Tiskové zprávy
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Bříza a osika připravují na kalamitní holině vhodné podmínky cílovým dřevinám
15. ledna 2020 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Přípravné dřeviny jsou podle odborníků na pěstování lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. schopny odrůstat v široké škále klimatických a půdních podmínek, na většině stanovišť rychle vytvářejí porosty plnící požadované funkce. „Z biologického pohledu přípravné dřeviny na plošně rozsáhlých kalamitních holinách upravují porostní mikroklima, půdní podmínky nebo koloběh vody, a tím vytvářejí příznivější podmínky pro obnovu cílových dřevinami,“ uvádějí Jiří Souček, Ondřej Špulák a Jan Leugner z Výzkumné stanice Opočno.
Mezi přípravnými dřevinami hraje v podmínkách České republiky hlavní úlohu bříza bělokorá. Jak se projevují její vlastnosti a také vlastnosti osiky na rozsáhlé kalamitní holině, je předmětem zkoumání mladého porostu na výzkumné ploše Nemojov v blízkosti Dvora Králové nad Labem. V průběhu 5 let zde řešitelé hodnotili charakteristiky porostu bez výchovných zásahů. Sledovali vlhkost svrchních vrstev půdy pod přípravným porostem a na sousední holině, zkoumali vliv vzdálenosti sousedního dospělého porostu na počty jedinců a odrůstání obnovy a měřili tloušťku kmene a porostní výšku stromů.
Předchozí dospívající porost tvořený smrkem s příměsí borovice, dubu, břízy a osiky poškodila vichřice Kyrill v lednu 2007 a na lokalitě vznikla holina s výměrou přesahující 6 hektarů.
Do přípravných zde rostoucích dřevin byly zahrnuty: bříza bělokorá, topol osika, líska obecná, vrba jíva, jeřáb ptačí a bez hroznatý. Kategorii dřevin cílových z přirozené obnovy tvořily jedle bělokorá, smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý, douglaska tisolistá, dub zimní a javor klen. Na lokalitě byly prováděny opakované odběry vzorníků břízy a osiky pro stanovení nadzemní biomasy.
V roce 2011 bylo na ploše zjištěno celkem 10 druhů dřevin, přípravné dřeviny početně dominovaly (bříza 73 %, osika 13 %). Z cílových dřevin měly početnější zastoupení smrk, borovice, modřín a dub.
Většina přípravných dřevin se obnovila záhy po vzniku holiny, cílové dřeviny se obnovily souběžně s přípravnými i následně pod porostní clonou. V roce 2016 přípravné dřeviny stále početně dominovaly (88 % v úrovni, 77 % celkem), v podúrovni již převažovaly cílové dřeviny. Z dalších dřevin byly na ploše zaznamenány douglaska a líska. Druhová pestrost dřevin postupně narůstala s přirozenou obnovou cílových dřevin. Nejvyšší tloušťku středního kmene vykazovaly po celé období bříza, osika a modřín. Výška jedinců v horní úrovni v roce 2016 přesahovala 8 metrů, jejich tloušťka překračovala hranici hroubí. Sušina nadzemní biomasy břízy a osiky v roce 2011 dosahovala 4 tuny na hektar, do roku 2016 se zvýšila na 27,9 tun na hektar.
Vlhkost svrchní vrstvy půdy (15–30 cm) pod porostem břízy byla po celou dobu sledování nižší než na volné ploše. Výrazně nižší vlhkost ve sledované hloubce půdy se ale zatím výrazněji neprojevila na zdravotním stavu dalších dřevin rostoucích pod přípravným porostem.
„Analyzovaný porost je příkladem vysokého potenciálu přirozené obnovy dřevin na kalamitních holinách. Termín vzniku holiny, narušení půdního povrchu při vyklizování dřeva i výskyt semenných stromů ve vhodné vzdálenosti v okolních porostech se příznivě projevily na počtech jedinců přípravných i cílových dřevin na sledované ploše,“ shrnují své poznatky autoři.
Bříza podle jejich zjištění vykazuje širokou ekologickou valenci, má výrazný potenciál přirozené obnovy a intenzívního růstu v mládí, v porostních směsích pak zároveň zvyšuje biodiverzitu i celkový produkční potenciál. V dalších letech se začíná projevovat autoredukce. Výchovný zásah v části hlavního porostu břízy realizovaný v roce 2017 byl zaměřen na podporu jedinců s potenciálem kvality (pozitivní výběr), zároveň podpořil i odrůstání cílových dřevin v podúrovni. Další vývoj sledovaného porostu bude do značné míry záviset na odpovídající porostní péči.
Projekt s názvem Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů podpořila Národní agentura pro zemědělský výzkum.
Odborný článek s podrobnými výsledky tohoto výzkumu je možné stáhnout na stránkách VÚLHM zde.
Kontaktní údaje: Ing. Jiří Souček, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., Útvar pěstování lesa, Výzkumná stanice Opočno, e-mail: soucek@vulhmop.cz
Mezi přípravnými dřevinami hraje v podmínkách České republiky hlavní úlohu bříza bělokorá. Jak se projevují její vlastnosti a také vlastnosti osiky na rozsáhlé kalamitní holině, je předmětem zkoumání mladého porostu na výzkumné ploše Nemojov v blízkosti Dvora Králové nad Labem. V průběhu 5 let zde řešitelé hodnotili charakteristiky porostu bez výchovných zásahů. Sledovali vlhkost svrchních vrstev půdy pod přípravným porostem a na sousední holině, zkoumali vliv vzdálenosti sousedního dospělého porostu na počty jedinců a odrůstání obnovy a měřili tloušťku kmene a porostní výšku stromů.
Předchozí dospívající porost tvořený smrkem s příměsí borovice, dubu, břízy a osiky poškodila vichřice Kyrill v lednu 2007 a na lokalitě vznikla holina s výměrou přesahující 6 hektarů.
Do přípravných zde rostoucích dřevin byly zahrnuty: bříza bělokorá, topol osika, líska obecná, vrba jíva, jeřáb ptačí a bez hroznatý. Kategorii dřevin cílových z přirozené obnovy tvořily jedle bělokorá, smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý, douglaska tisolistá, dub zimní a javor klen. Na lokalitě byly prováděny opakované odběry vzorníků břízy a osiky pro stanovení nadzemní biomasy.
V roce 2011 bylo na ploše zjištěno celkem 10 druhů dřevin, přípravné dřeviny početně dominovaly (bříza 73 %, osika 13 %). Z cílových dřevin měly početnější zastoupení smrk, borovice, modřín a dub.
Většina přípravných dřevin se obnovila záhy po vzniku holiny, cílové dřeviny se obnovily souběžně s přípravnými i následně pod porostní clonou. V roce 2016 přípravné dřeviny stále početně dominovaly (88 % v úrovni, 77 % celkem), v podúrovni již převažovaly cílové dřeviny. Z dalších dřevin byly na ploše zaznamenány douglaska a líska. Druhová pestrost dřevin postupně narůstala s přirozenou obnovou cílových dřevin. Nejvyšší tloušťku středního kmene vykazovaly po celé období bříza, osika a modřín. Výška jedinců v horní úrovni v roce 2016 přesahovala 8 metrů, jejich tloušťka překračovala hranici hroubí. Sušina nadzemní biomasy břízy a osiky v roce 2011 dosahovala 4 tuny na hektar, do roku 2016 se zvýšila na 27,9 tun na hektar.
Vlhkost svrchní vrstvy půdy (15–30 cm) pod porostem břízy byla po celou dobu sledování nižší než na volné ploše. Výrazně nižší vlhkost ve sledované hloubce půdy se ale zatím výrazněji neprojevila na zdravotním stavu dalších dřevin rostoucích pod přípravným porostem.
„Analyzovaný porost je příkladem vysokého potenciálu přirozené obnovy dřevin na kalamitních holinách. Termín vzniku holiny, narušení půdního povrchu při vyklizování dřeva i výskyt semenných stromů ve vhodné vzdálenosti v okolních porostech se příznivě projevily na počtech jedinců přípravných i cílových dřevin na sledované ploše,“ shrnují své poznatky autoři.
Bříza podle jejich zjištění vykazuje širokou ekologickou valenci, má výrazný potenciál přirozené obnovy a intenzívního růstu v mládí, v porostních směsích pak zároveň zvyšuje biodiverzitu i celkový produkční potenciál. V dalších letech se začíná projevovat autoredukce. Výchovný zásah v části hlavního porostu břízy realizovaný v roce 2017 byl zaměřen na podporu jedinců s potenciálem kvality (pozitivní výběr), zároveň podpořil i odrůstání cílových dřevin v podúrovni. Další vývoj sledovaného porostu bude do značné míry záviset na odpovídající porostní péči.
Projekt s názvem Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů podpořila Národní agentura pro zemědělský výzkum.
Odborný článek s podrobnými výsledky tohoto výzkumu je možné stáhnout na stránkách VÚLHM zde.
Kontaktní údaje: Ing. Jiří Souček, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., Útvar pěstování lesa, Výzkumná stanice Opočno, e-mail: soucek@vulhmop.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk