https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/50-let-pote-nejvetsi-sovetska-zakladna-po-okupaci-1968-se-zmenila-v-rezervaci-zubru-a-divokych-koni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká krajina: 50 let poté: Největší sovětská základna po okupaci 1968 se změnila v rezervaci zubrů a divokých koní

21. srpna 2018 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
Vojenské prostory, které po vpádu sovětských vojsk 21. srpna 1968 do tehdejšího Československa zabraly okupační jednotky, měly po odchodu vojáků v roce 1991 různý osud. Obrovskou proměnou prošel bývalý vojenský prostor ve středočeských Milovicích. Z největší sovětské základny na československém území se změnil ve světově unikátní rezervaci se stády zubrů a divokých koní.

Vojenský výcvikový prostor v Milovicích měl pro sovětskou armádu strategický význam. Zřídila zde velitelství Střední skupiny vojsk v Československu. Podle oficiálních údajů na základně žilo 16 500 vojáků, 1500 civilních zaměstnanců a 10 000 rodinných příslušníků. Šlo tak o největší sovětskou posádku na našem území. Protože však počty vojáků sovětská armáda tajila, odhadují místní historici, že celkem v Milovicích působilo 80 tisíc sovětů, některé údaje uvádějí dokonce až 160 000.

Po odsunu sovětských vojsk v roce 1991 se okrajové části vojenského prostoru začaly využívat, vznikla na nich skládka komunálního odpadu, motokrosová trať nebo sportovní letiště. Hlavní plocha cvičiště však zůstávala desítky let bez využití. To se změnilo až v roce 2015, kdy v první části vojenského prostoru u města Milovice vznikla na 40 hektarech rezervace divokých koní dovezených z anglického Exmooru. Ještě v témže roce se rezervace rozrostla o dalších 120 hektarů u Benátek nad Jizerou. Přibylo druhé stádo divokých koní, zubři a zpětně šlechtění pratuři. V současnosti rezervace zaujímá 240 hektarů bývalého vojenského prostoru.

„Využití bývalého vojenského prostoru Milovice představovalo pro Středočeský kraj léta problém. Jsem proto ráda, že se podařilo najít tuto smysluplnou náplň v podobě rezervace velkých kopytníků. Pomáhá nejenom zachraňovat ohrožené druhy živočichů a rostlin, ale představuje také potenciál pro rozvoj turistického ruchu v regionu,“ ocenila projekt hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.

Bývalý vojenský prostor se stal v roce 2015 prvním místem na světě, kde se nacházejí tři druhy původních velkých kopytníků Evropy v rámci jedné rezervace. V roce 2016 se všechny tři druhy podařilo poprvé na světě v jedné rezervaci také rozmnožit. I díky tomu o rezervaci referovala média na pěti kontinentech, psaly o ní New York Times, Washington Post, BBC, Sicence, Der Standard a další média. Stal se tak celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let.

Velcí kopytníci ale především pomohli k záchraně a návratu řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Rostou v ní stovky trsů vzácných hořců křížatých, významnou populaci tam má ohrožený motýl modrásek hořcový Rebelův. Celkem se v rezervaci vyskytuje například 42 procent všech českých druhů denních motýlů nebo dvě třetiny všech tuzemských druhů netopýrů.

„Je symbolické, že místo, kde se vojáci cvičili v zabíjení, dnes překypuje životem. Tanky vystřídali zubři, místo vojenského drilu se krajinou volně prohánějí stáda divokých koní. Lepší tečku za sovětskou okupací si lze asi jen těžko představit,” uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.


Unikátní rezervace nezůstane v Česku osamocená. „Za čtyři roky od založení rezervace se v ní narodily desítky mláďat velkých kopytníků. Jsme rádi, že přírůstky od letošního roku poskytujeme do dalších rezervací, kde pomáhají s podobně zázračnou proměnou krajiny, jako se díky nim podařila i v Milovicích,“ doplnil Dalibor Dostál.

Vojenský výcvikový prostor v Milovicích vznikl v roce 1904, kdy 3,5 tisíce hektarů pozemků zabrala tehdejší Rakousko-Uherská armáda. Za první světové války byli v táboře internováni italští a ruští vojáci. Po vzniku samostatného Československa tam působila československá armáda. Za druhé světové války obsadila prostor armáda nacistického Německa. Kromě výcviku tam Wehrmacht natáčel i propagandistické filmy. Po roce 1945 se do prostoru vrátila znovu československá armáda, která však základnu musela v roce 1968 nuceně opustit po vpádu sovětských vojsk. Když v roce 1991 odešli poslední sovětští vojáci, rozhodla československá vláda o zrušení vojenského prostoru.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou. Na péči o pastvinu se formou brigád podílejí místní kluby branných činností nebo Off-road klubu Milovice.
Dalibor Dostál, tel: 606 635 303 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist