Tiskové zprávy
Arnika: Arnika vyzvala politiky: Zasaďte se o bezpečný provoz Spolchemie
Sdružení Arnika se včera obrátilo otevřeným dopisem na ministra životního prostředí Libora Ambrozka, hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce a primátora města Ústí nad Labem Petra Gandalovičove. Arnika vyzvala politiky, aby se zasadili o větší bezpečnosti provozů Spolchemie - jedné z největších chemiček v České republice. Spolchemie, která se nachází uprostřed stotisícového města, totiž proslula sérií průmyslových havárií, při nichž v posledních letech několikrát unikaly toxické látky jako chlór, oxid sírový, rtuť a epichlorhydrin (viz příloha bod 4). Spolchemie nedávno zveřejnila aktualizovanou bezpečnostní zprávu, která nyní prochází schvalovacím řízením. Podle Arniky zpráva podceňuje rizika, která chemický provoz představuje pro obyvatelstvo a žádá její zásadní přepracování (viz příloha bod 3).
„Ze žádné evropské země nám není znám případ, kdy by byla zastaralá továrna chlórové chemie umístěna přímo v centru města,” řekla Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. „Mnohé z provozů Spolchemie jsou dnes již za hranicí své životnosti a série vážných havárií z posledních let dokazuje, že továrna ohrožuje zdraví obyvatelstva i životní prostředí.” Podle Kuncové je zarážející, že zastaralá fabrika plánuje ve svém areálu výstavbu dalších výrobních zařízení. „Domníváme se, že by Spolchemie měla spíše investovat do zabezpečení stávajících provozů a modernizace výroby.”
Arnika se obrátila s otevřenou výzvou na politiky, aby se zasadili o adekvátní vyhodnocení rizik, která chemička představuje pro obyvatelstvo. V současné době totiž probíhá schvalování „bezpečnostní zprávy”, bez níž by Spolchemie nemohla pokračovat v provozu. „Je nemyslitelné, aby zdraví a životy lidí ohrožovala špatně zabezpečená chemička, jejíž akcie patří státu. Provozy je nezbytné buď zmodernizovat, nebo uzavřít, a to co nejdříve,” řekl Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika.
Arnika současně zaslala Krajskému úřadu Ústeckého kraje zásadní výhrady k bezpečnostní zprávě předložené Spolchemií. Podle Arniky zpráva nepopisuje dostatečně podrobně a objektivně stav chemičky a podceňuje rizika případných dalších průmyslových havárií. „Realita je taková, že k únikům nebezpečných látek dochází ve Spolchemii několikrát za rok. Je to důvod k vážnému znepokojení, což současná bezpečnostní zpráva nereflektuje,” řekla Kuncová.
Podle ní zpráva přehlíží i možný vznik dominoefektu s velkou pravděpodobností eskalace havárie a s nekontrolovatelnými ničivými účinky. K tomu by mohlo dojít vlivem kumulace velkého množství průmyslových provozů na malém prostoru. V dokumentaci chybí také komplexní zhodnocení rizik chlórového bloku a provozu Elektrolýza. „Výroba chlóru a alkalických hydroxidů je hlavním programem chemičky. Přitom jde o její nejbolestivější místo. Je totiž založena na zastaralém a nejnebezpečnějším výrobním postupu využívajícím toxickou rtuť. Tato výroba je mimo jiné každoročně zdrojem úniků stovek kilogramů rtuti do ovzduší a vod Labe i za běžného provozu závodu,” dodala Kuncová.
Přílohy:
1) Co by mohla znamenat vážná havárie ve Spolchemii
Největší hrozbou pro obyvatele Ústí nad Labem je tzv. chlórový blok, především výrobny a sklady v provozním úseku Kapalný chlór. Bezpečnostní zpráva se komplexnímu hodnocení možných havárií v tomto bloku vyhýbá a zcela pomíjí hodnocení důsledků masivního úniku chlóru (tzv. událost A1 - únik kapalného chlóru velkým otvorem ze skladovacího zásobníku). Důsledkem takové havárie může být až 71 tisíc ohrožených osob (výpočet Občanské ligy Ústí nad Labem podle zákona o závažných průmyslových haváriích), respektive 56 tisíc osob (podle dřívějších analytických materiálů útvarů civilní ochrany). V současné době platný vnější havarijní plán Spolchemie připouští při vážné havárii ohrožení zdraví nebo života 55-ti tisíc lidí. V případě nepříznivých okolností (např. špatné rozptylové podmínky, selhání varovného a informačního systému, výpadek telekomunikačních sítí apod.) hrozí v důsledku úniku extrémně nebezpečných chemických látek následky nepředstavitelných rozměrů, s dosahem až k okolním městům.
V případě rozsáhlého úniku propylenu (tzv. událost B1) uvádí současná bezpečností zpráva jako důsledek havárie usmrcení 1.404 lidí. Toto riziko pak Spolchemie vyhodnocuje jako přijatelné.
Velmi vážnou průmyslovou havárii ve Spolchemii by mohl způsobit například pád letadla nebo teroristický útok, popřípadě sabotáž. Prevencí a vyhodnocením těchto aktuálních rizik se však bezpečnostní zpráva Spolchemie prakticky vůbec nezabývá.
Současná verze bezpečnostní zprávy je již třetí. Proti předchozím verzím podala odvolání Občanská liga Ústí nad Labem. Věc nakonec dospěla až k Městskému soudu v Praze, který dal Občanské lize rozsudkem ze dne 9. 6. 2005 zapravdu. Soud uznal oprávněnost výhrad Občanské ligy zejména pokud jde o podceňování dopadů případné vážné havárie v chemických provozech.
2) Co je bezpečnostní zpráva
Bezpečnostní zprávu je podle zákona o závažných průmyslových haváriích povinen zpracovat provozovatel každého velkého průmyslového zařízení. Zpráva obsahuje analýzu všech možných událostí, které by vedly k havárii a modeluje důsledky případných havárií. Na základě analýzy zpráva navrhuje preventivní a bezpečnostní opatření, která by zaručila minimalizaci škod na lidských životech a zdraví a na životním prostředí.
Bezpečnostní zprávy schvalují odbory životního prostředí krajských úřadů ve správním řízení. Součástí projednávání bezpečnostní zprávy by mělo být veřejné ústní projednání všech připomínek. Bez schválené bezpečností zprávy není možné projednat vnější havarijní plán - a bez něj není možné provozovat žádný průmyslový provoz.
Správně zpracovaná bezpečnostní zpráva by měla vést k technologickým a organizačním změnám v příslušném provozu tak, aby byla minimalizována identifikovaná rizika. Po schválení bezpečnostní zprávy se dále pro konkrétní podnik vypracovává podrobný vnitřní a vnější havarijní plán.
Státní úřady, zástupci magistrátu a kraje mohli podat své připomínky k bezpečnostní zprávě Spolchemie do 22. 7. 2005. V blízké budoucnosti by mělo proběhnout veřejné projednání připomínek, na němž mohou všichni účastníci schvalovacího řízení doplnit své argumenty a požadovat od zpracovatelů bezpečnostní zprávy odpovědi na otázky.
K aktuální verzi bezpečnostní zprávy Spolchemie měla ze státních institucí výhrady pouze Česká inspekce životního prostředí, která zaslala krajskému úřadu své písemné připomínky. Města Ústí nad Labem a Trmice (které se zákona účastní projednávání) napsala, že ke zprávě nemají žádné výhrady. O zaslání vyjádření „bez výhrad“ rozhodl v případě Trmic starosta města, v Ústí nad Labem pak městská rada. V současné době se čeká na vyjádření ministerstva životního prostředí.
3) Připomínky Arniky k bezpečnostní zprávě Spolchemie - stručné shrnutí
V bezpečnostní zprávě chybí podle sdružení Arnika zejména následující informace (Arnika proto žádá krajský úřad o přepracování a doplnění celé zprávy):
§ Vyhodnocení všech možných synergických a kumulativních vlivů a jevů (tedy nebezpeč§ í vyplývajícího z umístění dalších průmyslových podniků v téže lokalitě, kde stojí Spolchemie),
§ vyhodnocení rizik úniku rtuti (která je v areálu Spolchemie skladována a používána při výrobě chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou) ze Spolchemie do životního prostředí,
§ komplexní hodnocení rizik chlórového bloku (který je nejnebezpeč§ nějším provozem v celém areálu Spolchemie),
§ seznam a charakteristiku nežádoucí vedlejší produktů (tj. bezpeč§ nostních karty a listy), které vznikají během chemické výroby ve Spolchemii a musí s nimi být dále nakládáno,
§ vyhodnocení možných rizik, která představují nežádoucí vedlejší produkty výroby.
4) Přehled známých průmyslových havárií ve Spolchemii 1994 - 2005
14.3. 2005 Únik chlóru
Chlór unikl asi v půl jedenácté, krátce před jedenáctou překročil hranici závodu. Zbytkové množství chlóru se uvolnilo z odstavené aparatury při plánované opravě chlórového kompresoru.
5.11. 2004 Požár v laboratoři
Oheň poškodil nábytek v bývalé laboratoři v objektu, který právě procházel rekonstrukcí. Podnikoví hasiči požár zlikvidovali během čtvrt hodiny. Podle vyšetřovatele státních hasičů oheň vznikl při řezání radiátoru ústředního topení.
26.10. 2004 Únik chlóru
Z ústecké Spolchemie v úterý po šestnácté hodině opět unikl chlór. Jde již o pátou havárii v tomto roce. Chemikálie unikla kvůli malé netěsnosti při najíždění aparatury. "Šlo jen o drobný únik, který nebyl téměř zaznamenán a chlór nepřesáhl brány podniku," řekl mluvčí firmy Zdeněk Rytíř.
11.10. 2004 Únik chlorovodíku
Zbytek kyseliny chlorovodíkové se uvolnil při plánované opravě potrubí. Krátce po havárii při opravě potrubí byl únik zastaven. Podle Spolchemie nebyly mimo její areál naměřeny zdraví škodlivé hodnoty. Zápach plynu byl cítit v neobydlené průmyslové části čtvrti Předlice.
30.9. 2004 Únik oxidu sírového
Z ústecké Spolchemie unikl oxid sírový. Bílý mrak se nad chemičkou v centru města objevil přibližně ve tři čtvrtě na sedm. Jaké množství nebezpečného plynu uniklo vedení Spolchemie neprozradilo.
4.5.2004 - Únik oxidu sírového
Z továrny unikl oxid sírový. Velký bílý mrak se nad městem kvůli špatným rozptylovým podmínkám držel asi hodinu. Podle vedení firmy nebyla koncentrace oxidu síry škodlivá. Řadu obyvatel však druhá nehoda v krátké době vyděsila a mnohé lidi popudilo i to, že byli o události informováni nedostatečně a se zpožděním. Za tento únik plynu zaplatila Spolchemie pokutu 200 tisíc korun.
21.4.2004 - Únik chlóru
Zhruba 10 kilogramů chlóru mohlo podle odhadu pracovníků ústeckého inspektorátu České inspekce životního prostředí uniknout ve středu z ústecké Spolchemie. Ivan Hrabal z inspekce dnes ČTK řekl, že odhad vychází z naměřených koncentrací chlóru a z rozsahu rozšíření jeho zápachu po městě.
20.11.2002 - Únik chlóru
Kilogram chlóru unikl v sobotu do ovzduší z ústecké chemičky Spolchemie. Nebezpečný plyn ucítila řada Ústečanů. Únik zapříčinila netěsnost aparatury v provozu chlórové chemie.
listopad 2002 - Požár ve výrobně pryskyřic
Shořelo zhruba 100 tun pryskyřice a surovin, explodovala některá výrobní zařízení a některé látky v uzavřených sudech. Ve výrobně pryskyřic bývají styren či epichlorhydrin. Styren je rakovinotvorný a jeho hořením mohou vznikat látky jako fosgen a chlorovodík, ale také vysoce nebezpečné dioxiny.
15.3.2001 - Únik neznámé látky
Ulicemi centra Ústí nad Labem se včera dopoledne linul nepříjemný štiplavý zápach připomínající sirovodík. Jeho původcem byla Spolchemie. "Zápach pocházel z výroby látky, která se používá k pachovému značení zemního plynu a svítiplynu," uvedl mluvčí podniku Zdeněk Rytíř. Plyn se rozšířil při běžném technologickém režimu vlivem netěsností aparatury.
9.2.2001 - únik zplodin
Z výrobny epoxidových pryskyřic unikaly zplodiny a hrozilo nebezpečí výbuchu a následného požáru. Při samovolné reakci v provozu umělých pryskyřic se začalo uvolňovat teplo a organické zplodiny.
24.8.2000 - únik epichlorhydrinu
Ze zkorodovaného zásobníku ústecké Spolchemie ve čtvrtek večer unikl epichlorhydrin. Společnost tvrdí, že únik neohrozil životní prostředí a zdraví obyvatel v Ústí nad Labem. Podle vedení společnosti uniklo celkem asi pět metrů krychlových epichlorhydrinu.
12.10.1999 - Únik chlóru
Jednalo se o technologickou poruchu řídící jednotky ve výrobně kyseliny chlorovodíkové. Uniklo jen malé množství chlóru," řekl mluvčí společnosti Zdeněk Rytíř. Chemička však nedokáže přesně říci, kolik chlóru se do vzduchu dostalo. "Únik trval jen krátkou dobu, tak ho bylo velmi málo. Byl sice ve městě cítit, ale neohrožoval zdraví obyvatel a během krátké chvíle se rozplynul," dodal.
24.8.1998 - Únik oxidu sírového
Podruhé v letošním roce zahalila v pátek Ústí nad Labem mlha oxidu sírového, který unikl ze Spolchemie. Naposledy oxid sírový z chemičky unikl v únoru. "Oxid sírový unikl při poruše chlazení při výrobě olea. Výroba byla ihned odstavena," uvedl mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř. Spolchemie odhaduje, že do ovzduší unikl jeden litr škodlivé látky a nemohla proto ohrozit zdraví obyvatel. Jaké byly koncentrace oxidu sírového v ovzduší ale nikdo neví, protože je žádná instituce neměří.
18.2.1998 - Únik oxidu sírového
Už několikátý únik od začátku roku, jenž tentokrát vznikl při poruše chlazení aparatury v provozu sirných sloučenin, ohlásil sám podnik. Množství uniklé látky však neupřesnil a nezjistily je ani měřicí přístroje magistrátu a meteorologů, protože tuto látku nemonitorují.
9.2.1998 - Únik rozpouštědel
Odpadní voda s obsahem organických rozpouštědel unikla v pondělí navečer z ústecké Spolchemie do řeky Bíliny. Zápach lakového benzinu, toluenu a xylenu pak ještě nějakou dobu lemoval břehy řeky. "Příčinou byla porucha zařízení pro sběr a úpravu odpadních vod v provozu výroby syntetických pryskyřic," uvedl včera mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř.
14.7.1996 - Únik chlóru
Spolchemie s jednodenním zpožděním přiznala, že z jejích provozů uniklo při výpadku proudu v neděli několik kilogramů chlóru přímo do centra Ústí nad Labem. "Domníváme se, že to bylo kolem dvou až pěti kilogramů chlóru, nešlo však o havárii," tvrdil včera vedoucí dispečinku Spolchemie Vladimír Slouka. Desítky obyvatel si během nedělního rána stěžovaly na dusivý zápach a pálení v očích. "
prosinec 1997 - únik oxidu siřičitého
Neuvěřitelných hodnot až 28 tisíc mikrogramů na metr krychlový dosahovaly nárazově koncentrace oxidu siřičitého v ústeckém ovzduší při havárii, která se stala v závěru minulého roku ve výrobně kyseliny sírové podniku Spolchemie. Půlhodinová norma koncentrací oxidu siřičitého je přitom jen 500 mikrogramů, tedy šestapadesátkrát méně.
říjen 1996 - únik chlóru
Obyvatelé v Ústí nad Labem si opět stěžují na zápach chlóru v centru města. Spolchemie vypouštěla do řeky Bíliny chlornan, což měla povoleno. Řeka byla ale příliš kyselá a látka se proto začala rozkládat na prudce jedovatý chlór.
červenec 1996 - pravděpodobně únik chlóru
Několik občanů si v Ústí nad Labem stěžuje na pálení očí a zápach chlóru. Česká inspekce životního prostředí není schopna prokázat, zda chlór unikl z chemičky, nařídí však, aby společnost nainstalovala kameru, která by příští případný únik zaznamenala.
duben 1996 - únik oxidu sírového
Kvůli špatné funkci koncového absorbéru uniknul z výroby kyseliny sírové nebezpečný oxid sírový.
říjen 1995 - únik rtuti
Z provozu Elektrolýza uniklo do ovzduší sedm kilogramů jedovaté rtuti.
prosinec 1994 - únik rtuti
Měřící systém Opsis zaznamenal v Ústí nad Labem zvýšené koncentrace rtuti. Podezření padlo na Spolchemii, která ji používá ve výrobě Elektrolýza, ale nic se neprokázalo.
5) Jaké jsou nejnebezpečnější provozy Spolchemie
Provoz Elektrolýza
Výroba chlóru a alkalických hydroxidů, rozvod těchto produktů do dalších provozů, jejich skladování. V tomto provozu je rovněž skladováno 160 tun rtuti. Skladování a manipulaci se rtutí se dá předejít přechodem na některou z modernějších a ekologicky příznivějších technologií, např. na membránovou technologii, která nevyužívá toxické látky a má mnohem menší spotřebu energie. Provoz Elektrolýza je v současné době každoročně zdrojem úniků stovek kilogramů rtuti do ovzduší a vod řeky Labe. Usazováním v říčních sedimentech se rtuť dostává do těl ryb a tím do potravního řetězce, čímž ohrožuje zdraví člověka.
Provoz Chlórová chemie
Skladování, manipulace a rozvod chlóru. Vzhledem ke stáří celého provozu dochází na jeho zařízení ke korozi, únavě materiálu, vzniku trhlin a prasklin. Provoz Chlórová chemie je častým zdrojem úniků chlóru do ovzduší.
Provoz Epichlorhydrin
Výroba, manipulace (rozvod a stáčení do železničních cisteren) a skladování nebezpečných a hořlavých látek jako např. epichlorhydrin, propylen, allylchlorid, chlorovodík atd. Některé tyto nebezpečné látky (propylen, epichlorhydrin, chlórované uhlovodíky) jsou skladovány také mimo areál Spolchemie - na Ovčím vrchu. Provoz Epichlorhydrin je zdrojem úniků nežádoucích vedlejších produktů - např. hexachlorbenzenu (HCB). Součástí provozu je spalovna odpadních chlorovaných uhlovodíků, která je zdrojem emisí dioxinů (PCDD/Fs), HCB či polychlorovaných uhlovodíků (PCB).
Kromě těchto tří klíčových provozů se v areálu Spolchemie nachází dalších 15 provozů, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami - převážně hořlavinami.
6) Dopis primátorovi Ústí nad Labem Petru Gandalovičovi
Město Ústí nad Labem
k rukám primátora města, váženého pana Mgr. Petr Gandaloviče
Velká Hradební 8
401 00 Ústí nad Labem
V Praze, 4. 8. 2005
Výzva: Zasaďte s o větší bezpečnost Spolchemie
Vážený pane primátore,
dovolujeme si obrátit se na Vás v souvislosti s provozy Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s. (Spolchemie) - patřícího mezi největší chemické provozy na území České republiky - jež se rozkládají ve vzdálenosti necelého půl kilometru od samého centra stotisícového města Ústí nad Labem. Některé z provozů Spolchemie jsou již za hranicí své životnosti, a představují tak značné riziko pro zdraví a bezpečnost obyvatel města i pro životní prostředí. To potvrzuje i nekonečná série průmyslových havárií, ke kterým v provozech Spolchemie dochází, a z nichž některé ohrozily velmi vážným způsobem obyvatelstvo. (Seznam některých havárií z poslední doby je přílohou tohoto dopisu.) V civilizovaném a vyspělém světě se s provozy, podobnými Spolchemii v Ústí nad Labem, setkáme již velmi zřídka a není nám znám žádný případ, kdy by byla výrobna chlorovaných látek umístěna přímo v centru města.
Nejstarší provozy Spolchemie byly budovány koncem 19. století prakticky na „zelené louce“. Teprve v následujících desetiletích postupně v okolí rozrůstající se továrny vznikalo město, které dosáhlo až dnešních rozměrů. V současné době je však již urbanistické uspořádání, založené v počátcích průmyslové velkovýroby, zcela nevyhovující.
Stěží pochopitelná je skutečnost, že místo toho, aby Spolchemie investovala do modernizace a zabezpečení svých stávajících - a jak již bylo řečeno, většinou zastaralých provozů i technologií (např. amalgámová elektrolýza výroby chlóru za pomoci rtuti, která je příčinou úniků stovek kilogramů této toxické látky do životního prostředí ročně) - , aby se stala bezpečnější, důvěryhodnější a ohleduplnější k životnímu prostředí a zdraví lidí, hodlá vedení Spolchemie budovat provozy nové.
Plán na rozšíření výroby je také důvodem, proč Spolchemie nedávno předložila Krajskému úřadu Ústeckého kraje aktualizovanou Bezpečnostní zprávu, která by měla komplexně a podrobně vyhodnocovat dopad činnosti chemických provozů na bezpečnost obyvatelstva. Bohužel, předložená bezpečnostní zpráva nepopisuje dostatečně podrobně a objektivně daný stav chemického závodu a nevyhodnocuje veškerá možná rizika potenciálních dalších průmyslových havárií a jejich následků na obyvatele Ústí nad Labem.
V bezpečnostní zprávě chybí zejména následující informace:
§ Vyhodnocení všech možných synergických a kumulativních vlivů a jevů (tedy nebezpeč§ í vyplývajícího z umístění dalších průmyslových podniků v téže lokalitě, kde stojí Spolchemie),
§ vyhodnocení rizik úniku rtuti (která je v areálu Spolchemie skladována a používána při výrobě chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou) ze Spolchemie do životního prostředí,
§ komplexní hodnocení rizik chlorového bloku a provozu Elektrolýza (které jsou jedněmi z nejnebezpeč§ nějších provozů v celém areálu Spolchemie),
§ seznam a charakteristiku nežádoucí vedlejší produktů (tj. bezpeč§ nostních karty a listy), které vznikají během chemické výroby ve Spolchemii a musí s nimi být dále nakládáno,
§ vyhodnocení možných rizik, která představují nežádoucí vedlejší produkty výroby.
Bezpečnostní zpráva Spolchemie dále zcela ignoruje současný stav světa, v němž je stále aktuálnější hrozba teroristických útoků. Jakkoliv věříme, že pravděpodobnost útoku na provozy Spolchemie není vysoká, jsme přesvědčeni o tom, že i s touto malou pravděpodobností je nezbytné se vyrovnat v analýze rizik a přijmout nezbytná preventivní a bezpečnostní opatření.
Vážený pane primátore,
na základě všech výše uvedených skutečností jsme přesvědčeni o tom, že bezpečnostní zpráva Spolchemie není zpracována kvalitně, protože nevyhodnocuje objektivně veškerá možná rizika, vyplývající z umístění rozsáhlých průmyslových provozů v samém centru města. Zaslali jsme proto Krajskému úřadu Ústeckého kraje a Magistrátu města Ústí nad Labem své připomínky k Bezpečnostní zprávě a vyzvali Krajský úřad Ústeckého kraje i Magistrát města Ústí nad Labem, aby požadovaly předloženou dokumentaci doplnit a přepracovat.
Současně si Vás dovolujeme vyzvat, abyste jako představitel statutárního města Ústí nad Labem a člen Rady města věnoval problematice bezpečnosti provozů Spolchemie dostatečnou pozornost. Žádáme Vás, abyste jménem Rady Ústí nad Labem požadoval veřejné projednávání Bezpečnostní zprávy Spolchemie. Zároveň Vás žádáme, abyste během tohoto veřejného projednávání prosazoval doplnění a přepracování Bezpečnostní zprávy tak, aby zpráva odrážela všechna reálně hrozící rizika a umožňovala předcházet nenahraditelným škodám na lidském zdraví nebo i životech, a nebyla pouze formálním dokumentem zastřešujícím další nekontrolovatelné zvyšování průmyslových kapacit, ohrožujících obyvatelstvo.
Věříme, že se s obsahem této naší výzvy ztotožníte a budete při dalším projednávání Bezpečnostní zprávy hájit zájmy občanů Vašeho města.
Tento dopis považujte za otevřený.
S pozdravem, za sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady
Mgr. Hana Kuncová
Přílohy:
§ Průmyslové havárie ve Spolchemii - struč§ ná chronologie
§ Připomínky sdružení Arnika k Bezpeč§ nostní zprávě předložené Spolchemií
„Ze žádné evropské země nám není znám případ, kdy by byla zastaralá továrna chlórové chemie umístěna přímo v centru města,” řekla Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. „Mnohé z provozů Spolchemie jsou dnes již za hranicí své životnosti a série vážných havárií z posledních let dokazuje, že továrna ohrožuje zdraví obyvatelstva i životní prostředí.” Podle Kuncové je zarážející, že zastaralá fabrika plánuje ve svém areálu výstavbu dalších výrobních zařízení. „Domníváme se, že by Spolchemie měla spíše investovat do zabezpečení stávajících provozů a modernizace výroby.”
Arnika se obrátila s otevřenou výzvou na politiky, aby se zasadili o adekvátní vyhodnocení rizik, která chemička představuje pro obyvatelstvo. V současné době totiž probíhá schvalování „bezpečnostní zprávy”, bez níž by Spolchemie nemohla pokračovat v provozu. „Je nemyslitelné, aby zdraví a životy lidí ohrožovala špatně zabezpečená chemička, jejíž akcie patří státu. Provozy je nezbytné buď zmodernizovat, nebo uzavřít, a to co nejdříve,” řekl Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika.
Arnika současně zaslala Krajskému úřadu Ústeckého kraje zásadní výhrady k bezpečnostní zprávě předložené Spolchemií. Podle Arniky zpráva nepopisuje dostatečně podrobně a objektivně stav chemičky a podceňuje rizika případných dalších průmyslových havárií. „Realita je taková, že k únikům nebezpečných látek dochází ve Spolchemii několikrát za rok. Je to důvod k vážnému znepokojení, což současná bezpečnostní zpráva nereflektuje,” řekla Kuncová.
Podle ní zpráva přehlíží i možný vznik dominoefektu s velkou pravděpodobností eskalace havárie a s nekontrolovatelnými ničivými účinky. K tomu by mohlo dojít vlivem kumulace velkého množství průmyslových provozů na malém prostoru. V dokumentaci chybí také komplexní zhodnocení rizik chlórového bloku a provozu Elektrolýza. „Výroba chlóru a alkalických hydroxidů je hlavním programem chemičky. Přitom jde o její nejbolestivější místo. Je totiž založena na zastaralém a nejnebezpečnějším výrobním postupu využívajícím toxickou rtuť. Tato výroba je mimo jiné každoročně zdrojem úniků stovek kilogramů rtuti do ovzduší a vod Labe i za běžného provozu závodu,” dodala Kuncová.
Přílohy:
1) Co by mohla znamenat vážná havárie ve Spolchemii
Největší hrozbou pro obyvatele Ústí nad Labem je tzv. chlórový blok, především výrobny a sklady v provozním úseku Kapalný chlór. Bezpečnostní zpráva se komplexnímu hodnocení možných havárií v tomto bloku vyhýbá a zcela pomíjí hodnocení důsledků masivního úniku chlóru (tzv. událost A1 - únik kapalného chlóru velkým otvorem ze skladovacího zásobníku). Důsledkem takové havárie může být až 71 tisíc ohrožených osob (výpočet Občanské ligy Ústí nad Labem podle zákona o závažných průmyslových haváriích), respektive 56 tisíc osob (podle dřívějších analytických materiálů útvarů civilní ochrany). V současné době platný vnější havarijní plán Spolchemie připouští při vážné havárii ohrožení zdraví nebo života 55-ti tisíc lidí. V případě nepříznivých okolností (např. špatné rozptylové podmínky, selhání varovného a informačního systému, výpadek telekomunikačních sítí apod.) hrozí v důsledku úniku extrémně nebezpečných chemických látek následky nepředstavitelných rozměrů, s dosahem až k okolním městům.
V případě rozsáhlého úniku propylenu (tzv. událost B1) uvádí současná bezpečností zpráva jako důsledek havárie usmrcení 1.404 lidí. Toto riziko pak Spolchemie vyhodnocuje jako přijatelné.
Velmi vážnou průmyslovou havárii ve Spolchemii by mohl způsobit například pád letadla nebo teroristický útok, popřípadě sabotáž. Prevencí a vyhodnocením těchto aktuálních rizik se však bezpečnostní zpráva Spolchemie prakticky vůbec nezabývá.
Současná verze bezpečnostní zprávy je již třetí. Proti předchozím verzím podala odvolání Občanská liga Ústí nad Labem. Věc nakonec dospěla až k Městskému soudu v Praze, který dal Občanské lize rozsudkem ze dne 9. 6. 2005 zapravdu. Soud uznal oprávněnost výhrad Občanské ligy zejména pokud jde o podceňování dopadů případné vážné havárie v chemických provozech.
2) Co je bezpečnostní zpráva
Bezpečnostní zprávu je podle zákona o závažných průmyslových haváriích povinen zpracovat provozovatel každého velkého průmyslového zařízení. Zpráva obsahuje analýzu všech možných událostí, které by vedly k havárii a modeluje důsledky případných havárií. Na základě analýzy zpráva navrhuje preventivní a bezpečnostní opatření, která by zaručila minimalizaci škod na lidských životech a zdraví a na životním prostředí.
Bezpečnostní zprávy schvalují odbory životního prostředí krajských úřadů ve správním řízení. Součástí projednávání bezpečnostní zprávy by mělo být veřejné ústní projednání všech připomínek. Bez schválené bezpečností zprávy není možné projednat vnější havarijní plán - a bez něj není možné provozovat žádný průmyslový provoz.
Správně zpracovaná bezpečnostní zpráva by měla vést k technologickým a organizačním změnám v příslušném provozu tak, aby byla minimalizována identifikovaná rizika. Po schválení bezpečnostní zprávy se dále pro konkrétní podnik vypracovává podrobný vnitřní a vnější havarijní plán.
Státní úřady, zástupci magistrátu a kraje mohli podat své připomínky k bezpečnostní zprávě Spolchemie do 22. 7. 2005. V blízké budoucnosti by mělo proběhnout veřejné projednání připomínek, na němž mohou všichni účastníci schvalovacího řízení doplnit své argumenty a požadovat od zpracovatelů bezpečnostní zprávy odpovědi na otázky.
K aktuální verzi bezpečnostní zprávy Spolchemie měla ze státních institucí výhrady pouze Česká inspekce životního prostředí, která zaslala krajskému úřadu své písemné připomínky. Města Ústí nad Labem a Trmice (které se zákona účastní projednávání) napsala, že ke zprávě nemají žádné výhrady. O zaslání vyjádření „bez výhrad“ rozhodl v případě Trmic starosta města, v Ústí nad Labem pak městská rada. V současné době se čeká na vyjádření ministerstva životního prostředí.
3) Připomínky Arniky k bezpečnostní zprávě Spolchemie - stručné shrnutí
V bezpečnostní zprávě chybí podle sdružení Arnika zejména následující informace (Arnika proto žádá krajský úřad o přepracování a doplnění celé zprávy):
§ Vyhodnocení všech možných synergických a kumulativních vlivů a jevů (tedy nebezpeč§ í vyplývajícího z umístění dalších průmyslových podniků v téže lokalitě, kde stojí Spolchemie),
§ vyhodnocení rizik úniku rtuti (která je v areálu Spolchemie skladována a používána při výrobě chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou) ze Spolchemie do životního prostředí,
§ komplexní hodnocení rizik chlórového bloku (který je nejnebezpeč§ nějším provozem v celém areálu Spolchemie),
§ seznam a charakteristiku nežádoucí vedlejší produktů (tj. bezpeč§ nostních karty a listy), které vznikají během chemické výroby ve Spolchemii a musí s nimi být dále nakládáno,
§ vyhodnocení možných rizik, která představují nežádoucí vedlejší produkty výroby.
4) Přehled známých průmyslových havárií ve Spolchemii 1994 - 2005
14.3. 2005 Únik chlóru
Chlór unikl asi v půl jedenácté, krátce před jedenáctou překročil hranici závodu. Zbytkové množství chlóru se uvolnilo z odstavené aparatury při plánované opravě chlórového kompresoru.
5.11. 2004 Požár v laboratoři
Oheň poškodil nábytek v bývalé laboratoři v objektu, který právě procházel rekonstrukcí. Podnikoví hasiči požár zlikvidovali během čtvrt hodiny. Podle vyšetřovatele státních hasičů oheň vznikl při řezání radiátoru ústředního topení.
26.10. 2004 Únik chlóru
Z ústecké Spolchemie v úterý po šestnácté hodině opět unikl chlór. Jde již o pátou havárii v tomto roce. Chemikálie unikla kvůli malé netěsnosti při najíždění aparatury. "Šlo jen o drobný únik, který nebyl téměř zaznamenán a chlór nepřesáhl brány podniku," řekl mluvčí firmy Zdeněk Rytíř.
11.10. 2004 Únik chlorovodíku
Zbytek kyseliny chlorovodíkové se uvolnil při plánované opravě potrubí. Krátce po havárii při opravě potrubí byl únik zastaven. Podle Spolchemie nebyly mimo její areál naměřeny zdraví škodlivé hodnoty. Zápach plynu byl cítit v neobydlené průmyslové části čtvrti Předlice.
30.9. 2004 Únik oxidu sírového
Z ústecké Spolchemie unikl oxid sírový. Bílý mrak se nad chemičkou v centru města objevil přibližně ve tři čtvrtě na sedm. Jaké množství nebezpečného plynu uniklo vedení Spolchemie neprozradilo.
4.5.2004 - Únik oxidu sírového
Z továrny unikl oxid sírový. Velký bílý mrak se nad městem kvůli špatným rozptylovým podmínkám držel asi hodinu. Podle vedení firmy nebyla koncentrace oxidu síry škodlivá. Řadu obyvatel však druhá nehoda v krátké době vyděsila a mnohé lidi popudilo i to, že byli o události informováni nedostatečně a se zpožděním. Za tento únik plynu zaplatila Spolchemie pokutu 200 tisíc korun.
21.4.2004 - Únik chlóru
Zhruba 10 kilogramů chlóru mohlo podle odhadu pracovníků ústeckého inspektorátu České inspekce životního prostředí uniknout ve středu z ústecké Spolchemie. Ivan Hrabal z inspekce dnes ČTK řekl, že odhad vychází z naměřených koncentrací chlóru a z rozsahu rozšíření jeho zápachu po městě.
20.11.2002 - Únik chlóru
Kilogram chlóru unikl v sobotu do ovzduší z ústecké chemičky Spolchemie. Nebezpečný plyn ucítila řada Ústečanů. Únik zapříčinila netěsnost aparatury v provozu chlórové chemie.
listopad 2002 - Požár ve výrobně pryskyřic
Shořelo zhruba 100 tun pryskyřice a surovin, explodovala některá výrobní zařízení a některé látky v uzavřených sudech. Ve výrobně pryskyřic bývají styren či epichlorhydrin. Styren je rakovinotvorný a jeho hořením mohou vznikat látky jako fosgen a chlorovodík, ale také vysoce nebezpečné dioxiny.
15.3.2001 - Únik neznámé látky
Ulicemi centra Ústí nad Labem se včera dopoledne linul nepříjemný štiplavý zápach připomínající sirovodík. Jeho původcem byla Spolchemie. "Zápach pocházel z výroby látky, která se používá k pachovému značení zemního plynu a svítiplynu," uvedl mluvčí podniku Zdeněk Rytíř. Plyn se rozšířil při běžném technologickém režimu vlivem netěsností aparatury.
9.2.2001 - únik zplodin
Z výrobny epoxidových pryskyřic unikaly zplodiny a hrozilo nebezpečí výbuchu a následného požáru. Při samovolné reakci v provozu umělých pryskyřic se začalo uvolňovat teplo a organické zplodiny.
24.8.2000 - únik epichlorhydrinu
Ze zkorodovaného zásobníku ústecké Spolchemie ve čtvrtek večer unikl epichlorhydrin. Společnost tvrdí, že únik neohrozil životní prostředí a zdraví obyvatel v Ústí nad Labem. Podle vedení společnosti uniklo celkem asi pět metrů krychlových epichlorhydrinu.
12.10.1999 - Únik chlóru
Jednalo se o technologickou poruchu řídící jednotky ve výrobně kyseliny chlorovodíkové. Uniklo jen malé množství chlóru," řekl mluvčí společnosti Zdeněk Rytíř. Chemička však nedokáže přesně říci, kolik chlóru se do vzduchu dostalo. "Únik trval jen krátkou dobu, tak ho bylo velmi málo. Byl sice ve městě cítit, ale neohrožoval zdraví obyvatel a během krátké chvíle se rozplynul," dodal.
24.8.1998 - Únik oxidu sírového
Podruhé v letošním roce zahalila v pátek Ústí nad Labem mlha oxidu sírového, který unikl ze Spolchemie. Naposledy oxid sírový z chemičky unikl v únoru. "Oxid sírový unikl při poruše chlazení při výrobě olea. Výroba byla ihned odstavena," uvedl mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř. Spolchemie odhaduje, že do ovzduší unikl jeden litr škodlivé látky a nemohla proto ohrozit zdraví obyvatel. Jaké byly koncentrace oxidu sírového v ovzduší ale nikdo neví, protože je žádná instituce neměří.
18.2.1998 - Únik oxidu sírového
Už několikátý únik od začátku roku, jenž tentokrát vznikl při poruše chlazení aparatury v provozu sirných sloučenin, ohlásil sám podnik. Množství uniklé látky však neupřesnil a nezjistily je ani měřicí přístroje magistrátu a meteorologů, protože tuto látku nemonitorují.
9.2.1998 - Únik rozpouštědel
Odpadní voda s obsahem organických rozpouštědel unikla v pondělí navečer z ústecké Spolchemie do řeky Bíliny. Zápach lakového benzinu, toluenu a xylenu pak ještě nějakou dobu lemoval břehy řeky. "Příčinou byla porucha zařízení pro sběr a úpravu odpadních vod v provozu výroby syntetických pryskyřic," uvedl včera mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř.
14.7.1996 - Únik chlóru
Spolchemie s jednodenním zpožděním přiznala, že z jejích provozů uniklo při výpadku proudu v neděli několik kilogramů chlóru přímo do centra Ústí nad Labem. "Domníváme se, že to bylo kolem dvou až pěti kilogramů chlóru, nešlo však o havárii," tvrdil včera vedoucí dispečinku Spolchemie Vladimír Slouka. Desítky obyvatel si během nedělního rána stěžovaly na dusivý zápach a pálení v očích. "
prosinec 1997 - únik oxidu siřičitého
Neuvěřitelných hodnot až 28 tisíc mikrogramů na metr krychlový dosahovaly nárazově koncentrace oxidu siřičitého v ústeckém ovzduší při havárii, která se stala v závěru minulého roku ve výrobně kyseliny sírové podniku Spolchemie. Půlhodinová norma koncentrací oxidu siřičitého je přitom jen 500 mikrogramů, tedy šestapadesátkrát méně.
říjen 1996 - únik chlóru
Obyvatelé v Ústí nad Labem si opět stěžují na zápach chlóru v centru města. Spolchemie vypouštěla do řeky Bíliny chlornan, což měla povoleno. Řeka byla ale příliš kyselá a látka se proto začala rozkládat na prudce jedovatý chlór.
červenec 1996 - pravděpodobně únik chlóru
Několik občanů si v Ústí nad Labem stěžuje na pálení očí a zápach chlóru. Česká inspekce životního prostředí není schopna prokázat, zda chlór unikl z chemičky, nařídí však, aby společnost nainstalovala kameru, která by příští případný únik zaznamenala.
duben 1996 - únik oxidu sírového
Kvůli špatné funkci koncového absorbéru uniknul z výroby kyseliny sírové nebezpečný oxid sírový.
říjen 1995 - únik rtuti
Z provozu Elektrolýza uniklo do ovzduší sedm kilogramů jedovaté rtuti.
prosinec 1994 - únik rtuti
Měřící systém Opsis zaznamenal v Ústí nad Labem zvýšené koncentrace rtuti. Podezření padlo na Spolchemii, která ji používá ve výrobě Elektrolýza, ale nic se neprokázalo.
5) Jaké jsou nejnebezpečnější provozy Spolchemie
Provoz Elektrolýza
Výroba chlóru a alkalických hydroxidů, rozvod těchto produktů do dalších provozů, jejich skladování. V tomto provozu je rovněž skladováno 160 tun rtuti. Skladování a manipulaci se rtutí se dá předejít přechodem na některou z modernějších a ekologicky příznivějších technologií, např. na membránovou technologii, která nevyužívá toxické látky a má mnohem menší spotřebu energie. Provoz Elektrolýza je v současné době každoročně zdrojem úniků stovek kilogramů rtuti do ovzduší a vod řeky Labe. Usazováním v říčních sedimentech se rtuť dostává do těl ryb a tím do potravního řetězce, čímž ohrožuje zdraví člověka.
Provoz Chlórová chemie
Skladování, manipulace a rozvod chlóru. Vzhledem ke stáří celého provozu dochází na jeho zařízení ke korozi, únavě materiálu, vzniku trhlin a prasklin. Provoz Chlórová chemie je častým zdrojem úniků chlóru do ovzduší.
Provoz Epichlorhydrin
Výroba, manipulace (rozvod a stáčení do železničních cisteren) a skladování nebezpečných a hořlavých látek jako např. epichlorhydrin, propylen, allylchlorid, chlorovodík atd. Některé tyto nebezpečné látky (propylen, epichlorhydrin, chlórované uhlovodíky) jsou skladovány také mimo areál Spolchemie - na Ovčím vrchu. Provoz Epichlorhydrin je zdrojem úniků nežádoucích vedlejších produktů - např. hexachlorbenzenu (HCB). Součástí provozu je spalovna odpadních chlorovaných uhlovodíků, která je zdrojem emisí dioxinů (PCDD/Fs), HCB či polychlorovaných uhlovodíků (PCB).
Kromě těchto tří klíčových provozů se v areálu Spolchemie nachází dalších 15 provozů, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami - převážně hořlavinami.
6) Dopis primátorovi Ústí nad Labem Petru Gandalovičovi
Město Ústí nad Labem
k rukám primátora města, váženého pana Mgr. Petr Gandaloviče
Velká Hradební 8
401 00 Ústí nad Labem
V Praze, 4. 8. 2005
Výzva: Zasaďte s o větší bezpečnost Spolchemie
Vážený pane primátore,
dovolujeme si obrátit se na Vás v souvislosti s provozy Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s. (Spolchemie) - patřícího mezi největší chemické provozy na území České republiky - jež se rozkládají ve vzdálenosti necelého půl kilometru od samého centra stotisícového města Ústí nad Labem. Některé z provozů Spolchemie jsou již za hranicí své životnosti, a představují tak značné riziko pro zdraví a bezpečnost obyvatel města i pro životní prostředí. To potvrzuje i nekonečná série průmyslových havárií, ke kterým v provozech Spolchemie dochází, a z nichž některé ohrozily velmi vážným způsobem obyvatelstvo. (Seznam některých havárií z poslední doby je přílohou tohoto dopisu.) V civilizovaném a vyspělém světě se s provozy, podobnými Spolchemii v Ústí nad Labem, setkáme již velmi zřídka a není nám znám žádný případ, kdy by byla výrobna chlorovaných látek umístěna přímo v centru města.
Nejstarší provozy Spolchemie byly budovány koncem 19. století prakticky na „zelené louce“. Teprve v následujících desetiletích postupně v okolí rozrůstající se továrny vznikalo město, které dosáhlo až dnešních rozměrů. V současné době je však již urbanistické uspořádání, založené v počátcích průmyslové velkovýroby, zcela nevyhovující.
Stěží pochopitelná je skutečnost, že místo toho, aby Spolchemie investovala do modernizace a zabezpečení svých stávajících - a jak již bylo řečeno, většinou zastaralých provozů i technologií (např. amalgámová elektrolýza výroby chlóru za pomoci rtuti, která je příčinou úniků stovek kilogramů této toxické látky do životního prostředí ročně) - , aby se stala bezpečnější, důvěryhodnější a ohleduplnější k životnímu prostředí a zdraví lidí, hodlá vedení Spolchemie budovat provozy nové.
Plán na rozšíření výroby je také důvodem, proč Spolchemie nedávno předložila Krajskému úřadu Ústeckého kraje aktualizovanou Bezpečnostní zprávu, která by měla komplexně a podrobně vyhodnocovat dopad činnosti chemických provozů na bezpečnost obyvatelstva. Bohužel, předložená bezpečnostní zpráva nepopisuje dostatečně podrobně a objektivně daný stav chemického závodu a nevyhodnocuje veškerá možná rizika potenciálních dalších průmyslových havárií a jejich následků na obyvatele Ústí nad Labem.
V bezpečnostní zprávě chybí zejména následující informace:
§ Vyhodnocení všech možných synergických a kumulativních vlivů a jevů (tedy nebezpeč§ í vyplývajícího z umístění dalších průmyslových podniků v téže lokalitě, kde stojí Spolchemie),
§ vyhodnocení rizik úniku rtuti (která je v areálu Spolchemie skladována a používána při výrobě chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou) ze Spolchemie do životního prostředí,
§ komplexní hodnocení rizik chlorového bloku a provozu Elektrolýza (které jsou jedněmi z nejnebezpeč§ nějších provozů v celém areálu Spolchemie),
§ seznam a charakteristiku nežádoucí vedlejší produktů (tj. bezpeč§ nostních karty a listy), které vznikají během chemické výroby ve Spolchemii a musí s nimi být dále nakládáno,
§ vyhodnocení možných rizik, která představují nežádoucí vedlejší produkty výroby.
Bezpečnostní zpráva Spolchemie dále zcela ignoruje současný stav světa, v němž je stále aktuálnější hrozba teroristických útoků. Jakkoliv věříme, že pravděpodobnost útoku na provozy Spolchemie není vysoká, jsme přesvědčeni o tom, že i s touto malou pravděpodobností je nezbytné se vyrovnat v analýze rizik a přijmout nezbytná preventivní a bezpečnostní opatření.
Vážený pane primátore,
na základě všech výše uvedených skutečností jsme přesvědčeni o tom, že bezpečnostní zpráva Spolchemie není zpracována kvalitně, protože nevyhodnocuje objektivně veškerá možná rizika, vyplývající z umístění rozsáhlých průmyslových provozů v samém centru města. Zaslali jsme proto Krajskému úřadu Ústeckého kraje a Magistrátu města Ústí nad Labem své připomínky k Bezpečnostní zprávě a vyzvali Krajský úřad Ústeckého kraje i Magistrát města Ústí nad Labem, aby požadovaly předloženou dokumentaci doplnit a přepracovat.
Současně si Vás dovolujeme vyzvat, abyste jako představitel statutárního města Ústí nad Labem a člen Rady města věnoval problematice bezpečnosti provozů Spolchemie dostatečnou pozornost. Žádáme Vás, abyste jménem Rady Ústí nad Labem požadoval veřejné projednávání Bezpečnostní zprávy Spolchemie. Zároveň Vás žádáme, abyste během tohoto veřejného projednávání prosazoval doplnění a přepracování Bezpečnostní zprávy tak, aby zpráva odrážela všechna reálně hrozící rizika a umožňovala předcházet nenahraditelným škodám na lidském zdraví nebo i životech, a nebyla pouze formálním dokumentem zastřešujícím další nekontrolovatelné zvyšování průmyslových kapacit, ohrožujících obyvatelstvo.
Věříme, že se s obsahem této naší výzvy ztotožníte a budete při dalším projednávání Bezpečnostní zprávy hájit zájmy občanů Vašeho města.
Tento dopis považujte za otevřený.
S pozdravem, za sdružení Arnika - program Toxické látky a odpady
Mgr. Hana Kuncová
Přílohy:
§ Průmyslové havárie ve Spolchemii - struč§ ná chronologie
§ Připomínky sdružení Arnika k Bezpeč§ nostní zprávě předložené Spolchemií
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
