Děti Země: Ambrozek si může zadělat na první problémy

Ministerstvo životního prostředí se po třech měsících od veřejného projednávání vlivu nové cementárny ve Štramberku na životní prostředí chystá v nejbližší době vydat souhlasné stanovisko. S tím však nesouhlasí Děti Země, které opakovaně upozornily na nedořešené problémy této stavby. “Pokud by byl souhlas skutečně vydán, šlo by podle nás o první selhání nového ministra Libora Ambrozka ve funkci,” myslí si mluvčí Dětí Země Michal Štingl.

Plán na výstavbu cementárny je podle Dětí Země v rozporu jak s českou ústavu, která požaduje používání nejmodernější techniky při těžbě a úpravě nerostných surovin, tak i se surovinovou politikou v části o šetrném využívání nerostných zdrojů. Kromě toho jsou stávající kapacity českých cementáren jednoznačně nevytížené, takže další cementárna bude neefektivní. Z ekologického hlediska by zbytečně zpracovávala nejkvalitnější druhy vápenců u nás na pouhou výrobu cementu namísto jejich využití v potravinářském či chemickém průmyslu.

“Těžba vysokoprocentních vápenců jako cementářské suroviny by byla neodpustitelným prohřeškem proti racionálnímu využívání našich nenahraditelných surovin i proti zachování našeho přírodního bohatství,” tvrdí přední evropský odborník na geologii profesor Ivo Chlupáč z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Proto doporučuje lokalitu Štramberk zařadit mezi národní přírodní památky.

“Domníváme se, že vydat souhlasné stanovisko v současné době je velmi předčasné, neboť nebyly dosud zodpovězeny všechny závažné otázky projektu,” prohlásil dále Štingl, který také upozornil na to, že ministerstvo není vázáno žádnými lhůtami, pokud má o záměru pochybnosti.

A co Děti Země firmě Lasselsberger CZ jako investorovi především vytýkají?
1) Chybí objektivní posouzení dopravy zbytkové frakce vápenců ze stávající vápenky ve Štramberku a cementářských vápenců po železnici namísto nákladními auty do cementárny v Hranicích na Moravě vzdálené cca 30 km. Investor dokonce nabídku sousední cementárny na odvoz a zpracování suroviny ignoroval, přestože by byla po železnici.
2) Chybí komplexní posouzení, zda stávající technologie výroby vápna štramberskou vápenkou je opravdu moderní, jak požaduje surovinová politika.
3) Chybí kvalitní vypracování matematického modelu, co udělají podzemní vody při dalším zahlubování lomu ve Štramberku.
4) Chybí dořešení vlastnických vztahů. Bývalý majitel firmy Kotouč Štramberk s. s r. o., která provozuje štramberskou vápenku a pronajímá pozemek pro novou cementárnu, firma Holcim Slovensko a. s. podala několik žalob na firmu ČEZ a. s. a Calofrig a. s. (vlastní 50 % firmy Kotouč Štramberk). Kromě toho odstoupila od prodeje Kotouče Štramberk společnosti ČEZ, takže se opět považuje za jeho vlastníka, přičemž žádnou cementárnu neplánuje.


Příloha tiskové zprávy Dětí Země:
Expertní vyjádření jako dodatek k posudku na dokumentaci
o hodnocení vlivů na životní prostředí "Štramberk - závod na
výrobu cementu"

Lokalita "Štramberk" má mezi lokalitami v našem státě jak z hlediska přírodovědeckého, tak z hlediska racionálního využívání nerostných surovin naprosto výjimečné postavení.
Z geologického hlediska jde o ojedinělý výskyt svrchnojurských vápenců stupně tithonu, které představují přemístěnou součást fosilního útesového komplexu. Jde o výskyt ojedinělý, jak svou kvalitou (velmi hodnotný vysokoprocentní vápenec), tak - a to zejména - geologickou a paleontologickou
hodnotou jako jedinečná lokalita a přírodní památka.
Štramberský výskyt, v geologické literatuře běžně označovaný jako "štramberský útes", nebo "štramberský tithon", je nejvýznamnější paleontologickou lokalitou celé moravsko-slezské oblasti. Výjimečně bohatá jurská fauna učinila ze Štramberka světově proslulou lokalitu, odkud je uváděno kolem 600 druhů zkamenělin, tj. nejvíce z celé Moravy. Ze Štramberka bylo popsáno i značné množství nových druhů fosilií, které z jiných (i zahraničních) lokalit nejsou známé (např. někteří koráli, mlži, ježovky, krinoidi aj.). Na monografickém zpracování fauny se podíleli světově proslulí paleontologové a geologové již od poloviny 19. století, např. K. A. v. Zittel (1868 a další práce), G. Boehm (1883), G. Cotteau (1884), F. Blaschke (1911), "otec"
moravské paleontologie Mauric Remeš (četné práce, souhrn 1904) i mnozí další naši i zahraniční badatelé (ze současných zvl. M. Eliáš, H. Eliášová, V. Houša).
Štramberský výskyt jurských vápenců představuje i po stránce ryze geologické ojedinělý fenomén a některé zde zachované jevy, např. mezozoické neptunické žily vyplněné spodnokřídovými sedimenty, různě zachované části útesového komplexu aj., nemají jinde na našem území obdobu. Jsou již od 19. stol. Předmětem geologických hypotéz, takže nelze pominout i význam ŠtramberkaŹ
pro historii geologických věd.
Ke geologickému a paleontologickému významu Štramberka nutně přistupuje i nezastupitelná hodnota z hlediska jiných oborů,např. zoologie, botaniky, geomorfologie (krasové jevy, vápencové bradlo jako význačná dominanta aj).
Závěr: Štramberk je z hlediska geologického a paleontologického lokalitou výjimečných kvalit, která nemá na našem území obdobu. Je nejvýznamnější moravskou paleontologickou lokalitou s největším počtem popsaných druhů fosilií (600), je světově klasickou lokalitou svrchnojurských tithonských vápenců, opěrným bodem řady klasických paleontologických monografií a jedinečným místem
i z hlediska historie geologických věd. Jde o lokalitu velmi významnou i z multidisciplinárního hlediska přírodních věd.
Výjimečná je kvalita štramberských vápenců, srovnatelná pouze s nejkvalitnějšími koněpruskými vápenci Barrandienu. Těžba jako cementářské suroviny (ať již pod jakýmikoliv záminkami) by byla neodpustitelným prohřeškem proti racionálnímu využívání našich nenahraditelných surovin i proti zachování našeho přírodního bohatstí.
Svým významem splňuje lokalita Štramberk všechny požadavky národní přírodní památky a měla by být předmětem co nejpřísnější ochrany.

Prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc.
Ústav geologie a paleontologie
Přírodovědecké fakulty UK
Albertov 6, 128 43 Praha 2