Arnika: Budoucnost bez jedů ze spalovny

LIBEREC - Arnika zahájila v Liberci sbírání podpisů pod petici Budoucnost bez jedů ze spalovny. Petice adresovaná především České inspekci životního prostředí a Ministerstvu životního prostředí ČR požaduje především okamžitý zákaz používání směsi toxického popílku a strusky z liberecké spalovny jako stavebního materiálu. Arnika navrhuje, aby toxický popílek byl do budoucna zpracován cestou chemického rozkladu, kterou by se odbouraly toxické dioxiny, které se jinak mohou dostat až do potravin. Tento cíl je zcela v souladu s požadavky mezinárodní Stockholmské úmluvy (1) o perzistentních organických látkách. Petice vznikla v den druhého výročí jejího podepsání (23. května 2001).

Akce Arniky je součástí „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ (2) zaměřených na podporu naplňování Stockholmské úmluvy a především na podporu přijetí nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování3), v němž by byla stanovena pro jednotlivé podniky povinnost ohlašovat množství toxických látek vypouštěných do životního prostředí, a to včetně látek končících v odpadech. „Až bude registr fungovat měli by se občané na Liberecku dozvědět, kolik dioxinů skončí každý rok v odpadech odvážených ze spalovny zatím zřejmě na skládku Osečná anebo možná i na stavby,“ upřesnil přínos registru konkrétně pro občany Libereckého kraje vedoucí Arniky Liberec Petr Braun.

Samotná podpisová akce spojená s informačním stánkem začíná dnes ve 14:00 a potrvá cca do 17 hodin na Nám. Dr. Edvarda Beneše v Liberci. Petiční archy budou k dispozici také na dalších místech v Liberci a Arnika je vystaví na svých internetových stránkách. Úplný text petice je v příloze této tiskové zprávy.

Příloha:
Petice „Budoucnost bez jedů ze spalovny“

Spalovna komunálního odpadu v Liberci, Termizo a.s., používá směs popílku (propraného) strusky jako certifikovaný stavební materiál. Děje se tak přesto, že tato směs obsahuje vysoká množství dioxinů a dalších toxických látek, které se z ní mohou uvolňovat do životního prostředí. Spalovna se opakovaně brání nutnosti separovat toxičtější popílek ze směsi a vědomě tak ohrožuje životní prostředí. Společnost Termizo rovněž opakovaně odmítá veřejnosti poskytovat informace o vlivu spalovny komunálních odpadů na životní prostředí a zakazuje to i státním institucím. Tento stav považujeme za neúnosný

Naše hlavní požadavky týkající se nakládání s toxickým popílkem ze spalovny jsou následující:

- okamžitý zákaz používání směsi popílku a strusky jako stavebního materiálu
- zacházení s touto směsí jako s toxickým odpadem, který musí být před skládkováním stabilizován a posléze uložen na jednodruhové skládce
- půjde-li to, likvidovat tento odpad bezpečnou chemickou cestou
- plné zveřejnění staveb, kde již byla tato směs použita

V souvislosti se spalovnou odpadu společnosti Termizo pak žádáme:

- přehodnocení plánu nakládání s odpady v Libereckém kraji tak, aby nedocházelo ke tvorbě toxických látek jako dioxiny a jim podobné (zpracování varianty bez spalovny komunálních odpadů)
- měření toxických látek jako hexachlorbenzen, PCB a polyaromatické uhlovodíky jak v emisích do ovzduší, tak ve strusce a popílku
- svobodný přístup ke všem informacím o vlivu spalovny na životní prostředí

*****

Poznámky:

(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách podepsaná 22. a 23. května 2001 ve Stockholmu zakazuje výrobu a použití devíti pesticidů (například DDT, dieldrinu či endrinu), jedné skupiny technických průmyslových látek (polychlorovaných bifenylů - PCB) a nařizuje minimalizaci úniků dvou skupin látek nazývaných souhrnně dioxiny (polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany - PCDD/F). U dioxinů je konečným cílem úmluvy jejich eliminace. Prakticky to znamená například přestat ukládat toxický popílek ze spaloven s obsahem dioxinů na skládky - namísto toho jej chemicky rozkládat na jednoduché chemické sloučeniny. Ještě lepší však bude spalovny odpadů nestavět a odpady minimalizovat a recyklovat. Tuto úmluvu již před dvěma roky Česká republika podepsala a před zhruba rokem ratifikovala.

(2) Cíl série akcí nazvané 60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu, zahájené 15. května 2003 akcí před Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, je shodný s cíli již ukončené celostátní petice a projektu „Budoucnost bez jedů“ – tedy snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Celých 60 dní by mělo vyvrcholit akcemi k sedmé schůzce ke Stockholmské úmluvě, která začne 14. července v Ženevě. Vzhledem ke všudypřítomnosti toxických látek se akce Arniky, dalších občanských sdružení i jednotlivých občanů neomezuje jen na Prahu. Petice „Budoucnost bez jedů“ byla směřovaná především na vládu a poslance Parlamentu ČR a podepsalo ji 9.320 lidí včetně více jak 70 starostů měst, obcí a zastupitelů jak obecních, tak krajských. Najdeme mezi nimi také řadu významných osobností, např. ekologa Ivana Dejmala, psychologa Slavomila Hubálka, , herce Petra Vacka, hudebníky Vladimíra Mertu, Jana Vodňanského, Jaroslava Hutku, spisovatelku a textařku Gabrielu Osvaldovou. V rámci série akcí proběhla například tisková konference, na které Arnika zveřejnila nález toxických ftalátů v obalech na potraviny.

(3) Integrovaný registr znečišťování zavedl zákon o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC) a nyní se jedná o jeho podobě, zda bude obsahovat opravdu seznam většiny nebezpečných látek anebo se stane nicneříkajícím cárem papíru s informacemi o pár látkách od pár podniků. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích.