Zelený kruh: A znovu protiústavní přílepek pro snadnější likvidaci krajiny

Zelený kruh včera vyzval předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, aby nedovolila další nekontrolované bujení legislativních přílepků v českých zákonech. Němcová může příští týden opět zabránit hlasování o přílepku k věcně nesouvisejícímu zákonu, který by usnadnil výstavbu logistických center na zemědělské půdě. Podobný návrh byl stejně pokoutním způsobem neúspěšně prosazovaný již loni na podzim. Proti přílepkům vystoupil Ústavní soud a sama Němcová podporuje návrh nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který by znamenal jejich konec.

Zelený kruh vyzývá předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS), aby nepřipustila hlasování o přílepku, který by zvýhodnil zábory půdy pro logistické a průmyslové komplexy na okrajích měst a obcí. Právě tyto stavby přitom nejčastěji zabírají volnou krajinu [1].

Rozsáhlá změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se skrývá v souboru pozměňovacích návrhů Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj k věcně nesouvisejícímu stavebnímu zákonu [2]. Návrh obecně snižuje platby za zábory nejcennější krajiny – od ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod až po národní parky. Ze všech nejméně mají za její zábor platit právě nová skladiště a průmyslové závody [3]. Státní rozpočet tak přijde o stovky milionů korun ročně.

Developeři musí podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Průmyslová zástavba nyní zabírá asi 59 hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně. Rychlost zástavby se přitom stále zvyšuje [4]. Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny od ledna 2011, poprvé po téměř dvaceti letech. Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byly dosud zbaveny výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl - například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území [5].

Na podzim loňského roku se o prosazení přílepku podobného tomu současnému neúspěšně pokusili poslanci Hospodářského výboru pod vedením Milana Urbana (ČSSD). Poslanecká sněmovna pod vedením paní předsedkyně Němcové má nyní opět šanci ukázat, že jí postoj Ústavního soudu a osud české krajiny není lhostejný. Pokud ale naopak hlasování o tomto návrhu připustí, podlomí tím věrohodnost svého snažení o transparentní legislativní proces a Poslaneckou sněmovnu bez přílepků.

JUDr. Petra Humlíčková, PhD. uvádí
„Česká republika je spolu se Slovenskem a USA jediným státem, kde se z rozpočtu ztrácejí kvůli přílepkům miliardy. Ve všech ostatních státech si totiž už uvědomili, že tunel legislativních přílepků neuživí. Paní Němcová se nyní může zasloužit o to, abychom nezůstali poslední zemí, která se přílepků nezbavila. Tuto jedinečnou šanci by si neměla nechat proklouznout mezi prsty.“

Mgr. Júlia Sokolovičová uvádí
„Obracíme se na paní předsedkyni v rozhodujícím momentě. Dle jejího dosavadního jednání přitom soudím, že je přílepky roztrpčená stejně jako ekologické organizace. Pokud se zasadí o konec vestavování jednoúčelových paskvilů do českých zákonů, bude to velký krok posunující naše právo směrem k transparentním a nekorupčním standardům.“

Mgr. Daniel Vondrouš uvádí
„Poslanci dobře vědí, že vláda připravuje novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Přílepkem se někteří z nich snaží obejít proces, vyhnout se veřejné debatě o nákladech i dopadech návrhu a skrytě prosadit zájmy developerů.“

Kontakt:
JUDr. Petra Humlíčková, PhD., expert na právo životního prostředí / email: petra.humlickova@zelenykruh.cz, mobil: 732 685 835
Mgr. Júlia Sokolovičová, ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh / email: julia.sokolovicova@zelenykruh.cz, mobil: 608 071 134
Mgr. Daniel Vondrouš, expert na ekologickou politiku / email: daniel.vondrous@zelenykruh.cz, mobil: 724 215 068

Poznámky:
[1] V roce 2010 tvořila průmyslová výstavba rovnou čtvrtinu (2 924 ha) půdy zabírané za účelem zástavby. Jen v těchto případech museli developeři zaplatit téměř 77 milionů korun. Nový zákon ovšem s platností od roku 2011 tyto odvody zmnohonásobil. Údaje za rok 2010 uvádí Statistická ročenka životního prostředí České republiky (viz strana 498, ke stáhnutí na http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Statistick%C3%A1%20ro%C4%8Denka%20%C5%BEivotn%C3%ADho%20prost%C5%99ed%C3%AD%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky%202011.pdf)

[2] Kompletní znění pozměňovacích návrhů výboru http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=95527

[3] „Je-li půda odnímána pro účely průmyslu a skladování na pozemcích, které tvoří souvislou plochu navazující na zastavěné území a jsou určeny územním nebo regulačním plánem k takovému účelu a jejich budoucí využití souvisí s využitím zastavěného území, ekologická váha vlivu skupiny faktorů B "Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně" v části B se nepoužije.“

[4] V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 000 hektarů.

[5] Aktuální znění zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=334/1992&PC_8411_p=11&PC_8411_l=334/1992&PC_8411_ps=10#10821