zemí střední a východní Evropy.
Česká republika se aktivně podílí na činnostech spojených s plněním Úmluvy. Poskytuje například pomoc postiženým rozvojovým zemím formou projektů zaměřených na oblast degradace půd, hydrogeologii, hydrologii, lesnictví atd., především v rámci možností své zahraniční rozvojové pomoci. Kromě finančních prostředků, které jsou limitované, může Česká republika poskytnout zkušené odborníky, vhodné technologie, know-how a informace.
V současné době probíhá přibližně 20 rozvojových projektů a to nejen v zemích Afriky, které přímo či nepřímo souvisejí s Úmluvou. Jedním z úspěšných projektů, který má vybudovat dlouhodobě udržitelný a fungující systém vodního hospodářství a vodních zdrojů v Mongolsku, je projekt „Udržitelný rozvoj a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska“. Projekt, který v Mongolsku provádí česká firma GEOMIN, vychází přímo z potřeb Úmluvy a jeho výsledkem by mělo být zastavení procesu desertifikace v kraji Dornogobi v Mongolsku.
Pro další informace doporučujeme:
http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/pomoc
http://www.unccd.int
Rozšiřování pouští postihuje téměř čtvrtinu celkové rozlohy pevninské rozlohy a téměř 70 % suchých oblastí hrozí další snižování jejich kvality. Příčinou šíření pouští bývá často například nadměrné vypásání nebo nadměrné vytěžování půdy. Šíření pouští má přímou souvislost s chudobou venkovských oblastí a rizikem hladomoru. Těmto rizikům musí čelit více než miliarda lidí ve 100 zemích světa, zejména v saharské oblasti Afriky, v Asii, Latinské Americe, Karibské oblasti a jižní Evropě, kde se lidé musí obávat o zachování svých základních životních podmínek.
Důsledky desertifikace jsou jednak ekologické, spojené s ústupem rostlinných a živočišných druhů i celých ekosystémů, jednak sociálně ekonomické. V mnoha afrických zemích kvůli tomuto provázání sociálních a ekonomických aspektů dnes splývá boj proti desertifikaci s bojem proti chudobě. Desertifikace se tak řadí spolu se změnou klimatu a ztrátou biodiverzity k největším současným celosvětovým problémům v oblasti ochrany životního prostředí, jejichž řešení není možné bez mezinárodní spolupráce a společného úsilí.
Proto byla před deseti lety (1994) z podnětu konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru sjednána Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem, zejména v Africe, ve které se hospodářsky vyspělé země zavázaly, že poskytnou zemím ohroženým desertifikací pomoc, a to nejen finanční, ale také ve formě potřebných technologií a “know how”. K červnu roku 2004 k Úmluvě přistoupilo již 191 zemí z celého světa. Česká republika se k Úmluvě připojila v dubnu 2000 jako jedna z prvních zemí střední a východní Evropy.
Česká republika se aktivně podílí na činnostech spojených s plněním Úmluvy. Poskytuje například pomoc postiženým rozvojovým zemím formou projektů zaměřených na oblast degradace půd, hydrogeologii, hydrologii, lesnictví atd., především v rámci možností své zahraniční rozvojové pomoci. Kromě finančních prostředků, které jsou limitované, může Česká republika poskytnout zkušené odborníky, vhodné technologie, know-how a informace.
V současné době probíhá přibližně 20 rozvojových projektů a to nejen v zemích Afriky, které přímo či nepřímo souvisejí s Úmluvou. Jedním z úspěšných projektů, který má vybudovat dlouhodobě udržitelný a fungující systém vodního hospodářství a vodních zdrojů v Mongolsku, je projekt „Udržitelný rozvoj a management vodních zdrojů a boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi v jihovýchodní části Mongolska“. Projekt, který v Mongolsku provádí česká firma GEOMIN, vychází přímo z potřeb Úmluvy a jeho výsledkem by mělo být zastavení procesu desertifikace v kraji Dornogobi v Mongolsku.
Pro další informace doporučujeme:
http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/pomoc
http://www.unccd.int
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
