Sdružení ARNIKA - projekt „Budoucnost bez jedů”: Arnika vyzvala ministry, aby obnovili limit pro úniky rtuti

Sdružení Arnika se otevřeným dopisem (1) obrátilo na ministra životního prostředí Ing. Petra Jana Kalaše, ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše Julínka, MBA a hlavního hygienika České republiky MUDr. Michaela Víta a Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zabývali problematikou monitoringu rtuti a aby se zasadili o znovuzavedení imisního limitu pro rtuť. Průměrný imisní limit za kalendářní rok 50 ng/m3 měl v České republice platit od roku 2010, ale v roce 2005 byl z české legislativy vypuštěn. Ministerstvo životního prostředí tento krok odůvodnilo tvrzením, že zjištěné úrovně znečištění ovzduší se od roku 2001 pohybovaly hluboko pod hodnotou tohoto imisního limitu, přibližně v intervalu 1,0 až 4,0 ng/m3, a označilo jej jako neopodstatněný.

Arnika se na ministry, hlavního hygienika a výbor obrátila s výzvou na znovuzavedení limitu poté, co zjistila zvýšené koncentrace rtuti v okolí chlorových chemiček - ústecké Spolchemie a neratovické Spolany. V okolí Spolchemie krátkodobé koncentrace rtuti v ovzduší dosahovaly až stovek ng/m3 (nejvyšší hodnota byla 412 ng/m3) a v blízkosti Spolany bylo naměřeno až 989 ng/m3. „Provedená měření koncentrací rtuti v ovzduší odhalila, že Spolana i Spolchemie jsou v některých případech, které závisí na počasí, proudění vzduchu a míře úniků rtuti z provozů a ze starých ekologických zátěží, zodpovědné za zvýšené koncentrace rtuti ve svém okolí. Pokud by se takto vysoké koncentrace vyskytovaly po větší část kalendářního roku, byl by zrušený limit několikanásobně překročen. Výsledky měření považujeme za dostatečný argument k tomu, aby byl limit znovu zaveden. Podle našeho soudu by však měl být zaveden i krátkodobý limit pro rtuť v ovzduší,“ okomentovala situaci Mgr. Hana Kuncová ze sdružení Arnika, která měření prováděla.

Výsledky všech měření Arnika popsala ve studii „Měření rtuti v okolí a v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem“ a ve studii „Měření rtuti v okolí Spolany, a.s. Neratovice“, která patří mezi první studie svého druhu v České republice. „Po Spolaně Neratovice, kde měření prováděli odborníci z Vysoké školy chemicko - technologické v Praze, je naše měření u těchto chemiček druhým měřením přítomnosti toxických látek v jejich okolí. Ani v sousedních zemích není zatím tato praxe příliš obvyklá, ačkoliv může odhalit velmi zajímavé informace týkající se kontaminace prostředí v těsné blízkosti velkých chemických podniků,“ uvedla Kuncová.

Arnika ve svém dopise požaduje, aby se ministři, hlavní hygienik a výbor zabývali nejen důkladnějším měřením imisí rtuti v okolí podniků, které s tímto toxickým kovem pracují, ale aby stát sledoval také zdravotní stav obyvatel, kteří v takových továrnách pracují nebo žijí v jejich blízkosti.

Arnika ministry, hlavního hygienika a výbor rovněž seznámila s návrhy opatření a s kroky, které by státní správa a samospráva ale i Spolana a Spolchemie měly učinit. Arnika mimo jiné doporučila, aby Spolchemie i Spolana do roku 2009 nahradily amalgámovou elektrolýzu nejlepší dostupnou technologií (membránovou technologií či bezazbestovou diafragmovou technologií). Právě provozy amalgámových elektrolýz jsou totiž hlavními zdroji emisí rtuti z obou chemiček a jsou také příčinou starých i nově vznikajících ekologických zátěží, jejichž sanaci bude muset stát uhradit. (Jen náklady na sanaci staré amalgámové elektrolýzy ve Spolaně jsou odhadovány na 670 mil. Kč.) Amalgámová elektrolýza je navíc považována za nejhorší výrobní postup při výrobě chlóru.

Arnika dále doporučuje, aby chemičky pečlivě sledovaly zdravotní stav svých zaměstnanců a obyvatel a aby společně s příslušnými vědeckými pracovišti a místní samosprávou prováděly důsledný a dlouhodobý monitoring koncentrací rtuti v ovzduší ve svých areálech a v jejich okolí. Výsledky monitoringu by měly být veřejně dostupné. Na konci každého kalendářního roku by měla být zpracována souhrnná hodnotící zpráva, která by měla být rovněž veřejně přístupná.


Přílohy:

(1)Dopis sdružení Arnika adresovaný ministru životního prostředí Petrovi Janovi Kalašovi

V Praze, 4. října 2006

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jménem ekologického sdružení ARNIKA, které se zabývá ochranou životního prostředí v České republice. Rádi bychom Vás také v krátkosti seznámili s provozy chlorové chemie Spolanou, a.s. Neratovice (dále jen Spolana) a Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem (dále jen Spolchemie) a výsledky měření koncentrací rtuti v ovzduší v okolí těchto chemiček.

Spolana a Spolchemie jsou chemičky, které při výrobě chloru a louhu používají nejhorší výrobní postup v daném průmyslovém odvětí - amalgámovou (rtuťovou) elektrolýzu, která je zdrojem emisí rtuti do životního prostředí. Právě v důsledku používáni rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolchemie a Spolany do té míry, že je nutné přistoupit k sanaci těchto starých ekologických zátěží.

Sdružení Arnika již dlouhou dobu upozorňuje na zbytečné používání rtuti v těchto chemičkách, a proto provedla měření koncentrací rtuti v ovzduší uvnitř i vně areálu Spolchemie (23. a 26. června 2006) a měření vně areálu Spolany (22. a 26. června 2006) pomocí automatického analyzátoru rtuti (Lumex RA-915+), jenž pracuje na bázi atomové absorbční spektrofotometrie. Provedená měření koncentrací rtuti v ovzduší odhalila, že Spolana i Spolchemie jsou v některých případech, které závisí na počasí, proudění vzduchu a míře úniků rtuti ze současných provozů a ze starých ekologických zátěží, zodpovědné za zvýšené koncentrace rtuti ve svém okolí. V případě Spolchemie koncentrace rtuti v ovzduší dosahovaly stovek ng/m3 (maximální zjištěná hodnota 412 ng/m3) a v případě Spolany téměř až tisíce ng/m3 (maximální zjištěná hodnota 989 ng/m3). Pokud by se takto vysoké koncentrace vyskytovaly po větší část kalendářního roku, tak by mohlo dojít k překročení zrušeného imisního limitu pro rtuť, kvůli němuž se na Vás obracíme.

V České republice byl nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, zaveden imisní limit pro rtuť. Tento limit byl stanoven ve výši 50 ng/m3 jako průměrná hodnota za kalendářní rok a měl platit v České republice od roku 2010. V roce 2005 byl ale tento imisní limit pro rtuť nařízením vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., zrušen. Ministerstvo životního prostředí nám tento krok odůvodnilo tvrzením, že zjištěné úrovně znečištění ovzduší se od roku 2001 pohybovaly hluboko pod hodnotou tohoto imisního limitu, přibližně v intervalu 1,0 až 4,0 ng/m3, a proto byl tento imisní limit shledán jako neopodstatněný.

Řešení stávající situace je přitom velice jednoduché. Za rtuť, kterou Spolchemie a Spolana používají k výrobě chlóru, existuje náhrada v podobě změny současné technologie tj. amalgámové elektrolýzy za nejlepší dostupnou technologii tj. za membránovou technologii nebo bezazbestovou diafragmovou technologii. Obě chemičky chtějí náhradu technologie uskutečnit co nejpozději to půjde, přestože to znamená ročně stovky kilogramů nebezpečné rtuti do životního prostředí (do ovzduší, do vody a do odpadů). Evropská komise připravila dokument Strategie řešení problémů se rtutí v Evropské Unii („EU Mercury Strategy“). V tomto dokumentu bylo zveřejněno, že největším spotřebitelem rtuti v Evropské Unii je právě chlórový průmysl s amalgámovou elektrolýzou. Podle samotného sdružení EuroChlor (evropské sdružení výrobců chlóru) bylo již v roce 2004 více jak 50% výroby chlóru a louhu v západní a střední Evropě (země EU–25 a Švýcarsko) založeno na jiných technologiích než na amalgámové elektrolýze.

V souvislosti s používáním rtuti ve Spolchemii a Spolaně – tj. s provozy amalgámové elektrolýzy – si Vás dovolujeme požádat, abyste se zasadil o to, aby:

 byl opět zaveden původní imisní limit pro rtuť 50 ng/m3 jako průměrná hodnota za kalendářní rok. Ovšem mnohem lepší by bylo zavést krátkodobější limit pro rtuť – např. stejná hodnota ale pro kratší časové období.;

 byl prováděn monitoring kvality ovzduší v okolí provozů, které používají rtuť a to především v okolí chlorových chemiček;

 byla ukončena výroba chlóru a louhu pomocí amalgámové elektrolýzy nejpozději v roce 2009;

 Spolchemie a Spolana každoročně informovala veřejnost o rtuti tj. jaké množství rtuti bylo dokoupeno a z jakého důvodu, a aby Spolana veřejně informovala o tom, jaké množství uvolní do odpadů;

 byl prováděn monitoring lidí, kteří žijí a pracují v okolí Spolchemie a Spolany, kde budou zjištěny zvýšené koncentrace rtuti. Veškeré výsledky monitoringů (zaměstnanců a obyvatel) by měly být veřejně dostupné.

Vážený pane ministře,

na základě všech výše uvedených skutečností jsme přesvědčeni o tom, že problematice rtuti a imisnímu monitoringu v těsném okolí nebezpečných zdrojů, především chlorových chemiček, není v České republice věnována dostatečná pozornost. Proto si Vás dovolujeme vyzvat, abyste jako představitel vlády a Ministerstva životního prostředí České republiky věnoval problematice znečišťování životního prostředí rtutí dostatečnou pozornost.

Věříme, že se s obsahem této naší výzvy ztotožníte a zasadíte se o projednávání problematiky imisního limitu pro rtuť a se rtutí související problematiky.

Tento dopis považujte za otevřený.

Mgr. Hana Kuncová, program Toxické látky a odpady sdružení Arnika