Arnika - Program Toxické látky a odpady: Budoucnost bez jedů v kraji Vysočina

V rámci kampaně Arniky(1) „Budoucnost bez jedů“(2) začala série akcí „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ 5. září 2001 u problémové skládky nebezpečného odpadu v Pozďátkách. V souvislosti s touto skládkou vedoucí projektu oslovili i poslance krajského zastupitelstva a ministra Kužvarta. „Na naši výzvu reagovali písemně dva krajští poslanci a ministerstvo se ozvalo telefonicky. Druhý den po naší akci na skládce se o ní jednalo v Třebíči. Z něj vyplynulo, že asanace skládky se prodraží z 80 milionů až na částku přesahující 103 miliony a za určitých podmínek ji převezme svazek obcí spravující skládku TKO Třebíč. Zatím jsme se nedozvěděli, zda hodlá provoz skládky v Pozďátkách ukončit anebo v něm pokračovat,“ stručně shrnul nové události kolem horkého místa kraje Vysočina z hlediska toxických látek RNDr. Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Problematikou skládky Pozďátky se Arnika hodlá zabývat i nadále. V souvislosti se skládkou Pozďátky se Arnika dnes obrací se žádostí o informace o přítomnosti toxických látek v závodu na Prechezu Přerov.

Prvním cílem kampaně Arniky „Budoucnost bez jedů“ je uzákonění práva na informace o toxických látkách vypouštěných průmyslovými podniky do prostředí v podobě integrovaného registru znečišťování(3). Podpisem pod peticí „Budoucnost bez jedů“ jeho přijetí podpořil i starosta Polné a krajský zastupitel, Jindřich Skočdopole. „Bude-li tento registr uzákoněn, jsem přesvědčen, že pomůže předcházet případům takového znečištění životního prostředí, jako na skládce v Pozďátkách. Překvapuje mne proto, že krajští zastupitelé s výjimkou jednoho zatím nereagovali na naši výzvu, aby přijetí integrovaného registru znečišťování podpořili. V tomto světle je zvláštní, že se zavedením registru souhlasí i jinak k návrhům ekologů kritický ministr Miroslav Grégr,“ říká Petrlík.



Druhým požadavek petice „Budoucnosti bez jedů“, která je adresovaná především poslancům Parlamentu ČR, je ratifikace Stockholmské úmluvy(4) o perzistentních organických látkách – čili dioxinech, DDT, hexachlorbenzenu, PCB a dalších. Tyto nebezpečné látky a jejich omezení se týká i Jihlavy. Polychlorované bifenyly mohly být látkami, které způsobily v tomto roce úhyn tučňáků v jihlavské ZOO. Tito živočichové stojí na vrcholu potravní pyramidy a v jejich tělech se, stejně jako u lidí, tyto nebezpečné látky kumulují..

Zdrojem úniku dioxinů, které patří mezi tzv. perzistentní organické látky, je i spalovna nebezpečných odpadů v jihlavském Motorpalu. Nebezpečné látky nepochybně unikly do životního prostředí i v souvislosti s jejím velkým požárem v roce 1993.


(1) „Arnika“

Ekologické sdružení Arnika založila skupina, která 29. 9. 2001 opustila Děti Země z důvodu odlišných představ o budoucí činnosti a struktuře této organizace.
Arnika se zabývá ochranou mokřadů a vodních toků, znečištěním životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. (Podrobnější informace o projektech a představitelích nové organizace naleznete níže). Pro novou organizaci hraje významnou roli i mezinárodní a přeshraniční spolupráce, například na projektu mezinárodní spolupráce při ochraně dolního Labe anebo na mezinárodním projektu týkajícím se toxických látek v životním prostředí. Arnika je rovněž zapojena do práce mezinárodních sítí za snížení toxických látek v životním prostředí – IPEN (International POPs Elimination Network) a Health Care Without Harm.
Posláním nové organizace je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území ČR, a to i v evropském kontextu. Arnika je celostátní organizace s centrální kanceláří a místně či tématicky definovanými samostatnými subjekty. Arnika bude usilovat o širokou členskou základnu. Svých cílů hodlá dosahovat pomocí kampaní a projektů.
Arnika představí své představitele, náplň činnosti a poslání na tiskové konferenci v Praze dne 29. října 2001.

Projekty „Arniky“ a její hlavní představitelé

Nejvýznamnějšími projekty jsou:
- „Ochrana dolního toku Labe“ pod vedením Ing. Vlastimila Karlíka, bývalého místopředsedy Dětí Země a vedoucího programu „Příroda“ a Jana a Šárky Dostálových, původně vedoucích Dětí Země Děčín
- „Budoucnost bez jedů“ v koordinaci RNDr. Jindřicha Petrlíka (dřívějšího předsedy Dětí Země) včetně stejnojmenné petice, kterou koordinují Oldřich Jarolím a Vojtěch Pešek
- „Veřejnost a rozhodování o dálnici D3“ vedená Ing. Petrem Hrdinou, který v Dětech Země vedl program „Doprava“ a pobočku v Praze
- „Koncepce nakládání s odpady“ pod vedením Ing. Milana Havla, bývalého vedoucího programu Dětí Země „Odpady a toxické látky“

Pod novou organizaci přešlo i Centrum pro podporu občanů, které bylo dosud součástí Dětí Země, vedené vedle Jindřicha Petrlíka také Martinem Skalským. Centrum pro podporu občanů se v Arnice bude i nadále věnovat případům zkušebního polygonu Škoda Auto, lisovně v Úvalech a dalším. Lenka Mašková, která u Dětí Země vedla Komunikační centrum a Fond ohrožené přírody, má v Arnice na starosti komunikaci se členy a rozvoj členské a přispěvatelské základny.
Tiskovou mluvčí ekologického sdružení Arnika je Ivona Půlkrábková, bývalá tisková mluvčí Dětí Země.

(2) „Budoucnost bez jedů“

Cílem kampaně „Budoucnost bez jedů“ je snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Petice „Budoucnost bez jedů“ je směřovaná především na poslance Parlamentu ČR a k dnešnímu dni má více než pět tisíc signatářů. Je mezi nimi i řada významných osobností, například ekolog Igor Míchal a Ivan Dejmal, psycholog Slavomil Hubálek, herec Petr Vacek, hudebníci Vladimír Merta, Jan Vodňanský, Jaroslav Hutka, ale i politici: například berounský starosta Jiří Besser, starosta města Polná a zároveň zastupitel kraje Vysočina Jindřich Skočdopole.



(3) Právo na informace o toxických látkách - Integrovaný registr znečišťování - zavádí vládní návrh zákona o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC), který prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prvním čtením 12. července 2001. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Jak takový systém vypadá v praxi lze vidět na webovských stránkách: http://bezjedu.detizeme.cz/registr.htm

(4) Nová mezinárodní dohoda o tuctu nejtoxičtějších látek na světě (tzv. perzistentních organických látkách) je podle místa svého vzniku nazývána Stockholmskou úmluvou. K jejímu podpisu došlo 23. května 2001. Zakazuje osm pesticidů, dvě průmyslové látky a stanovuje nutnost eliminovat zatížení životního prostředí dioxiny a furany, které vznikají například spalováním chlorovaných látek anebo jako nechtěný vedlejší produkt některých chemických výrob. Česká republika ji podepsala, stejně jako například Polsko, Evropská unie, Slovinsko, Ukrajina anebo USA (celkem 70 států). Pro Českou republiku bude tato úmluva mimo jiné znamenat například důslednější třídění a recyklaci odpadů namísto jejich spalování ve spalovnách či skládkování (skládky i spalovny jsou zdroji dioxinů).