Tiskové zprávy
Institut cirkulární ekonomiky: Byly představeny výsledky Cirkulárního skenu pro Prahu – projektu, který vytvořil vizi města, jak udržitelně nakládat s vodou a odpady
V loňském roce odstartoval projekt Cirkulární sken Praha, který měl za úkol podrobně zanalyzovat materiálové toky hlavního města a najít řešení, která posílí soběstačnost města a zároveň naplní vizi přechodu města na cirkulární ekonomiku. Dnes dopoledne členové projektového týmu společně se svými holandskými partnery Circle Economy a Magistrátem hl. m. Prahy poprvé představili výsledky skenu odborné veřejnosti včetně plánovaných záměrů do budoucnosti. Cirkulární sken je součástí projektu “ODPAD ZDROJEM”, jehož realizátorem je BIC Brno ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky a je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
Sken nejdříve identifikoval důležité oblasti Prahy z hlediska ekonomických a environmentálních dopadů. Následně byla provedena analýza materiálových toků ve vybraných sektorech a bylo navrženo více než 20 „cirkulárních strategií“, z níž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů a začne aktivně pracovat na jejich realizaci.
První klíčový projekt se zaměřuje na organický odpad Pražanů. Ten z větší části končí ve spalovně, na skládce či dokonce v městských kanalizacích. Rada hlavního města Prahy proto schválila záměr prozkoumat možnost vybudování vlastní bioplynové stanice, která by z odpadu produkovala ekologické palivo BioCNG, na které by mohlo jezdit všech 720 vozů Pražských služeb. V bioplynové stanici by ročně mohlo končit až 100 000 tun organických odpadů. „Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Proto chceme v Praze bioplynovou stanici. Pokud budou popelářské vozy nebo autobusy v Praze jezdit na naše vlastní bioCNG, snížíme zátěž pro životní prostředí a zvýšíme energetickou bezpečnost celého města. Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem“, říká náměstek primátora Petr Hlubuček.
Kromě záměru bioplynové stanice, počítá město Praha také s realizací tzv. REUSE center, které by měly sloužit občanům jako místa pro opravu, či výměnu použitých, ale funkčních příslušenství pro domácnost, jako například nábytek nebo použité spotřebiče, apod. “ Tento koncept už velmi úspěšně funguje v zahraničí a věříme, že i u našich občanů najde ohlas. Zjistili jsme, že domácnosti vyhodí na sběrné dvory 40 000 tun nábytku ročně, z něhož by však šlo 70% znovu použít, ale dnes se tak neděje. REUSE centra by mohla pomoct to změnit“, doplňuje náměstek primátora Petr Hlubuček.
Analýza materiálových toků také ukázala, že zdaleka největší spotřebu materiálů a produkci odpadu v porovnání s ostatními oblastmi má stavebnictví. Ročně se spotřebuje až 13 milionu tun materiálu na rozvoj výstavby, přičemž následný stavební odpad tvoří 65% veškerého městského odpadu. Pouze 5-10% recyklovaných materiálů je využíváno na nové stavby. Jako prostor pro řešení je zavedení principů cirkulárních ekonomiky a ekologických aspektů již při zadávání veřejných zakázek města.
V rámci celosvětového trendu přechodu měst na cirkulární ekonomiku, budou hrát projekty tohoto typu velmi významnou roli. Více než 50 % světové populace nyní žije ve městech. Města jsou zodpovědná za více než 2/3 světové energetické spotřeby, 70 % emisí skleníkových plynů a produkují 1,3 miliardy tun odpadu ročně. Avšak rostoucí urbanizace vyvolává potřebu většího počtu pracovních míst, míst pro bydlení, dopravu, energii, vodu a potraviny, což situaci nijak nepřidává. Tyto skutečnosti dělají města ideálním místem pro inovace a změnu.
„Plán do budoucna je pracovat na podobných skenech i v dalších městech a krajích v Česku a na Slovensku. Dává to smysl – kromě jasné vize a přehledu o materiálových tocích získá město, kraj nebo region to nejdůležitější. Pochopení, co jim cirkulární ekonomika může přinést vč. rozpracování několika ambiciózních pilotních projektů, které mohou zapojit občany, místní soukromou i neziskovou sféru, a vytvořit zcela nové podnikatelské příležitosti", uzavírá Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.
.
Sken nejdříve identifikoval důležité oblasti Prahy z hlediska ekonomických a environmentálních dopadů. Následně byla provedena analýza materiálových toků ve vybraných sektorech a bylo navrženo více než 20 „cirkulárních strategií“, z níž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů a začne aktivně pracovat na jejich realizaci.
První klíčový projekt se zaměřuje na organický odpad Pražanů. Ten z větší části končí ve spalovně, na skládce či dokonce v městských kanalizacích. Rada hlavního města Prahy proto schválila záměr prozkoumat možnost vybudování vlastní bioplynové stanice, která by z odpadu produkovala ekologické palivo BioCNG, na které by mohlo jezdit všech 720 vozů Pražských služeb. V bioplynové stanici by ročně mohlo končit až 100 000 tun organických odpadů. „Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Proto chceme v Praze bioplynovou stanici. Pokud budou popelářské vozy nebo autobusy v Praze jezdit na naše vlastní bioCNG, snížíme zátěž pro životní prostředí a zvýšíme energetickou bezpečnost celého města. Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem“, říká náměstek primátora Petr Hlubuček.
Kromě záměru bioplynové stanice, počítá město Praha také s realizací tzv. REUSE center, které by měly sloužit občanům jako místa pro opravu, či výměnu použitých, ale funkčních příslušenství pro domácnost, jako například nábytek nebo použité spotřebiče, apod. “ Tento koncept už velmi úspěšně funguje v zahraničí a věříme, že i u našich občanů najde ohlas. Zjistili jsme, že domácnosti vyhodí na sběrné dvory 40 000 tun nábytku ročně, z něhož by však šlo 70% znovu použít, ale dnes se tak neděje. REUSE centra by mohla pomoct to změnit“, doplňuje náměstek primátora Petr Hlubuček.
Analýza materiálových toků také ukázala, že zdaleka největší spotřebu materiálů a produkci odpadu v porovnání s ostatními oblastmi má stavebnictví. Ročně se spotřebuje až 13 milionu tun materiálu na rozvoj výstavby, přičemž následný stavební odpad tvoří 65% veškerého městského odpadu. Pouze 5-10% recyklovaných materiálů je využíváno na nové stavby. Jako prostor pro řešení je zavedení principů cirkulárních ekonomiky a ekologických aspektů již při zadávání veřejných zakázek města.
V rámci celosvětového trendu přechodu měst na cirkulární ekonomiku, budou hrát projekty tohoto typu velmi významnou roli. Více než 50 % světové populace nyní žije ve městech. Města jsou zodpovědná za více než 2/3 světové energetické spotřeby, 70 % emisí skleníkových plynů a produkují 1,3 miliardy tun odpadu ročně. Avšak rostoucí urbanizace vyvolává potřebu většího počtu pracovních míst, míst pro bydlení, dopravu, energii, vodu a potraviny, což situaci nijak nepřidává. Tyto skutečnosti dělají města ideálním místem pro inovace a změnu.
„Plán do budoucna je pracovat na podobných skenech i v dalších městech a krajích v Česku a na Slovensku. Dává to smysl – kromě jasné vize a přehledu o materiálových tocích získá město, kraj nebo region to nejdůležitější. Pochopení, co jim cirkulární ekonomika může přinést vč. rozpracování několika ambiciózních pilotních projektů, které mohou zapojit občany, místní soukromou i neziskovou sféru, a vytvořit zcela nové podnikatelské příležitosti", uzavírá Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.
.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk