Tiskové zprávy
Zelený kruh: Analýza: o stavbě dálnice či bytového domu rozhodují úřady roky, lidé mají na připomínkování jen týdny
27. března 2017 | Zelený kruh
Zelený kruh podrobně analyzoval průběh rozhodování úřadů u dvou odlišných staveb – dálnice D8 a bytový dům v Praze. V podobě tzv. infografiky dnes analýzy zveřejnil. Vyvracejí přitom tvrzení některých politiků, že připomínky občanů schvalování staveb zdržují a komplikují.
Právě údajným zdržováním staveb vysvětluje několik poslanců, včetně těch z vládní koalice, svůj návrh na vyloučení občanů z rozhodování o stavbách v jejich okolí. Analýzy dvou různých typů staveb, dálnice v chráněném území a domu ve velkém městě, tuto jejich domněnku vyvracejí.
Schvalování dálnice D8 v Českém středohoří začalo v roce 1995 a dodnes neskončilo. Výstavba začala před deseti lety a od konce loňského roku je dálnice zatím ve zkušebním provozu. Zákonné lhůty k připomínkování účastníky řízení – vlastníky, občanskými spolky aj. – činily nanejvýš měsíc. Navzdory připomínkám a obavám veřejnosti byla dálnice schválena sesuvným územím. K sesuvu přitom skutečně v červnu 2013 došlo. Ten způsobil tříleté zdržení dostavby dálnice a zhruba miliardovou finanční ztrátu. Souběžné soudní spory přitom neměly žádný významný vliv na délku rozhodování úřadů, ani na dobu výstavby dálnice.
Analýza rozhodování o stavbě velkého bytového domu v Praze 8 přinesla podobné zjištění. Územní a stavební řízení trvala dohromady přes dva roky. Na připomínky účastníků řízení – včetně veřejnosti – zákon pamatoval lhůtami v celkovém součtu 87 dní. Také v tomto případě probíhá soudní spor bez přiznaného odkladného účinku, takže neměl žádný vliv na délku rozhodování.
Analýzy ukazují, že zákonné lhůty pro vyjádření platí stejně pro všechny účastníky a nelze je překročit. Na celkové délce rozhodování se tak podílejí minimálně. Úřady naopak zákonné lhůty běžně překračují a protahují tak rozhodování i o několik let. Úředníci se totiž nevyznají v komplikovaných pravidlech s řadou výjimek, které se navíc často mění. Pokud by novela stavebního zákona znemožnila úřadům získávat důležité informace od občanů, rozhodovalo by se jim ještě obtížněji a dělaly by více chyb. Zrušení veřejné kontroly by navíc otevřelo větší prostor pro korupci.
Příčiny zdržování staveb stručně ukazuje naše další infografika (http://bit.ly/infolistEIA).
Citace Daniela Vondrouše, ředitele a legislativního experta Zeleného kruhu: „Naše analýzy konkrétních řízení o povolování dvou staveb prokazují, že za průtahy v rozhodování nemohou občané, ale především úřady, které nedodržují lhůty a často dělají chyby, nebo i samotní investoři, kteří včas nedodávají všechny potřebné podklady. Návrhy některých poslanců na vyloučení lidí z rozhodování jsou tak nelogické a naopak mohou situaci jen zhoršit.“
Právě údajným zdržováním staveb vysvětluje několik poslanců, včetně těch z vládní koalice, svůj návrh na vyloučení občanů z rozhodování o stavbách v jejich okolí. Analýzy dvou různých typů staveb, dálnice v chráněném území a domu ve velkém městě, tuto jejich domněnku vyvracejí.
Schvalování dálnice D8 v Českém středohoří začalo v roce 1995 a dodnes neskončilo. Výstavba začala před deseti lety a od konce loňského roku je dálnice zatím ve zkušebním provozu. Zákonné lhůty k připomínkování účastníky řízení – vlastníky, občanskými spolky aj. – činily nanejvýš měsíc. Navzdory připomínkám a obavám veřejnosti byla dálnice schválena sesuvným územím. K sesuvu přitom skutečně v červnu 2013 došlo. Ten způsobil tříleté zdržení dostavby dálnice a zhruba miliardovou finanční ztrátu. Souběžné soudní spory přitom neměly žádný významný vliv na délku rozhodování úřadů, ani na dobu výstavby dálnice.
Analýza rozhodování o stavbě velkého bytového domu v Praze 8 přinesla podobné zjištění. Územní a stavební řízení trvala dohromady přes dva roky. Na připomínky účastníků řízení – včetně veřejnosti – zákon pamatoval lhůtami v celkovém součtu 87 dní. Také v tomto případě probíhá soudní spor bez přiznaného odkladného účinku, takže neměl žádný vliv na délku rozhodování.
Analýzy ukazují, že zákonné lhůty pro vyjádření platí stejně pro všechny účastníky a nelze je překročit. Na celkové délce rozhodování se tak podílejí minimálně. Úřady naopak zákonné lhůty běžně překračují a protahují tak rozhodování i o několik let. Úředníci se totiž nevyznají v komplikovaných pravidlech s řadou výjimek, které se navíc často mění. Pokud by novela stavebního zákona znemožnila úřadům získávat důležité informace od občanů, rozhodovalo by se jim ještě obtížněji a dělaly by více chyb. Zrušení veřejné kontroly by navíc otevřelo větší prostor pro korupci.
Příčiny zdržování staveb stručně ukazuje naše další infografika (http://bit.ly/infolistEIA).
Citace Daniela Vondrouše, ředitele a legislativního experta Zeleného kruhu: „Naše analýzy konkrétních řízení o povolování dvou staveb prokazují, že za průtahy v rozhodování nemohou občané, ale především úřady, které nedodržují lhůty a často dělají chyby, nebo i samotní investoři, kteří včas nedodávají všechny potřebné podklady. Návrhy některých poslanců na vyloučení lidí z rozhodování jsou tak nelogické a naopak mohou situaci jen zhoršit.“
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk