Tiskové zprávy
ODS: Ať se vláda nevymlouvá - vina je na její straně
31. března 2006 | ODS
Po ničivých záplavách v letech 1997 a 2002 občané na Jižní Moravě očekávali, že budou splněny sliby obou sociálnědemokratických vlád, a budou před velkou vodou ochráněni. Průběh letošních povodní ukazuje, že tomu tak není.
Příčina je jednoduchá - na Moravě byl vybudován jen zlomek potřebných protipovodňových opatření. A má to také jednoduchý důvod - stát, který je za financování protipovodňových opatření odpovědný, na ně poskytl jen zlomek z potřebných 20 miliard korun , pouze 300 milionů ročně. Při tomto hlemýždím tempu budeme na Jižní Moravě ochráněni ke konci století. Za tuto situaci nese odpovědnost především ministr financí Sobotka, dále všichni rychle se střídající ministři zemědělství a ministr životního prostředí Ambrozek. Pro srovnání připomínám, že ministr financí Sobotka při projednávání státního rozpočtu na rok 2006 rozdal na "předvolební poslanecké pomníčky" 7 miliard korun.
Situaci ve výstavbě protipovodňových opatření je nejen na Jižní Moravě nutné radikálně změnit. Tato vláda už to nestihne, ale příští vláda musí výrazně přidat, a to i s využitím zdrojů EU. S ochranou se musíme vypořádat v horizontu let a ne staletí. Škody způsobené povodněmi totiž v povodí Moravy dosáhly od roku 1997 zhruba 30 miliard, ročně tedy průměrně 3,5 miliard korun. Jen za toto období tedy výrazně převyšují částku 20 miliard potřebnou na ochranu. A celostátně pak dosavadní škody činí 140 miliard korun oproti 4 miliardám dosud investovaným do ochrany.
Urychlení výstavby protipovodňových opatření pomůže především tam, kde nebyly vybudovány dostatečné rezervoáry na zachycení přívalových vod, to znamená na řece Moravě a na Svitavě. Bohužel se však povodně opakují i tam, kde již nádrže vybudovány jsou, především na Dyji. Nelze než souhlasit se starosty a obyvateli Znojma a dalších obcí, kteří si stěžují na špatné fungování Vranovské přehrady. Ta byla totiž v roce 1934 vybudována nad Znojmem právě především pro snížení povodňových průtoků. Důvody, proč v ní letos opět včasným odpuštěním nebyl vytvořen dostatečný prostor pro povodňovou vlnu, je nutno vyšetřit. Už teď je však jasné, že výsledkem tohoto zanedbání jsou nové obrovské škody.
Vinu za tento stav nese ministerstvo zemědělství, které podnik Povodí Moravy spravující Vranovskou přehradu řídí. I zde je nutná účinná náprava - především udělat jasno v tom, že pro přehrady je ochrana proti povodním opravdu prioritou, výrazně zlepšit řídící a kontrolní činnost státu a zapojit do ní představitele krajů, měst a obcí. Faktem totiž je, že selhala i dozorčí rada podniku Povodí Moravy. A kromě generálního ředitele podniku Miroslava Konečného by měl být ve funkci předsedy dozorčí rady vystřídán i Michal Hašek, předseda poslaneckého klubu ČSSD, nejlépe některým z hejtmanů daného území.
Příčina je jednoduchá - na Moravě byl vybudován jen zlomek potřebných protipovodňových opatření. A má to také jednoduchý důvod - stát, který je za financování protipovodňových opatření odpovědný, na ně poskytl jen zlomek z potřebných 20 miliard korun , pouze 300 milionů ročně. Při tomto hlemýždím tempu budeme na Jižní Moravě ochráněni ke konci století. Za tuto situaci nese odpovědnost především ministr financí Sobotka, dále všichni rychle se střídající ministři zemědělství a ministr životního prostředí Ambrozek. Pro srovnání připomínám, že ministr financí Sobotka při projednávání státního rozpočtu na rok 2006 rozdal na "předvolební poslanecké pomníčky" 7 miliard korun.
Situaci ve výstavbě protipovodňových opatření je nejen na Jižní Moravě nutné radikálně změnit. Tato vláda už to nestihne, ale příští vláda musí výrazně přidat, a to i s využitím zdrojů EU. S ochranou se musíme vypořádat v horizontu let a ne staletí. Škody způsobené povodněmi totiž v povodí Moravy dosáhly od roku 1997 zhruba 30 miliard, ročně tedy průměrně 3,5 miliard korun. Jen za toto období tedy výrazně převyšují částku 20 miliard potřebnou na ochranu. A celostátně pak dosavadní škody činí 140 miliard korun oproti 4 miliardám dosud investovaným do ochrany.
Urychlení výstavby protipovodňových opatření pomůže především tam, kde nebyly vybudovány dostatečné rezervoáry na zachycení přívalových vod, to znamená na řece Moravě a na Svitavě. Bohužel se však povodně opakují i tam, kde již nádrže vybudovány jsou, především na Dyji. Nelze než souhlasit se starosty a obyvateli Znojma a dalších obcí, kteří si stěžují na špatné fungování Vranovské přehrady. Ta byla totiž v roce 1934 vybudována nad Znojmem právě především pro snížení povodňových průtoků. Důvody, proč v ní letos opět včasným odpuštěním nebyl vytvořen dostatečný prostor pro povodňovou vlnu, je nutno vyšetřit. Už teď je však jasné, že výsledkem tohoto zanedbání jsou nové obrovské škody.
Vinu za tento stav nese ministerstvo zemědělství, které podnik Povodí Moravy spravující Vranovskou přehradu řídí. I zde je nutná účinná náprava - především udělat jasno v tom, že pro přehrady je ochrana proti povodním opravdu prioritou, výrazně zlepšit řídící a kontrolní činnost státu a zapojit do ní představitele krajů, měst a obcí. Faktem totiž je, že selhala i dozorčí rada podniku Povodí Moravy. A kromě generálního ředitele podniku Miroslava Konečného by měl být ve funkci předsedy dozorčí rady vystřídán i Michal Hašek, předseda poslaneckého klubu ČSSD, nejlépe některým z hejtmanů daného území.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk