ARNIKA Ostrava / Ochrana vod: Arnika a Ochrana vod navrhují přepracovat koncepci protipovodňové ochrany

Od základu přepracovat navrhují členové ekologických organizací Arnika Ostrava a Ochrana vod koncepci protipovodňové ochrany Moravskoslezského kraje, kterou před dvěma týdny představila společnost Povodí Odry. Nedostatků a chybějících údajů je podle nich tolik, že koncepce v současné podobě nemá žádnou hodnotu. Proto obě sdružení podala ke koncepci připomínky a žádají, aby byly do materiálu zapracovány.*)

„Z celkové délky vodních toků na území Moravskoslezského kraje, jež činí 6.592 km, řeší zpracovatel koncepce přibližně jejich osminu. To považujeme za naprosto nevyhovující stav,“ vysvětluje Lenka Daňhelová ze sdružení Arnika Ostrava. „Každá sebemenší vodoteč může velmi negativně ovlivnit průběh povodní, množství a rychlost vody, která proteče korytem významného toku,“ vysvětluje. Jak upozorňuje, zpracovatel v koncepci ve všech případech upřednostňuje technická opatření před ostatními. „Význam alternativních protipovodňových opatření je bagatelizován a vždy jsou posuzována samostatně. Náš požadavek, aby byly jednotlivé možnosti posouzeny v kombinaci, Povodí Odry stále ignoruje,“ říká Daňhelová.

Vladimír Burda ze sdružení Ochrana vod míní, že zpracovatel při zpracovávání koncepce zjevně nerespektoval právní předpisy, k jejichž naplnění by měla protipovodňová opatření směřovat. „Zpracovatel koncepce se zaměřil pouze na to, jak co nejrychleji odvést vodu z krajiny koryty vodních toků, které byly degradovány na pouhé odvodňovací kanály. Přitom opomněl požadavky právních předpisů, kterými se správa toků musí řídit,“ uvádí Burda.**)

„Pracovníci Povodí Odry ignorují prokázané příčiny vzniku povodňových škod, přičemž navrhují, jak jim zabránit. Bez odstranění příčin opakovaně nastává důsledek“ upozorňuje Burda, na to, že už od roku 1997 správce toků odstraňuje důsledky, nikoliv příčiny povodňových škod a jak naznačuje koncepce, hodlá v této praxi pokračovat i nadále. „Takový postup správce toku nelze hodnotit jinak, než investování do výroby povodňových škod do budoucna,“ říká Burda.

Podle členů obou organizací je zřejmé, že Povodí Odry evidentně upřednostňuje přehrady. „Zpracovatel zjevně dosazuje do výpočtů takové hodnoty, aby výpočty vycházely pro přehrady příznivě. Objemy povodňových vln jsou silně podhodnocené a neodpovídají skutečnosti, upozorňuje Burda. „Požadujeme, aby Povodí Odry zapracovalo do koncepce i analýzu rizik, kdy objem povodňové vlny bude vyšší než je retenční prostor daných nádrží. Nelze zamlčovat nebezpečí, která hrozí lidem pod přehradami v případě vyšších srážek, než vodní díla pojmou,“ upozorňuje Daňhelová, jejíž sdružení se snaží zabránit výstavbě plánované přehrady v Nových Heřminovech. Ta je v koncepci navrhována ve své maximální variantě 36,9 milionů metrů krychlových.

Kontakt:
Vladimír Burda, tel.: +420 737 777 627, Ochrana vod
Lenka Daňhelová, tel: +420 732 377 054, Arnika


*) Shrnutí navržených doporučení k doplnění předložené koncepce:

Sdružení Arnika Ostrava navrhuje:

1. Posoudit i méně významné toky s návrhy na zvýšení jejich retence a okolní krajiny.

2.Vypracovat scénáře pro případ, že spadne více srážek a do přehrady přijde mnohem větší povodňová vlna, než kterou je schopna nádrž zachytit a pojmout, a že tak dojde k přeplnění či protržení přehrady. Uvést, jaká rizika v takovém případě hrozí lidem žijícím pod přehradou. Uvést, do jaké míry lze zajistit, aby k této situaci nedošlo, a jakým způsobem a s jakými náklady.

3.Zapracovat do koncepce údaje Agentury pro ochranu přírody a krajiny, týkající se retenční schopnosti nivy řeky Opavy, posoudit celé území nejenom z hlediska realizace technických opatření, ale též z hlediska možností realizace alternativních opatření. Návrh opatření v krajině doplnit o změny v lesním hospodaření, provázání krajinných prvků, obnovení lužních porostů apod. Jednotlivá opatření pak neposuzovat jednotlivě, ale v jejich kombinaci. Tuto analýzu provést nejen podél Opavy, ale kolem všech toků v povodí Odry.

4.Posoudit možné retenční prostory, provést systémové posouzení možných opatření v krajině s technickými opatřeními. Posoudit využití retenční schopnosti údolní nivy řeky Opavy využitím možností rozlivů v neosídlených územích nivy řeky Opavy i jejich přítoků (nastíněny ve studii „Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice“ – Vodní zdroje Chrudim, 2000)

5.Možnosti zkapacitnění koryt jsou nastíněny ve studii „Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice“ (Vodní zdroje Chrudim, 2000). Je nutné doplnit koncepci o možnosti zkapacitnění koryta řeky v obcích, které jsou ohroženy zvýšenými průtoky a kde nejsou vhodné retenční prostory. Tyto zásahy lze řešit citlivě ke stávající zástavbě a jen na kapacitu odpovídající běžné ochraně sídel před povodněmi. V kombinaci s dalšími protipovodňovými opatřeními se plošný účinek opatření v úhrnu zvýší.

6.Zapracovat do koncepce možnosti ohrázování sídel, nikoliv koryt a možnosti mobilních hrází v zastavěných částech obcí a měst. Posoudit tato opatření v kombinaci s ostatními. Možnosti ohrázování jsou opět nastíněny ve studii „Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice“ – Vodní zdroje Chrudim, 2000), kde jsou posuzovány samostatně.

7.Navrhnout dobudování sítě srážkoměrných stanic, limnigrafů a komunikační sítě a zlepšit tak informovanost obcí o povodňové situaci.

Sdružení Ochrana vod navrhuje:

1.koncepci doplnit o cíle
2.stanovit limity území v nivách vodních toků, které musí být chráněné
3.zpracovat analýzu hodnotící plnění funkcí vodních toků tak, jak jsou definovány § 2 vyhlášky č. 470/2001 Sb.
4.vytipovat vhodné úseky toků pro obnovu přirozených koryt vodních toků
5.vytipovat vhodné retenční prostory v nivách v celém povodí pro přirozený rozliv (alternativa přehrad)
6.uvést podklady, z kterých zpracovatel čerpal při stanovení celkového objemu povodňových vln u jednotlivých přehrad a prokázat reálnost dosazovaných hodnot, např. reálně naměřenými, resp. odvozenými hodnotami při poslední stoleté povodni
7.uvést způsob monitorování morfologických podmínek a stanovení způsobu uplatnění zjištěného stavu při návrzích úprav toků.
8.v celém Povodí Odry, především ale v místech, kde dochází k poškozování úprav vodních toků, zjistit odklon toku od stavu dynamické rovnováhy, analyzovat další vývoj jednotlivých toků, zjistit parametry toků stabilizovaných v dynamické rovnováze v nových okrajových podmínkách
9.stanovit optimální opatření, která by vedla ke stabilizaci toku se zachovanou dynamikou korytotvorných procesů a účinné ochraně staveb
10.obnovení přirozeného koryta vodního toku Morávka nad silničním mostem ve Vyšních Lhotách až po soutok s Velkým Lipovým.

Navrhujeme z koncepce vypustit:

1.hájení prostorů pro výstavbu přehrad (brzdí rozvoj oblastí)
2.dokončení odstraňování povodňových škod uváděním zničených úprav do původního stavu.


**)
Právní normy, které zpracovatel koncepce, společnost Povodí Odry, ignoruje:

Např. nebyl respektován § 25 odst. 1 vodního zákona, který zní: “Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů Plánu hlavních povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně návrhů potřebných opatření, například k zachování a zvětšování rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně.“ Koncepce by měla být podkladem pro zpracovávání těchto plánů, z čehož vyplývá, že by ji měla předcházet důkladná analýza stavu povrchových vod, z které by bylo možné stanovit konkrétní opatření „k zachování a zvětšování rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně.“

Ochrana sídel pomocí systému odsazených hrází a využití údolních niv k převedení povodní je rovněž uloženo v čl. 5.1.3.4. (dosud přehlíženého) Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR schváleném v červnu 1998, kde je jako prioritní úkol a opatření v ochraně přírody a krajiny uvedeno: „Navracet nivám řek jejich původní rozmanité ekologické funkce včetně schopnosti neškodného převedení povodní. Za tímto účelem zvyšovat v těchto nivách podíl luk a lužních lesů, odstraňovat nevhodné stavby, zavádět systém odsazených povodňových hrází a posilovat význam hydrologické sítě (propojovat trvale zavodňovaný systém kanálů a slepých ramen)“. V čl. 4.3.4. téhož programu “Vodní hospodářství”, je uvedeno: “Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí, jehož se týká…….Při projektování a realizaci všech vodohospodářských staveb či úprav vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin podmíněných vodou (např…..) a podmínky pro migraci ryb”. Předkládaná koncepce s tímto efektivním řešením protipovodňové ochrany s revitalizačním efektem vůbec nepočítá.

Zpracovatel rovněž zcela opomenul respektovat § 27 vodního zákona, který zní: “Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.” Plánovaným kanalizováním koryt vodních toků dochází ke zrychlování odtoku, čímž se odtokové poměry zhoršují (jsou ohroženy níže ležící úseky na toku) a zcela určitě se tím nezlepšuje retenční schopnost krajiny.