MŽP ČR: 21. února 2017 - Konec národních parků v Česku?

Proč u nás hrozí konec národních parků aneb o co aktuálně běží v legislativě týkající se našich národních parků

V poslanecké sněmovně se sešly dvě verze novely zákona o ochraně přírody a krajiny, které se zaměřují na ustanovení týkající se výhradně našich národních parků. Poslanci budou 21. února nejprve hlasovat o tzv. senátní verzi zákona. Ten přináší mnoho změn, které jsou nejen destruktivní pro naše národní parky (respektive pro ochranu a zachování přírody v nich), ale mnohé senátorské úpravy zákona jsou také legislativně nesmyslné. Znamená to, že v praxi aplikace zákona způsobí chaos, očekávat můžeme také mnohé soudní spory. Pokud poslanci svými hlasy senátní verzi odmítnou, budou poté hlasovat o původní, tzv. sněmovní verzi, tedy o novele zákona, kterou již jednou schválili, a to 2. prosince 2016 celkem 121 hlasy, tedy velmi výraznou (a ústavní) většinou.

Sněmovní verze, kterou původně pro vládu připravovalo MŽP, obsahuje řadu pozitivních novinek. Národní parky se více otevřou návštěvníkům, a to za současného zachování ochrany nejcennější přírody. Plošně skončí používání zábavní pyrotechniky v národních parcích, národní parky získají jasnější a stabilnější zonaci, protože bude platit 15leté moratorium na její změny. Sněmovní verze pak také přináší jasnou definici cíle, proč se národní park vyhlašuje. Ta odpovídá tomu, co se za národní park pokládá všude na světě. I senátní verze mění definici, ovšem zcela opačným směrem. A to je nejzásadnější problém senátního návrhu – podle něj je totiž účelem národního parku mj. zajistit rozvoj obcí a krajů. Proto se ale přece národní parky opravdu nevyhlašují

O co v obou verzích jde aneb proč jedna národní parky ničí a ruší a druhá naopak přírodu v národních parcích chrání a národní parky otevírá lidem?

Co obsahuje tzv. senátní verze

Hlavní problém a klíč ke zrušení národních parků

Rozhodování správ národních parků podle senátorů

Správy národních parků, které dnes pečují o území národních parků a také o něm rozhodují, budou mít při rozhodování oslabenou pozici a v určitých situacích může být jejich činnost prakticky paralyzována. Nebudou se při rozhodování nebo posuzování činností v národních parcích moci opřít o přednostní postavení ochrany přírody v zákoně, a to např. v případě stanoviska ke změnám územních plánů obcí, které jsou naprosto zásadní pro rozhodování v území.

Legislativní nesmysly v senátní verzi

Všech téměř 40 změn zákona, které senátoři vložili do původní sněmovní verze, bylo připravených během tří týdnů. Naproti tomu původní sněmovní verze byla připravována s odborníky, diskutována v obcích, radách národních parků, s veřejností širokou i odbornou, a to téměř tři roky, jen ve sněmovně rok a půl.

Že senátní změny byly šité horkou jehlou, dokládá např. fakt, že v úvodním paragrafu senátoři definici dlouhodobého cíle národních parků ruší a v několika dalších paragrafech se na něj odkazují. A takových legislativních chyb je v senátní verzi více.

A co přinese tzv. sněmovní verze

Nové a jasné vymezení cíle vyhlášení /a existence/ národního parku jako území, kde má mít v budoucnu v převážné části hlavní slovo příroda a její ochrana.

Národní parky se více otevřou návštěvníkům – plošně se v nich zruší zákaz vstupu mimo vyhrazené stezky v prvních zónách, což reálně umožní vstup na lokality jakou je Dvorský les na Rýchorách v KRNAP. Turisté získají větší volnost pohybu, tu lze teď už předpokládat v povodích říček Vydry a Křemelné na Šumavě, na místech jako Pokličky a Tyrolská jeskyně v NP České Švýcarsko. V Podyjí se otevřou části vřesovišť v jihovýchodní části národního parku nebo údolní louka pod Šobesem

Posílení role obcí – obce se budou spolupodílet na tvorbě klíčových koncepčních dokumentů péče o národní parky, a to nově hned v několika rolích jako vlastníci pozemků, jako dotčené orgány státní správy a současně jako nepominutelní členové rad národních parků

Zjednodušení, zpřesnění a aktualizace ochranných podmínek v národních parcích – např. zrušení vjezdu mimo vyznačené stezky a silnice v obcích a naopak zákaz pořádání ohňostrojů na celém území národních parků

Zavedení 15letého moratoria na změnu zonace s cílem stabilizovat dlouhodobě odbornou péči o přírodu v národních parcích

Novela byla osmnáct měsíců pečlivě projednávána se stovkami odborníků na ochranu přírody, se zástupci obcí, krajů a s občanskou veřejností, výsledkem je široká shoda na návrhu, který zlepší ochranu všech našich národních parků a zároveň umožní udržitelný rozvoj obcí a občanů v nich žijících

21. února 2017 budou poslanci rozhodovat o další existenci našich národních parků. Jak byste rozhodli Vy? Podpořte snahu Ministerstva životního prostředí informovat veřejnost o současném dění na Facebooku.