Tiskové zprávy
Arnika: Arnika oslaví výročí Stockholmské úmluvy v šesti městech
Ve Stockholmu byla před sedmi lety podepsána globální úmluva (1) o omezení nebezpečných perzistentních organických znečišťujících látek, tzv. POPs (2). Sdružení Arnika připomene toto výročí různými akcemi, které se konají v šesti městech naší země, a distribucí mapy „Perzistentní organické látky v České republice“ (3). Na 22. května Arnika přichystala sérii informačních stánků(4), kde bude veřejnost seznamovat s riziky PVC (5) v souvislosti se Stockholmskou úmluvou. Tento materiál se totiž značnou měrou podílí na vzniku POPs.
„Při spalování PVC dochází ke vzniku vysoce nebezpečných dioxinů. Náhradu takových materiálů jako PVC navrhuje Stockholmská úmluva jako řešení, jak předcházet únikům dioxinů a dalších POPs. Náhradu PVC žádá i petice Arniky,“ zdůvodnil souvislost mezi výročím Stockholmské úmluvy a peticí „Za náhradu PVC“ vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Stockholmská úmluva právně zavazuje signatářské země (6) omezit u vybraných látek jejich výrobu, používání a vypouštění do životního prostředí. Úmluva prozatím zahrnuje 12 toxických látek, které se v prostředí těžko odbourávají a hromadí se v tělech živočichů včetně člověka. „Do této skupiny spadají mimo jiné také dioxiny (7), hexachlorbenzen (8) nebo polychlorované bifenyly (PCB) (9), které vznikají jako nezamyšlené vedlejší produkty při výrobě nebo likvidaci PVC,“ řekla vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Miroslava Jopková.
Jopková upozorňuje i na úniky rizikových látek spojené s další fází životního cyklu PVC: „Během používání se z PVC mohou uvolňovat ftaláty (10) nebo adipáty (11), které se do PVC přidávají jako změkčovadla. Některé z nich mohou poškodit reprodukční nebo hormonální sytém, oslabují imunitu,“ dodala Jopková. Proto Arnika usiluje o omezení PVC v oblastech, kde hrozí přímé ohrožení zdraví spotřebitelů. Jedná se především o hračky a výrobky pro děti, zdravotnické pomůcky a potravinové obaly. Tyto požadavky se promítly také do petice „Za náhradu PVC“, kterou budou moci lidé na akci podepsat. Petici k dnešnímu dni podpořilo již 7500 lidí z celé České republiky včetně řady významných osobností.
„Možnosti, jak omezit používání PVC a dalších látek, které ohrožují životní prostředí je celá řada. Nejlepší cestou je náhrada těchto materiálů bezpečnějšími alternativami všude, kde to je možné. Do značné míry se tak sníží riziko vzniku dioxinů při hoření odpadů, ať už k němu dochází v domácích topeništích, na skládkách (12), v cementárnách anebo ve spalovnách. Všechno to jsou významné zdrojů úniků dioxinů do životního prostředí,“ připomněl Petrlík.
Informační stánky Arniky budou v těchto městech: Praha (13), Děčín, České Budějovice (14), Jihlava (15), Chotěboř a Ostrava (16).
Aktivity Arniky jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
(1) Stockholmská úmluva
Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je právně závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek.
Úmluva byla podepsána ve dnech 22. - 23. května 2001 ve švédském Stockholmu po několika letech vyjednávání pod patronátem UNEP. Dohoda právně zavazuje signatářské země omezit u vybraných látek výrobu, používání a jejich vypouštění do životního prostředí.
Česká republika úmluvu podepsala i ratifikovala. Dne 5. února 2002 byla úmluva schválena parlamentem a 26. srpna 2002 byly do sekretariátu úmluvy oficiálně doručeny ratifikační listiny. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Do 11. května 2007 úmluvu ratifikovalo 146 zemí světa.
(2) Perzistentní organické látky (POPs)
Dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy a ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka (například negativně ovlivňují mužskou plodnost). Mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Více o POPs na našich stránkách: http://bezjedu.arnika.org/clanek.shtml?x=208407
(3) Arnika vydala v rámci kampaně Budoucnost bez jedů mapu „Perzistentní organické látky v České republice“, kterou začala při příležitosti výročí podpisu Stockholmské úmluvy šířit do škol a významným osobnostem v České republice. Mapa zachycuje jak potenciální zdroje úniků POPs, tak koncentrace těchto látek zjištěné v různých složkách životního prostředí ČR. Obsahuje i řadu dalších informací o POPs. Prostřednictvím internetu si ji může z Arniky objednat v podstatě každý občan ČR. Viz:
http://www.arnika.org/publikace.shtml
(4) Informační stánky Arniky budou 22. května na těchto místech:
Děčín: U obchodního domu Korál, Plzeňská ulice, Podmokly, od 13 – 17 hod.,
kontakt: Kamil Repeš, tel. 777 113 237.
České Budějovice: Piaristické náměstí od 13:30 do 17 hod.,
kontakt: Oldřich Jarolím, tel. 606 404 062.
Chotěboř: Náměstí T. G. Masaryka od 13:30 – 15:30 hod.,
kontakt: Matěj Man, tel. 724 115 436.
Jihlava: v ulici Jana Masaryka, v parku proti gymnáziu a průmyslovce 11 - 17 hod.,
kontakt: Jana Vitnerová, tel. 775 315 818.
Ostrava: v centru Ostravy na Masarykově náměstí mezi 14 a 17. hod.,
kontakt: Vendula Kubačáková, tel. 776 756 352.
Praha: Na Vítězném náměstí před areálem ČVUT Praha, od 14 do 18 hod.,
kontakt: Renata Konupková, tel. 774 244 936.
(5) PVC neboli polyvinylchlorid je vysoce problematickým plastem z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí. Více informací o jeho účincích na zdraví a životní prostředí najdete na našich stránkách:
http://pvc.arnika.org/PVC_skodi.shtmlhttp://www.pvc.arnika.org
(6) Seznam signatářských zemích naleznete na stránkách:
http://www.pops.int/documents/signature/signstatus.htm#notes
(7) Dioxiny – látky nebezpečné i ve stopovém množství, vznikající například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Jejich dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému, ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí)
(8) Hexachlorbenzen (HCB) – může vznikat jako vedlejší produkt při výrobě či likvidaci PVC. Jako lipofilní látka se HCB kumuluje hlavně v živočišných tucích. HCB je nebezpečný jak pro lidi, tak pro zvířata, pokud jsou dlouhodobě vystaveni určitým dávkám této látky. Poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy. Opakovaná expozice hexachlorbenzenu či vystavení jeho vysoké koncentraci může u člověka vyvolat poškození nervového systému, podrážděnost, přecitlivělost kůže (pocit špendlíků a jehliček na kůži), oslabení svalů, problémy koordinace pohybů a chůze.
(9) Polychlorované bifenyly (PCB)
Polychlorované bifenyly se dříve používaly jako zpomalovače hoření, ale také třeba jako změkčovadla do PVC anebo v nesmytelných rtěnkách. Pro jejich škodlivý zdravotní účinek, byla v Československu jejich výroba zakázána v roce 1984. Nicméně PCB i nadále vznikají jako nezamyšlené vedlejší produkty. Dioxinům podobné PCB vznikají i při hoření PVC. V nízkých koncentracích se s nimi můžeme setkat i v PVC samoteném. Akutní otrava PCB se projevuje únavou, zvracením, lehkou žloutenkou a kolikou. V těžkých případech se při vysokých koncentracích PCB v prostředí dostavuje bronchitida, astma, zápal plic, vyrážky, ztráta vlasů a silné bolesti hlavy. Pravděpodobnější jsou však možnosti chronických otrav. PCB vyvolávají onemocnění jater, poruchy krevního oběhu, únavu, prodlužují těhotenství a způsobují reprodukční problémy.
(10) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adheziva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků, bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů:
di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Více informací o ftalátech a jejich působení najdete na této adrese: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1910056
(11) Adipáty - např. DEHA – di (2-ethylhexyl)adipat – se používá jako změkčovadlo PVC, nejčastěji se přidává do potravinových obalů z PVC. Ohledně účinků DEHA na lidské zdraví existuje stále řada nejistot, protože veškeré studie byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách a neexistuje výzkum provedený přímo na lidech. Jelikož bylo pozorováno unikání poměrně velkého množství látky z obalů do potravin, měl by být uplatňován přístup předběžné opatrnosti. DEHA může způsobit změny v jaterních buňkách, poškodit plod, způsobit vývojové změny.
(12) Seznam požárů na skládkách, při nichž s vysokou pravděpodobností také docházelo ke vzniku a únikům dioxinů najdete na internetové stránce:
http://www.dioxin.cz/havar.shtml
(13) V Praze je aktuální vztah mezi pálením PVC v odpadech v případě malešické spalovny komunálních odpadů, ze které sice již nedochází k vysokým únikům dioxinů do ovzduší, ale stále jich vysoké množství končí v popílcích z čištění spalin. Potenciální požáry na skládce komunálních odpadů v Chabrech může být dalším zdrojem úniků dioxinů. Dioxiny nepochybně vznikaly také při požáru v hotelu Olympik 26. května 1995 anebo rozvodny na Žižkově v prosinci 2002, kdy hořely i kabely z PVC.
(14) V Jihočeském kraji jsou stále aktuální požáry odpadů na skládce Lišov a také v jejich ilegálním skladišti ve Vrátě u Českých Budějovic. V obou případech hořelo při požárech také PVC, takže s velkou pravděpodobností došlo i k únikům dioxinů do ovzduší.
(15) V Jihlavě jsou dvě spalovny odpadů, ve kterých dochází hořením chlorovaných látek ke vzniku dioxinů. V současnosti jich již většina končí v popílcích z čištění spalin, ale část jich uniká i do ovzduší. Kromě toho minulý rok hořelo na skládce komunálních odpadů ve Vyskytné. S vysokou pravděpodobností i zde vznikaly nebezpečné dioxiny mimo jiné díky přítomnosti PVC v komunálním odpadu.
(16) Na Ostravsku jsou sice hlavním zdrojem úniků dioxinů do ovzduší hutě, ale v Ostravě je situována i největší spalovna nebezpečných odpadů, která zčásti spaluje i zdravotnický odpad obsahující stále vysoké procento PVC z použitých zdravotnických pomůcek. Při jeho spalování vznikají nebezpečné dioxiny. Při zpracování kovošrotu v hutích může docházet ke vzniku dioxinů také kvůli přítomnosti PVC dílů spojených s ním. Největším problémem to je u měděných drátů s izolací z PVC. Dokumenty Stockholmské úmluvy proto doporučují PVC ze zpracovávaného kovošrotu oddělit.
„Při spalování PVC dochází ke vzniku vysoce nebezpečných dioxinů. Náhradu takových materiálů jako PVC navrhuje Stockholmská úmluva jako řešení, jak předcházet únikům dioxinů a dalších POPs. Náhradu PVC žádá i petice Arniky,“ zdůvodnil souvislost mezi výročím Stockholmské úmluvy a peticí „Za náhradu PVC“ vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Stockholmská úmluva právně zavazuje signatářské země (6) omezit u vybraných látek jejich výrobu, používání a vypouštění do životního prostředí. Úmluva prozatím zahrnuje 12 toxických látek, které se v prostředí těžko odbourávají a hromadí se v tělech živočichů včetně člověka. „Do této skupiny spadají mimo jiné také dioxiny (7), hexachlorbenzen (8) nebo polychlorované bifenyly (PCB) (9), které vznikají jako nezamyšlené vedlejší produkty při výrobě nebo likvidaci PVC,“ řekla vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Miroslava Jopková.
Jopková upozorňuje i na úniky rizikových látek spojené s další fází životního cyklu PVC: „Během používání se z PVC mohou uvolňovat ftaláty (10) nebo adipáty (11), které se do PVC přidávají jako změkčovadla. Některé z nich mohou poškodit reprodukční nebo hormonální sytém, oslabují imunitu,“ dodala Jopková. Proto Arnika usiluje o omezení PVC v oblastech, kde hrozí přímé ohrožení zdraví spotřebitelů. Jedná se především o hračky a výrobky pro děti, zdravotnické pomůcky a potravinové obaly. Tyto požadavky se promítly také do petice „Za náhradu PVC“, kterou budou moci lidé na akci podepsat. Petici k dnešnímu dni podpořilo již 7500 lidí z celé České republiky včetně řady významných osobností.
„Možnosti, jak omezit používání PVC a dalších látek, které ohrožují životní prostředí je celá řada. Nejlepší cestou je náhrada těchto materiálů bezpečnějšími alternativami všude, kde to je možné. Do značné míry se tak sníží riziko vzniku dioxinů při hoření odpadů, ať už k němu dochází v domácích topeništích, na skládkách (12), v cementárnách anebo ve spalovnách. Všechno to jsou významné zdrojů úniků dioxinů do životního prostředí,“ připomněl Petrlík.
Informační stánky Arniky budou v těchto městech: Praha (13), Děčín, České Budějovice (14), Jihlava (15), Chotěboř a Ostrava (16).
Aktivity Arniky jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
(1) Stockholmská úmluva
Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je právně závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek.
Úmluva byla podepsána ve dnech 22. - 23. května 2001 ve švédském Stockholmu po několika letech vyjednávání pod patronátem UNEP. Dohoda právně zavazuje signatářské země omezit u vybraných látek výrobu, používání a jejich vypouštění do životního prostředí.
Česká republika úmluvu podepsala i ratifikovala. Dne 5. února 2002 byla úmluva schválena parlamentem a 26. srpna 2002 byly do sekretariátu úmluvy oficiálně doručeny ratifikační listiny. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Do 11. května 2007 úmluvu ratifikovalo 146 zemí světa.
(2) Perzistentní organické látky (POPs)
Dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy a ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka (například negativně ovlivňují mužskou plodnost). Mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Více o POPs na našich stránkách: http://bezjedu.arnika.org/clanek.shtml?x=208407
(3) Arnika vydala v rámci kampaně Budoucnost bez jedů mapu „Perzistentní organické látky v České republice“, kterou začala při příležitosti výročí podpisu Stockholmské úmluvy šířit do škol a významným osobnostem v České republice. Mapa zachycuje jak potenciální zdroje úniků POPs, tak koncentrace těchto látek zjištěné v různých složkách životního prostředí ČR. Obsahuje i řadu dalších informací o POPs. Prostřednictvím internetu si ji může z Arniky objednat v podstatě každý občan ČR. Viz:
http://www.arnika.org/publikace.shtml
(4) Informační stánky Arniky budou 22. května na těchto místech:
Děčín: U obchodního domu Korál, Plzeňská ulice, Podmokly, od 13 – 17 hod.,
kontakt: Kamil Repeš, tel. 777 113 237.
České Budějovice: Piaristické náměstí od 13:30 do 17 hod.,
kontakt: Oldřich Jarolím, tel. 606 404 062.
Chotěboř: Náměstí T. G. Masaryka od 13:30 – 15:30 hod.,
kontakt: Matěj Man, tel. 724 115 436.
Jihlava: v ulici Jana Masaryka, v parku proti gymnáziu a průmyslovce 11 - 17 hod.,
kontakt: Jana Vitnerová, tel. 775 315 818.
Ostrava: v centru Ostravy na Masarykově náměstí mezi 14 a 17. hod.,
kontakt: Vendula Kubačáková, tel. 776 756 352.
Praha: Na Vítězném náměstí před areálem ČVUT Praha, od 14 do 18 hod.,
kontakt: Renata Konupková, tel. 774 244 936.
(5) PVC neboli polyvinylchlorid je vysoce problematickým plastem z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí. Více informací o jeho účincích na zdraví a životní prostředí najdete na našich stránkách:
http://pvc.arnika.org/PVC_skodi.shtmlhttp://www.pvc.arnika.org
(6) Seznam signatářských zemích naleznete na stránkách:
http://www.pops.int/documents/signature/signstatus.htm#notes
(7) Dioxiny – látky nebezpečné i ve stopovém množství, vznikající například při spalování odpadu obsahujícího chlórované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Jejich dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému, ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí)
(8) Hexachlorbenzen (HCB) – může vznikat jako vedlejší produkt při výrobě či likvidaci PVC. Jako lipofilní látka se HCB kumuluje hlavně v živočišných tucích. HCB je nebezpečný jak pro lidi, tak pro zvířata, pokud jsou dlouhodobě vystaveni určitým dávkám této látky. Poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy. Opakovaná expozice hexachlorbenzenu či vystavení jeho vysoké koncentraci může u člověka vyvolat poškození nervového systému, podrážděnost, přecitlivělost kůže (pocit špendlíků a jehliček na kůži), oslabení svalů, problémy koordinace pohybů a chůze.
(9) Polychlorované bifenyly (PCB)
Polychlorované bifenyly se dříve používaly jako zpomalovače hoření, ale také třeba jako změkčovadla do PVC anebo v nesmytelných rtěnkách. Pro jejich škodlivý zdravotní účinek, byla v Československu jejich výroba zakázána v roce 1984. Nicméně PCB i nadále vznikají jako nezamyšlené vedlejší produkty. Dioxinům podobné PCB vznikají i při hoření PVC. V nízkých koncentracích se s nimi můžeme setkat i v PVC samoteném. Akutní otrava PCB se projevuje únavou, zvracením, lehkou žloutenkou a kolikou. V těžkých případech se při vysokých koncentracích PCB v prostředí dostavuje bronchitida, astma, zápal plic, vyrážky, ztráta vlasů a silné bolesti hlavy. Pravděpodobnější jsou však možnosti chronických otrav. PCB vyvolávají onemocnění jater, poruchy krevního oběhu, únavu, prodlužují těhotenství a způsobují reprodukční problémy.
(10) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adheziva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků, bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů:
di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Více informací o ftalátech a jejich působení najdete na této adrese: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1910056
(11) Adipáty - např. DEHA – di (2-ethylhexyl)adipat – se používá jako změkčovadlo PVC, nejčastěji se přidává do potravinových obalů z PVC. Ohledně účinků DEHA na lidské zdraví existuje stále řada nejistot, protože veškeré studie byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách a neexistuje výzkum provedený přímo na lidech. Jelikož bylo pozorováno unikání poměrně velkého množství látky z obalů do potravin, měl by být uplatňován přístup předběžné opatrnosti. DEHA může způsobit změny v jaterních buňkách, poškodit plod, způsobit vývojové změny.
(12) Seznam požárů na skládkách, při nichž s vysokou pravděpodobností také docházelo ke vzniku a únikům dioxinů najdete na internetové stránce:
http://www.dioxin.cz/havar.shtml
(13) V Praze je aktuální vztah mezi pálením PVC v odpadech v případě malešické spalovny komunálních odpadů, ze které sice již nedochází k vysokým únikům dioxinů do ovzduší, ale stále jich vysoké množství končí v popílcích z čištění spalin. Potenciální požáry na skládce komunálních odpadů v Chabrech může být dalším zdrojem úniků dioxinů. Dioxiny nepochybně vznikaly také při požáru v hotelu Olympik 26. května 1995 anebo rozvodny na Žižkově v prosinci 2002, kdy hořely i kabely z PVC.
(14) V Jihočeském kraji jsou stále aktuální požáry odpadů na skládce Lišov a také v jejich ilegálním skladišti ve Vrátě u Českých Budějovic. V obou případech hořelo při požárech také PVC, takže s velkou pravděpodobností došlo i k únikům dioxinů do ovzduší.
(15) V Jihlavě jsou dvě spalovny odpadů, ve kterých dochází hořením chlorovaných látek ke vzniku dioxinů. V současnosti jich již většina končí v popílcích z čištění spalin, ale část jich uniká i do ovzduší. Kromě toho minulý rok hořelo na skládce komunálních odpadů ve Vyskytné. S vysokou pravděpodobností i zde vznikaly nebezpečné dioxiny mimo jiné díky přítomnosti PVC v komunálním odpadu.
(16) Na Ostravsku jsou sice hlavním zdrojem úniků dioxinů do ovzduší hutě, ale v Ostravě je situována i největší spalovna nebezpečných odpadů, která zčásti spaluje i zdravotnický odpad obsahující stále vysoké procento PVC z použitých zdravotnických pomůcek. Při jeho spalování vznikají nebezpečné dioxiny. Při zpracování kovošrotu v hutích může docházet ke vzniku dioxinů také kvůli přítomnosti PVC dílů spojených s ním. Největším problémem to je u měděných drátů s izolací z PVC. Dokumenty Stockholmské úmluvy proto doporučují PVC ze zpracovávaného kovošrotu oddělit.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
