Šumava 21: Budoucnost Šumavy je dál předmětem sporu

„O parku jsme ještě neskončili,“ dali včera na setkání v Kašperských Horách rázně najevo starostové obcí přímo dotčených Národním parkem Šumava jeho řediteli Aloisi Pavlíčkovi. Ačkoliv ministerstvo životního prostředí i správa parku tvrdí, že strategie ochrany parku pro následující období je připravena, starostové s tím nesouhlasí a žádnou strategii neschválili. Podle starostky Stožce Zdeňky Lelkové lze připravený dokument považovat pouze za jakýsi harmonogram prací. Uvedla, že dokument není koncepční, neobsahuje popis dopadů jednotlivých rozhodnutí ani výhledy do budoucna.

Právě hlasy starostů jsou v diskusích o parku opomíjeny a znevažovány. „V médiích jsme osočováni, že si Šumavu přivlastňujeme. My si ji však nepřivlastňujeme, my jsme volení zástupci občanů a máme za region zodpovědnost,“ ohradil se starosta Volar Radek Mrkvička. Podotkl, že ekologická sdružení, která podporují současný oficiální přístup ministerstva a správy parku k ochraně NP Šumava, za výsledek žádnou odpovědnost nenesou. Starostové jsou si vědomi toho, že nové obyvatele do svých obcí nepřilákají, pokud je budou obklopovat namísto zelených jen suché lesy. Negativní dopad bude mít ničení lesů Šumavy i na turistický ruch.
O tématu odpovědnosti se v Kašperských Horách diskutovalo včera nejvíce. V sále kina naplněném místními občany a občany z okolních obcí, před které předstoupili kromě ředitele Pavlíčka také starostové Volar a Srní, hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, odborník na lesní ekosystémy Ivo Vicena a zástupce ekologického Hnutí DUHA Jaromír Bláha, musel ředitel parku i zástupce Hnutí DUHA obhajovat, proč prosazují bezzásahovost – pasivní přístup v ochraně lesa proti kůrovci. Většina odborníků v lesnictví ani místní obyvatelé totiž nedávají naději experimentu, který na Šumavě probíhá a jehož následkem je plošné odumírání nejcennějších částí Šumavy. „Suché lesy tady nechceme. Řekněte nám, kdo bude zodpovědný za to, že necháme příštím generacím Šumavu bez lesů,“ dovolávali se místní, ale marně. Odpovědnost za pokus, při kterém dle jeho zastánců má namísto uschlého lesa vyrůst „přirozený les“, přičemž sami přiznávají, že to není jistý výsledek, totiž nikdo převzít nechce.

Podle sdružení Šumava 21, které setkání v Kašperských horách zorganizovalo, dochází nezasahováním proti kůrovci v I. zónách NP Šumava k porušování jak nařízení vlády, kterým se zřizuje NP Šumava, tak zákona o ochraně přírody a krajiny. „Nařízení, kterým se zřizuje NP Šumava, výslovně uvádí, že účelem zřízení NP je uchování a zlepšení životního prostředí. Ministerstvo a správa parku však životní prostředí na Šumavě ničí,“ řekl Jiří Štich, jednatel Šumavy 21.

Častý argument o výborných výsledcích bezzásahového přístupu v sousedním bavorském národním parku vyvrátil entomolog Václav Skuhravý: „Bavorští odborníci uvádějí, že přirozená obnova lesa se daří jen zčásti. Na 56 % plochy, kde kůrovec zničil lesy, roste tráva a kapradí a stromky nemají šanci tam vyrůst,“ uvedl s tím, že ministerstvo i Hnutí DUHA vybírá pro obhajobu svých názorů pouze to, co se jim pro podporu jejich přístupu hodí.

Starostové šumavských obcí od léta zesílili svůj odpor. V srpnu vydali starostové z obcí Mikroregionu Šumava-západ své stanovisko k plánovanému rozšiřování bezzásahových zón, v září pak sepsali starostové šesti jihočeských obcí otevřený dopis, v němž požadují přeřazení NP Šumava do méně přísné páté kategorie ochrany dle mezinárodních kritérií organizace IUCN. *


*(více informací na www.sumava21, rubriky Dokumenty, Aktuality, Názory)