Tiskové zprávy
Arnika Ostrava: Arnika Ostrava předala premiérovi výzvu "Nedovolte zabetonovat naše řeky"
Nedovolte, aby správce toků prosadil devastaci přírody a likvidaci několika obcí, a pomozte zabránit výstavbě přehrad v našem kraji – výzvu(1) s tímto obsahem dnes předali v Ostravě zástupci sdružení Arnika předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, který se v předvečer výjezdního zasedání vlády v Ostravě zúčastnil krajské konference sociálních demokratů.
"Podle našich informací má o konečném řešení protipovodňové ochrany v Moravskoslezském kraji rozhodnout vláda. Pokládáme proto za nutné jejího předsedu informovat o zamýšlených opatřeních a jejich dopadech přírodu i na obyvatele," vysvětlila Lenka Daňhelová ze sdružení Arnika Ostrava. „Přístup správce toku povodí Odry k protipovodňové ochraně v našem kraji bude v praxi znamenat, že několik stovek obyvatel bude muset opustit své domovy, protože budu zaplaveny přehradami,“ poukázala Daňhelová na problém, který se netýká pouze obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, ale také například vesnice Horní Lomná nebo Bukovec na Jablunkovsku. „Víme, že v současné době existují takové způsoby protipovodňové ochrany, které umožní lidem zůstat v jejich domovech a přitom nebudou mít tak zničující vliv na krajinu jako přehrada,“ dodala.
Kromě výzvy předali členové Arniky premiérovi také informační materiál o plánované přehradě v Nových Heřminovech a knihu o této obci, kterou sdružení Arnika vydalo v létě. "Chceme premiéra upozornit na to, že výstavbou přehrady v Nových Heřminovech bude nenávratně zničena obec, která má svou jedinečnou historii," uvedla Daňhelová.
„Nevím o tom, že by ve vládě byli nějací výrazní zastánci přehrady,“ reagoval na otevřený dopis premiér Špidla. Podle jeho informací se vláda tímto problémem nebude v následujících několika měsících vůbec zabývat. „Mám v hlavě koncepci jak obecně zvýšit retenční schopnost krajiny a do té samozřejmě taková velká díla příliš nezapadají. Podnítili jste mě k tomu, abych se s touto problematikou začal seznamovat,“ uvedl Špidla. Případná realizace stavby by se podle jeho slov neuskutečnila dříve než za deset let. Jak dodal, zastánci přehrady však nemohou počítat s tím, že by stavba byla financována ze státního rozpočtu.
Podle Arniky je nutné řešit protipovodňovou ochranu v celém povodí komplexně, kombinovat různé typy úprav a nezabývat se pouze jednotlivostmi. „Důležité je umět si se srážkami poradit v kterémkoliv místě kraje, kde spadnou, nikoli jen tam, kde jim to nařídíme. To ale pomocí přehrad nedokážeme,“ upozornila Daňhelová.
Text otevřené výzvy předsedovi vlády ČR, PhDr. Vladimíru Špidlovi
Nedovolte zabetonovat naše řeky
Vážený pane předsedo vlády,
jsme hluboce znepokojeni přístupem, který zaujímá správce povodí Odry k protipovodňové ochraně v Moravskoslezském kraji. Výsledkem jeho práce je, že několika stovkám obyvatel v našem kraji hrozí, že budou muset opustit své domovy, protože jejich obce budou zatopeny přehradami. Tyto zásahy, které hrubě poznamenají jak přírodu, tak lidi, kteří v dotčených obcích žijí, jsou plánovány ve jménu protipovodňové ochrany. Podle nás však nás nemají s protipovodňovou ochranou nic společného a obáváme se, že prvotně sledují jiný cíl – využít investice státu k podnikání vybraných firem.
Správce toků, státní podnik Povodí Odry, nedávno zpracoval "Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010, oblast ochrany před povodněmi". Výsledkem této nevyhovující koncepce je také několik navrhovaných přehrad, které by zatopily stávající obce. Mezi nimi je například Horní Lomná na bystřině Lomná, Bukovec na Olši či Nové Heřminovy na Opavě. Právě v případě Nových Heřminov je vyvíjen velký tlak na to, aby byla stavba přehrady realizována.
Domníváme se, že v 21. století lze najít takové způsoby protipovodňové ochrany, které umožní lidem zůstat ve svých domovech a v neposlední řadě nebudou mít tak zničující vliv na krajinu, jako přehrada. Realizace takových šetrných úprav toků jsou, na rozdíl od tvrdých technických opatření, štědře podporována ze strukturálních fondů Evropské unie. V situaci, kdy v ČR chybí prostředky na řešení krize ve školství či zdravotnictví, by jistě nebylo rozvážné se od těchto možných zdrojů financí odvrátit a nadále pokračovat v zadlužování České republiky budováním přehrad, jejichž účinnost je omezená a přinejmenším sporná.
Vážený pane předsedo vlády,
podle našich informací má o konečném řešení protipovodňové ochrany v Moravskoslezském kraji rozhodnout vláda.
Nedovolte, prosím, aby správce toků prosadil devastaci našeho kraje. Zasaďte se o to, aby byla při úpravách toků v našem kraji zohledněna nejen technická, ale také alternativní protipovodňová opatření. Pomozte nám po správci toku vymáhat to, co je podle nás jeho povinností, k čemu však nadále zaujímá odmítavý postoj: hospodařit na tocích šetrně tak, aby mohly plnit svou ekologickou funkci a při splnění této podmínky zajistit protipovodňovou ochranu všem obcím a městům ležícím v blízkosti toků.
V Ostravě dne 30. listopadu 2003
Za sdružení Arnika Ostrava
Lenka Daňhelová
"Podle našich informací má o konečném řešení protipovodňové ochrany v Moravskoslezském kraji rozhodnout vláda. Pokládáme proto za nutné jejího předsedu informovat o zamýšlených opatřeních a jejich dopadech přírodu i na obyvatele," vysvětlila Lenka Daňhelová ze sdružení Arnika Ostrava. „Přístup správce toku povodí Odry k protipovodňové ochraně v našem kraji bude v praxi znamenat, že několik stovek obyvatel bude muset opustit své domovy, protože budu zaplaveny přehradami,“ poukázala Daňhelová na problém, který se netýká pouze obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, ale také například vesnice Horní Lomná nebo Bukovec na Jablunkovsku. „Víme, že v současné době existují takové způsoby protipovodňové ochrany, které umožní lidem zůstat v jejich domovech a přitom nebudou mít tak zničující vliv na krajinu jako přehrada,“ dodala.
Kromě výzvy předali členové Arniky premiérovi také informační materiál o plánované přehradě v Nových Heřminovech a knihu o této obci, kterou sdružení Arnika vydalo v létě. "Chceme premiéra upozornit na to, že výstavbou přehrady v Nových Heřminovech bude nenávratně zničena obec, která má svou jedinečnou historii," uvedla Daňhelová.
„Nevím o tom, že by ve vládě byli nějací výrazní zastánci přehrady,“ reagoval na otevřený dopis premiér Špidla. Podle jeho informací se vláda tímto problémem nebude v následujících několika měsících vůbec zabývat. „Mám v hlavě koncepci jak obecně zvýšit retenční schopnost krajiny a do té samozřejmě taková velká díla příliš nezapadají. Podnítili jste mě k tomu, abych se s touto problematikou začal seznamovat,“ uvedl Špidla. Případná realizace stavby by se podle jeho slov neuskutečnila dříve než za deset let. Jak dodal, zastánci přehrady však nemohou počítat s tím, že by stavba byla financována ze státního rozpočtu.
Podle Arniky je nutné řešit protipovodňovou ochranu v celém povodí komplexně, kombinovat různé typy úprav a nezabývat se pouze jednotlivostmi. „Důležité je umět si se srážkami poradit v kterémkoliv místě kraje, kde spadnou, nikoli jen tam, kde jim to nařídíme. To ale pomocí přehrad nedokážeme,“ upozornila Daňhelová.
Text otevřené výzvy předsedovi vlády ČR, PhDr. Vladimíru Špidlovi
Nedovolte zabetonovat naše řeky
Vážený pane předsedo vlády,
jsme hluboce znepokojeni přístupem, který zaujímá správce povodí Odry k protipovodňové ochraně v Moravskoslezském kraji. Výsledkem jeho práce je, že několika stovkám obyvatel v našem kraji hrozí, že budou muset opustit své domovy, protože jejich obce budou zatopeny přehradami. Tyto zásahy, které hrubě poznamenají jak přírodu, tak lidi, kteří v dotčených obcích žijí, jsou plánovány ve jménu protipovodňové ochrany. Podle nás však nás nemají s protipovodňovou ochranou nic společného a obáváme se, že prvotně sledují jiný cíl – využít investice státu k podnikání vybraných firem.
Správce toků, státní podnik Povodí Odry, nedávno zpracoval "Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010, oblast ochrany před povodněmi". Výsledkem této nevyhovující koncepce je také několik navrhovaných přehrad, které by zatopily stávající obce. Mezi nimi je například Horní Lomná na bystřině Lomná, Bukovec na Olši či Nové Heřminovy na Opavě. Právě v případě Nových Heřminov je vyvíjen velký tlak na to, aby byla stavba přehrady realizována.
Domníváme se, že v 21. století lze najít takové způsoby protipovodňové ochrany, které umožní lidem zůstat ve svých domovech a v neposlední řadě nebudou mít tak zničující vliv na krajinu, jako přehrada. Realizace takových šetrných úprav toků jsou, na rozdíl od tvrdých technických opatření, štědře podporována ze strukturálních fondů Evropské unie. V situaci, kdy v ČR chybí prostředky na řešení krize ve školství či zdravotnictví, by jistě nebylo rozvážné se od těchto možných zdrojů financí odvrátit a nadále pokračovat v zadlužování České republiky budováním přehrad, jejichž účinnost je omezená a přinejmenším sporná.
Vážený pane předsedo vlády,
podle našich informací má o konečném řešení protipovodňové ochrany v Moravskoslezském kraji rozhodnout vláda.
Nedovolte, prosím, aby správce toků prosadil devastaci našeho kraje. Zasaďte se o to, aby byla při úpravách toků v našem kraji zohledněna nejen technická, ale také alternativní protipovodňová opatření. Pomozte nám po správci toku vymáhat to, co je podle nás jeho povinností, k čemu však nadále zaujímá odmítavý postoj: hospodařit na tocích šetrně tak, aby mohly plnit svou ekologickou funkci a při splnění této podmínky zajistit protipovodňovou ochranu všem obcím a městům ležícím v blízkosti toků.
V Ostravě dne 30. listopadu 2003
Za sdružení Arnika Ostrava
Lenka Daňhelová
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
